Jak to vidí Josef Baxa - 16. července

Své dotazy do pořadu můžete psát na jednoduchý e-mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Josef Baxa se v roce 1998 stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002, pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se v letech 2000-2001 příprav a prosazení velké novely trestního řádu, založení Probační a mediační služby a v letech 2001-2002 tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.
V lednu 2003 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu, jímž je do současné doby. Jako soudce je na tomto soudu mimo jiné předsedou rozšířeného senátu a redakční rady Sbírky rozhodnutí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobré ráno.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli aféře kolem ministra financí Miroslava Kalouska a jeho údajného opakovaného ovlivňování vyšetřování v případu nákupu letadel CASA vyvolá opoziční ČSSD další hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Půjde už o čtvrtý pokus svrhnout kabinet ve volebním období. Co říkáte, pane doktore, tomu současnému vývoji?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, několik poznámek bych si dovolil říci. Především je opravdu politováníhodné, že už se to nedá asi ani spočítat, že opět je veřejný prostor vlastně prosycen, řekl bych dokonce otráven, věcmi tohoto druhu. A tak si člověk říká, kolik času a kolik energie věnují ti aktéři řešení pseudoproblémů namísto toho, aby se vážně zabývali těmi otázkami, které, kvůli kterým jsou ve svých funkcích, a které trápí lidi a společnost. Mimochodem, pokud se chtějí zabývat jenom sami sebou, tak možná jenom tím, aby se zamysleli a možná diskutovali nad tím, proč jim lidé přestávají úplně věřit. To je první poznámka. Druhá poznámka. Tady se objevuje, že to je tvrzení proti tvrzení a tím vlastně jakoby věc byla vyřešena, že není prokazatelná. Tomu se musím jako soudce trochu smát, protože v tom soudním životě tohle jsou úplně běžné situace. Těch důkazů málokdy bývá tolik, aby bylo jasné od začátku, jak věci se odehrály a spíše častější situace, že tady je právě jenom tvrzení proti tvrzení, a přesto soud musí učinit závěr o tom, kterému z těch tvrzení dá důkazní váhu a vezme ho za základ třeba pro rozhodnutí o vině. A já si myslím, že abychom tady o všem chtěli důkazy a říkali, tak si to měl nahrávat ten pán nebo ten druhý pán si to měl nahrávat nebo měl ... Je úplně absurdní představa, že když mi zazvoní telefon, zapnu zároveň nějaké nahrávací zařízení, abych měl důkazy pro nějaké pozdější řízení nevím o čem. A třetí poznámka, jestli dovolíte, aniž bych chtěl tady vynášet nějaké soudy, kdo mluví pravdu nebo kdo nemluví pravdu, není to moje věc, ale přesto je dobré si všimnout, že se tady zase střetly dva rozdílné světy. Svět policie, prostředí, kde se hledá pravda, kde se hledá spravedlnost, kde se běžně samozřejmě zjišťuje, co se stalo, jak se to odehrálo, kdo to udělal, to je základ policejní práce a policejního uvažování, že ta policie zároveň je konfrontována s tím, že někdo říká ne, tak se to nestalo, já jsem tam nebyl, prostě to není pravda, na to je policie silná, ale přesto je tady silný tah ze strany každého policisty. Každý policista to má v sobě zakódovaný hledat pravdu jako základ pro nějaké pozdější rozhodnutí soudu třeba, jestli to tak opravdu bylo a co za to. Naproti tomu dovolím si říci, že svět politiky uvažuje jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, svět politiky a začíná to už vlastně ve chvíli, kdy se politici ucházejí o naši přízeň, přízeň voličů, tam často se setkáváme s vylepšováním reality, často se setkáváme s různými sliby v politice, já neříkám, že to je rovnou lež, ale prostě určité předstírání, určité zakrývání, určité klamy, to je něco, co v té politické praxi bohužel je zcela běžné. Čím více slov slyšíme, tím méně myšlenek nacházíme a když už, tak, a to je také, myslím, charakteristické pro tento svět, těm myšlenkám nebo jednotlivým slovům se najednou dávají jiné významy. Najednou slyšíme o odklánění, o mystifikacích, o půjčkách. Ale jsou to slova, která zřetelně mají v běžném životě jiný význam, než který jim přiklánějí ti, kteří tato slova vyslovují. Takže jestliže se střetly tyhle dva světy, svět tedy instituce, která má v popisu své práce hledat pravdu, a ten svět druhý, kde je uvažování trochu jiné, tak si asi ty dva světy nemohly porozumět. Takže to je to moje zhodnocení tvrzení proti tvrzení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se řeší pak v soudnické praxi tvrzení proti tvrzení? Mimochodem, policejní prezident Petr Lessy je ochoten jít na detektor lži. Jak často se využívá tento instrument jako důkaz nebo v soudním řízení?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Detektor lži, tak ono je to spojeno s takovými nějakými možná až nereálnými představami, co všechno detektor lži dokáže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bych, promiňte, ještě dodala podotázku, na kolik je pak to vyšetření, ten výsledek toho detektoru lži relevantní coby důkaz?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, přesto, že ty první přístroje tohoto druhu, také se tomu někdy říká polygraf, se objevily někde už ve 20. letech v Americe a jistě tak, jak technika postupuje, tak se zdokonaluje ta technická podstata tohoto přístroje, přesto po celou dobu, ani do současné doby u nás tenhle přístroj nebo výsledek zkoumání tohoto přístroje není brán jako relevantní důkaz. Je to ale důležitý podpůrný prostředek, je to indicie, která může policii vést určitým směrem při objasňování toho skutku a při hledání dalších důkazů. Takže detektor lži, podobně jako třeba pachové stopy v případě použití nějakých těch policejních psů, jsou to důležité prostředky, ale jsou to jenom prostředky podpůrné, které dají třeba určitý směr vyšetřování, ale samy o sobě nestačí. No, a co s tím pak, to tvrzení proti tvrzení. Jistě musí ten, kdo rozhoduje, musí hledat další důkazy, nepřímé jistě, indicie, které podpoří nebo vyvrátí tu či onu verzi, protože kdyby tomu ... Podívejte, v řadě případů, jak by mohla být odsouzena vražda, kdy oběť je mrtvá. Tam nebude ani dokonce to tvrzení proti tvrzení. Tam bude jenom to tvrzení - neudělal jsem to, nebyl jsem tam. Jak by bylo možno posoudit třeba nějaký případ znásilnění, kde ten pachatel bude říkat - ta oběť, žádné znásilnění, ona souhlasila s tím, že proběhne mezi námi pohlavní styk a ta oběť bude tvrdit něco úplně jiného. Přece nemůžeme pokrčit rameny a říct hm, to je tvrzení proti tvrzení a jdeme od toho. To je právě trošku rozdílný pohled těch institucí, které, jak jsem říkal, mají v popisu práce hledat za každou cenu, najít tedy, jak to bylo, a až když je to prakticky objektivně nemožné, pak se musí zastavit a říci tady jsou, zůstávají pochybnosti a nemůže být rozhodnuto o vině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních dnech jsme svědky vyhrocení rétoriky některých politiků směrem k policii i k žalobcům. Jaký dopad může mít tato eskalace vůbec na rozhodování práce policie i soudců. Ono ostatně když se objevila zpráva o úmrtí zkušeného ostravského soudce, pana Miloslava Studničky, tak se vzápětí vyrojily spekulace, zda to náhodou nebyla vražda. Tady jenom dodám, že vyšetřovatelé se přiklání k vlastnímu zavinění v tomto tragickém případě. Co vy si o tom myslíte? Jsou soudci zastrašováni? Vy máte mimochodem bohaté zkušenosti jako trestní právník.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak to už je dávno, ale určitě soudci jsou zastrašováni, neradi možná o tom mluví, určitě se tím nebudou nikde chlubit. Nemusí jít přímo o brutální zastrašování, ale pokusy o ovlivňování, takové ty různé vzkazy, to se objevuje, to se objevuje a já doufám, nemám žádné informace, ale doufám, že v případě soudce Studničky nešlo o vraždu, protože kdyby šlo o vraždu, byla by to situace opravdu už velice, velice vážná. Ale zase z druhé strany, když vidíme, o čem soudci rozhodují, je jasné, že nesbírají jenom příznivce a přátele, ale že spíš to druhé. Takže určitý třeba pokus soudce zastrašit před rozhodnutím, soudci se pomstít za rozhodnutí, nemůžeme nikdy vyloučit. Ale také záleží velmi na atmosféře, která ve společnosti panuje, protože právě tyto instituce prosazující spravedlnost, počínaje policií, přes státní zastupitelství, až po soudy, potřebují společenskou důvěru, potřebují společenskou důvěru a ta důvěra, nastavení takové společenské atmosféry, kdy společnost věří svým policistům, věří svým soudcům, řekl bych významně eliminuje myšlenky na to soudce ovlivnit, soudce zastrašit, protože pak ten, kdo by se o to pokusil, by viděl, že by nezískal ve společnosti pochopení pro takový čin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec včera v České televizi řekl, že kritika, které kvůli kauze letadel CASA a paní Parkanové kriminalisté údajně čelí, může policii sice znejistit, ale tomu tlaku nehodlá podlehnout a nepodlehne. Ostatně k tomu vyzval také v dopise policejní prezident Petr Lessy. Znamená to tedy, že orgány, ať už je to policie nebo žalobci, soudci, se nenechají zastrašit, respektive nacházejí čím dál víc odvahu na cestě k spravedlnosti, k řešení těch problémů?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No nesmí se nechat zastrašit, to v žádném případě, od posledního policisty někde na předměstí, až po policejního prezidenta, nebudu říkat posledního, ale od jakéhokoliv soudce nebo státního zástupce, pokud by se nechali zastrašit nebo ovlivnit, tak jsou úplně zbyteční na svých místech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový trestní zákoník precizuje tzv. institut spolupracujícího obviněného. Usiluje o něj nyní majitelka stavební firmy FISA paní Salačová, která je spolu s Davidem Rathem a dalšími lidmi stíhána v kauze údajně zmanipulovaných zakázek ve Středočeském kraji. Co vlastně tento institut umožňuje? V jakých případech lze jej využít?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak v nějaké stručnosti. Pokud bych měl tento institut popsat, tak předesílám, že nejde o beztrestnost, nejde o to, že by někdo svojí výpovědí dosáhl beztrestnosti. Jde o vlastně mimořádné, možnost mimořádného snížení trestu odnětí svobody. Ty podmínky jsou poměrně složité právě proto, že to je tak významný zásah do toho obvyklého zásahu trestní justice. Vychází se z takové myšlenky, že u těch případů nejzávažnějších zločinů, zejména z oblasti organizovaného zločinu, je velmi důležité, aby zločinu bylo předcházeno, aby byl včas odhalen, aby byl objasněn a také dokázán. Proč. No, na rozdíl od jiných druhů kriminality tady je, tady se setkáváme se zločinci, kteří nejsou, když to řeknu, nejsou žádní hlupáci, kteří své činy plánují velmi sofistikovaně a proniknout dovnitř v té fázi, kdy třeba ten zločin se ještě nestal, ale i po něm, je velmi složité, prakticky nemožné. Stát a jeho orgány mají k dispozici takové ty, říká se jim ofenzivní prostředky, to znamená různé odposlechy a podobně,sledování, mohou také v určitých případech použít policejního agenta jako člověka s nějakou skrytou identitou, která se do toho zločineckého prostředí dostane. Ale to nemusí stačit anebo to v realitě nemusí být možné. Je třeba těžké do například nějaké cizojazyčné zločinecké skupiny, třeba teď asijského původu, je velmi složité třeba prostě pustit živého člověka, policistu, byť pod skrytou identitou. Bývá okamžitě poznán tím prostředím. Takže pak tady vlastně se nabízí institut, o kterém hovoříme, institut tzv. spolupracujícího obviněného. Vychází se z toho, že to je člověk, který je uvnitř, a který má nějaké důvody pro to, že nechce, jak se říká, držet basu s těmi ostatními. A tady přichází určitá nabídka: budeš-li mluvit, přispěješ-li k objasnění k této významné závažné kriminality, budeš s tím souhlasit a tak dále a tak dále, dostaneš status tzv. Spolupracujícího obviněného, a pak je možnost, znovu říkám nejde o to, že by byl zbaven viny takový člověk, ale v otázce trestu může být uložen a bývá uložen trest pod dolní hranici zákonné trestní sazby. Samozřejmě v těchto případech jsou velice vysoké, takže se to určitě "vyplatí".

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže myslíte, že takováto spolupráce při vyšetřování by mohla být inspirací nebo návodem i pro ostatní?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, víte, je to určitý kompromis, je to výraz určitého kompromisu. Jistě ten institut má i své odpůrce nebo své kritiky, kteří budou říkat, jak je to s rovností před zákonem, že a tak dále a tak dále. Tady je vážení určitých hodnot a jestliže se tomu říká, to nebude nikdy institut, který se bude využívat jak na běžícím pásu, to bude opravdu vyhrazeno případům výjimečným, kde když ten stát nemá jiné možnosti, tak má tenhle zákonný institut k dispozici.

redaktor
--------------------
Posloucháte, jak to vidí předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese 2.rozhlas.cz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rezort spravedlnosti má po odvolání Jiřího Pospíšila nového šéfa. Stal se jím Pavel Blažek. Ve svém prvním prohlášení uvedl, že chce zabránit politizaci justice, hodlá změnit soustavu českých věznic, místo 4 úrovní by bylo nově rozdělené jen do 2 skupin, díky tomu by se mohly ušetřit desítky milionů korun. Jak se vám jeví tento i další záměry nového pana ministra?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já záměry nového pana ministra jako vždycky, to není výjimka, velmi pečlivě studuji, analyzuji. Je zatím asi předčasné to nějak hodnotit. V každém případě zdá se, že v případě ministra Blažka nepřichází do rezortu spravedlnosti ani čistý politik, ani nějaký jaksi ryzí praktik. Je to něco namíchaného, od obojího trochu, myslím v dobré kombinaci. A je to bezesporu vzdělaný člověk i určitě zkušený a podle těch prvních výroků se zdá, že si uvědomuje svoji ministerskou pravomoc. Já doufám, že stejně tak bude reflektovat i svoji odpovědnost. Myslím si, že ani nejde o nějakého takového "všeználka", který by přišel a měl prostě na všechno recept, a že naopak velice věci promýšlí a také, a to je důležité, že vede různé rozhovory. Já doufám, že bude pracovně pravidelně komunikovat s justicí, s jejími představiteli, a že společně, protože to není totiž proti, že by ministr chtěl něco jiného, justice chtěla něco jiného. Já si myslím, že právě v té komunikaci se zjistí, že ten zájem na tom, aby se určité věci napravily nebo daly do pořádku, je společný. Můžeme mít různé rozdílné představy o tom, jakou cestou k tomu dojít, ale tím, že budeme o tom společně hovořit, tak myslím, že najdeme lepší řešení, bez toho, že by bylo mezi justicí a mezi ministerstvem spravedlnosti takové to trvalé napětí, nedůvěra, předsudky a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový ministr také slíbil, že bude prosazovat zavedení elektronického sledování domácích vězňů, tedy projektu, jehož selhání se vyčítalo jeho předchůdci Jiřímu Pospíšilovi. Myslíte, pane doktore Baxo, že je v silách ministra spravedlnosti donutit soudy k ukládání domácího vězení?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak určitě není, ale proč by tady mělo dojít k nějakému donucení. Soudce, každý soudce bude ukládat trest, o kterém bude přesvědčen, že splní svůj účel. Jestliže soudci nebyli přesvědčeni, že výkon trestu domácího vězení, bez toho, že by to bylo nějakým způsobem kvalifikovaně kontrolováno, že není prostě trestem, tak ho neukládali a nemůže je k tomu nikdo donutit. Takže ty prostředky elektronické jsou zřejmě nezbytné. To, že nebyly zatím zavedeny, to má nějaké svoje příčiny, že ta předešlá soutěž, jak jsem četl, nic o tom nevím, ale jak jsem četl, tak nebyla prý nějak věrohodně uspořádaná, ale to samozřejmě se dá napravit. V každém případě tohle si myslím, že je základní předpoklad pro to, aby i tento trest, který je součástí trestního zákoníku, byl užíván v případech, které to umožňují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Blažek se zatím ještě nerozhodl, zda vyhoví nejvyššímu žalobci Pavlu Zemanovi a jmenuje ústeckou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou šéfkou pražského vrchního státního zastupitelství. S oběma se chce sejít ještě tento týden. Jak sledujete debatu kolem ostře sledovaného postu.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale to já myslím, že je naprosto v pořádku. Odpovídá to té charakteristice ministra, kterou jsem řekl. Prostě on si uvědomuje svoji pravomoc, doufám, že i tedy odpovědnost a před tím, než rozhodne, tak prostě vede relevantní rozhovory s těmi, kterých se to týká, a pak rozhodne v rámci své pravomoci. Já teď nebudu předjímat nebo odhadovat, jak, ale určitě vidím tady prostě poctivou snahu, aby to rozhodnutí bylo kvalifikované, aby také mohl unést, ať už rozhodne jakkoliv, unést i otázky, proč právě takhle rozhodl, proč nerozhodl jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debatovat chce také o novele zákona o státním zastupitelství. Tu prozatím, řekněme, pozastavil, protože si myslí, že by se měla vést odborná diskuse. S tím asi také souhlasíte.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, souhlasím. Ono, víte, někdy zase se, bohužel, vrátím do toho uvažování politického, tak, jak jsem ho se naučil sledovat. Na jakýkoliv problém, jakýkoliv společenský problém vždycky se přijde jaksi s receptem přijmeme nový zákon. Málo často tomu předchází nějaká opravdu věcná diskuse o tom, jestli ten dosavadní právní půdorys je nějak nevyhovující a také se někdy zapomíná na to, že zákony se píšou pro zlé časy a píšou se i pro jiné než ty, kteří je píšou. A to je možná ta podstata. Nositelé určitých pravomocí nebo určitých funkcí jistě mohou mít a mají svoji představu o tom, jak by určité věci měly fungovat, jak by měly fungovat instituce, jaké by tam měly být nějaké procesy a tak dále a tak dále. Ale nesmí při tom zapomínat, že nebudou vždycky těmi, kteří ten zákon budou aplikovat, že ten zákon najednou bude aplikovat také někdo jiný, kdo má představu úplně jinou. A teď jde o to, aby ta pravidla byla odolná a aby se nedala zneužít, ať už je bude používat kdokoliv. Tak já rozumím, tak já rozumím slovům ministra, nového ministra spravedlnosti, že je třeba, jestliže se součástí toho nového zákona má stát posílení pravomocí určitých článků a vůbec celého systému státního zastupitelství, tak aby zase i ta pravomoc byla v určité rovnováze s odpovědností, s kontrolou a tak dál. To je jasné, že žádný, žádná instituce se nemůže úplně vymknout čemukoliv, protože nebude vždycky obsazena jenom anděly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mi, pane doktore Baxo, řekl, že na naše rozhovory v Jak to vidí dostáváte spoustu e-mailů, také dopisů. Můžete prozradit, co lidi možná nejvíce pálí nebo s čím se na vás obracejí, na co se ptají? Má to nějaký společný, společného jmenovatele?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Má, má. Lidé, myslím, že nechtějí nemožné nebo nechtějí rozhodně, nemají představu o nějakých velikých ideálech. Chtějí prostě úplně obyčejné věci. Mezi ty obyčejné věci patří i spravedlnost. To není nějaká kategorie luxusní, to je prostě obyčejná věc pro každého člověka a myslím si, že každý člověk spravedlnost, byť třeba je z jeho pohledu nějak subjektivní, ale dokáže ji cítit, dokáže ji vnímat a dokáže také cítit a vnímat nespravedlnost. A takovým tím společným mottem těch reakcí je: udělejte s tím už konečně něco, aby tyhle obyčejné věci obyčejně fungovaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dotaz pro vás, který přišel prostřednictvím formuláře na webu dvojky, od paní Věry, cituji: "Zpráva v novinách. Zabil dívku, dostal 15 let. Krátce po propuštění zabil další dívku. Dostal doživotí, sníženo na 15 let. Proč se trest snížil. Nejsou dvě mrtvé dostatečným důvodem pro vysoký trest? Ve Spojených státech by možná dostal provaz."

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, těžko se vyjadřovat k případu, kde nemáme konkrétní fakta k dispozici. Můžu říct jenom obecně, jestliže někdo dostane za druhou vraždu doživotní trest, ani ten doživotní trest tady, na rozdíl právě od trestu smrti, trest smrti je definitivní, ten je jasný, tam už není cesta zpátky, ale u doživotního trestu odsouzeného posíláte do vězení na doživotí, ale i tomuto člověku musíte dát, sice malou, vzdálenou, ale určitou naději, že může se dočkat svobody v případě, že po velmi dlouhou dobu velmi zásadně změní své chování. Víte a tuhle perspektivu musíte dát i tomu člověku, kterého třeba v 25 letech posíláte na doživotí, protože ..., a zákon s tím počítá. I u takových osob je možné podmíněné propuštění, byť s odstupem 20 nebo 30 roků, podle různých zákonných podmínek. Nebudu zabíhat do detailů. A to pro takového člověka v nějakých 50 letech ten život přece ještě nekončí. A z druhé strany, kdyby i doživotní trest byl definitivní, pak už ten člověk nemá vůbec pro co žít, pak se můžeme dočíst, že pak zabil dozorce, prostě že udělal něco ohavného s vědomím, že se u mu vlastně nemůže nikdy nic stát a ani dobrého, ani zlého. Ten člověk ztratí úplně veškeré pak zábrany. Takže i když to zní možná trošku divně, myslím si, že i když společnost v určité situaci řekne pachateli trestného činu - vaše náprava je prakticky nemožná, musíte být izolován od společnosti, přesto, znovu říkám, po velmi dlouhé době a po dlouho trvající zásadní změně chování je možné uvažovat o tom, že by takový člověk se přece jen na svobodu ještě dostal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, který byl hostem dnešního vydání Jak to vidí. Budu se těšit na další návštěvu v srpnu. Mějte se pěkně. Zítra bude naším hostem vojenský historik Eduard Stehlík. Zita Senková přeje příjemný den.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.