Jakou krytinu zvolit při rekonstrukci střechy
Kromě ceny a vzhledu bychom při výběru měli brát v potaz i nadmořskou výšku, místní klima, orientaci domu vůči světovým stranám a míru znečištění ovzduší.
Do hry samozřejmě vstupují i úředníci stavebního úřadu, památkáři a další instituce. Před nákupem materiálu bychom si měli nechat od statika vypracovat statický posudek krovu – hmotnost jednotlivých střešních krytin se totiž může lišit i o řád.
Výběr vhodné krytiny je dobré konzultovat s nezávislými odborníky (pokud je najdeme).
Tradičním materiálem jsou pálené střešní tašky
Na povrchu mívají keramickou glazuru a méně vsakují vodu, jsou mrazuvzdorné a mají tedy dlouhou životnost. Pálenou tašku lze použít téměř na všechny typy střech se sklonem 22–40 stupňů, aby voda mohla bez problémů stékat do okapů.
Betonové tašky
Jsou vzhledově velmi podobné páleným taškám, mají vysokou pevnost, která se časem dokonce ještě zvětšuje a jsou mrazuvzdorné. Další předností je jednoduchá montáž na střechy se sklonem od 17 stupňů.
Vláknocementové desky
Nahradily kdysi oblíbené eternitové šablony a jsou vhodné v případech, kdy konstrukce krovu nedovoluje velké zatížení. Sklon střechy by měl být minimálně 15–20 stupňů. Vláknocementové krytiny jsou otěruvzdorné a trvanlivé, odolné vůči povětrnostním vlivům a ohni. Jejich nevýhodou je, že nejsou pochozí.
Plechové krytiny
Jsou značně oblíbené a mohou imitovat klasické tašky. Oproti nim jsou však mnohem lehčí, lze je přizpůsobit různým tvarům střech a snadněji se montují. Krytiny z kvalitního ocelového plechu, na povrchu opatřeného silnou vrstvou plastu, jsou velice odolné a mají dlouhou životnost.
Drážkovanou (falcovanou) plechovou krytinu lze použít již od sklonu střechy 5 stupňů, profilované krytiny vzhledu tašek se používají od sklonu 14 procent. Všechny zmíněné krytiny jsou nabízeny ve více či méně široké paletě barev a jejich výrobci je dodávají jako kompletní střešní systém včetně střešních doplňků.
Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.