Jak to vidí Zdeněk Velíšek - 19. září

19. září 2012

Přivítali jsme oblíbeného moderátora, redaktora či tlumočníka. Zita Senková s ním hovořila o amatérském americkém filmu, očerňujícím islám, který vyvolal ostré muslimské protesty. Řeč byla také o volání po transformaci EU do federace národních států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším hostem je novinář a publicista Zdeněk Velíšek. Dobrý den.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Dobré ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prohibice v Česku trvá, nicméně do týdne by se mohla zmírnit. V tom neustávajícím pátrání po zdroji smrtelného metanolu v českých lihovinách se včera kriminalistům podařil pořádný úlovek, při jedné z prohlídek objevili barely s 260 litry 20 až 30 % metylalkoholu. Ministr zdravotnictví Heger přirovnal toto množství ke zbrani hromadného ničení. Jaké otázky, či obavy u vás tato aféra s pančovaným alkoholem, pane Velíšku, vyvolává?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
No, tak za prvé, že nebudu moci dlouho zajít pro nějaké osvěžení a pro nějaké pohoštění pro hosty, ale to říkám spíš pro pobavení. Jinak všechno to, co to ve mně vyvolává, moc zábavné není, protože já mám pocit, že Evropa stále ještě není... vidíte, už jsem zase u té své Evropy, u toho svého tématu – ještě není tak kompaktním tělesem a stále ještě slovo Evropan neznamená jednotný pojem a mezi jednotlivými národy se stále ještě dělají rozdíly v jejich posuzování a každý národ si dělá své sebevědomí na úkor sebevědomí toho druhého, tak to platí pro každý národ. My třeba na úkor Maďarů nebo Poláků říkáme, že v tom či onom jsme lepší, ale celá ta západní Evropa nás stále ještě nezačala vnímat jako součást Západu. Stále ještě u nich patříme do té druhé půlky. Nemohu si pomoct, já to pozoruji. Stále ještě je vůči nám nedůvěra, počínají třeba taxíky z letiště, to už je docela známá záležitost, že tam nejsme zrovna velkými poctivci. A když se k tomu připojí ještě takhle veliký malér, tak to bude znamenat nejenom ekonomické ztráty - zatím ještě nikdo u nás moc nemluvil o tom, že to odradí mnoho lidí od turistiky do Česka, ne všichni turisté jsou abstinenti, nebudou mít chuť k nám jezdit -- ale vyvolá to především obrovské morální škody pro celý náš národ, pro, pro to, jakým způsobem vidí naší kulturnost ti ostatní, a to samozřejmě nejenom ti na Západě, ale také ti kolem nás, Poláci, Slováci, Maďaři, Rakušané.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Faktem je, že se o nás, o Česku a o této aféře píše od Spojených států přes Evropu až po Austrálii. Většina deníků, například i americký Washington Post a celá řada pochopitelně dalších nezapomíná zmínit se o Česku jako o pijácké velmoci, což vlastně koresponduje i s tím, jak říkáte teď, pane Velíšku, jaký vliv to bude mít na, řekněme, pověst nebo na image České republiky?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
No ano, to je, to je skutečnost a obával jsem se toho, že v době, kdy stále ještě doznívá taková ta letní okurková sezona -- politika kromě těch trvalek jako je válka v Sýrii, nezaznamenává žádný vývoj, na geopolitické scéně se neděje zatím nic převratného. Evropa se také ještě nerozjela k summitům, ten první bude teprve tento týden - takže se to dostane i v novinách na přední místa, i v médiích. A to jsou nesmírné škody na pověsti naší země. A když se k tomu přičte ještě v tom našem nejbližším okolí, tedy v Evropě, ta naše určitá nespolehlivost co se týče evropské soudržnosti, kdy se snažíme se dostat spíš na okraj než do centra té proevropské skupiny zemí, tak to může znamenat, že to budeme dlouho napravovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, omlouvám se, že vám do toho vstupuji, situaci kolem otrav metanolem se právě dnes má zabývat výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí. Zajímat se bude především o to, zda byly členské státy včas varovány před hrozbou otrav metanolem, a ta situace se dostane na program i u zasedání ministrů zemědělství. To se má v Bruselu konat 24. a 25. září.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Ano, je tu nejenom domácí spotřeba, ale také export, který byl ohrožen tím, že se stal nespolehlivým, co se týče kvality a zdravotní nezávadnosti. A my jsme se ovšem soustředili na to, že máme obrovskou domácí zdravotní kalamitu a brali jsme to jako stav vlastního ohrožení, to je pravda. Ale považoval bych za celkem dost samozřejmé, že jsme kolem toho nedělali mezinárodní mediální kampaň, o to se bohužel postarají naši novinářští kolegové možná, jestli to bude ještě déle trvat. Ještě bych ale pokračoval v tom, co jsem chtěl.....
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom, ano......
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
V tom, co jsem začal na začátku, že se na nás dívají stále jako na součást té východní Evropy, která se přidružila k Evropské unii. A v té že ta západní západní, Evropa, počínaje Řeckem, už starořeckou kulturou, že, je takovíé jádro.. A já jsem skutečně hledal marně ve své paměti, jestli někde, třeba v té západníé polovině Evropy, třeba v té mně dobře známé Francii, nedošlo k něčemu podobnému, jako teď u nás. Skutečně jsem podobnou záležitost nenašel ani v archivní dokumentaci. Jediné, co mě napadlo, a co mě taky archivní dokumentace potvrdila, byl velikánský malér rakouských vinařů, kteří obohacovali v uvozovkách svá vína fridexem, nemrznoucí kapalinou, my jsme jí tehdy říkali fridex, možná že to byla jiná značka, ale prostě nemrznoucí kapalinou. Tehdy to téměř položilo na lopatky rakouské vinařství. Dlouho se z toho vzpamatovávali. Jinak prosím vás je to všechno skutečně na východ od nás. Je to třebas za posledních 10 let: v Estonsku 67 lidí v roce 2001, znovu v Estonsku 68, to je vlastně doznívání téhož případu, promiňte, já vám to teď čtu, březen 2005 Istanbul 20 lidí. Mluvím o otravách alkoholem nekvalitního, jak bych to řekl......
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud vím, tak se, myslím v roce 2002 - možná vás teď překvapím - v Norsku také metylalkoholová aféra.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Ano, nepřekvapíte mě, ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam zemřelo 18 lidí. Ostatně Skandinávie je vůbec proslulá prohibicí. Ty lihoviny jsou tam obtížněji dostupné, jsou relativně drahé. Ta restriktivní politika z 90. let ta se v poslední době trošku liberalizuje, ale možná, kdybychom vzali ty příklady, ať už je to v Norsku nebo na východ od nás dominuje.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Já jsem tím Norskem chtěl skončit, jako že každé pravidlo má svou výjimku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a to je Norsko.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Ale jinak opravdu se to vyskytlo od těch bývalých sovětských republik až dál na východ toho Sovětského, bývalého Sovětského svazu. Ale co vás překvapí, největší kvanta těch obětí jsou v Indii.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Na základě všech těch zkušeností, které jste našel i prostudoval a také sám zažil během svých cest, co myslíte, pane Velíšku, jak účinně regulovat trh s alkoholem?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
No, já bych asi se obával, že u nás, kdybychom šli tak daleko jako Skandinávci, k těm zvláštním obchodům s alkoholem, byla by to přímo revoluce ve spotřebitelských vztazích. Asie by to vedlo k dalším nelegálním prodejům, možná by to vyvolalo něco podobného jako vyvolala prohibice ve 20. letech, tedy téměř před 100 lety, kolem Chicaga.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Muslimský svět se už několik dní bouří proti kontroverznímu amatérskému filmu Nevinnost muslimů. Egyptská prokuratura včera zahájila stíhání 7 egyptských křesťanských koptů žijících ve Spojených státech, kteří se údajně podíleli na natočení a distribuci snímku znevažujícího proroka Mohameda. Podaří se, myslíte, tímto zastavit spirálu násilností není zmírnit hněv muslimů proti tomu filmu?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
No, já si myslím, bohužel, že podobné případy jako bylo natočení tohoto filmu -- který samozřejmě v západní kultuře a v západní legislativě není nic protizákonného, neporušuje žádný zákon, i kdyby se snad přímo na obrazovce, pálil korán, tak jako to ostatně se stalo v reálné situaci ve Spojených státech před 1,5 rokem, kdy Terry Jones, ten slavný evangelický, teda smutně proslavený pastor skutečně demonstrativně pálil korán, aby poškodil vztahy se zeměmi islámu a aby poukázal na to, že islám je špatné náboženství. No, obávám se, že tyto případy jsou ukázkou jakéhosi zavilého fundamentalismu. U toho Terryho Jonese určitě. U toho filmu je mi to celkem dost nejasné, o co tu vlastně šlo, to zatím není vlastně stále ještě jasné, o co tu šlo, zda o persifláž, parodii islámu, já ten film neznám, a dokonce ti herci prohlásili posléze, že byli dabováni a že to, co se tomu filmu vyčítá, vlastně, při natáčení neřekli. No, je to nejasné, ale co způsobí takové incidenty? Incidenty je jistě slabé slovo, Když tyto případy zvedají vlnu antiamerické nenávisti. Tady nejde jenom o to, že se muslimové pohoršili, pobouřili a rozběsnili nad tím, že korán v jednom případě a v druhém islám jako náboženství je tady pomluveno, nebo osočováno nějakým způsobem. Tady jde o civilizační záležitost, tady jde o to, že by nás mohly skutečně takovéto, k nimž tu jiskru zapaluje někdo zcela nezodpovědný nebo pološílený na Západě, že by mohly vést ažk vyhrocení konfrontace dvou světů. Nnení to ani tak moc dávno, po skončení studené války, kdy se zdálo, že nastává jakési politické vakuum, pominul antagonismus. Asi jsme ho potřebovali jako drogu, nebo někdo ho potřeboval, a Samuel Huntington, americký sociolog, spíš politolog, přišel s myšlenkou střetu civilizací. Hlásal, že ten musí teď nutně nastat, že už nepůjde o mezistátní spory o teritorium, které do té doby vedly až ke světovým válkám, ale že teď to bude střet ideologií. Svět je globalizován, svět se otevřel, budou se tudíž ty filozofické názory střetávat i v praktickém životě. Koneckonců islám je v Evropě, ve Francii je 6 milionů vyznavačů islámu, ale je.....
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tento příklad nebo případ, tyto emoce násilnosti ukázkou toho střetu civilizací?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Ne, já si myslím, že zdaleka ještě ne. Jsou ukázkou toho, že se dopustilo na obou stranách jak ve světě islámu, u muslimů, tak v křesťanském západním světě, že se se udělal chyba, když se ty fundamentalistické živly neizolovaly od ostatní společnosti, že se fundamentalisté neizolovali od veškeré ostatní veřejnosti, která pěstuje náboženství jako své niterné přesvědčení, ale nešla by pod poraporem svého náboženství, třeba islámu do nějakého střetu. Zatím tedy jde o projevy fundamentalismu, islamismu. A chyba je také v tom, že západní politická kultura nedokáže rozlišovat mezi islámem a islamismem. To je také chyba.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je podstatný rozdíl, že.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Ano, ano. A pak se může stát, že se vedou i války. A ony se vedou, samozřejmě. A pak ta napadená kultura to považuje za napadení sebe sama, ne za trest Al-Kajdě, nebo za pokus potlačit Al-Kajdu v nějakém prostoru. Oni to berou jako civilizační střet, ale ten to není. Já bych se vrátil teďka ještě krátce příkladem do Evropy. Ten francouzský islám, ta muslimská komunita opustila své vlasti, opustila země, v kterým má své kořeny, aby žila tady v Evropě v klidu, v blahobytu a většina - 90 %, ale já bych řekl 99 % - většina těch lidí si chce toto privilegium svého nového života zachovat. Nechtějí sem vnést ty střety, nechtějí sami sebe ohrožovat, nechtějí dokonce ani, zajisté nechtějí, aby jednou tady v Evropě zdejší sunnité začali vraždit zdejší evropské šíity a podobně. Takže i když se to napětí objeví u nás, i když tu nebezpečí terorismu existuje, je to stále ještě nebezpečí, které vyvolávají jen skupinky, nebo třeba imámové ve svých....., jak bych to řekl, farnostech, kdybych to mohl říci křesťanskou terminologií. Tam někdo prostě zažehne jiskru fundamentalismu... která může přeskočit na jejich mládež. Mládež se dá velice snadno ovlivnit. Ale podívejte se, kromě jednotlivců tady v Evropě islamismus, islámský fundametalismus nikde nenakazil celé muslimské komunity.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes si v Jak to vidí povídáme s novinářem a publicistou Zdeňkem Velíškem. Předseda Evropské komise José Barroso vyzval k další integraci Evropské unie. Podle něj by se společenství mělo vyvíjet směrem k federaci národních států a měla by se změnit základní smlouva. Co říkáte těmto představám?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
No, u nás to vypadá, jakože to spadlo z čistého nebe najednou jako blesk. Najednou mluvíme o federaci, a to je myšlenka, kterou my, naši současní vládnoucí politici odmítají ze zásady. Prostě chtějí Evropu národních států a koneckonců s tím do značné míry prorazili u veřejnosti. Veřejnost by se rovněž nechtěla vzdát své národní identity. Ale jenom ta část veřejnosti, která si zatím myslí, že ta národní identita by tím byla nějakým způsobem ohrožena. Ono to tak není. On i ten Barroso přišel s myšlenkou federace národních států, a ne evropského státu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to v praxi znamenalo?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
To znamená, že to je přesný opak toho, z čeho je tu obava, jak ostatně říkají i sami čeští federalisté. My tu máme federalisty a ti říkají: vždyť vy ani nevíte, co to ta federalizace je. Federalizace znamená, že státy vytvoří určitý svazek, vlastně de facto... jakousi jednotnější unii. Tu federalizaci už prožíváme, říkají oni, a nejenom oni. Ale to si v těch západnějších členských zemích Evropské unie už lidé uvědomují. Vždyť my opravdu prožíváme federalizaci. Copak banky jsou dnes čistě národní záležitost? Copak průmysl je v rukou domácího státu, teda nemyslím ve státních rukou. Copak Škodovka není už dnes mimo národní vlastnictví? To vzájemné prorůstání, zejména v ekonomické oblasti, je obrovské. Evropský trh je jednotný. Je tu nakročeno už silně k jednotné evropské měně. Většina evropských zemí Evropské unie už platí eurem. Je tu nakročeno k fiskální koordinaci. Neexistují vnitřní hranice schengenského prostoru, který dokonce přesahuje Evropskou unii. Žijeme v globálním světě. Národní státy v něm nejsou schopny ubránit všechny své zájmy jen na národní úrovni, to je dnes nemožné. Vezměme si, vodu, vzduch, energetické suroviny, to všechno už dnes představuje nadnárodní problémy a zájmy. Zájmy a problémy, tak jsem to měl seřadit. Takže my v jistém smyslu už prožíváme federalizaci, a je v našem zájmu, abychom bránili národní zájmy uvnitř toho procesu. Ale abychom za národní zájem považovali také ten zájem společný, Evropu. Žijeme ve století obrů. Do rozhlasových mikrofonů jsem tohleto, tuhle frázi, řekl už mnohokrát, protože si myslím, že si ji musíme uvědomit. Jen velká společenství se prosadí v 21. století, a proto si myslím, že určitá soudržnost, ne vzájemná solidarita -- to slovo bychom měli nahradit slovem soudržnost -- je nám v Evropě zapotřebí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to přání, které vyslovil José Barroso, vykročit k té federalizaci nebo federaci už svým způsobem probíhá. Bude to tématem summitu, který teď bude v Bruselu?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
No, některé věci určitě ano. Barroso skutečně nepromluvil jen tak do prázdna, jsou tu souvislosti: V minulém týdnu došlo k určitému kvalitativnímu přelomu v obraně eura. Dneska už se mluví o strategii, která má úplně jiný kalibr než dosud. Třebas ESM, Evropský stabilizační mechanismus. To slovo u nás ještě ani není pořádně dobře známé, ale můžeme si ho nahradit něčím, co je velmi srozumitelné, a já za to děkuji Slovákům,kteří ho vymysleli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten evropský deštník.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Ne, ne, ale euroval.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Euroval.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Euroval je zeď. Ta obrana eurozóny spočívající v záchranných balíčcích byla děravá jako pytle proti povodni. Tady to protéká, támhle se to protrhlo. Teď má být místo toho euroval, to znamená dostatečný balík, obrovský balík.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdivo.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Několika set miliard, 500 miliard, abych byl přesnější, zeď, která má celou tu Evropu generelně chránit, která má odradit trhy, spekulanty na trzích, aby spekulovali na bankrot. slabých evropských ekonomik. Jednou je to španělská, jednou řecká a po Řecku zase Španělsko... a Portugalsko už jsme dlouho neotravovali, tak zase Portugalsko, že jo, takže tohleto by mohlo odpadnout. K tomu patří i slib Evropské centrální banky, že by odkupovala dluhy, které budou opravdu vážně ohrožovat euro, existenci eura, kvůli kterým by euro mohlo zkolabovat, nebo ztratit, kurzovní hodnotu. Takový dluh bude Evropská centrální banka schopna odkoupit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě minutku na to, abychom si připomněli 90. výročí narození Emila Zátopka a jeho manželky paní Dany. Jak vy, pane Velíšku, vzpomínáte na tu slavnou éru, na tyto dvě legendy?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Upřímně řečeno, nemám moc času vzpomínat, ale ono se to samozřejmě připomíná, protože naše média velmi pečují o to, abychom nezapomněli na nic ze své minulosti, a to ani na Zátopkovy. Já jsem byl v té době mladý člověk, když oni byli tou nejlepší reprezentací Československa, přestože to bylo Československo za železnou oponou. Jejich výkony neměly politický punc, neměly politický charakter a byly proto uznávány celým světem. Jedině díky nim jsme nebyli jenom tím satelitem Moskvy, díky nim a dalším sportovcům, kteří na olympiádách dokázali jméno Československa obhájit. A ono tehdy, v těch dobách, silně potřebovalo obhajobu. Takže Zátopkovy jsem sledoval. Ostatně ti dva snad patřili k mým prvním televizním dojmům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se třeba na oba vzpomíná ve světě?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Prosím?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se na Zátopkovi vzpomíná, že to je legenda?
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
No, to jméno, Zátopek, ta jména se neztratila. Já - kdybych měl trošku lepší paměť, než mám - tak bych citoval západní sportovce té doby, zrovna tedy třeba Zátopkova největšího konkurenta, byl to francouzský, či tehdy alžírský maratonista, nebo prostě běžec na dlouhé tratě.....
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Maratonec běžec.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Ale já teď si to jméno absolutně nemůžu vybavit a to jméno také žije. Žijou jména krasobruslařů, hokejistů, tenistů, takže ve sportu se málo zapomíná. Já si myslím, že lidé, kteří mají sportovního ducha a paměť lepší než já, si na Zátopkovo jméno určitě v celém světě vzpomínají. Na jméno Zátopkových, abych té Daně Zátopkové neublížil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dvojka bude také na legendární sportovce vzpomínat v dnešním odpoledním čaji po 16. hodině. V Jak to vidí byl dnešním hostem novinář a publicista Zdeněk Velíšek. Děkuji.
Zdeněk VELÍŠEK, novinář, publicista
--------------------
Já děkuji všem divákům za pozornost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zítra Vladimír Kroc přivírá spisovatele Ivana Krause. Všem přeje Zita Senková příjemný den, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zdeněk Velíšek
Spustit audio