Jak vzniklo a co znamená slovo „sadista“?

29. říjen 2014

Slovo „sadista“ dnes označuje člověka, kterému činí sexuální potěšení způsobovat druhým bolest. Jeho vznik se odvozuje od legendami opředeného života markýze de Sade.

Donatien Alphons Francois markýz de Sade, šlechtic, spisovatel, filozof a sexuální sadista, se narodil 2. června 1740 v Paříži a zemřel 2. prosince 1814. Skoro polovinu svého života strávil za mřížemi, kam ho dostala vlastní rodina.

První velké skandály

Jako druhý poručík Královské pěší gardy se de Sade účastnil sedmileté války. Po jejím skončení odešel z vojenských služeb. Pak se oženil s jistou bohatou šlechtičnou a hned pár měsíců po svatbě se postaral o první velký skandál.

Markýz de Sade ve vězení

To bylo v říjnu 1763. Na policii se obrátila prostitutka se stížností, že ji jistý mladý pán proti její vůli bičoval. Několik dnů za to pobyl ve vězení.

O pět let později, na Velikonoční neděli, z domku nedaleko Paříže sešplhala po rozřezaných prostěradlech šestatřicetiletá nezaměstnaná pradlena Róza. Na policii a u soudu pak tvrdila, že ji de Sade nahou přivázal k posteli, do krve zmrskal březovým proutkem a do ran s rozkoší kapal horký vosk.

Tchýně zasahuje

Dobová ilustrace ke knize markýze de Sade

Po tomto incidentu musel markýz opustit Paříž. Žil na svém zámku spořádaně až do doby, kdy se vypravil na „báječný večírek“ do Marseille. Následovalo obvinění z pokusu o otravu a z násilí.

Markýz utekl do Itálie a v nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti. A protože trest bez odsouzence nebylo možno vykonat, byla alespoň symbolicky sťata hlava figuríně. Teprve když se do případu vložila markýzova tchýně, zařídila, aby byl zatčen a na náklady rodiny až do konce života internován ve vězení.

Vzniká 120 dnů Sodomy

Vězněn byl i v proslulé Bastile, kde začal psát své stěžejní dílo, 120 dnů Sodomy. Román inspiroval mnoho umělců v dalších letech, k nejznámějším a nejskandálnějším patří film režiséra Piera Paola Pasoliniho.

Po intervenci rodiny byl markýz později převezen do ústavu pro choromyslné v Charentonu. Slavný markýz, kterého jedni kritizují za perverzi a násilné sklony a druzí naopak vnímají jako bořitele přetvářky a pokryteckých předsudků, se dožil 74 let.

autoři: Milena M. Marešová , Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Související