Jak to vidí Táňa Fischerová - 1. prosince
Čtvrtečním hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byla herečka Táňa Fischerová. V článku najdete neediitovaný a neautorizovaný přepis.
Jak to vidí Táňa Fischerová ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Začíná pořad Jak to vidí. U poslechu vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je herečka Táňa Fischerová. Vítejte.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Hezké ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno. Prezident Václav Klaus k současným demonstracím a nespokojenosti ve společnosti 17.listopadu řekl, že patří k lidské povaze. Kdyby byli všichni se vším spokojeni, tak cituji: "...svět končí, protože by nebyla sebemenší motivace něco dělat." Řekl pan prezident. Myslím, že výrok určitě zajímavý pro diskusi, paní Táňo Fischerová.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Já jsem ještě četla trošku jinou formulaci, možná, že toho řekl víc, ale kdyby byli všichni spokojeni, společnost by přestala existovat, jsem četla teda tuto formulaci. No mě to zaujalo, protože to je docela zvláštní výklad, pro mě teda, vlastně nějakého vývoje dějin, nebo společnosti, protože to pořád staví na tom, že hybnou pákou pokroku je negace. Že hybnou pákou pokroku je nespokojenost. A já si, a samozřejmě to se pak dá rozvinout, protože se také objevují hlasy, které odvíjejí vývoj člověka od Darwina, že je to jenom lepší zvíře, nebo vyšší zvíře a že to, co hýbe vývojem je sobecký gen, že kdyby jeho nebylo a soutěživosti nebylo, tak by se lidé nevyvíjeli a vlastně to je to, co lidstvo žene kupředu. A já si myslím, že to je nesmírně nebezpečný výklad a že tedy, to jsem si nevymyslela já, to samozřejmě na to dávno přišli jiní, že je to přesně naopak, že společnost bez solidarity a bez spolupráce by se nemohla vyvíjet, protože člověk skutečně není zvíře, člověk je člověk a myslím si, že skutečně má toho ducha na rozdíl od zvířat a jediné, na čem může stavět, je právě ta spolupráce. Nakonec v ekonomice, co jiného děláme, než spolupracujeme. Každý dělá nějakou část pro druhého, protože nemůže jedinec všecko vyrobit a všechno zkonzumovat. Už od úsvitu lidstva začali lidi se sdružovat do nějakých skupin, které si pomáhaly, jinak nemohli přežít. Takže je to přesně naopak. Tím tmelem společnosti přece je ta soudržnost, ta snaha si vzájemně pomáhat. A ideálem společnosti je, to jsem zase nevymyslela já, je společnost, která se skládá z jedinců, kteří mají lidskou důstojnost. A toho se nedosáhne bojem, nespokojeností. Protože nespokojenost samozřejmě vede jenom k násilí nebo k výbuchům něčeho negativního, to není tmel, který může lidi spojovat. Takže já jsem si řekla, že je dobré se ohradit vůbec proti této myšlence, která se čas od času šíří tou společností, že právě na tom stojí vývoj a civilizace.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to třeba myšleno i také tak v tom smyslu, že nespokojenost s něčím také rovná se práce sám na sobě, aby se to změnilo.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, tady bych spíš dodala nespokojenost se sebou samým. Protože člověk by opravdu tu kritiku měl zaměřit zejména na sebe a říct si, tohle nebylo šťastný, tohle chci změnit. To je taky v lidských možnostech měnit sebe a pracovat na sobě, abych trošku překonal svoje špatný vlastnosti. Ale jinak nespokojenost ve společnosti, to skutečně nevím, jak to může vést k něčemu lepšímu, protože potom se nedohodne nikdo s nikým, což se ostatně děje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem si našla stupně spokojenosti, které v roce 1943 definoval americký psycholog Abraham Maslow. A 6 prvních bodů. Na první místě fyziologické potřeby jedince. Tedy základní potřeby mají nejvyšší prioritu. Pak je to potřeba jistoty, bezpečí, potřeba přijetí a sounáležitosti, potřeba uznání, úcty a seberealizace. Jak by vypadala, paní Fischerová, vaše taková ta pyramida spokojenosti, co vy byste zařadila na první, řekněme, tři místa?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Já samozřejmě s tím nechci polemizovat, protože taky to nemám promyšlený a jsem s tím seznámena až teď, ale asi je pravda, že člověk nejdřív potřebuje být fyzicky zabezpečen, aby vůbec mohl něco dělat. Protože, když máte hlad, nebo jste někde v zoufalých podmínkách, tak těžko můžete mluvit o seberealizaci, takže to je asi pravda, to je ta základní podmínka. Ale tady člověku stačí poměrně dost málo. Nemusí mít žádný velký přepych, aby fungovaly ty základní věci. Ale jinak bych s tím celkem souhlasila. A je jasný, že jakmile jsou ty věci zabezpečené, tak stoupá už to lidské, to důležité, ta seberealizace, ta sebeúcta. Mně tam teda samozřejmě schází takové ty věci, jako je spolupráce a tak, ale já si myslím, že to je dobrý žebříček dá jako, já bych s ním souhlasila. Taky pan Maslow byl známý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme teda k dalšímu tématu, které také hýbe pro změnu obcí filmovou a kulturní. V polovině listopadu odvolal ministr kultury Jiří Besser dlouholetého ředitele Národního filmového archivu Vladimíra Opělu. Odůvodnění nalezlo ministerstvo až ex post, tuším, to bylo po 14 dnech a hovoří o zásadním manažerském selhání a 19 dnů po odvolání uspořádalo teprve tiskovou konferenci. To rozhodnutí přišlo velmi nečekaně. Myslím si, že 6 neděl dokonce před odchodem pana Opěly do penze. Co tomu říkáte?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No, já musím říct, že v kruzích, ve kterých žiju, pan Opěla měl celoživotně velkou úctu, protože on pro ten filmový archiv a pro ty filmy dýchal, on pro to udělal víc, než kdokoliv jiný. Díky němu tady je velké bohatství starých filmů, o které se skutečně mimořádně staral a měl velkou úctu, myslím, všech. Aspoň jsem nikdy neslyšela k němu žádnou kritickou výhradu. A tohle mi připadá zase znak doby, kdy lidi, kteří jsou tam vlastně rok, ani ne, pravděpodobně se nikdy s ním před tím nesetkali, mají pocit, že takto váženému člověku můžou tohle udělat. Já jsem se dívala na ty důvody, tam je údajně nějaké manažerské pochybení. To je vždycky vlastně jako důvod něčeho. Ale když jsem se podívala do toho dovnitř, tak se zjistilo, že všechny ministerské kontroly před tím už to bylo, to je něco, co se údajně stalo před 3 lety, schválily to hospodaření, nic tam nenašly. Až nový člověk, kterého dosadil pan ministr Besser náhle po té celé době tam údajně něco našel. Takže to celé budí podezření. A navíc se tam staví nový nějaký dům pro filmový archiv a už to bylo v běhu a byly tam už myslím veřejné, soutěž o veřejnou zakázku vypsané a ministerstvo do toho vstoupilo, zrušilo, udělalo zúžené výběrové řízení a navíc překvapivě navýšilo ten požadavek o asi 23 milionů. Takže se to jeví skutečně jakože zase jde o nějaké zakázky a o nějaké peníze. A zřejmě pan Opěla v tomhle nechtěl figurovat a zdá se, že toto je tím důvodem. A mně to celé přijde jako symptomatické pro tu naši dobu, že se dějou takovéhle věci, bez úcty k lidem, kteří něco dokázali a vlastně je tam asi pravděpodobně další skrytý zájem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme, jestli to bude mít ještě eventuelně nějakou dohru, protože proti tomu náhlému odvolání v otevřeném dopise protestuje Akademická obec v oblasti filmu a příbuzných oborech.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, a to je dobře. Je vidět, že se lidi už opravdu nechtějí nechat, že není, mě obecně vždycky překvapí, jak každý nový ministr, nebo někdo, kdo přijde nově, okamžitě začne říkat: Já jsem rozhodl, já sám, jakoby prostě v demokracii jeden člověk, jakoby to vlastně bylo císařství a císař pán takto rozhodl. Přece v demokracii musí být diskuse s odbornými kruhy, musí se to zveřejnit, musí se to odkrýt. Ale tohle to zákulisní jednání, to je opravdu nebezpečné a děje se ve všech oborech.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protikorupční policie chystá obvinění exministra obrany Martina Bartáka a zbrojařského podnikatele Michala Smrže. Oba měli kupčit při nákupu vojenských vozů Tatra za téměř 3 miliardy korun. Pan Barták označil celý případ za oblomnou, mediální konstrukci. Jak víme také ze zpráv, odbory uspořádaly demonstraci na protest proti českým korupčním kauzám a premiér Petr Nečas jim vzkázal, že pokud nyní chtějí protestovat proti korupci, chovají se jako lidé, kteří se k partyzánům přidali na konci dubna 1945. Tedy v době, kdy bylo jasné, že druhá světová válka je rozhodnutá. Přišly, nebo přicházejí protikorupční iniciativy a možná i tato demonstrace odborářů takzvaně s křížkem po funuse, paní Fischerová?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Právě, chtěla jsem zmínit hlavně ten výrok pana Nečase, který mi připadá tedy krajně nešťastný. Samozřejmě, že já už nechci mluvit o jednotlivých případech, nám všem z toho třeští hlava, protože nemine dne, aby zase nerupla nějaká další kauza a už je vlastně i únavné a nikoho to už ani netěší o tom neustále mluvit, ale ono to asi jinak nejde, ale myslím, že ten výrok pana premiéra je nejen nešťastný, ale i velmi nerozumný. Protože zaprvé je moc dobře, se ty iniciativy občanské začínají množit, protože teprve tehdy začíná skutečný tlak na lidi, kteří o tom rozhodují. Dokud to napsali dva novináři ve dvou časopisech, tak samozřejmě se nic nemohlo dít. To, co akceleruje teď tu snahu něco s tím alespoň dělat, proto je na to možná víc vidět, je právě to, že se lidi začínají víc zajímat a že už si to nechtějí nechat líbit. Takže to opravdu není tak, že je najednou mnoho partyzánů. Já sama jsem v jedné iniciativě Veřejnosti proti korupci a myslím, že se snaží vlastně připravovat návrhy zákonů, jak by se to změnilo. Jiná věc je, že to celá sněmovna vlastně neakceptovala, takže zákon o veřejných zakázkách je opět jiný, než měl být. Ale o tom vlastně teď mluvit nechci. Chtěla jsem spíš se na to podívat víc zvenku, protože možná by bylo nejlépe, abychom stále nezabředaly do těch současných patlanic a do toho bahna, jak jsem minule citovala krásnou knížku Duchovní situace doby Karla Japerse, tak jsem, znovu podotýkám, napsanou v roce 1931, tak jsem tam našla i na ten dnešní obraz. Ono je to vlastně, co stránka, to úžasný vhled do dnešní doby, ale i k té korupci a já bych jenom kousek přečetla, aby bylo jasné, že to je vlastně systém, že to skutečně není náhodné a že ten, pokud se nezačne proměňovat systém, tak se s korupcí vlastně nedá vypořádat. Takže dám slovo na chviličku Karlu Jaspersovi. "Panství moci nabývá v masové organizaci strašidelnou neviditelnost. Člověk vidí roztříštěnost, fasádu, režii, vidí dohadování, vláčení sem a tam, kompromisy, nahodilá rozhodování a napalování. Všude existují specifické způsoby korupce založené na privátních zájmech. Mlčenlivé vědění všech zúčastněných nechá tyto jevy přetrvávat. Při publicitě jednoho případu se zdvihne povyk, který brzo opět skončí v temném vědomí, že byl postižen jen jeden symptom. Vzácně se najde člověk, který opravdu přejímá odpovědnost. Množství náhodných vůdců zastává postoj, že nemohou rozhodovat sami, instance, kontroly, závěry komisí, jeden přesouvá odpovědnost na druhého." No tak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Citát z roku 1931. Tak ...
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Myslím, že není co dodat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přidala bych nicméně aktuální průzkum. Dvě třetiny lidí si myslí, že dnešní elity jsou zkorumpované ještě více než komunističtí pohlaváři před rokem 89. A podle jiného průzkumu společnosti CVVM 4/5 respondentů označily politické strany za zkorumpované.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, protože přeci jenom soudruzi se trochu báli, takže samozřejmě ta korupce byla, ale byla na nižší úrovni. Dneska jde o miliardy a jde o miliardy z veřejných rozpočtů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto ale myslím, že můžeme souhlasit s tvrzením premiéra Nečase, že už se jaksi ledy pohly.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Tak něco se samozřejmě začalo dít, ale je právě otázka, jestli je to tím, že se aktivizuje občanská společnost, asi pravděpodobně ano, protože ledy by se nepohly, kdyby se nepohli lidé. Ale pohli se zatím málo, a jak znova říkám, i Karl Jaspers říká, že je to systém, že to prostě takhle nejde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázkou je také, kdo všechny ty korupční kauzy, které neustále přibývají, každým dnem vyšetří, protože ti lovci úplatkářů jsou na útěku a ministr vnitra Jan Kubice je marně přemlouvá, aby u policie zůstali. Není právě to jeden z těch největších problémů?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Já už jsem o tom tady mluvila. Já celé to seškrtávání toho státu, vlastně ořezávání jeho možností a pravomocí vede k rozkladu společnosti. Protože některé věci fungovat musejí a když stát seškrtává finance lidem, kteří jsou pro ten aparát nutní a jedno z toho odvětví je samozřejmě policie, tak to nepovede k dobrému, protože to povede opravdu k rozkladu všech hodnot, což už se začíná dít a začíná to být vidět. A to samozřejmě prospívá těm, kteří z toho mají radost, že nebudou nikdy chyceni, že nebudou vyšetřováni, že můžou kdykoliv odjet, že můžou kdykoliv danit, kdekoliv si vzpomenou. To všecko vede k rozkladu té struktury, kterou potřebujeme. Protože stát je něco, co potřebujeme, to není výmysl, přeci se nevrátím ke kmenovým oblastem a k náboženstvím, tedy ke knížecím já nevím čeho.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Nečas řekl, jenom se vracím k tomu úvodnímu citátu, že vlastně se odboráři a další, kteří nyní protestují proti korupci jako kdyby se přidali už k vyhrané válce. My víme, že ta válka s korupcí rozhodně vyhrána není, ale několik bitev se už povedlo.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, ale to je, jak říká Jaspers, jednoho odhalíte, navíc nikdy ne tu velkou rybu, ale to je, to prostě pořád nejde. Dokud ten privátní zájem okupujete tu politiku a propojí se, tak tomu nemůžete vlastně zabránit. Musíte je oddělit a musíte začít pracovat na tom, aby to vůbec nebylo možné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká herečka Táňa Fischerová. Tak tu stanici Dvojku Českého rozhlasu posloucháte i v těchto chvílích. Nadále je s námi ve studiu herečka Táňa Fischerová. Mezinárodní firmy jsou nejenom znepokojeny tím, že se evropským lídrům nedaří dostat šíření krize pod kontrolu, ale připravují se na případný rozpad eurozóny s odvoláním na šéfy, na rozhovory se šéfy desítek nadnárodních firem. To napsal list Financial Times. Pokud by země opouštěly eurozónu, tak by to podle něj vedlo k masivní devalvaci. Ekonom Tomáš Sedláček napsal na stránkách Hospodářských novin: "Krize není evropská, ani americká, ani eurová, ani dolarová, je to krize dluhová. Jde o to, jak nasytit, rafinovaně nasytit syté." Jak to vidí Táňa Fischerová, jaký je váš pohled na současnou krizi eurozóny?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No přesně tak to je. Já s tím souhlasím. Jak nasytit syté. Což je neuvěřitelné, protože člověk by nevěřil, že tohle je možné, že se stane. A ono se to děje a dokonce se odhaluje už úplně všechno. Já musím říct, že nad touhle zprávou jsem užasla, protože už se nic neskrývá, protože vám rovnou řeknou, že se prostě eurozóna rozpadá a že se na to nadnárodní společnosti připravují. To znamená, že je jenom otázka, kdy se to spustí. Protože dosud se všecko dělo vlastně v skrytu a všecky měnové reformy se děly tak, že jednoho dne lidi přišli a druhý den zjistili, že nic nefunguje. A teď už se to říká dopředu. To je velmi neblahé znamení. To znamená, že se už ani nikdo nepokouší nějak lidi přesvědčit. Sice je pravda, že Česká národní banka vydala zprávu, že naše banky jsou v pořádku, ale jinak jako, to jde jedno proti druhému a člověk vlastně vůbec neví, co nás ten příští rok může potkat. Prostě všechny scénáře jsou možné a otevřené a zdá se, že spíš směřujeme k těm horším. Takže aby sytí přestali teda dál odírat ty, kteří už nemohou přežít, to je myslím to první téma, kterým bychom se měli zabývat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá zpráva snad přišla alespoň dnes na titulcích novin, velký obrat na světových trzích, hlavní světové centrální banky se dohodly, že sníží úročení úvěrů komerčním bankám a trhy začaly růst. Nicméně, nespokojenost s eurem, zejména v Německu a v dalších zemích obrovsky roste a objevují se, možná je to taková reakce na celou tu situaci, regionální měny, jako jistá alternativa k euru.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano, a o tom jsem chtěla mluvit. Já jsem o tom už mluvila, myslím tak tuším před rokem. Protože se tím zabývám těmi alternativami, ale tehdy to vypadalo tak jako teoretická úvaha, jak by to možná mohlo být a že to někdy bylo a že to není. Ale teď s překvapením zjišťuji, že to vzrůstá. Na světě je údajně už kolem 4 tisíc místních měn. Takže je to něco, co si myslím, že v této finanční situaci je skutečně budoucnost a záchrana, protože to vždycky vzniká tam, kde už lidi nemohou jinak přežít a ona ta místní měna má velký význam v tom, že je tam zaměstnanost v tom místě, neodcházejí ty peníze na druhý konec světa, protože zaprvé místní měna není zaměřena na šetření, ale na okamžitou spotřebu. Takže tu korunu, kterou dostanete, tu dáte, já nevím, v kadeřnictví, potom v pekařství a to zůstává, čili vzrůstá zaměstnanost, lidi nezadržují peníze a neodcházejí na druhý konec světa. Protože nikdo si neuvědomuje, že když si v supermarketu koupí cokoliv, tak ty peníze nezůstanou v místě, ale odejdou do jiných center, většinou z tý země a z toho regionu. Proto ty regiony chudnou a lidé nemají práci. Čili, já si myslím, že to přijde a že to dokonce je to řešení pro budoucnost. Zejména to samozřejmě funguje v menších místech, protože v takové Praze jezdit na druhý konec k pekaři je těžký, ale dá se to zase v nějakých oblastech místních udělat. A myslím si, že to je to, co je na pořadu dne. A co přijde. Tím spíš, že se zdá, mimochodem, to je vyměnitelný, směnitelný za měnu, která v té zemi platí, to není tak, že se úplně odřízne, to je samozřejmě některé věci musíte platit v koruně nebo v euru.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže musí se utrácet, aby se podporovala místní ekonomika?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ale za místní věci, jo, koupíte si to, co v místě za ty peníze vlastně místní a to ty peníze musíte dávat dál, nesmíte je zadržovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to koluje to oběživo. Myslíte si, že by v tom měnovém systému bylo místo pro oboje? Třeba v budoucnosti?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
To tak je, to tak je, protože ta místní měna je směnitelná za tu druhou. Myslím, že v poměru 1:1.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když hovoříme o krizi financí, tak podle Českého statistického úřadu jsou to nejnovější čísla. Obyvatelé Česka loni omezili spotřebu většiny potravin. Jedli jsme méně masa, mléčných výrobků, ovoce i zeleniny a snížila se i spotřeba alkoholu, cigaret. Podle výrobců jsme na potravinách šetřili zejména v důsledku té ekonomické krize.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
No není divu, ale navíc mě nejvíc velmi znepokojuje, protože my jsme v té Evropě skutečně, a to nám nedocházelo, vždycky byla ta druhá, třetí kategorie, protože naše příjmy jsou třetinové proti příjmům těch bohatších zemí, ale výdaje jsou stejné. To znamená, že jsme nemohli, ta kupní síla nebyla tak velká, abychom si mohli kupovat ty kvalitní potraviny a teď už se vyrábějí potraviny druhého a třetího, třetí kategorie, protože my jsme ti chudší, tak budeme jíst to horší. To je prostě něco, co skutečně je velmi nemravné a co by nemělo být. Ale to všecko čeká na nápravu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká se, že nějaký produkt, ten nebudu teď jmenovat, chutná jinak v Praze, v Berlíně, v Sofii.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dosud bylo motem jaksi našeho povídání víceméně nespokojenost s různými jevy kolem nás. Pojďme na závěr Jak to vidí spíš k tomu, co vás potěšilo?
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Tak já občas zmiňuji výstavy, které navštívím a musím říct, že jsem navštívila výstavu Bohuslava Reyneka v Domě u kamenného zvonu a já jsem si na tom znovu uvědomila, já ho tedy ctím a miluju dlouhodobě a kdykoliv se někde vyskytne, tak tam jdu, ale musím říct, že znovu mě to, abych našla to správné slovo, uchvátilo, okouzlilo, dalo mi to najednou pocit zjevení v tom našem čase. Protože, když uvažujete o umění, tak nikdy nevíte, kdo z těch současných umělců přežije do budoucnosti. Ale u toho Reyneka to prostě víte, protože to je pro mě umělec, který má úplně všechno. Tam je touha po pravdě, kráse, hloubce, po nadčasovosti, po víře, jeho úžasná prostota, jeho pokora. To je dílo tak silné, že tam nemáte pochybnosti. On se prostě dotýká věčnosti a přitom ta věčnost je na jeho zahradě, ta úcta ke zvířatům, na každém obrázku, on tam taky má Panenku Marii, ale nejen teda náboženská témata a pietu a to všechno u něj na zahradě, u něj se ty světy slévají. To současné a věčné. A navíc s tou úžasnou silou. Jeho obrázky jsou temné, ale vždycky v tom je najednou ta bílá, která se tam zjeví, bílá ruka na tmavém oslíku, a tak vás to uchvátí, tak vás to vezme za srdce. Najednou víte, že to je ta síla, ta pravda. Tak já musím říct, že tohle pro mě byl opravdu úžasný zážitek a že to je pro mě skutečné umění. Navíc on byl solitér, nepatřil do žádného proudu, žil vlastně sám v osamění a tam vidíte, že to umění se rodí z duše, z pokory. A z velké vnitřní síly, takže Bohuslav Reynek, to je opravdu, to je velký umělec naší doby.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná i ty pod Táni Fischerové, herečky, která byla hostem dnešního vydání Jak to vidí. Děkuji za vaše postřehy, za vaše názory a budu se těšit na další návštěvu. Mějte se pěkně.
Táňa FISCHEROVÁ, herečka
--------------------
Taky, krásný den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí se přihlásí opět zítra v obvyklém čase v půl deváté, kdy Vladimír Kroc přivítá monsignora Václava Malého. Zita Senková vám přeje příjemný den. Na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.



