Jak zatočit s puklicí? Pomůžou tyčinky do substrátu
Florista a zahradník Petr Kopáč z Vyšehněvic má svou slunnou zahradu v dokonalém pořádku. Stůl na terase zdobí středomořské bylinky na kmínku, ve větru šumí oleandry a palma. O své místo na slunci bojuje i olivovník. Ten jediný potřebuje zachránit. Nastěhovaly se k němu totiž puklice.
Puklice patří stejně jako červci a štítenky do nadčeledi stejnokřídlého hmyzu s nedokonalou proměnou. Puklice hnědá vytváří puchýřky, které jsou přisáté na rostlině. Vysává rostlinu tak dlouho, dokud neuhyne. Škodí jak pokojovým květinám, tak venkovním dřevinám.
Puklice vytváří puchýřky, které neodloupnete
Petr Kopáč popisuje puklici na svém olivovníku takto: „Puklice je největší neřád, který se mi tady uchytil. Je to malinký brouček, který se přisaje na rostlinu a svými výkaly nad sebou udělá krustu, tedy puklici. A žádný postřik tohoto parazita nezahubí. Mně pomáhají jedině tyčinky určené do substrátu, které se zastrčí do zeminy. Množství odhadnete podle velikosti květináče. Účinná látka se dostane do těla rostliny skrz kořeny. Puklici to zlikviduje z podkrytu, je to vlastně takový princip trojského koně,“ vysvětluje zahradník.
Rostlina po tomto zásahu přežije, puklice nikoliv. A to je dobře, protože puklice by jinak rostlinu úplně vysála a vysušila. Tyčinky jsou podle Petra Kopáče účinné přibližně šest týdnů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
