Jak to vidí Václav Cílek - 18. července

Václav Cílek
Václav Cílek

Hostem pořadu pořadu byl známý geolog, ekolog a např. také klimatolog. Ptal se Vladimír Kroc.

RNDr. Václav Cílek CSc.
Publikoval asi 300 odborných článků, kolem 400 esejí. Spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, z nichž nejznámější jsou "Krajiny vnitřní a vnější" (Dokořán 2002). Přednášel na několika vysokých školách (FF UK, FHS UK, AVU, FAVU aj.).

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes geolog a spisovatel Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Předevčírem jste se vrátil z návštěvy indiánského kmene Navaho. Co vás tam zavedlo?

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Kamarád Saša před 16 lety začal učit v navažských školách a potkal tam asi po dvou letech učení takového velmi zajímavého člověka, který se jmenuje Black Horse Mitchel, Černý kůň a ten zastává u těch Navahů funkci takového jako strážce kultury. My bychom řekli šamana, ale to slovo šaman jako není dobrý. Je to spíš jako něco jako kněz nebo takhle bych to popsal.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak se vám podařilo získat jeho důvěru, že, pokud vím, tak vás i přizval k některým rituálům.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Ano, byli jsme součástí několika rituálů, které vidělo velmi málo vůbec jako bělochů a ještě méně Američanů, protože vlastně ti místní indiáni jsou uzavřeni vůči Američanům víc, takže Američané, když jedou studovat indiány, tak víc jich jede někam do Mexika nebo do Jižní Ameriky, než aby jeli ke svým indiánům. Víte, tady je to tak, jako ty indiánské kmeny odjakživa prováděly poměrně silnou adopci lidí a je to proto, že to byly malý skupinky, který žily na poměrně jako velkých plochách, a oni potřebovali mít jako velký genetický rezervoár. To znamená ten můj kolega, kamarád se před mnoha lety stal adoptivním členem toho kmene. Čekalo se teda od něj, že zůstane, pravda, v rezervaci Navahů, která je velká asi jako Česká republika a celkově v ní žije, já nevím, možná okolo 200 tisíc indiánů, možná o trošku míň, ze 300 tisíc Navahů, kteří dneska vlastně jako existují, a ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono je to vlastně takové čtyřmezí na hranicích států Arizona, Nové Mexiko, Utah a Colorado.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Ano. Říká se tomu Four Corners a je to takový to místo, kde se ty naprosto pravoúhlý hranice vlastně protínají a tam je taková jako polopoušť, aridní oblast, je to stará oblast teda Pueblanů, těch Anasáziů a je to jedna z nejkrásnějších krajin světa vůbec.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale je to převážně poušť, ne?

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Oni tomu říkají poušť, ale kdybychom se drželi teda doopravdy jako definic platných, tak je to polopoušť s tím, že ty vyšší polohy jsou poměrně vlhké.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A kdybychom se vrátili k těm rituálům. V tom vašem deníku z cest jsem četl, že se indiáni často baví tím, co všechno bílým antropologům navyprávěli. Jakou máte jistotu, že vás vzali vážně nebo že to, o čem jste se bavili, tak že bylo seriózní z jejich strany?

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Ale tuhletu jistotu přeci, za prvé, nikdy nemáte. Za druhý, ti Navahové mají velmi jako český až kanadský smysl pro humor, takže jako Američanům někdy je to jako nesrozumitelné. Já tam uvádím příklad, co jsem vyprávěl, veterinářka Jenny prostě vypráví, jak ji jako zavolá prostě indián a říká: hele, pojď se podívat jako na zadek mýho bejka. Tak ona se jde dívat a říká: no, já tam nic nevidím, co se děje? A ten indián říká: nic, já jsem jenom chtěl, aby ses chvíli měla na co dívat. Takže to je jako typický. Nebo ty filmy s tím Johnem Waynem, že jo, který byly jako točený právě v týhlenstý oblasti, v Monument Valley, tak pak to Ford promítl těm indiánům a zjistil, že se smějou na úplně jako nevhodnejch místech. No a oni se tam bavěj navažsky, že jo, takže oni na sebe volají prostě takovým tím bojovným hlasem: ten blbej kovboj se zase netrefil. Prostě dělají si legraci z toho natáčení, což jako v té chvíli, protože nikdo nerozuměl navažsky, vlastně nebylo jasný. Ne, tuhlenstu vůbec jako jistotu nemáme a taky to bylo takový častý jako pošťuchování, protože třeba když jsme někam přišli do obchodu, tak Black Horse začal o nás vyprávět úplně neuvěřitelný historky, jaký jsme čeští indiáni a tak dále.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Šamani.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
A my jsme zase říkali jako neposlouchejte toho Čejena, to je stejně míšenec s nějakým Mexičanem. Oni nesnášejí Čejeny. Oni do dneška si, jako ty vztahy mezi těma indiánskejma kmenama, třeba zejména Apači, Komančové a Navahové a Hopiové, jsou poměrně napnutý.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přitom ale prý westerny a příběhy o Vinnetouovi mají docela rádi i Navahové, byť to byl Apač.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Jo, jo, jo, jo. To je jako o indiánech. Oni mají rádi toho Johna Wayna, protože je o něm taková, jak si všecko pamatujou, pověst, že to byl velmi takovej jako sympatickej a hodnej člověk.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Měl jste nebo máte nějaké indiánské jméno?

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Já nevím, jestli se indiánská jména smí prozrazovat, jo, ale jméno Václav pro ně bylo příliš složité, takže hned asi druhý den jsem dostal indiánské jméno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak jak důležité jsou takové ty písečné kresby připomínající magické mandaly pro Navahy?

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Ano. Teďka je tohleto jako docela závažná věc, protože ten náboženský systém Navahů je pravděpodobně jedním z vůbec nejsložitějších náboženských systémů světa. Je to určitě složitější než křesťanství, možná tak srovnatelné s talmudem nebo s některými buddhistickými školami. A já hned vysvětlím, proč jsem se bránil trošku tomu označení šaman, jo. To máme představu, že to je člověk, kterej putuje do jinejch světů, že jo, třeba nějakým způsobem extaticky. Ale u těch Navahů je to jinak. Tam základní pověst je taková, že kdysi jeden z těch šamanů odešel do světa, oni říkají Holy People, já tomu budu říkat třeba bohové nebo jako duchové, a tam na zemi uviděl obrazy. Těch obrazů uviděl zhruba 500 a vrátil se nazpátek s ujištěním, že pokud Navahové ty obrazy nakreslí, tak ti bohové budou jako nuceni do těch obrazů, budou-li přesné ale, vstoupit. Teďka ty obrazy jsou sypané pískem, doopravdy jako u těch Tibeťanů. Tam je nějaký jako určitě společný základ, protože i ta navažská jazyková skupina se dá odvodit od /nesrozumitelné/, od nějaký střední Sibiře. A když dneska přijede mezi Navahy teda nejenom někdo jako od Tibetu, ale třeba i z Japonska, jsou jako vyloženě nápadný podoby k celý řadě jako asijskejch etnik a dokonce i ty postoje jsou jako hodně sblížený. Tak a teďka ty kresby. Základních kreseb existuje okolo 500. Běžná kresba je 2 na 2 metry a trvá to tak 8 hodin, než se vysype. Ty dlouhý, ty velký kresby jsou jako třeba půlka týhlenstý místnosti a ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posluchači úplně neví, v jaké místnosti sedíme, čili ...

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Poměrně velká místnost, to znamená třeba 4 metry, 5 metrů dlouhá kresba to může být. Vytváří se spirálně, vytváří se řadu dnů a k té kresbě se zpívá, modlí se, vykuřuje se a kropí se, když to teda řeknu takhle jako jednoduše. A třeba už koncem 19. století zaznamenal Washington Matthews, že k té devítidenní ceremonii ti Navahové mají 525 různých písní. To znamená, pokud je základních ceremonií okolo 50 zhruba, tak ty dlouhý ceremonie vydají na jednu knihu. To znamená tenhlensten šaman, my jsme radši říkali medicine man, Angličani někdy říkají singer jako zpěvák nebo charmer jako zaříkávač, jo, protože některý věci se dají říkat monotónně a jiný se dají zpívat doopravdy jako melodicky teda. A to znamená ono to trvá 5 až 7 let každodenního studia, než se ten nový medicine man naučí několik málo složitějších obřadů. Nikdo nezvládne všecky. Teďka těch medicine manů, kteří zvládnou některý obřady, je třeba už jenom 5 pro celej navažskej kmen. Jiný nebyly provozovaný od konce 60. let. Takže já jsem byl na několika těchhletěch obřadech, od jednoduchých teda, až po jednodenní, což je tak jako středně složitá záležitost, aby jsem přítomen od začátku do konce, jak říkám, jako jeden z mála Evropanů teda. Nesměli jsme fotit. Celý tohleto se nesmí zaznamenávat. To bohové zakázali totiž. A takže jako kulturní fenomén, kterej doopravdy by si zasloužil jako světový dědictví UNESCO, je možná trošku odsouzenej k zániku, protože ho není možný zaznamenat. Ty kresby jinak existují, ale pokud je to kresba, která se předvádí veřejnosti, nebo která se může reprodukovat, tak je vždycky pokažená, až na 30 místech a jak v barvě, tak v tvaru tedy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě možná k té podobnosti s Tibeťany. Dokonce před časem navštívil dalajláma Navahy.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Ano. Oni to údajně Tibeťané berou tak, že oni jsou ten hornatý mužský pól toho světa, zatímco v těch hlubokých údolích, že to je ten ženský protipól. A doopravdy, když jste tam, tak jako cítíte nějakej jako druh jako spřízněnosti, jo, protože tam doopravdy tohleto tradiční navažský náboženství je vlastně hrozně náročný. Je to způsob života. Oni se neustále starají, od rána do večera, aby něco neudělali špatně, jo, aby chodili, oni tomu říkají chodit v kráse, že jo a sypou ty obrázky. A ty obrázky mají, to tady musí být řečeno, hlavně tu léčebnou funkci. A teďka jak se to odehrává. Odehrává se to tak, že začátek je takovej trošku šamanskej a to je diagnóza. Ta diagnóza, třeba ten Černý kůň tu diagnózu, ať jsem jako konkrétní, ať je jasný, že jdeme na dřeň věci. Třeba hned první obřad, u kterýho jsme byli, byla stará paní, která byla opuštěná svojí rodinou, a měla vlastně deprese z toho jako opuštění teda, a pak i zdravotní problémy, že jo. Takže jsme ji vzali na oběd, popovídali jsme si s ní. Black Horse si přečetl i toho Sigmunda Freuda teda, jo, takže to jako není tak jako úplně jako od věci. Pak se jde do toho hoganu, to je taková ta tradiční chýše, ten je dobře jako upravenej a tam začne takovej jako ceremoniál, kterej v tom případě, v případě tý dámy se jako jedná o to, že doopravdy se jako modlí se, kropí se vodou, teďka on vysypal cestičku ze žlutý kukuřice od vchodu, jakoby od vnějšího světa, takovým obloukem ta cestička šla k ní vlastně, aby ten vnější svět propojil s ní samotnou, jo. Takže se to odehrává, jdete doopravdy na dřeň věci, kdy ti lidi prostě plakali, že to není, jak my si představujeme šamanskej obřad, tak prostě, jo, jako nějaký vize nebo prostě nějaký barevný věci. Ne, tady to jde doopravdy, jako se dotýkáte jako života. Proto je i ten div, že doopravdy nás k tomuhle jako pustili, jo. A on ten div je zase jenom jako zdánlivej, protože my jako běloši přicházející odjinud máme sílu nějakou jinou. Takže my, pokud jsme, splýváme s tím obřadem, tak ho posilujeme vlastně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kráčej v kráse, to už jste se zmínil, je takové možná zcizené, možná nepochopené úsloví Navahů.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Ano, ano. To se vždycky jako říká krása přede mnou, krása za mnou, kráčej v kráse. To je takový jako téměř okřídlený rčení a člověku je pochopitelně jasné, že jako navažské pojetí krásy je zřejmě jiné než to americké, že jo. Tak jsem se ptal teda Black Horse, co to je krása v navažským pojetí. On se chvíli zamyslel a říká doslova, to řeknu anglicky: it is the variety of reptiles, je to rozmanitost plazů, rozmanitost ještěrek, jo. Takže tady už jako chápeme, že jsme v jiný definici krásy. A oč se jedná. Navažskej svět je vždycky nebezpečnej. Je to vždycky vyvažování. Je to něco jako ta denní a noční hlídka. To znamená kráčet v kráse znamená kráčet světem, kde to zlo stejně musí být přítomno prostě a nebezpečí. Svět je primárně nebezpečný místo teda, ale zároveň jsou tam jako ti pomocní hadi vlastně, jsou tam ti jedovatí a ti pomocní. To znamená jdete nebezpečným světem, ale vždycky máte šanci se nějak jako zachytit nebo neupadnout nebo jako nezemřít, jo nebo tak. Takže tady je tohlensto pojetí, který je hodně odlišný od toho našeho.

redaktor
--------------------
Posloucháte jak to vidí geolog a klimatolog Václav Cílek. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách, na adrese 2.rozhlas.cz.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Povídáme si s Václavem Cílkem o světě indiánského kmene Navahů, odkud se právě vrátil. Z jejich devatera přikázání, jestli se to tak dá říci, se mi líbí nejvíc "respektuj druhého", a potom "co je řečeno, se musí brát jako dané a doslovné". Tak to si myslím, že v té naší, alespoň mně to tak připadá, civilizaci čím dál víc chybí.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Ono je to praktické. Ono když žijete, furt se bavíme fakticky o tom původním indiánském společenství, to jsou malé, poměrně malé skupiny lidí. Zároveň vlastně u toho Černýho koně bylo dobře vidět, že má zvýšenou intuici, jo. To znamená jakmile začnete tak jako politicky něco mlžit nebo tak, ty lidi to okamžitě vlastně vidí, jo. To znamená vyžaduje se doopravdy jako upřímnost, jo, a když něco řeknete, tak to tak je a tak to jako platí a jinak, jak vám vlastní lidi nevěřej a nespolupracujou s váma a ocitáte se na okraji. To znamená nebýt upřímný je v této společnosti nebezpečné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se vypořádali bílí přistěhovalci s vyhlazováním původních obyvatel Severní Ameriky?

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Myslím, že Američani se s tím nevypořádali dodnes. Indiáni o tom často jako mluví. Oni jako, mimochodem to ještě řeknu jinak. Já než jsem jako odjížděl, že jo, do té Ameriky, tak těsně před tím jsem byl v Lidicích akorát jako ohledně toho výročí, a když potom přijedete do té Ameriky, tak si uvědomíte, jak na malé ploše podobných Lidic bylo desítky. A některé ty vesnice byly vyvražděny samými indiány. Jako indiáni mají rádi tu harmonii nebo ty Navahové, že jo, ale jako ty některý válečný rituály a záležitosti, zejména mezi Apačema, Komančema a Navahama, prostě zabíjení pro zabíjení a pro radost, jsou velmi jako silný. A podobně i ti Američani vlastně dokázali jako vyvraždit, zlikvidovat prostě nejenom celý vesnice, ale během toho dlouhého pochodu minimálně celou třetinu prostě navažskýho národa, spálili jim zemi a nahnali je prostě do pracovního tábora. Tam jako doopravdy jako máte pocit, že by bylo jako na čase udělat muzeum prostě amerického holocaustu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jejich jazyk prý americká armáda používala ve druhé světové válce jako nerozluštitelný kód, ale ještě v 70. letech mnohde zakazovali používat navahštinu. Vy jste si poznamenal, že uchopit tento svět angličtinou patrně není možné.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
No ano. Pokud jako, že jo, jsme se teďka bavili o tom, o výrazu krása jako rozmanitost plazů teda, jo, takže ... To znamená svět je jako metaforickej a jeden pojem se váže nějakým způsobem na ten druhej, takže pravděpodobně řada věcí z té navahštiny je v podstatě doopravdy jako nepřeložitelná záležitost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak jsou na tom dnes s tou tradicí, jazykem, snahou udržet kulturu? Vy jste mluvil o tom, že ty tradice jsou složité, že vlastně už těžko mohou zůstat zachovány. Mám pocit, že ta většina společnosti se snaží přizpůsobit se tomu západnímu stylu života.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Heleďte se, je to tak. Tam jako doopravdy stačí vnutit indiánovi coca-colu a jeho svět se jako změní. Průměrný Navah je tlustý, nezaměstnaný a tráví 8 hodin před televizí, jo, a bojí se trošku toho světa teda tý svý tradiční spirituality, často se stává křesťanem. Oni pak jako ti Navahové tak s úsměškem říkají: teďka jsem křesťan, mně stačí 40 minut tejdně na to, jo. Zatímco tam to doopravdy dáváte jako velmi opatrnej pozor, abyste nepřekročili nějaký to tabu, aby se ty věci furt jako udržovaly v nějaký jako rovnováze mezi tím dobrem a zlem. Takže tam jako ten tradiční způsob je mnohem náročnější, než jako takhle moderně praktikovaný křesťanství. A do toho ale jako všude vniká ten proud tý lokalizace a takový to, my jsme se tam často bavili s Navahama o českém národním obrození, jo, jak je možný, že prostě třeba v půlce toho 19. století nebo před půlkou malá skupina lidí dokázala zachovat českou kulturu. Tohlensto jasně je hrozně jako zajímalo. Já jsem si pak vzpomněl na Mikoláše Alše, že jo, kterej téměř paralelně prostě dělá návrhy pro Národní divadlo a kreslí taky cyklus Na hrobech indiánských, že jo, nebo tak. Takže těch kontaktů jako česko-indiánskejch je vlastně jako celá řada. Nicméně Navahové se doopravdy teďka ocitají na určitém rozcestí, že buďto budou převálcováni tím vlastně moderním světem, a že mnoho z toho zanikne, ale ono to spíš vypadá tak, že ta situace je lepší než v 60. nebo v 70. letech, a že jádro té tradice zůstane zachováno. A já si myslím, že až se bílí Američané smíří s tímhletím divošským roztříštěným a navzájem poměrně jako antagonistickým a nepřátelským světem, že to je věc, která je může velmi obohatit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Onen kouzelník nebo zaříkávač Black Horse očišťuje navažské vojáky, kteří se vracejí z vojenských misí v Iráku nebo v Afghánistánu, aby je nepronásledovaly duše mrtvých. Věříte tomu, že to je možné?

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Víte, když jste v Čechách, tak věříte jiným věcem, než když jste na místě teda. Takže když jste na místě, tak máte tendenci tomu věřit. Tomu, co popisujete, se říká enemy way, cesta nepřítele a Black Horse je na léčení, takže on tohlensto nedělá. Základní myšlenka je taková, že existuje správné a nesprávné zabití. Správné zabití je to, když chráníte své kmenové území, svoji rodinu, ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tedy v sebeobraně.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
... majetek a v podstatě sebeobrana taková, udržení. A nesprávný je to, když vlastně přísaháte vládě Spojených států a vlastně se dáváte mimo kmenový území. A teďka jako ty Navahové, protože jsou chudý, aby třeba pronikli do škol nebo aby získali nějaký peníze, tak se relativně často dávají do armády a v té armádě jsou nuceni vlastně zabíjet. A teďka ten navažskej postoj k tomuhle je, mně to hrozně připomnělo Eurípida nebo Sofokla, jo, takový to, když jako někoho jako zabijete nesprávným způsobem, tak vás pronásledují ty Lítice. Ono jako mimochodem je tohleto poměrně jako důležitá věc, protože jako psychickými poruchami trpí třeba 50 nebo 60 procent amerických vojáků.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kteří se vrátí z té mise.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Kteří se vrátí jako z mise. Můžou za to, já ještě řeknu jednu věc, teďka právě probíhá v /nesrozumitelné/ sympózium o slitování nebo o soucitu a ukazuje se, že člověk má centrum soucitu nějaký, a že při určitým druhu armádního výcviku je možný to centrum soucitu vypnout. A teďka si představte, když je to ve válce, tak je to v pohodě, ale vrátíte se domů mezi svý lidi, mezi svou rodinu a máte vypnutý sociální vnímání a soucit vůči jako nejbližším. Takže to vám jako rozhodí pak ty rodinný vztahy. Já se tomu vůbec jako nedivím. Takže teďka se dělá výzkum, jak znova zapnout to centrum toho soucitu, což je mimochodem zase taková jako spíš jako tibetskej koncept nebo jako buddhistickej. To je jako jedna věc. Ale druhá věc je ta, že teda přijdou ty vojáci a následuje ceremonie, která je někdy třídenní a jindy pětidenní, kdy oni přijdou, nesmějí mít kontakt se svými ženami, jsou drženi v oddělené chýši, odeberou se jim oděvy, ty se nějakým způsobem prostě zlikvidují, jsou očišťováni. Teďka dělá se, zase se dělá ta písková kresba. Ta je maximálně, protože ona je pro, má čtyři aspekty, tak je maximálně pro čtyři pacienty a spočívá nakonec to léčení v tom, že ta kresba, ten písečnej podklad je vlastně ta brána, kterou vstupujou ti bohové. Proto hodně týhletý, těchhle těch náboženskejch představ vplynulo do tý současný americký kultury, Star Trek, Hvězdná brána. Je to všecko takovej odraz indiánskýho náboženství. Češi by tohleto nevymysleli nebo Rakušani. To opravdu musíte mít nějakej takovejhle jako divnej základ. Takže tam se posadí ten pacient, může bejt jako nahý nebo polonahý a teďka je polívanej vlastně vodou, která je smíšená s bylinkama, kouří se dýmka toho jako velmi příjemnýho indiánskýho prostě voňavýho tabáku, potíráte si tím dýmem vlastně celý tělo, do toho probíhá rytmickej zpěv, jsou tam jako chřestítka a ten člověk dostane jako nový oděv a někdy je to, co přinesl s sebou, pohřbeno do symbolického hrobu mimo vesnici, severně od vesnice teda. A jak já jsem ty obřady zažil, tak jako můžu říct, že to doopravdy pomáhá. Tohleto ne, ale ty léčitelský, u toho léčení je zase princip podobnej jako u, já nevím, u katolickýho křtu, že to léčení se týká sice primárně toho pacienta, ale dopadá vlastně na všecky členy tý komunity. A je to víc než pouhá autosugesce. Nevím, co to je, jestli jsou to ty barvy, jestli je to ta pomalost, jo. Je ta věc jednak hrozně lidská, jednak hrozně působivá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je něco, co byste ze své čerstvé zkušenosti z návštěvy Navahů uměl stáhnout jako poučení pro naši současnost?

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
No, to jsme my Evropani vždycky, jako co si můžeme odnést sami pro sebe teda. Tam je jako taková ta velká opatrnost k tý přírodě. Teďka jsme tam byli, byly požáry v Coloradu a Black Horse říká: já se tomu nedivím, prostě ty lidi usurpujou zemi, aniž by se s ní smířili nějakým způsobem. Podobně se nediví, že jo, tomu násilí, že jo. Víte, v tomhlenstom obřadu těch indiánských kreseb ono je to spíš tak, že ten člověk, že ten pacient je na chvíli zataženej jakoby do nějakýho mimo tento svět, jakoby do nějakýho světa harmonie a ta harmonie tam opravdu znamená, že ty jedovatý hadi jsou taky přítomný, jo. To není taková jako sladká jednoznačná věc, jo. A tam si nějak jako uvědomí svoji vlastní situaci, nějak se jako přeskupí vnitřně a přichází nazpátek do toho světa a má v sobě zárodek, oni tomu někdy říkají dobrý vítr, jo, něco, co jako provívá tím člověkem. Takže já osobně považuju celý tenhleten náboženský systém, jak jsem říkal, jednak esteticky krásnej, jednak nesmírně složitej a propracovanej, zároveň pomáhající. To znamená já to považuju za jednu jako z velkých tradic jako doopravdy celého lidstva a trošku máme strach právě o to, aby tahleta tradice nezmizela díky tomu, že bohové zakázali její záznam.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já jsem rád, že jste se s námi podělil o své čerstvé dojmy, o zkušenosti, které jste si přivezl ze Spojených států. Nám se tady sešlo několik dotazů na energetickou koncepci státu, na které se jako poradce taky podílíte, ale tomu se můžeme věnovat v příštím setkání pořadu Jak to vidí.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Ono je to velké téma, takže někdy se tomu můžeme věnovat jako víc.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak slibme, že to zkusíme hned napříště. To byl geolog a spisovatel Václav Cílek. Díky. Na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog a spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí biskup Václav Malý. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.