Jan Daňhelka: Ničivá tornáda v Evropě budou vždy nahodilá. Jejich lokalizace je ale za hranicí vědy

15. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hasiči odstraňují následky po ničivém tornádu v Mikulčicích

Tornádo, které v červnu řádilo na Břeclavsku a Hodonínsku, bylo výjimečné. Bralo životy i domy. Z 1200 poničených obydlí jich hasičům zbývá zbourat dvě stovky. Dá se za viníka tak silného tornáda ve střední Evropě označit změna klimatu? A dá se vůbec na tak extrémní jev dopředu připravit?

Přiznám se, že jsem tak silnému tornádu nechtěl uvěřit. Něco takového v Evropě není běžné. Na tak silná tornáda jsme zvyklí z Ameriky, kde jsou velmi příznivé podmínky pro jejich vznik, říká v pořadu Jak to vidí... ředitel pro hydrometeorologii ČHMÚ Jan Daňhelka.

Za hranicí vědy

Tornáda jsou klasifikována podle ničivých dopadů. Moravské tornádo dosáhlo stupně F4, tedy druhého nejvyššího stupně. Jak si vysvětlit jeho vznik?

Čtěte také

Šlo o shodu nepříznivých okolností. Supercelární bouře, které mají potenciál vytvořit tornádo, jsou nad Evropou běžné. Ne každá bouře ale tornádo vyprodukuje. A když ano, tak většinou jen slabé. Proč tornádo někdy vznikne, a jindy ne, bohužel nevíme, přiznává hydrolog.

Pokud meteorologie nezná do detailu faktory vzniku tornád, dají se tedy vůbec předpovídat? „Odhadovat lze pouze to, zda má atmosféra potenciál tvořit silné bouře. Tato situace ale nastává poměrně často v průběhu roku a lze ji odhadnout na relativně velké ploše území, například pro celou střední Evropu. Kde potom konkrétně ke vzniku bouře dojde, jak se bude pohybovat a jak silné projevy ji budou doprovázet, dopředu predikovatelné není. To je za hranicí současné vědy.

Viníka třeba hledat jinde

I v Americe, kde je tornád velká spousta, je schopnost identifikovat tornádo spojena s rozsáhlou sítí lovců bouřek a lokálních autorit. V okamžiku, kdy je tornádo někde detekováno, spouští se varování před nebezpečím a odhaduje se směr jeho pohybu. Na vyhodnocení tornád ale spolupracujeme s amatérskými pozorovateli i u nás.“

Čtěte také

Nabízí se otázka, nakolik tornádo souvisí s klimatickými změnami. Zrovna u těch tornád je to velice obtížně spojitelné. Žádný rostoucí trend zatím pozorován nebyl. A i z odborných závěrů Mezivládního panelu pro změnu klimatu vyplývá, že vliv klimatických změn bude na velikost extrémních jevů spíše menší.

Tornáda o síle F4 ale budou v Evropě podle Jana Daňhelky vždy jevem nahodilým. Takto silná tornáda budou stále v řádu jednotek. Rozhodně se nám tu nebudou prohánět každým rokem, uzavírá hydrolog.

Další témata rozhovoru: lze vypočítat vznik extrémních jevů? Jaký vliv má na klima lunární cyklus? Kolik nebezpečných jezů je v České republice? A je léto 2021 „normální“?

autoři: Zita Senková , Jan Daňhelka , opa
Spustit audio

Související