Jak to vidí Pavel Pafko - 22. května
Jak se dívá na státní maturity a jejich průběh náš přední chirurg Pavel Pafko? Hovořili jsme také o poslanecké imunitě, situaci v Řecku a stranou nezůstalo ani předpokládané zdražování cigaret.
Ve svém oboru prý patří Pavel Pafko ke světové špičce. Kromě toho, že stojí v čele chirurgického oddělení Fakultní nemocnice Motol, je také členem Chirurgické společnosti, Lékařské společnosti a Evropské asociace hrudních chirurgů. Mimo „standardní“ práci v motolské nemocnici se věnuje i pedagogické činnosti na LF UK v Praze a publikační činnosti.
"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech pořadu Jak to vidí. Hostem pořadu je dnes profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol. Dobrý den.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V tomto týdnu začaly ústní maturity, kdybychom se vrátili ještě k těm písemným a vůbec, jak se díváte na potřebu těch státních? Hodně se diskutuje třeba o nezvládnuté přípravě zejména náročnější verze písemné zkoušky z matematiky.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No, podívejte se, podle mého názoru každý jev má svůj obsah a svou formu. Státní maturity, zůstaneme-li u té formy, tak už dva roky selhávají. Neustále jsou nějaké problémy. Na to, že se ten projekt připravoval několik let, na to, že stál, já si myslím, dneska už kolem dvou miliard korun, tak formálně selhává, neustále, nejenom v očích těch studentů, ale i jak čtu noviny i kantorů. Po formální stránce třeba mám známého, který učí na gymnáziu. Loni nebylo jasné ještě několik dní před maturitou, jestli při zkoušce z cizího jazyka budou moct užívat studenti slovník a když slovník, jestli také slovník, v kterým jsou, v kterém jsou krátké gramatické jaksi znalosti vysvětleny, jestli se to má přelepit nebo nepřelepit. No, nedůstojné jednání a autoři takovéhleho projektu nad tím musí předem přemýšlet zejména, když něco připravujou léta.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ale.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Tak o formě bych skoro ani už nemluvil.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná ta myšlenka, vůbec srovnat úroveň vzdělání.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ta přece není tak úplně chybná?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Ano, no a teď k tomu obsahu. Tak co vůbec vedlo ty autory myšlenky jednotné maturity v celém státě? Tak nepochybně je to srovnání, protože vím, že tady je přes 80 středních, různých druhů středních škol od automechanika s maturitou až po absolventa klasického gymnázia a to srovnání teda, to sjednocení byla jedna z myšlenek a druhá z myšlenek podle teda všech informací, které máme, byla, že státní maturita nahradí přijímací pohovor na vysokou školu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To se zatím příliš nedaří.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No? Ani jedno se nedaří, tak sjednotit. A protože si autoři byli vědomí toho, že informací neustále přibývá, neustále přibývá a něco sjednotit je velmi obtížné, tak si vymysleli variantu, že budou dvě úrovně státní maturity. Když se nad tím zamyslím při té globalizaci, která ve světě je a představím si, že někdo přijede studovat do Spojených států a řekne, že má v Čáslavi maturitu B nebo A., tak přemýšlím, jestli vůbec tam o tom něco budou vědět. To jsou lokální zase nějaké tady výmysly a pokud jde o ty přijímací pohovory. Podívejte se. Všechny vysoké školy jsou dotované na hlavu studenta, kterého přijmou a všechny vysoké školy můžete rozdělit na ty, kde je převis zájemců na počet míst v lavicích a na ty, které jsou rádi, že přijmou a přijmou každého, protože vědí, že od státu přijdou peníze. Není možné, aby na škole, která, kde je převis zájemců, přišli a řekli, my máme maturitu, tak my tam musíme. Samozřejmě, že školy, které jsou špičkové, si budou vybírat. Byl jsem třeba v Minnesotě v Rochestru, kde přijímací pohovor na lékařskou fakultu se děje takovou selekcí, že v prvním kole obtelefonujou všechny zájemce, kteří se tam přihlásí a už z prvního rozhovoru s těmi zájemci některé vyloučí. V druhém kole telefonním vytipujou ti, kteří postoupí k tomu, aby přišli vůbec na školu a účastnili se nějakých testů a pohovorů. A myslím, že celkem je čtyřstupňové přijímání, pak přijmou asi 40 špičkových lidí a ty edukujou. Představa uměleckých škol, že by byla stejná potřeba na Vysokou školu múzických umění nebo AMU teda stejné matematiky jako je třeba na studium inženýrství nebo já nevím, atomové fyziky. No, to je naprosto úsměvné. Prostě chci-li něco sjednotit, musím stanovit tu úroveň a pak je otázka, kde tu úroveň stanovím. Úplně jinou matematiku potřebuje absolventka střední zdravotní školy, která si potřebuje spočítat procenta, ředí-li nějaký roztok a jinou ten, kdo jde studovat třeba tu atomovou fyziku.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, možná proto byly dvě úrovně té zkoušky.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No dobře, ale ani ty dvě úrovně nepostihujou, nepostihujou podle mého ten rozptyl potřeb a ta každá. Víte, každou střední školu, všechny střední školy vlastně můžeme rozdělit na ty, které připravují studenta do života, malou část, řekněme, pro studium na další školu a na ty které připravujou pouze studenta na další školu a ten se v praktickém životě neuplatní. Tak z klasického gymnázia, já nevím, kolik procent lidí najde uplatnění v nějakých úřadech nebo někde. Z průmyslovky? Většina půjde určitě do pracovního procesu. A ještě bych chtěl říct. Víte, když se člověk dívá dopředu, má se dívat také dozadu. Historicky když se na to podívám, tak tady už za Rakouska-Uherska bylo reálné gymnáziu, když zůstanu u gymnázia klasického. Už naši předci věděli, že je úplně jiná potřeba vzdělání člověka, který chce studovat technické předměty a ten, který chce jít třeba na filosofii, filologii a tak dále. Vedle gymnázií, dvou druhů gymnázií už tady v té době byly obchodní akademie, různé průmyslovky a tak dále. Tohle to všechno sjednotit je úsměvné, respektive můžu to sjednotit, ale pak ta úroveň, na které to sjednocuji, je velmi problematická. Všem, všem pacientům, které jsem v životě operoval, se musím omluvit, protože možná nevědí, že výuka matematiky u mě skončila na úrovni kvadratické rovnice, o integrálním počtu nevím vůbec nic.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane profesore, jak se díváte na potřebu srovnávacích testů v pátých a devátých třídách základních škol? Teď probíhá generální zkouška k tomu srovnávání.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No, vidím, že jsou kolem toho mnohé emoce. Ale sám si myslím, že je velmi správné, aby v prvním plánu a to už se mělo uskutečnit před státními maturitami nebo před pokusem o ty státní maturity, mělo být sjednocení znalostí žáků základních škol, to je povinná školní docházka a nejdřív bych testoval toto. A ještě bych chtěl říct, že si myslím, když jsem jako mladý nastoupil do práce a viděl absolventy klasických gymnázií a tu generaci před náma, tak si myslím, že byla daleko lépe vzdělaná, neměla žádnou jednotnou maturitu a její vzdělání a naše vzdělání bylo nesrovnatelné. Poslední myšlenka k této věci, velmi špatně činí ten, který se snaží zlepšit edukaci tím, že natáhne cílovou pásku. Budu-li připravovat nějaký závod, musím připravovat tisíc věcí před tím, než pak namaluju cílovou čáru nebo natáhnu pásku.
redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí chirurg Pavel Pafko. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audio archivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese 2.rozhlas.cz.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes bude jednat mandátní a imunitní výbor Sněmovny pravděpodobně na nějakém utajeném místě. Zatčení poslance Davida Ratha opět oživlo diskusí kolem poslanecké imunity. Podle nového senátního návrhu zákona by měla platit imunita zákonodárců pouze po dobu mandátu. Jak to vidíte vy?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No, naprosto takto. I když ještě bych ji víc omezil. Víte, když přemýšlíte o té imunitě, tak ti poslanci si schválili a senátoři si schválili něco, co je pro mě ostudné, ostudné. Nikdy bych nechtěl být členem takového seskupení lidí, které by bylo kryto imunitou, imunitou, jak je napsáno v zákoně, která je navždy, nevydá-li vás příslušná komora, jste imunní navždy. No, to slovo navždy, víte, já si vzpomínám se Sovětským svazem navždy a nikdy jinak nebo tak nějak to bylo, no to je pro mě nejen, to je trapné. To je trapné. Já k tomu nemám nic dalšího, nevím, jak dopadne nakonec ten návrh zákona, co bude schválen, jenom se vážně obávám, že nebudou chtít couvnout v podstatě z toho, co stále je.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máte pravdu, že je to takový nekonečný příběh, že se o změně tohoto zákona mluví asi 19 let. Ale ještě se přece jenom zeptám, ztrátu mandátu pro odsouzené poslance a senátory by měla přinést až další novela ústavy, která by měla být předložena po přijetí tohoto aktuálního senátorského návrhu na zrušení doživotní imunity zákonodárců, ale nemělo by to být samozřejmostí, že pokud je ten zákonodárce odsouzen pravomocně, že by měl ztratit ten mandát?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No, to pro mě naprosto, naprosto jednoznačně. Člověk, který je pravomocně odsouzen, nemá právo zastupovat lidi. To je právě ta myšlenka, víte, ono je to vlastně filosofický střet občanské svobody s tím, co máme. Prostě tady si zvolíme své zástupce na 4 roky a pak 4 roky musíme mlčet, ať dělají, co dělají, prostě dělají. A nemůžeme je odvolat a dokonce jak slyším, nemůžeme, nemůžeme je zbavit jejich mandátu, ani když jsou odsouzení, no, opět pro mě je to směšné a trapné současně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme teď na chviličku do zahraničí. Francouzský ministr financí varoval před vystoupením Řecka z měnové unie. Podle něj by to mohlo způsobit nepředvídatelné šíření dluhové krize. Není to ale umělé oddalování nezbytného kroku? Tedy návrat Řecka od eura k drachmě? Co myslíte? Ptám se vás na váš názor, já vím, že nejste ekonom.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Můj názor, můj názor je úplně jasný. Nedávno byl někde summit ministrů zahra, ehm, financí zemí EU a tam správně řekl zástupce, myslím, irský, kdybychom teď měli všichni, jako ti ministři financí, hlasovat tajně, tak bychom hlasovali pro odchod Řecka. Že to bude mít nějaký dopad na všechny země EU, to je hotová věc. Když se rozchází nějaký spolek, tak se to vždycky dotkne všech nějakým způsobem, nejsem ekonom, neumím to posoudit. Ale myslím si, že pokud nebudou dodržovat, v Římě se říkalo, clara pacta, boni amici - jasné smlouvy, dobří přátelé, tady je určitá smlouva, buď bude dodržená nebo nebude dodržená. Pak nezbývá než se, než se rozloučit. To je tak obecně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A umíme domyslet, co by to přineslo, pokud by skutečně došlo k nějakému pomalému, nechci říkat přímo rozpadu eurozóny, ale odchodu některých členů?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
To já neumím ekonomicky posoudit. Určitě by to mělo dopad i na naši ekonomiku, to nepochybně. Ale tu míru, na to bych musel být vzdělán v dané věci, to nejsem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jenom úvaha, společensky co by to přineslo vlastně, nějakou desintegraci té Evropské unie. Mělo by to na to vliv?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No, tak já nevím, jestli by se to týkalo jenom té ekonomiky, teda té drachmy, no, tak jezdili bychom do Řecka se koupat, ale museli bychom si vyměnit na hranicích naši měnu za drachmu, nakonec dneska ji měníme za euro. Tak to určitě takovéhle, ale ty makroekonomické dopady, ty by určitě byly také, ty neumím posoudit. No ale, rozpad, rozpad eurozóny, rozpad jenom jaksi fiskální nebo vůbec zase hranice a cla a tak, tohle to neumím posoudit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je profesor Pavel Pafko, vrátíme se zase spíš do sféra lékařství. Hana Ross z American Cancer Society si myslí, že by krabička cigaret měla stát nejméně 200 korun u nás tedy, přičemž počet kuřáků by pak mírně poklesl. Když se nad tím zamyslíte, je to správná cesta?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No, já jsem se o tomto radil s paní docentkou Králíkovou, která je znalkyní problematiky kouření i ekonomiky, která s tím souvisí a ta mi řekla následující čísla. Bylo by dobré, aby diváci nebo posluchači o tom přemýšleli. V roce 1991 byla průměrná mzda v České republice 3800 v té době ještě Ksč, korun československých.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kčs.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Kčs, pardon. Kčs 3800, nejčastěji kouřenou cigaretou byla Sparta a krabička Spart stála 18 korun, takže 3800 korun plat průměrný, 18 korun krabička. V roce 2012 je průměrná mzda 24 tisíc korun. Nejvíc kouřenou cigaretou je Red and White a krabička stojí 65, teda cigarety se zdražily z 18 na 65, to je třikrát, řekněme. Ale plat z 3800 stoupl na 24 tisíc korun. To znamená, že tady došlo k zlevnění. Je velmi málo zboží na našem trhu, které se tak, takovým propastným rozdílem zlevnilo. To si lidé ani neuvědomují. A teď, jestli ty cigarety jsou opravdu jedny z nejlevnějších v Evropě. Nevím, jak je to na východ od nás, ale v západní Evropě, stoprocentně jsem nekuřák, ale stoprocentně dražší. A jenom pro srovnání. V Norsku stojí krabička cigaret 8 euro a ve Spojených státech kolem 12 dolarů. Takže kdyby měla stát krabička 2 stovky, kuřáci teď se budou zlobit, tak je to naprosto v pořádku, nic by se mimořádného nedělo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A mělo by to podle vás vliv na třeba omezení počtů kuřáků?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Tak obecně se ví, a to se ví, to nejsou dohady, že cena, cena cigaret ovlivní jejich spotřebu, zejména si musíme představit mladé lidi, děti, kouření začíná ve dvanácti, ve třinácti letech u nás. Tak určitě to ovlivní. Jak to bude se státní kasou? Určitě by trošku poklesl, poklesne prodej, stoupne cena, jak to nakonec dopadne pro státní kasu, nevím, ale víte, já jako lékař nemůžu, já nejsem pan ministr Kalousek, abych počítal, má dáti - dal, ale státní správa, vedení této společnosti si vůbec neuvědomuje to, jaké jsou náklady na léčbu následků, následků kouření, a ty jsou teda proti tomu, co se na těch daních získá, mnohonásobně vyšší, jenže ty těžko spočítáte.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, položím hodně nekorektní otázku. Ale kdybychom si představili dva čekatelé na transplantaci plic a vy máte jenom jedny vhodné, jeden potřebuje.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Kuřáka a nekuřáka myslíte.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jestli?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Samozřejmě, že jsou kuřáci čekatelé.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To jo, ale jestli, když zvažujete, komu dát přednost, jestli i tohle může hrát roli, jestli takto můžete uvažovat?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Ne, ono je to tak, že pacient, který čeká na transplantaci plic a byl dřív kuřák, musí prokazatelně abstinovat od kouření 6 měsíců, jinak vůbec není zařazen na čekací listinu. Co je ale nejsmutnější, máme lidi, kteří jsou po transplantaci plic a jeden student se zabývá tím, že je vyšetřuje na to, zda kouřili nebo nekouřili, na to jsou dneska prokazatelné testy a z toho souboru asi 25 lidí, které on má zatím v sledování, plných 20 procent znova začalo kouřit, přestože stát do nich vrazil možná ne milion, ale už několik milionů korun. To je pro mě závažné, jenže jak vy můžete limitovat ty lidi, které dáte do toho transplantačního programu tím, že musí abstinovat, ale co s nimi potom, jsou to dospělí lidi a je to strašné, jak lidé nedbají o své zdraví a prostě společnost dává obrovské prostředky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě jedno číslo, které mi přijde úplně neuvěřitelné. Průměrný Čech vykouří 100 krabiček cigaret ročně, tedy včetně nás dvou tady, co tu sedíme, takže hned jsou k dispozici 200 krabiček volných. Jak na vás takovéhle číslo působí?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Tak v české populaci kouří asi 28 dospělých, dospělých lidí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
28 procent?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Ano, 28 procent a řekněme necelá třetina, necelá třetina dospělých. No, co je největší tragédie z mého pohledu, když pozoruju školní mládež, která si zapaluje a mladé lidi, ale část těch lidí opravdu se musí léčit, je závislá, u mnohých je to zlozvyk. No, je to smutné, ale já nevím, jak proti tomu bojovat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste se zmínil o docentce Evě Králíkové z Centra závislosti na tabáku. S jejím manželem Janem Králíkem jste napsali knížku Šlo to skoro samo, která byla představena teď na veletrhu Svět knihy. Mimochodem odkud se znáte, dala vás dohromady záliba v jízdě na vysokých kolech?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Ano, ano, ano, jsme oba členové českého klubu velocipedistů a jsme kamarádi letití.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A to je, předpokládám, takové životní bilancování mimo jiné ta knížka, já jsem v ní zatím listoval, tak vím, že jsou tam třeba i vaše.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Ano, ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Fejetony nebo sloupky. Ale když jste tak spolu si povídali, uvědomil jste si díky té práci na knize sám o sobě něco nového?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Myslím, že ne. Spíš jsem se snažil potlačit trošku osobní data a vždycky to navázat na nějaké myšlenky, protože takových knih, různí herci a různě o společnosti známí lidé píšou, jak se narodili a kde byli a jaké ocenění dostali. To je, myslím, individuální věc spíš pro rodinu, pro kroniku rodinnou, ale spíš tam napsat nějaké myšlenky, které mají obecnou platnost. No, ale že bych jako přišel na něco nového, to si ani nemyslím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mě tam zaujalo třeba, že jste v mládí šermoval. Bylo vám to někdy později k užitku tenhle ten druh sportu?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Tak konkrétně tenhle ten druh sportu nebyl, ale sport jako takový určitě. Sport za prvé odvádí člověka od různých negativních nástrah mládí, protože vydá hodně energie při tom sportování a pak pokud dělá vlastně i individuální sport, jakým třeba šerm je, je do jisté míry kolektivním sportem, protože se setkáváte v té tělocvičně zase s dalšími podobně postiženými lidmi a vytváříte určitý kolektiv, takže je tam trénink v tom kolektivu a to soutěžení samozřejmě patří k sportu, ale u kolektivních sportů je to ještě obzvlášť bezvadné, že tam bojujou všichni za ten tým. Já si vůbec neumím představit život bez sportu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak jsem se dočetl, rodiče vás nevedli ke hře na žádný hudební nástroj. Litoval jste toho později?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Určitě, určitě, určitě. Zejména, myslím si, že hudba, nejde o to hrát či nehrát. Mám mnoho známých, kteří hráli na piano, na housle, dneska už vůbec nehrajou, ale mají určitý vztah k muzice, který já jsem získával postupně a muziku mám rád, poslouchám ji, ale nejsem v ní vzdělán a to mi vadí a mnohé skladby, které jiní poslouchají rádi, tak těm já vůbec nerozumím a jejich poslech mi nenavozuje žádné pozitivní cítění.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A napravil jste tuto chybu nebo když to cítíte jako nedostatek u svých tří dcer? Vedl jste ke hře na hudební nástroj?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Jenom, ano, ano, prostřední zpívá a nejmladší se učila na piano, nejstarší ne, ale nikdy nedocílily úrovně, které by byla jaksi taková, že by mohly tím bavit okolí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste si v tom textu opakovaně povzdechl nad úrovní vašeho středoškolského vzdělání, protože jste studoval v takové zvláštní době.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Ano, padesátá léta.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A potom jste to hodně doháněl, když jste se dostal na medicínu. Ale čím to? Uvažoval jste o tom, že vlastně jak jsem četl, tak jste spontánně už se zabýval anatomií, jakoby mimoškolním studiem nebo jak to nazvat, před tím, než jste věděl, že budete studovat medicínu. Kde se to ve vás vzalo?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
To nevím, kde se to ve mně vzalo. Víte, ale já myslím, že každej středoškolák už tíhne k něčemu, někdo k technice, někdo k biologickým vědám, někdo k jazykům a umí daleko lépe daný jazyk než všichni jeho ostatní spolužáci. Věnuje se tomu, historii a tak dále. Nevím, měl jsem k tomu vztah.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy se vracíte samozřejmě v tom textu k tomu, k operaci Václava Havla. Já nevím, jestli vůbec jste rád, když vám to ještě novináři připomínají, ale je tam docela zajímavé téma a to už tedy, protože jak jsem řekl, zatím jsem stačil jenom prolistovat knížku, to jsem nečetl, ale prý tam hovoříte i o tom, jak vám nabídli první úplatek, kdy další a jak jste se zachoval?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Ano, no, o úplatcích by byla dlouhá debata. Víte, čeština zná se slovem platit různé předpony, zaplatit, předplatit, uplatit, oplatit a tak dále. Většinou si lidé představujou uplatit, platbu ovlivnit. A většinou si to představujou tak, že úplatek je, když ta platba předchází dané činnosti a s tou platbou se snažíme ovlivnit tu činnost. To je hrubý omyl, lidi, kteří nepřemýšlejí dostatečně, protože představíte-li si majitele autoservisu, který k vám přijde třeba na operaci a on vám vůbec nic nedá a on vám jenom řekne, prosím vás, třeba až poté operaci, až kdybyste měl něco s auťákem, přijeďte, to bude bez problému. No, že ta služba nebo ta platba a tak dále vůbec nepředchází, ale ta následuje potom.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je to úplatek tohle?
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
No, samozřejmě že, no, úplatek. Podle mé, mé úvahu, ano, uplatit znamená platbu ovlivnit, ale co je podstatné. Ta druhá myšlenka je na úkor někoho jiného. Jo? Musí, když si představíme řadu lidí a teď jeden uplatí a předběhne ty ostatní a to špatně. To je odsouzení hodné. Ale to, když vám někdo něco věnuje potom. Já jsem se dostal dokonce až na Nejvyšší soud, kde jsem se ptal právníků, jak to je a oni mně vysvětlili, že samozřejmě i platba potom, někdo odchází třeba z nemocnice, abych to vysvětlil a vám něco dá, obraz akademický malíř, platbu, to je úplně jedno, lidé se pletou, furt úplatek viděj jenom obálku, ale když vám akademický malíř věnuje svůj obraz, o kterém on i vy víte, že v galerii má hodnotu 10, 15 tisíc a že když ho tam druhej den odnesete, tak těch 15 tisíc dostanete, tak je úplně stejné. Když vám dá někdo kytku, jejíž hodnota je 350 nebo 500 korun, velkej pugét, no, tak vám dává pětistovku, aniž i když ve formě bonboniér nebo já nevím flašku whisky nebo já nevím, co to je, to je úplně jedno. To je prostě ta forma. Jenže v podvědomí lidí je to tak. No a když jsem se dostal k těm soudcům a jsem říkal, no dobře a tak si představte, že někdo odchází a věnuje vám ten obraz anebo tu obálku. Oni říkali, tak to je jasně že úplatek. Já zas říkal, no, ale už všechno bylo dokonáno a můžeme to vnímat také jaké dar. Oni říkali, no jo, jenže vy nikdy nevíte, že s tím člověkem nepřijdete příště do styku a že tento dar v uvozovkách ovlivní vaše příští jednání, a to je naprostá pravda. Když pacient opouští nemocnici, nikdy nevíte, kdy se věc zkomplikuje a nepřijde znovu. Jenže, tak jsem jim říkal, no, dobře a tak si představte, že jste doma, slavíte třeba narozeniny, najednou zazvoní váš bývalý pacient, který se to dozvěděl a přinese vám nějaký dar. Tak to není úplatek? A představte si, že ten člověk poté, co zavře dveře, tak na schodech, když od vás půjde, si zlomí nohu. Samozřejmě že to ovlivní vaše jednání s tím člověkem a vyběhnete ven a začnete všechno organizovat. Třeba byste to udělali jinak, no. A takže to je složitá, složitost věcí, ale úplatek z mého pohledu je, když je to na úkor někoho jiného.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tolik pro dnešek v pořadu Jak to vidí chirurg, profesor Pavel Pafko. Moc děkuju, mějte se hezky. Na shledanou.
Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM
--------------------
Prosím, na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové profesor Jiří Hlaváč. Za pozornost děkuje a na shledanou se těší Vladimír Kroc. Příjemný poslech dalších pořadů.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.