Jak využívat jinan dvoulaločný a aralku hroznatou

6. květen 2014
Rada pro tento den

Jinan dvoulaločný je dvoudomý strom původem ze severozápadní Číny a v současné době je u nás pěstován jako odolná dekorativní dřevina.

Pro léčebné účely užíváme list sbíraný od května do konce června. Pro léčebné účely je nejvhodnější lihová tinktura s nejméně čtyřicetiprocentním etanolem.

Připrava
Listy nařežeme nadrobno, napěchujeme je do sklenice a zalijeme 40% alkoholem v poměru 5 dílů alkoholu na 1 díl listů. Po měsíci tinkturu přecedíme a uložíme do tmavých láhví. Užíváme denně 20-25 kapek tinktury.

Léčivé působení je velmi široké: rozšiřuje cévy, zvláště v hlavě při náhlých příhodách mozkových, při nedokrvení dolních končetin, po infarktu myokardu, při náhlé hluchotě, poruchách paměti, při závratích, Alzheimerově a Parkinsonově chorobě, srdeční arytmii, dále při hučení v uších, zapomnětlivosti a bolestech hlavy.

Nálev z listů se obvykle používá v kombinaci se zeleným čajem, ale léčivý účinek je podstatně menší.

Aralka hroznatá
Je to vytrvalá bylina původem ze Severní Ameriky, kde byla po staletí používána místními indiány. Odtud se rozšířila do světa, nejvíce ji začala používat tradiční čínská medicína.

U nás je tato aralka zatím téměř neznámá. Léčivou částí je kořen, ze kterého se připravuje léčivý odvar nebo tinktura.

Aralka hroznatá má silné adaptogenní účinky, léčivě působí hlavně při nemocech z nachlazení, při astmatu, artritidě, revmatismu. Usnadňuje vykašlávání při zahleněných průduškách, vyvolává pocení.

Aralka hroznatá má dále účinky protialergické, detoxikační, močopudné a stimulující. Při vnějším použití zlepšuje stav pokožky, obklad z aralky pomáhá při léčbě revmatismu a při kožních problémech, ekzémech, popáleninách, otocích a svědění kůže.

Celý článek najdete v květnovém čísle časopisu Receptář.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.