Jak to vidí Michal Pavlata - 1. května

Michal Pavlata je stálý spolupracovník Lidových novin. Vydal dvě knížky fejetonů a drobných povídek „Zápisky plebejce“ a „Pro dámy na balkónech“. Nadaboval 4000 filmů, pracuje pravidelně v Českém rozhlase, hrál asi ve třiceti domácích filmových a televizních snímcích.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem Michal Pavlata, herec, publicista, scénárista i dabér. Dobrý den.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Krásný májový den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Setkání v první májový den se určitě neobejde bez tématu, které k začínajícímu měsíci patří a tím je láska.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Ano, láska je to jediné, co nás může zachránit v tomto slzavém údolí. To si pamatujme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, jak jste slíbil, také přinesl Máchův Máj. Recitovat budete?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
No, já bych chtěl upozornit na to, že Máchův Máj je báseň, která je opravdu takovým prubířským kamenem recitátora. Existuje i v Českém rozhlase několik záznamů. My se Zdeňkem Štěpánkem potom, s Rudolfem Hrušínským a v poslední období se o to pokouší velmi úspěšně David Prachař. Já jsem tohleto recitoval zatím jenom jednou a to v plenéru. Je to asi 2 roky, kdy jsem byl v Semilech, kde se, v Semilech se každý rok na 1. máje recituje Máchův Máj. Vždycky tak pozvou někoho, nějakýho herce buďto z Prahy nebo i z nějakých oblastních divadel a k tomu ten sbor místních jako ochotníků jim pomáhá teda tomu hlavnímu interpretovi. Je to, myslím, velmi dobré, velmi dobrej počin, protože tam je velmi dobrej kultutrage. Semily byly proslulý tím, že tam pracoval malíř Komárek, který byl taky stálým hostem Českýho rozhlasu především tady na dvojce a ten říkal o Semilech, kde, kde je krematorium, to je město pohřebního ruchu. A v jeho stopách jde teďka Láďa Kubík, což je bejvalej produkční z Barrandova, kterej se přestěhoval před mnoha lety do Semil a dělá tam tuhle tu kulturní práci. Mimochodem kromě toho Máje on tam založil taky sdružení paroháčů. Tam jsou sjezdy paroháčů z celé republiky, protože samozřejmě láska a parohy to patří k sobě a dohromady, takže je zcela logický, že v Semilech se dělá jednak Máchův Máj jako taková prvomájová oslava a zároveň i svátek paroháčů, kterej probíhá sice v jiným měsíci, ale parohy s láskou souvisejí, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pamatujete si, pane Pavlato, kdy vy jste poprvé slyšel Máchův Máj?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Já si to pamatuju jako celá naše generace, páč nám to zprotivila naprosto totálním způsobem Ludmila Pelikánová, která s tím objížděla všechny školy a všechny vojenské posádky, takže já to viděl jako žák, teda slyšel jako žák na prvním stupni, druhém stupni, třetím stupni, na vojně už ne, protože jsem na vojně byl v 60. letech, kdy bylo téměř regulérní období, bylo to kolem roku 68 právě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od roku 1836, kdy Karel Hynek Mácha vydal Máj, inspirovala tato velebáseň lásky, jara i smrti mnohé Máchovi následovníky, oslovila divadelníky, filmaře. Vy už jste se zmínil o tom, že také v Českém rozhlase existuje celá řada pozoruhodných nahrávek Máchova Máje. Čím vás oslovila toto báseň?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Ta báseň je baladická a je prostě filmová. Mně to připadá jako velkej filmovej námět. Je obrazivá a poezii člověk nemá moc číst nahlas. Měl by si jí číst doma potichu a mít přitom obrazivou fantazii a to Máchův Máj umožňuje. Já tady mám vydání před sebou z nakladatelství Votobia a na tom je kresba, slavná kresba Jana Zrzavého. A ten Mácha, kterej vlastně asi nevypadal úplně takhle, ale já ho mám tu představu přesně podle týhletý, podle tohohle toho portrétu. Mimochodem takhle velmi podobně vypadal za mlada jeden ze šéfů Činohry Národního divadla Ivan Rajmont. Takhle vypadal jako Mácha, takový podivnej pohled měl zahleděnej někam do dálky. Já, ne že bych tady chtěl recitovat z toho, ale jestli dovolíte, já bych upozornil na některý věci, který Máchův Máj skýtá. Tady se, ono je obtížný udržet ten styl, jo, samozřejmě taky, když si vezmu to, co všichni notoricky známe a začnu to tedy jako takzvaně to podojím, tak to bude znít takto. Byl pozdní večer, první máj, večerní máj a budu s tím čarovat s tím hlasem, což umí mistři daleko víc než já, čili do toho se líp než já, do toho se pouštět nebudu. Ale je tady jedna pasáž, která popisuje nějakým zvláštním způsobem ty události před tou popravou a tady se dá použít vyloženě zvláštní způsob, také ho mají sportovní komentátoři, poslechněte si to. Na temné hory ružný den, vývstav májový budí dol, nad lesy ještě kola kol, lehká co mlha bloudí sen, kde v širé jezero uzounký ostrov sahá, v níž města malého i bílé věže stín, hlubokoť stopený zelený vody klín. Teď z mala města bran vojenský pluk vychází, povolným krokem on zločince doprovází, jenž v středu jeho jde jak jindy ozdoben. Utichl množství hluk - leč znovu počne zas, a mnohdy v hluku tom vynikne silný hlas. Toť on, toť on. A už to slyšíme ty péra kvítí, klobouk, oko, jenž pod ním svítí. Ten jeho plášť, to on, ten strašný lesů pán. Tak lidem ode všech voláno bylo strán a větší vzdy byl hluk, zbouřených jako vod, čím blíže zločince zdlouhavý vedl chod. On to popisuje a dá se to vlastně dělat, jako to dělají ty sportovní komentátoři z toho nějakého sportovního zápolení. To byla jenom ukázka samozřejmě, Mácha mi promine. Věřím, že to takhle nikdy nikdo dělat nebude, ale pro dnešek se to snad docela hodilo. A už volném průvodu ku kapli přichází sbor, všichni teď ustoupí, zločinec stojí sám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik k různým interpretacím. Která je vám osobně nejbližší?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Mně se moc líbily ty dvě, který jsem bohužel teda Davida Prachaře jsem ještě neslyšel, ani neviděl, ale to jak, jak velmi dobře to třeba recitovali pánové Štěpánek a Hrušínský, to je úžasný. Víte, s recitováním básní, když už jsme na to narazili, jakkoli to třeba nesouvisí úplně s prvním májem, jak už jsem říkal, to si má člověk číst potichu. Mě jednou oslnil někdy na začátku 60. let, kdy byly nedělní chvilky poezie v televizi Otomar Krejča, když recitoval báseň Jobova noc. A on měl před sebou, on to neuměl zpaměti, jak to do té doby všichni si považovali, jakože to musí být zpaměti a to byl ten základ tý recitátorský profese, tak on měl před sebou knížku a četl tu básničku a když se mu něco líbilo, tak to zopakoval. Takže on třeba řekl: ach Čech krásné, Čechy mé, obraze rámu prastarého, kolikrát vytrhli tě z něho, že oprýskali barvy tvé až po tmu hrobu, slyšíte tu krásu, že oprýskali barvy tvé až po tmu hrobu. Já si to řeknu ještě jednou, říkal ten Krejča.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To se to prodloužilo.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
A takhle neustále si to opakoval, až nám prostě to taky vryl do hlavy a ten, ta interpretace byla tedy mimořádně dobrá. Básničky recitovat je, myslím, velmi obtížný a člověk by měl dělat jenom to, co kdy se mu zdá, že tomu opravdu, tomu textu rozumí a je schopen ho vzít za svůj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy básně ale také píšete, pokud se nepletu.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Já jsem napsal jenom jednu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom jednu?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Jenom jednu jedinou, která by snesla nějaký, ale recitoval jsem ji Honzovi Vodňanskýmu, kterýho považuju za dobrýho básníka a ten mi řekl, že to je docela dobrý. Vždyť tady už jsem ji možná říkal nebo rozhodně v rozhlase už ano. Když je den jak vymalovanej, jsem do tebe zamilovanej a když jsou mraky, tak taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, pane Pavlato, vy se pohybujete mezi studenty jako pedagog na DAMU. Jaká tam má vztah třeba konkrétně, když hovoříme o Máji Karla Hynka Máchy. Umí ta nejmladší generace nebo mladá generace třeba tuto báseň?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Tak to se jich zeptám, páč hned odpoledne svátek nesvátek s nima mám zkoušku, protože se nám blížej klausury, tak na tu otázku vám odpovím eventuálně až příště, jestli znají Máchův Máj. Ale oni mají samozřejmě svoje básníky, jako třeba básníkem mý generace byl, byl Karel Kryl, tak oni mají teďka svého básníka a to je Tomáš Klus. Shodou okolností taky jeden, nechci říct z mých žáků, ale z ročníku, který, v kterém jsem učil. Byl to ten můj první ročník. Tomáš Klus je básník své generace. To je bez debat, jo. On je, myslím, ten správně rozhněvanej mladej muž, kterej někdy svým způsobem neví, co činí, protože já teď jsem to řekl velmi špatně, beru to všechno zpátky. Tomáš Klus jenom riskuje, že jeho dobře míněné texty jsou zneužitelné. Jeho slavný hit Za co, pane bože, za co trestáš tento lid, a tak dále, což je velmi dobrej text, toho se samozřejmě chytaj nejenom lidé, kteří mají na to právo se toho chytat, ale i různé strany nebo i uskupení, která prostě to zneužívají, jo. Ono se to potom ve svým výsledku je kontraproduktivní, ale to nemůže samozřejmě Kluse omezovat v tom, aby, aby si prostě zpíval to, co chce a to, co umí. To je básník mimořádnej jako textově, protože on má tak dobré štěpné rýmy a tak zajímavý konstrukce některých veršů, že by to, on jich tam dá třeba 40 do tý básničky a já mu vždycky říkám, ať s tím trochu šetří. Ne, že oni mu ty rýmy nikdy nedojdou, vždycky jich bude, jako nebudou, že, že je nebude mít, jo. Dojdou mu jako v hlavě samozřejmě, ale bude jich mít vždycky dostatečné množství, aby mě znovu a znovu uchvacoval některýma svejma podivnejma věcma, jako třeba jak se skrz vesmír vesmír, jo, nebo nějaký takovýhle dobroty, který on vymejšlí na běžícím páse.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debatujete často se studenty o politice?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
No, teď už moc, teď to provokujou spíš oni. Zrovna včera jsem byl na jednom představení večer, kde jsem potkal některé svoje žáky z minulého ročníku a oni mají velkej problém s tím, co se děje teď okolo nás, protože nevidějí řešení. Mladý lidi dělají podle mýho soudu neustále tu samou chybu a nejenom mladý, oni i starší, i moje ročníky se toho omylu dopouštějí, že před každejma volbama všichni říkají, ano, chce to změnu. A těch 20 nebo přes 20 let, co tady se pokoušíme budovat demokracii, tak všechny ty nový strany, který přinášely určitou naději nejenom mladejm, ale i nerozhodnutejm voličům, nebo voličům, kteří měli pocit, že nemají koho volit, prostě vyhořeli. Vzpomeňme si od Unie svobody, přes DEU, zelený, k poslednímu výrobnímu podniku Věci veřejné. To jsou prostě všechno partaje, který, a opravdu třeba i lidi, kterým je 50 a 60 let, říkají ano, chce to změnu. Amerika taky chtěla změnu a proto tedy zvolila Obamu prezidentem republiky, prezidentem Spojených států a dneska se mnoho Američanů diví, co to vlastně provedli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru v dnešním Jak to vidí, kde je hostem herec Michal Pavlata a e-mail pro vás prostřednictvím formuláře na webu dvojky. Pane Pavlato, jak mají lidé pochopit reformy vlády, když se uvádí, že se u nás kvůli korupci ztrácí 60 až 100 miliard ročně. Vyplouvají nové kauzy, vyřešení korupce chybí a je komplikováno, například policie nemá možnost provést domovní prohlídky v kauze ProMoPro, poslanci nemají odpovědnost za své chyby. Existují anonymní akcie a tak dále. Co vy na to?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
No, to je samozřejmě problém. To souvisí s tím, co jsme před chvílí mluvili o studentech. Já chápu tuhle to rozčarování. Kdybych znal odpověď na všechny tyto otázky, budu kandidovat na post prezidenta republiky. Protože je neznám, tak vám teď neodpovím. Můžu říct jenom to, že je mi to stejně jako vám mimořádně líto a že bohužel bude platit podle mýho, korupce je zřejmě všude na světě. Já nevím, tyhle ty čísla, který jste tady uvedla teď nebo který uvádí ten pisatel e-mailu, ty jsou teda příšerný. Samozřejmě, že to není žádná útěcha, že, že je to všude a že všude je to korumpováno. Já, jedna věc je vláda a jedna věc je ti, co kradou. Já si nemyslím, že vláda krade. Vláda nekrade, vláda má jenom k dispozici bohužel takové obyvatelstvo, jaké má a tolik zlodějů, jaké má. Asi se bude muset počkat na to, asi bude platit ta Masarykova replika, že 50 let je potřeba na to, aby se naučil demokracii, jenom těch 50 let, kdybychom měli, to už bych se nebál, říká Masaryk a naše společnost v moderních dějinách 50 let svobodných vlastně nikdy neměla. To se nikdy zatím nepodařilo. Kéž by se to podařilo generaci, který je teďka třeba těch 30 a já věřím, že za, až jim bude 60, že to snad bude v pořádku. Ale mrzí mě to všechno, o čem pisatel píše, ale to je tak jediný, co s tím můžu dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Kutné Hoře dnes končí 4. česká konference, což je setkávání osobností, které reprezentují různé filozofické, intelektuální, duchovní směry a proudy v českých zemích. Debatuje se o směřování lidské společnosti kudy kam kráčí. Jak vy to vidíte, pane Pavlato, v naší kotlině u nás?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Kudy kam to kráčí, jo? No, jak to vidím, ještě, že se to tak jmenuje Jak to vidí, to budu muset na to odpovědět, ale to jste mě docela zaskočila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak třeba co říkáte těm posledním událostem o hlasování, například hlasování o důvěře vládě?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Nerozumím tomu a ptám se prostřednictvím rozhlasového mikrofonu svého přítele Tomáše Töpfera, proč hlasoval proti zrušení doživotní imunity, vůbec to nechápu. Ale on mně to určitě vysvětlí nějakou prvorepublikánskou poučkou, ale první republiku nelze na tyhle ty věci vztahovat. Já si myslím, že imunita být nemá, že to prostě nějaký hájení po dob výkonu mandátu tady být musí, ale myslím si, že tenhle ten předpis, kterej je starodávnej a patří k nějaký parlamentní demokracii opravdu z dávnověku by teďka zrušený měl být. Ale třeba mně to Tomáš Töpfer vysvětlí, proč, proč hlasoval takto. Mě to teda trošku překvapilo. Ostatně mohl bych se na to zeptat svýho bratra, kterej byl dva, dvě volební období senátorem za ODS, jak by hlasoval on, to by mě taky zajímalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak, když jsem se zmínila o tom hlasování o důvěře vládě, tak v duchu hesla to nejlepší na konec se asi nejemotivnější moment celého dne postaral poslanec Vít Bárta. Při příchodu k řečnickému pultu přinesl kytici žlutých chryzantém převázaných černou páskou. A beze slova ji položil na poslaneckou lavici Karolíny Peake. Ta to komentovala slovy: doufám, že černá stužka neznamená to, co zlomená tužka. Tak minimálně smysl pro humor.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
To je docela vtipný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Našim politikům nechybí.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Nechybí, ale já bych mu to omlátila o hlavu hned na fleku, to bych udělala já. Já si myslím, že tam Karolína Peake to asi udělat nesmí. A mně se líbilo, když Dáša Havlová pískala prostě v těhletěch, při těhletěch příležitostech, který jsou hnusný. Pan Bárta jako je teda opravdu komik, jo, přinese tyhle ty věci, dobře. Na to může mít každej svůj názor. Je to taková provokace podivná. Když Dáša Havlová pískala na Sládka, bylo to prostě o hodně lepší. A co se smyslu politiků pro humor týče, to šlo hodně dolů, protože nejvtipnější pro mě byl vždycky Rudolf Batěk, což byl sociální demokrat, kterej seděl ve Federálním shromáždění ve funkci místopředsedy toho federálního parlamentu a byl zrovna na empire a řídil tu schůzi a byla pomlčková válka, hádali jsme se, jak se budeme jmenovat se Slovákama, jestli Česko pomlčka Slovensko, ČSFSR, nebo jak co z toho potom vzniklo, a do toho se přihlásil s technickou poznámkou nějakej poslanec ze Slovenska a Batěk teda, kterej to řídil, přerušil tu schůzi a řekl - technická poznámka, pan Čabaj, nebo jak se jmenoval tento poslanec, a ten Slovák řekl, slovenský národ je nejstarší slovanský národ na území Evropy. A ta sněmovna vybuchla ve smích, ovšem Batěk zachoval ledovou tvář a řekl - žádám poslance, aby i přesto zachovali vážnost. Tak tomu já říkám smysl pro humor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co říkáte politické kultuře v Česku? Tak dotaz pro vás prostřednictvím e-mailu.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Politická kultura v Česku, no, na to, na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď. Politická kultura v Česku téměř neexistuje a bude to trvat ještě strašlivě dlouho, než nějaká bude. Dokud se budou lidi moct politikou živit, nebude politické kultury. Je třeba, aby tam byli tak bohatí lidé, že se politikou živit nebudou potřebovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je herec Michal Pavlata. Další e-mail pro vás od paní Věry z Prahy: jak oslavíte dnešní Svátek práce?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Svátek práce je třeba oslavit prací. Já jsem se na to vymlouval i za minulýho režimu, to byl jedinej můj takovej disidentskej počin, že jsem nechodil do prvomájových průvodů. Pan ředitel Větrovec, kterej vždycky říkal, pojďte, půjdeme všichni do prvomájovýho průvodu korporativně, já jsem říkal, pane řediteli, ne, já nepřijdu, já oslavím Svátek práce prací a sekával jsem tehdy zahradu v Klánovicích, což mně potom zakázali, protože to dělalo strašnej kravál a samozřejmě ve sváteční den se už sekat teďka nesmí. Svátek práce, to je zvláštní věc, protože nám ho samozřejmě komunisti strašlivým způsobem zprotivili, protože my jsme tomu říkali existenční pochod. Kdo tam prostě nechodil, měl z toho obvykle velkej problém a pamatuju si slova tajemníka u nás na vsi z národního výboru, kterej říkal, ale to není pravda, že budeme kontrolovat, kdo nebyl v prvomájovým průvodu, my si jenom napíšeme, kdo tam byl. To je autentickej výrok, kterej se pak vyprávěl jako vtip. No, existenční pochody to je něco teda, na co velmi rád zapomenu, že už chvála pánubohu, že to není. Ale přitom té práci každé je třeba projevit určitou čest a to byl smysl toho 1. máje v dávnověku. Je slavnej fejeton Jana Nerudy 1. máj 1890 v Praze, když to dáme do souvislosti, zjistíme, že v 1890 to bylo Masarykovi už 40 let a nám to připadá strašlivě dávno a ono je to vlastně jenom v tý historii malinkej kousek v tom. Já si pamatuju z toho velice dobrou, takovou dobrou zvukově pasáž, kdy Neruda to popisuje ten průvod a říká, červené odznaky, červené kravaty, klikatým bleskem projela mozkem vzpomínka na komunu. Tytéž barvy červená na temně rudé půdě, které vlály nad hlavami husitů, bojovníků za svobodu náboženskou, tytéž barvy vlají dnes nad hlavami bojovníků za úplnou rovnost občanskou, neboli ten Svátek práce měl vždycky politickej charakter a komunisti ho teda zneužili velmi výrazným způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že se vrací zpět k české konferenci, k tomu setkávání osobností, tak spisovatel Zdeněk Mahler řekl, cituji: "Tato doba volá po opravdových občanech, po rytířích naděje." Po kom nebo koho by naše současnost potřebovala?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Naše současnost potřebuje idoly a vzory. Naše současnost potřebuje desítky Václavů Havlů, stovky Tomášů Klusů, dalších prostě vzorů, který by nějakým způsobem formovali veřejné mínění, protože v současnosti veřejné mínění supluje, já jsem toho důkazem, taky je to chyba v podstatě, že tady sedím, má tady sedět nějakej chytrej filozof a lidi potřebujou názory jako, potřebujou vzory, no. Václav Havel byl takovým vzorem, byl to kouzelník Arnoštek z Rozmarného léta, málo platný, já nevím, jestli jsem to tady už neříkal, ale kdyžtak to řeknu opravdu ještě jednou rád, protože Václav Havel byl v pasáži o kouzelnících se tam říká věta - kdo jste kdy dobré kouzelníky viděl, jak jedí z hluboké misky primátorovy. Jsou vždycky na útěku pustou vsí, dokud jejich nevinná ztřeštěnost neskončí pěknou krádeží, vědeckou prací, odbojem, anebo vládou. Jak je krásné býti kadeřavým dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další e-mail pro vás od pana Jana, který se ptá, jestli máte v tomto období nějaké místo, kde jste rád a kam se rád vracíte?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Samozřejmě mám takový místo. Chodím na procházky na Hrad, procházím se v uličkama, který znám důvěrně. Mám pocit, že je to tak téměř se vším, co dělám. Čtu už jenom knížky, které znám, mluvím jenom s lidmi, které znám a chodím po ulicích, které mně leccos připomínají a jsou to chválabohu dobré vzpomínky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ještě upřesnění potřebuje paní Helena, která se ptá, zda pocházíte z kraje okolo Tanvaldu?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Ano, pocházím. Chodil jsem do, jsem z vesnice Zásada, narodil jsem se sice v Kvasicích u Kroměříže, ale rodiče se potom přestěhovali do této podkrkonošské vísky. Chodil jsem do gymnázia ve městě s typickým českým názvem Tanvald. Ještě jsem taky byl chvilku ve městě, které se jmenuje Varnsdorf. A do Tanvaldu jsem chodil, ano. Možná, že jsme spolužáci, zdravím pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdraví vás také pan Honza, který napsal: Jsem s vámi zajedno ve většině názorů, ale myslím si, že největší problém je slušnost a morálka, kterou z našeho národa vykořenili ti, kteří se tím nejvíce ohání a to jsou komunisti.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
No, tak ano, je to přesně, je to tak, jak vy říkáte, ale všimněte si jedné věci, jak jsou komunisti, nemají od roku 89 ani jeden skandál. A to teda jako jsme my přívrženci jiných stran poměrně hlupáci, že jsme to svým partajím, které volíme, dovolili, protože jinak je mají všechny strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vraťme se na závěr Jak to vidí ještě k lásce. Povídáme si na 1. máje. Říká se, že dnes by se měli lidé obejmout pod rozkvetlou višní, třešní, ale co těch zbylých x 364 dnů?

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
No, tak nejsou vždycky třesně a višně, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pod nějakým jiným stromem.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Já si myslím, že líbat je, líbat se je naprosto nutné kdykoli, kdekoli a pokud možno vehementně a neustále. A já půjdu dneska na Petřín, jako jsem tam chodil mnoho let a bude se se závistí dívat na milenecké dvojice. Určitě i slunce ten přítel kontralicht prosvětlí šaty dívek tak, že bude platit báseň Martina Lišky - když jdeš po Karlově mostě proti sluníčku, všechny dívky jsou jak nahé se stínem v ďolíčku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně za týden 8. května slavíme nejenom den vítězství, ale i den matek. Mohli bychom říct vlastně lásku mateřskou. To jsou asi ty dvě největší lásky.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Určitě. Maminka, maminka je maminka, s tím nic nenaděláme. Tak ať ji každý má co nejdéle. Naše maminka umřela v požehnaném věku 90 let a 4 měsíců a není to tak dávno, je to, je to ještě v podstatě velmi živá vzpomínka na ni, ale byla to statečná dáma, dožila se vysokého věku, myslím, že ji pánbůh měl velmi rád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě další dotaz pro vás z našeho formuláře na webu dvojky. Ačkoli už jste na to částečně odpověděl, jak strávíte dnešní den, jestli to bude prací nebo procházkou.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
No, nejdřív půjdu na tu procházku na ten Petřín, ve tři hodiny mám potom zkoušku s dětma na DAMU a večer půjdeme na nějaký představení se podívat. Možná, že společně, anebo každý sám, abychom o tom si mohli potom znovu popovídat a řešit ty těžké problémy divadelníků, jestli se tohle mělo škrtnout a tam to ne, protože někdy strávíme hodinovou debatu nad tím, jestli se tam má říct středník, anebo tečka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a to byla tečka za dnešním Jak to vidí, ve kterém byl hostem herec, dabér a pedagog Michal Pavlata. Děkuji za vaši návštěvu a přeji krásný den.

Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, dabér
--------------------
Krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v půl deváté přivítáme v Jak to vidí vojenského historika Eduarda Stehlíka. Zita Senková přeje všem příjemný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.