Jak to vidí Táňa Fischerová - 27.10.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krásné úterní dopoledne přeje Zita Senková. Naše ráno se nám přehouplo do dopoledního vysílání. Budu vás jím provázet až do pravého poledne, do 12. Hodiny. No a Host do domu začíná vždycky první půlhodinkou, půlhodinkou Jak to vidí. Jak dění kolem nás dnes vidí herečka a spisovatelka Táňa Fischerová. O tom bude dnešní půlhodinka do deváté hodiny. Dobrý den vám přeji.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My bychom mohli to motto dnešní půlhodinky nazvat V hlavní roli občan a jeho svobody. Než se k tomuto tématu dostaneme, ráda bych tady jenom jednu ranní příhodu, která mě docela dobře naladila na ten dnešní den, ačkoliv si říkám, že už pro člověka jsou zvláštní nebo zajímavé příhody nebo okamžiky, které by měly být samozřejmostí. Je to velmi jednoduchý příběh, plný autobus, ranní špička, lidé kteří nastupovali předními dveřmi a pak zase vystupovali, tak vždycky tak hezky pozdravili toho řidiče, řekli dobrý den, dobré ráno, pak se zase loučili na shledanou. Přece jenom takový docela nezvyklý obrázek, mě to moc potěšilo.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
To byla náhoda, že se sešel zrovna takový sbor lidí nebo to jeden chytl od druhého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi se inspirovali. Pak si říkám, zítra volný den. Samozřejmě ne pro všechny, tak jestli už lidé měli takovou dobrou náladu, že dneska ještě do práce a zítra si přispíme.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No a člověku je hned hezky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My zůstaneme u těch občanů. To je, jak jsem říkala, téma které vy jste dnes chtěla probrat a které probereme. V hlavní roli občan, co vás trápí?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ne zcela. Já samozřejmě do hlavní roli vždycky stavím občana proti velkým firmám tentokrát. Že to není jenom ten občan sám...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jeho svobody.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Občan a jeho svobody kontra velké firmy. Mě to téma už vlastně nějakou dobu leží v hlavě a zajímám se jím. Protože nás obklopuje, protože každý z nás je tím dnes a denně konfrontován a já jsem si sama taky neuvědomovala zcela přesně do hloubky v čem spočívá ta bezmocnost, protože nám se pořád říká za prvé, že jsme konečně svobodní a za druhé, že tady máme tržní ekonomiku, ve které funguje nabídka a poptávka. A vlastně to každý vezme jako fakt, ano, tak to je, ale pak když se podíváte do hloubky, tak najednou se podíváte a zjišťujete, že ten prostor se vám vlastně stále zužuje a že, tedy podle mě, ta nabídka a poptávka už dávno nefunguje. Protože my jsme stále jenom tlačeni do nějakého omezeného výběru, do vlastně možnosti, která už vlastně ani možností není a musíte to vzít tak jak to je. A řeknu to na příkladu. Já jsem, vždycky dostáváme účty, že jo, všichni, každý měsíc za všechny možné služby a jako všichni ostatní nebo většina ostatních to ani ty podrobné údaje nestuduju. Prostě si to vezmu a řeknu ano, zaplatím. Co mám dělat? Nic jinýho nezbyde. A náhodou jsem se teda teď podívala na účet, dobře řekněme jedné nejmenované firmy telefonní a zjistila jsem s úžasem, že v létě, kdy jsme nebyli moc přítomni v Praze a protelefonovali jsme pouhých 70 korun, přišel účet na 500. A to mě zarazilo, protože jsem si najednou řekla, no jak to je možný? Vždyť ta skutečná spotřeba byla tak nízká, tak jsem se na to podívala na ty jednotlivé položky a zjistila jsem to co jsem nějak věděla, jenom jsem si neuvědomila to rozpětí finanční, jo. Že samozřejmě chápu, že třeba člověk má platit nějaký základní poplatek za to, že třeba vlastní tu stanici nebo že něco může užívat, ale když je to takováhle disproporce, že platíte vlastně dejme tomu 4 stovky, aniž vůbec využijete tu službu a k tomu přistupuje DPH, které to navyšuje, takže si najednou s hrůzou uvědomíte, že žádná nabídka a poptávka tu neexistuje, že je to vlastně jakási daň velké firmy a státu, které ruku v ruce nás nutěj k tomu, abychom neustále a to si vezměte, přeložte to do dalších podniků. To je ČEZ, to jsou prostě všechny služby, které platíme. Že vy už vůbec neplatíte za to, že i když šetříte vodou, platíte víc, protože vlastně ta firma musí mít nějaký zisk. Takže ono už to nefunguje a já dovedu pochopit, že je třeba, aby měli nějaký jaksi zisk z toho menší, ale když je to o tolik 100% navíc, tak si řeknete, tak to pozor. A teď ještě navíc, my platíme třeba za nějaký přístroj telefonní, který ale nemáme, ale platíme měsíčně sumu 6 korun léta plus DPH, takže si najednou uvědomíte, že ten stát ruku v ruce s těmi velkými firmami prostě po vás jde. Teď se zvedne DPH na 20% z 19%, takže my za těch 70 korun zaplatíme třeba ještě víc, já nevím o kolik to bude. A takhle se to děje, to přece není v pořádku a teď, když si chcete stěžovat a řeknete si, já si to domluvím, že ten aparát nechci, tak narazíte na automat. A zápasíte půl hodiny nebo kolik s tím, že vám to říká stiskněte křížek, stiskněte dvojku, chcete-li to v angličtině, stiskněte jedničku. Já se vždycky zhroutím, protože pak už nemám sílu a pokud se vůbec dostanete k tomu člověku, což se ne vždycky podaří, tak se třeba stane, že vám řekne, ale to jste na špatné adrese, musíte a začínáte znova. A když už toho člověk najdete nebo když vám někdo zavolá, tak je to také člověk automat, protože on je naučenej, že s váma musí mluvit tak, aby hájil zájmy té firmy a ne vaše. A já si potom kladu tu otázku, kde je ta naše svoboda a kde je ta nabídka a poptávka, o které nám všichni stále vyprávějí dokola?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako občan v takové, jak se říká, kolečkové hře.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No právě. A já samozřejmě nevím jak z toho ven. Teď jsem zrovna v sobotu četla v příloze jedněch novin rozhovor s nějakým známým lobbistou, který řekl, že vlastně existuje kartel stran a těch polostátních firem, což je zřejmě neprolomitelné, protože právě zákony se udělají tak, že vy ani nemáte jinou možnost, než prostě tuto službu si nechat narvat. A vlastně vaše vůle nehraje vůbec nic a potom bylo ještě zajímavé, že mluvil o tom, že vlastně všichni ti lobbisti jsou tady proto, aby lobbovali proti té regulaci a velmi často jsou úspěšní. Takže když se stále divíme, jak všude ubývá regulace a nastává takzvaná deregulace, to znamená džungle, tak jsou za tím zase lobbisti, kteří jsou velmi mocní a vy se vlastně zase jako občan nikam nedostanete a tak si začínám myslet, že ten občan, to jest my všichni se ocitá v poměrně beznadějné situaci, ačkoliv se navenek stále mluví o tom, jaké svobody máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začali jsme tak optimisticky, ale...

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ale tak to je realita, jo. Člověk přeci jenom nemá mít falešný optimismus, ale má být realista a já si myslím, že proti tomu se samozřejmě jedinec neubrání, ale nějaká sdružení, nějaká společenství už ano. A že skutečně tady je třeba si uvědomit, že taky toho přibývá. Lidi se víc a víc sdružujou, protože cítěj tu bezmocnost vůči těm velkým, kteří jsou ještě často kryti zákonem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom se mohli dotknout teď i našeho celodenního tématu a to jsou datové schránky. I to vnímáte jako třeba, že nás to také, že nám to bere určitou svobodu třeba?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Jistě, samozřejmě. Protože já bych si měla přece mít možnost vybrat. Já uznávám, že někomu je to milé, má rád tento způsob elektronické komunikace a pak je to v pořádku, ale já zase nemám už žádnou jinou možnost než to přijmout a teď si uvědomme, že všechny lidské vynálezy někdy nefungují. Vypne se elektřina, zhroutí se ta síť, tak co budeme dělat? To prostě, ono to má své meze a tím, že nám vzali svobodu si vybrat, chci datovou schránku, mně to vyhovuje, anebo ji nechci a pak pro tenhle ten druh lidí by tady měla bejt dál komunikace, jaká tady existuje. Takže mě to pořád přijde opravdu posun, krůček za krůčkem k tomu Orwellovskému světu, kdy už si vlastně vůbec nic vybrat nemůžete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vidí svět a dění kolem nás herečka a spisovatelka Táňa Fischerová, host dnešního Jak to vidí. A já jenom připomenu, že tento pořad, tuto půlhodinku vysíláme vždy od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině jeho reprízu. Je s vámi Český rozhlas 2 Praha. Dopolední vysílání Host do domu, které začalo svou první půlhodinkou pořadem Jak to vidí. Dnes je naším hostem paní Táňa Fischerová, herečka která hovoří o radostech a strastech našeho života. To motto toho dnešního Jak to vidí je, jak jsme už zmínili Občan a jeho svobody, občan v boji s tou hydrou zákonů. Zůstaňme ještě chviličku právě u těch zákonů. Vy říkáte také, že jako kdyby někdy vlastně všechny ty paragrafy, zákony, předpisy, nařízení vymýšleli lidé skutečně bez, řekněme zdravého selského rozumu a pěkně u stolu.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ano, tak to je a není to samozřejmě jenom u těch zákonů. Ono je to propojené, jak jsem říkala, s těmi velkými firmami. Dala bych ještě jeden příklad, který jsem zažila na vlastní kůži. My máme chalupu u závor. Od dětství jsem sledovala vlaky a vždycky jsem je milovala. Vždycky jsme obdivovali, když jela pára a hasili jsme ohýnky, když to někde zapálilo, což když bylo sucho se stávalo, takže říkám to proto, protože mám k tomu vztah. Je to taková malá regionální trať, takže tam není velký provoz. A jsme u závor a ty závory jsou na slepé cestě, více méně tam nikdo moc nejezdil, ten svět se mění, takže samozřejmě jednoho dne se začaly zvedat a pak jednoho dne a to loni přišli, že budou automatické. A z toho jsme samozřejmě byli dost nešťastní, protože to cinká a hlavně to bliká a bliká to prostě neustále takovým nepříjemným bílým světlem, takže vlastně vám vzali hvězdy, protože v noci je to nepříjemný a myslím, že ani tý přírodě to nebude dělat moc dobře, ale dobře. Tak to je v pořádku, ale zanikla ta stanice tam. Už tam prostě není ten člověk, který tam seděl, už vám nikdo neprodá lístky, to ve vlaku. Vy se nedozvíte, když ten vlak nejede. Samozřejmě, že se začala tam objevovat, někdo tam zdemoloval tu bejvalou stanici, takže samozřejmě to začíná upadat i po této stránce a když nám ty závory instalovali, tak já jsem, to byli docela příjemný lidi jako ze spoda, ty to samozřejmě nenařídili, tak já jsem se s nimi bavila a říkala jsem, poslyšte, ale k čemu je to dobrý? Lidi stejně porušujou zákony, až dosud tu žádná nehoda nebyla, teď nejspíš možná bude. Zanikla tady pracovní místa a ty lidi tady na venkově těžko dostanou místo, zejména když je jim padesát. Takže oni říkali, nám se ta investice za takovejch pět let vrátí. Já jsem říkala, ano a my nebudeme muset platit ty lidi. Já jsem říkala, ale ty lidi přeci půjdou potom, přejdou do státního rozpočtu, budou placeni. Oni říkali, ano, ale to už není náš problém. Takže když to tak každá firma bude dělat, že vlastně to není jejich problém, ať to zaplatí stát. Oni jsou nezaměstnaní a na víc stát už teď nemá, tak to je ta fragmentace tý společnosti, kdy jeden hodí něco na druhýho a ten už pak ani nemá. Tak já se ptám, k čemu vlastně směřujeme. A navíc mně ten člověk schází. Já jsem tam viděla nějakýho člověka, my jsme si popovídali, on mi poradil spoje a teď mluvím jenom s automaty a přitom ve státním rozpočtu není peněz pro nezaměstnané, kterých tímto způsobem samozřejmě přibývá a přibývá a přibývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady se nám opět vrátilo slovo automat. Jaksi nahrazuje, technizuje se příliš ta naše současná společnost?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Jednoznačně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A člověk mluví s automatem, potkává automat, automat rozhoduje.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ano a i z lidí vyrábí automaty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vytrácí se ten lidský faktor.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Na tom ale stojí svět. Na ničem jiným, jedině na komunikaci člověka k člověku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak z toho ven teda?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, to já samozřejmě nevím. Já si myslím, že se ta technika taky jednoho dne může zhroutit, protože my všecko stavíme na ní a ona nebude fungovat tak, jak si někdo myslí. A ráda bych věděla, co se bude dělat až se zhroutěj datový schránky, až to nebude fungovat, týden stačí. Tak co budeme dělat, že jo? Všecko padne, všecky struktury se rozbijou, takže já si myslím, že hlavní je si to uvědomit a tlačit všechny k návratu k nějakému lidštějšímu světu a k tomu od člověka k člověku. Protože když to budeme žádat a když nebudeme například volit lidi, kteří tohle budou podporovat, tak třeba se zas něco ještě vrátí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doufá herečka Táňa Fischerová, host dnešního pořadu Jak to vidí a já připomínám, že nás můžete sledovat také prostřednictvím webových kamer, pokud kliknete, pokud jste právě v živém vysílání a neposloucháte nás v repríze po třiadvacáté hodině na Praze, tak stačí kliknout na www.rozhlas.cz/praha. Pokračujeme v povídání s herečkou Táňou Fischerovou, která rozebírá co ji trápí, co ji pálí, co jí dělá radost. Trošku jsme ale dneska více u těch negativních věcí. Jak už tady zaznělo, technizace, automatizace naší společnosti, jak se vytrácí ten lidský prvek. Ono asi ruka v ruce s tím jde třeba i otázka poctivosti.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano. Taky se tím trochu trápím, protože v tom minulém režimu, kdy ten stát nás vlastně vykořisťoval a neměl nás rád, tak se stalo takovým lidovým heslem "kdo neokrádá stát, okrádá rodinu", takhle to bylo. Protože to byl nemilovaný stát. A já si stejně myslím, že to nebylo dobrý heslo samozřejmě, protože to potom jsme si rovni, protože stojíme na nepoctivosti obě strany. To prostě nelze, i když nám to vnucují zákony nebo nedobrý stát, tak jak to přijmeme jako pravidlo, tak klesáme všichni společně. A mně se tak trochu zdá, že jak tenhle stát nám znovu omezuje ten prostor svobody a jak mnozí lidé skutečně nevyjdou nebo prostě s těmi daněmi se tak různě nakládá, aby člověk ušel tý ruce státu a nemusel tolik platit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hledají se různé úniky, skulinky v zákonech, tak dále, jak něco obelstít, obejít.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ale dokonce i v novinách. V novinách máte titulek, Rada jak neplatit daně nebo jak neplatit tak velké daně. Ono se to zase stalo jakýmsi pravidlem do určité míry právem, protože skutečně lidi jsou sužovaní spoustou nařízení a spoustou prostě nesmyslných byrokratických drobností, ale zase si myslím, že jediná možnost jak se hájit, je sám být poctivý, protože jakmile to přijmeme jako pravidlo, že to ani jinak nejde a přiznám, že někdy to jinak nejde, že prostě třeba nedávno mi zrovna říkal jeden velmi poctivý člověk z neziskovky, že aby vůbec vyšel na konci roku, že furt musí dělat nějaký přesuny, jo. Protože mají málo peněz a nepřežívají, ale to je samozřejmě špatně. Ale aspoň si člověk musí být vědom toho, že tohle dělat nechce a že je tlačen nějakým špatným systémem, ale jakmile to vezme za svý, že takovej je svět a že každej z nás se teda pokusí neplatit ty daně a dělat všechno tak, aby vlastně byl sám nepoctivý, tak zase je to jak za toho minulého režimu a považuju to za, za druhý pád, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je vlastně velmi smutná, nechci říct bilance, ale konstatování, když si připomínáme v tomto období právě 20 let od zásadní změny v této zemi.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, však taky přišla doba hodnocení a bilance a zamyšlení se nad tím, co nám ta nová doba dala a nepochybně dala. Ale co není v pořádku a co nám vzala a nepochybně vzala nebo vzala - já si myslím, že některé nešvary z minulého režimu se přesunuly do tohohle a že vedle těch dobrých věcí přišla spousta nových věcí, na které jsme nebyli připraveni, které jsme nečekali a se kterými nevíme jak naložit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká by byla paní Fischerová vaše bilance, kdybyste se ohlédla za těmi 20 lety?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Pro mě osobně to bylo rozhodně šťastné období, protože já jsem mohla začít víc pracovat, dostala jsem se k literatuře a ke knížkám, které jsem tu neměla. Začala jsem se vlastně rozvíjet i po té, hledala jsem taky v těch duchovních směrech a to se mi hodně otevřelo, což prostě před tím pro mě bylo uzavřeno. Já jsem, když se nedostanete do těch kruhů, které vám to nabídnou, tak to nemáte, což dneska není, takže mně to rozhodně přineslo hodně a nikdy bych nelitovala, ale zase nemůžu ustrnout na tom, že teda máme svobodu, tak co chcete a všecko je báječný. Tak to zase ne, protože člověk vždycky musí reagovat na tu realitu ve které žije a poukazovat na ty věci, které nejsou v pořádku, jinak by totiž ta demokracie vlastně nebyla zasloužená, protože pak bychom zůstali stejně pasivními občany jako jsme byli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla jste, že samozřejmě každá doba nám něco bere, něco nám dává nového. Jaký by byl váš takový výčet těch hlavních nějakých zásadních událostí, věcí nebo co vám ta nová doba třeba vzala a co dala?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Tak já jsem o tom trošku mluvila. Já se samozřejmě teď nechci věnovat politice, protože tím všichni žijeme a četla jsem mnoho výčtů, jak to šlo nahoru a dolů, takže to bych nechala, ale rozhodně právě ta možnost výběru té svobodné volby toho co chci, s kým se chci stýkat, co chci vidět. Já jsem se tedy stýkala svobodně i za minulého režimu, to je pravda, ale teď je to mnohem větší, prostě se ten svět otevřel a to je nepochybně dobře, protože my potřebujeme taky vidět do světa, chápat souvislosti a ten kdo chce, tak si to může najít. I když zase podotýkám, že je to hodně složité, protože tím že je zase tolik možností, tak ztrácíte čas to všecko zvládnout a tolik je pramenů, že vlastně co si vybrat a kam jít. Ale přesto všechno je to úžasné dobrodružství teda i vlastně poznání a kulturní a to mě na tom těší. To teda tahle doba opravdu přinesla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My zítra oslavíme státní svátek v České republice, sousedé v Rakousku slavili včera svůj národní den. A právě jedna rakouská agentura pro průzkum veřejného mínění zkoumala hodnotový žebříček Rakušanů. Tam se na prvním místě bez jakýchkoliv debat, otazníků dostala rodina, rodinné hodnoty, samozřejmě taková ta hrdost na zemi, na neutralitu, taky na krásné hory, na národní sportovce. Jak by podle vás třeba mohl vypadat ten hodnotový žebříček u nás? Hodnotový žebříček občanů Česka?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Teda, to jste mě trošku přivedla do úzkých, protože člověk může mluvit za sebe, ale nemůže mluvit za skupinu lidí. Já myslím, že ta rodina je pro mnoho lidí základem pořád a znám hodně lidí, kteří se třeba starají o své rodiče a nedají je někam do nějakých LDN, a takže já si myslím, že u nás je hodně lidí, kteří... Já znám spoustu, abych skončila trošku optimisticky, spoustu báječných lidí u nás. A možná tím, že já třeba se věnuju taky té sociální práci, třeba teď s adventními koncerty jsme zase projeli republiku a vždycky když poznáte takovýho jednoho člověka například v Jiřetíně, je báječná vedoucí toho Domova svaté Máří Magdalény, která teď v televizi nedávno zahlédla, jak nějaké Mongolce chtěli odebrat dítě v porodnici, protože neměla papíry a neměla peníze. A ona, které se to vůbec netýkalo iniciativně začala volat po celé republice a do televize, aby sehnala kontakt a nakonec když jsme tam zrovna přijeli natáčet, tak tam byla ta Mongolka s tím miminkem v náručí a všichni je tam kolébali a mně vám úplně vstoupily slzy do očí nad tím, jak jedna prostá, obyčejná paní, která vůbec se o to starat nemusela, zachránila jedný holčičce maminku a mamince dítě. Jak to udělala, aniž musela a takových lidí je u nás hrozně moc a na těch ten svět stojí a jenom nejsou tak vidět, tak abychom jenom nezoufali, to je prostě to pravé a zaplať pán bůh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já myslím, že lepší tečka nemohla být za tím lepším povídáním, které začalo optimisticky, pak přešlo do takové té ne příliš radostné každodenní reality u nás, ale ta tečka byla opravdu optimistická a nadějná. Děkuji za ní, hostem dnešního Jak to vidí byla herečka a spisovatelka Táňa Fischerová, která nám možná příště bude vyprávět také o těch adventních koncertech, protože vánoce se nám pomalu, ale přece blíží. Děkuji moc za hezká slova a přeji vám hezký den a připomínám, že dnešní pořad si mohou posluchači ještě poslechnout nebo přečíst přepis toho dnešního vysílání na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Příjemný den a opět na slyšenou.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Hezký den.