Jak to vidí Jiřina Šiklová - 21. května

Co říká otálení prezidenta Miloše Zemana se jmenováním Martina C. Putny profesorem?
Co soudí o nápadu na povinné rozdělení mateřské mezi matku a otce?
A jak vnímá názory naší veřejnosti na fungování demokracie a politických stran v České republice?

PhDr. Jiřina Šiklová
V letech tzv. normalizace zprostředkovávala, spolu s dalšími, spojení s exilem a zasílala tam rukopisy našich autorů a zpětně vydané knížky. Za tuto činnost byla v letech l981 - 1982 uvězněna. Od začátku let 90. opětně působila na FFUK, kde založila katedru sociální práce a paralelně knihovnu Gender studies o.p.s. Nevstoupila do politiky ale komentuje současné politické události a angažuje se v nevládních, občanských iniciativách, v Kontu Bariéry, Vize 97, ČSDS, Amnesty International apod. Je členkou několika redakcí odborných časopisů v zahraničí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Dobré dopoledne. U Jak to vidí vám přeje Václav Žmolík a můj pozdrav patří také mému dnešnímu hostu, kterým je socioložka a publicistka Jiřina Šiklová. Vítám vás.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Dobrý den.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A povězte, jak jste se měla ve Švédsku?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ale dobře, byla jsem tam na návštěvě u krajanů a bylo tam podstatně světleji než je tady, protože jim začínají letní noci. A jinak jsem obdivovala jejich aktivity, krajanské a říkala jsem si, že je to jakési, jakýsi luxus od těch lidí, kteří emigrovali, emigrovali převážně po roce 68, tam se etablovali, případně znova vystudovali a teďka hledají zpětně vlastně svoje kořeny. Já to považuji za velice významné. A většina z nich, co tam přijela, se má dobře a nestěžuje si.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Většina našich krajanů se tedy dobře chytila ve Švédsku, abychom ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, aspoň ti, prosím vás, co tedy přišli. Ovšem víte, ono to Švédsko muselo být dříve nesmírně chudé. Teďko je bohaté. Pochopitelně. Ale muselo to být ještě před 100 lety bída s nouzí.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Však tam žijí pracovití lidé, včetně našich krajanů.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, samozřejmě, tak to přesně, jak říkáte je. Ale víte, kolik tam platí daní? 57 %. Takže taky to něco znamená.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
No, tak to naštěstí platíme méně. Tak, napadá mě, měla jste čas sledovat v těch posledních dnech, co se dělo tady u nás doma?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Měla. Některé věci tam dospěly, to ale spíš takové zmínky. Třeba o výroku tedy prezidenta Miloše Zemana vůči Schwarzenbergovi, že nebude jmenovat paní Livii Klausovou do Bratislavy a podobné věci. To se tam sledovalo. A jinak já jsem vždycky říkala, nebojte se, jsme v Evropské unii, ležíme na strategickém místě a máme se relativně dobře. Za tohle to, že jsem nás pochválila, mě určitě spousta posluchačů vyhubuje.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Věnujme se na začátek právě prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Hradní pán důrazně popřel, že by blokoval jmenování Martina C. Putny. Máme tady další tedy jmenování profesorem. Kvůli jeho sexuální orientaci, ale vadí mu, s jakým transparentem pan Putna pochodoval během pochodu Prague Pride. Jak vnímáte tuhle kauzu?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Víte, myslím si, že je to především revanš od pana prezidenta Zemana za to, že tedy Martin Putna o něm publikoval tak asi před, ještě před volbami takový článek, nebyl hezký, název teda jeho nebyl hezký, obsahem bych souhlasila, ten název byl "Zlý dědek z Vysočiny" a víte já si myslím, že se to tedy Zemana v té předvolební kampani dotklo a takže se teďka touto formou mstí.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Myslíte si, že je takový pan prezident?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Já si myslím, že takový je. Protože podívejte se, když nebyl zvolen některými členy také ČSSD prezidentem, myslím, že to bylo v roce 2003, tak se velice mstil právě těm sociálním demokratům.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Za Putnu se včera postavili i studenti, kteří vyzvali budoucí profesory, aby tituly z rukou prezidenta nepřijímali. Jak vidíte podobné aktivity?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Já chápu ty studenty. Ovšem zase nezapomeňte, že to by se to celé odročilo. Na té výzvě, ta výzva je určitě spontánní, ale obávám se, že k tomu ti lidé nepřistoupí. To potom je tedy ti budoucí profesoři. Ale bylo by to takového jako výraz solidarity, by to bylo určitě hezké. Ale pokud vím, tak dneska se připravuje něco v Brně, že tedy studenti uvítají prezidenta, myslím, že před Nejvyšším soudem a dokonce mají tam takové prostě tedy hesla, která nejsou asi také líbivá. Myslím, že jako "studentské buzny" vítají prezidenta, nebo něco takového. Tak jsem to aspoň četla od těch studentů z Brna.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Čili parafráze na ten transparent, který měl právě pan Putna.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, přesně parafráze na ten transparent. Takže obávám se, že tato kauza se nevyřeší jednou, jedním tedy zásahem. Domnívám se, že to bylo od prezidenta Miloše Zemana velice nešikovné. Že je to takové sebezviditelňování a dokazování si "já nejsem", jak to on už jednou řekl, "jenom tedy prezident formální, já budu zasahovat". Jestli se mu to daří, zatím mám dojem, že se mu daří spíš tu společnost rozeštvávat nežli ji dávat dohromady.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Zajímavé je, že prezidenta v tomto směru kritizují zástupci vlastně všech velkých politických stran. Kromě komunistů, a já bych možná citoval ministra financí Miroslava Kalouska, který uvedl, cituji, že: "Pokud Zeman teď opovrhuje akademickými svobodami, může brzy ignorovat i svobody občanské." Bála byste se něčeho podobného?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
No, bála, tedy lépe řečeno, my nemáme funkci prezidenta, který by tolik rozhodoval. Pokud mu neustoupí parlament a bude proti němu vystupovat a kritizovat ho Senát, no tak on může kázat co chce. Víte, to jsou spíš hesla. To mě spíš překvapilo, že třeba část ČSSD, třeba myslím, že to je poslanec a bývalý ministr MPSV Škromach, jakože tedy ta část se vrací vůči na podporu Zemana, a to si myslím, že je vlastně další dělení té strany a to být tedy šéfem sociálně demokratické strany, bych zrovna nevítala. Ale já jím nejsem a nechci být.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Říká Jiřina Šiklová. Pojďme dál. Prezident Miloš Zeman zaujal i dalšími prohlášeními. Předpokládám, že jste zaznamenala, jak odsoudil penzijní reformu vlády Petra Nečase. Znamenala by podle něho odplynutí 14 % peněz z průběžného důchodového systému. Prohlásil to na sjezdu Svazu seniorů. Jak vnímáte ta jeho slova, jako seniorka vlastně také?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, zajisté. Já bych ráda panu prezidentovi jaksi připomenula, že tato reforma se netýká dnes již starých lidí, dnes nás jako důchodců. Opravdu to se netýká. To se týká lidí kolem 35 let. Ti mají teda ten termín. A takže mluvit o tom na radě seniorů a mluvit to, co on říkal, že tedy to bude rozdělovat a zvyšovat a starodůchodci a tak dále, tak asi nebyl svými poradci dostatečně informován, o čem je ta reforma. To já bych se spíš bála toho, že se tady vytvoří fondy a s těmi fondy nebude dobře zacházeno a ty fondy třeba zkrachují. To bych chápala, kdyby toto řekl. Ale tak, jak to formuloval, je to nešikovné. Opravdu měl by si pořídit poradce, kteří jemu vysvětlí, o co v tom jde. Ne, že by on byl hloupý, vůbec ne, to byl velice chytrý člověk, prognostik, ale jaksi nemá asi dneska čas na to si udělat přehled a potom říká věci, které neodpovídají tomu, co jest v tom návrhu.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Mimochodem tu reformu kritizují i odbory. Kritizuje ji i levicová opozice. A sociální demokraté už oznámili, že pokud uspějí ve volbách, tak penzijní reformu v té současné podobě nebudou respektovat a dokonce, že ji zruší. Jak vnímáte tu nejistotu pro ty budoucí vlastně důchodce?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
No, tak protože se to týká vlastně už dneska mých vnuků, tak mě to samozřejmě znervózňuje. Když se těchto dětí zeptám, jestli si platí nebo by si platili, zrovna teda moji vnuci, tak tedy na to říkají: No, prosím tě? Co si budu platit? To se ještě mnohokráte změní. Kdyby slyšeli teda tyto výroky, tak by vůbec o tom neuvažovali. Čili je to, já bych řekla boj politických stran, které vědí, že za rok budu volby a vůbec jim nejde o to, co bude třeba za 10 nebo za 20 let, až tady opravdu bude 43 % lidí v důchodovém věku a v roce 2050, což je věk a datum, kterého se mohou naši vnuci dožít, tak jich bude dokonce 1:1. A na to nemyslí ani Miloš Zeman, ani teda ty odboráři. Oni vědí, že pro ně kariéra končí dejme tomu za 2 roky nebo při příštích volbách.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak tímto hodnocením politických stran jste jaksi předznamenala naše další povídání a možná i to, proč lidé tak málo důvěřují politickým stranám. To následující téma na vás přehrál, abych to tak řekl, náš včerejší host, komentátor Ivan Hoffman. Prohlásil: K tomu by se měl vyjádřit sociolog. Vy jste včera poslouchala, jak vím. Tak víte, o čem budeme mluvit. Proč lidé přestávají věřit demokracii a politickým stranám?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Protože demokracie se nám předvedla v té její také smutné podobě, totiž jako hádání se o politickou moc. Ale měli bychom si uvědomit, že demokracie je systém a je naplňována těmi lidmi, kteří jsou ochotni a kteří jsou zvoleni. Kteří jsou ochotni jít do politiky. Když vidím, jak vlastně my všichni tedy nadáváme na všechny politiky, tak jaksi mi připadá absurdní, aby se do té politiky aktivně hlásil někdo, kdo je tedy opravdu přesvědčen o určitém názoru. Víte, je to takové jako, když si představujete, až bude svoboda, bude všechno dobré. Ne. Tu svobodu si musíte něčím naplnit. Totéž je to s tou demokracií. Tu si musíte naplnit, aby tam byli velice solidní lidé, aby byla, měla takovou prestiž, aby ti solidní lidé chtěli do politiky vstoupit a ne, aby se od začátku hádali, že za dva roky nebo za tři roky budou další volby a proto shazovali toho druhého. Politici si neuvědomují, když, nebo si to uvědomují a dělají to vědomě, že když tedy shazují svého partnera, mnozí posluchači a občané to vnímají jako shazování všech politiků a ne jenom toho partnera z té druhé politické strany. A to je velice smutné. Ale asi se k tomu musíme dostat, protože to chce pár let a my jsme na to zatím těch mnoho let neměli.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Čili myslíte, že to je otázka času, že jaksi dozrajeme k té demokracii?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
No, tak k demokracii tady máme. No, teďka jde o to, abychom k ní dozráli jako občané a abychom si zvolili ty svoje dobré lidi. Ale musíme napřed ty dobré lidi najít a získat. Já se třeba seznámena s takovou tou lokální politikou. Tam, protože je tam ta kontrola těch občanů, protože ta starostka, promiňte, uvedla jsem opravdu starostka, protože na té lokální politice je mnoho žen, tak tam je ta kontrola těch občanů, tam se ti politici netroufnou to, co si troufnou, když jsou už v tom parlamentu, protože by je jejich sousedé potkávali na rohu a říkali by jim: To jste neměli dělat. Čili tam je ten kontakt otevřený. Asi to chce menší celky.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Mohu zcela potvrdit vaše slova, protože při svých natáčeních po Česku musím říci, že na první pohled je vidět, jaký je starosta a jakými lidmi se dokáže obklopit, když do té které obce nebo do toho kterého města přijede. No, já možná tu naši debatu na toto téma posunu dál otázkou, kterou nám poslala z Hradce Králové paní Libuše Lopourová. Ta ptá právě na aktivní občanství, protože je toho názoru, že participace běžného občana na životě naší společnosti je na úbytě. Jakým způsobem by tedy podle vás měl občan získat dovednosti a schopnosti vstoupit do veřejného života? Ona ale píše: " ... aniž by vstoupit do politiky. Jde to vůbec?"

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ale jde. Podívejte se já po tom Švédsku jsem se zastavila na setkání akademické INKY, /nesrozumitelné/, to je ten barák, co je na Poříčí a byl za první republiky skoro v každém větším městě. A tam se schází lidé, to není politická organizace, na takovém tom, té platformě toho ekumenického pojetí křesťanství a mezi sebou diskutují. Třeba ten námět, bylo to támhle v Krušných horách v Potůčkách, byl tedy funkčnost, nebo je to, co je funkční, tak je morální. Nádherné referáty. Lidé se tam naučili mluvit a bylo to teda, mladí lidé se naučili mluvit, diskutovat. Takových věcí by mělo být víc. Že diskuse je společné kráčení k jakémusi ucelenějšímu názoru a ne shazování toho druhého. To se musíme naučit.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
No jo, ale neměli by právě tito lidé, kteří se toto naučí, vstoupit do té politiky?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ale to mohou. Podívejte se, za první republiky taky to tak bylo. Ti lidé vlastně se etablovali, naučili se to vystupování na malých spolcích, na těch to, co dneska nazýváme nongaverment organization, tedy nevládní organizace a potom teda vlastně už měli svoje jméno, měli i zkušenosti a postoupili dál.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Já možná jenom k tomu, o čem my si teď povídáme, uvedu nějaká čísla, která tady zazněla už včera. Zopakuji je pro ty posluchače, kteří třeba včera neposlouchali. Podle nejnovějšího průzkumu Střediska empirických výzkumů STEM pouze čtvrtina lidí je spokojena s fungováním demokracie u nás a současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky u nás jenom podle třetiny obyvatel. No a objevily se také průzkumy, podle kterých, snad ve všech zemích Evropské unie, kromě Polska, klesá důvěra v Evropskou unii, dokonce i ve Francii. Ta důvěra klesá v okamžiku, kdy se nedaří.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
To tak bývá.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
No, právě. Jak to, že ideály procházejí tak moc přes žaludek? Abych tak řekl.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
No, právě se říkává vždycky, že realizovaný ideál vlastně mizí, pak už není ideálem. Stává se skutečností a vlastně ztrácí na svém významu. S tou Evropskou unií je to podobně. Já jenom bych připomněla to, co říkám už dávno a dávno nebo opakuji, že tu myšlenku Evropské unie nebo Spojených národů evropských, s tou přišel Richard Coudenhove-Kalergi a etabloval v to roce 1923. Takže pokud to odsuzoval exprezident Václav Klaus jako teda dovoz z Bruselu, tak se zmýlil o pár desítek let. Ta myšlenka byla tehdy v těch 20. letech také podporovaná Tomášem Garrigue Masarykem, který Coudenhove-Kalergiho znal, že, aby to byl pán Dán, Spojené státy americké, spojená Evropa versus tedy Rusko.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A pan Coudenhove-Kalergi byl z Poběžovic ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, máte pravdu.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
... na jihu Čech.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, máte pravdu. Nedávno vyšla velice hezká knížka v Rakousku, snad ji tedy někdo přeloží a vydá, jeho tedy celý, nebo já právě Barbary Coudenhove.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ano významné novinářky, to rakouské.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano přesně tak.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Socioložka Jiřina Šiková je hostem v Jak to vidí na Dvojce. Ona je také zakladatelkou Centra a knihovny Gender Studies v Praze a právě o těchto otázkách za malou chvíli budeme mluvit. Mimochodem, paní Šiklová, já si říkám Gender Studies, to je takové ošklivé říkat to takto anglicky. Nemáme nějaký český termín?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Víte, já jsem si myslela Rodové studie. Tak když jsme to začínali, tak jsme tomu říkali. Ale lidé se potom domnívali, že se jedná snad tedy málem o gramatiku, rod, takže jsme si řekli, konečně je to odvozeno, ten gender, to je od genus, je to z řečtiny. A z řečtiny máme odvozeno všechno možné. Takže to nemusíme ani vyslovovat anglicky a je možné říct genders studie, kdybychom chtěli.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A právě těm se budeme věnovat za pár okamžiků. Stínová mluvčí sociální demokracie pro lidská práva a rodinu přišla před pár dny s nápadem na povinné rozdělení rodičovské dovolené mezi matku a otce. Sociální demokraté od toho sice rychle dali ruce pryč. Nicméně, co si o tomto nápadu myslí odbornice na genderová studia, socioložka Jiřina Šiklová?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Podívejte se, ten znám Marksovou-Tomínovou a také pracovala v naší knihovně a pak teprve šla do politiky. Příklad ženy, která začala v nevládní organizaci a pak teda se stala političkou. Takových bychom našli více. Je k tomuhle, víte tam, já bych řekla znova ten model švédský. Ve Švédsku je tedy stanovena mateřská dovolená, nevím, asi 460 dní a jestliže se muž rozhodne, není to povinné, rozhodne se část jí vzít, tak tedy potom je to asi o 30 dní nebo dokonce o 2 měsíce déle. To má svůj význam prostě proto, protože dneska máte řadu rozvedených manželství nebo nesezdaných manželství a ten otec si nevytvoří vlastně vztah k tomu dítěti. A to je potom škoda. Já bych se tedy ohradila proti pojmu "povinné", pak se mluví o sociálním inženýrství a tak dále. Ne, to je zvýhodnění těch žen, které jsou matky a chtějí přiznat a chtějí tedy do toho mateřství zapojit i svého partnera od toho dítěte. A to já považuji za dobré. To je nepřímo podpora vlastně rodiny, nejenom po té stránce finanční, ale podpora té rodiny z hlediska vztahu toho, k tomu dítěti. A to bych tedy udělala.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Napadá mě hned několik poznámek, jak jsem se dočetl, na Islandu je to dokonce 3 měsíce navíc pro tedy otce a říkám si, že ve Švédsku je to určitě na místě, protože, pokud se nepletu, tam snad polovina všech partnerských svazků je nesezdaných a u nás to procento nesezdaných mužů a žen se také stále navyšuje, že?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, to psal nedávno Ivan Možný, sociolog z Brna, těch nesezdaných sňatků přibývá a když, tak se ti lidé berou až po druhém, případně i třetím dítěti. Což také nevytváří ideální vztah a pak jsou to problémy daleko větší. Navíc 62 % manželství rozvádí. Tak si představte. Pak tedy vlastně ti otcové, když tedy se nedostanou k tomu dítěti, tak se jim snáze odchází od té rodiny.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Zůstaňme ještě u vztahu a u rodiny. V neděli jsem měl takovou milou práci, moderoval jsem na veletrhu Svět knihy hezkou akci s názvem Druhý život dětské knihy, kterou, jak asi tušíte, organizovali členové projektu Sensen, tedy Senzační senioři, což je nový projekt Konta Bariéry Nadace Charty 77. Vy jste byla u založení Konta Bariéry, stále jste s ním v kontaktu. Co říkáte tomu, že Konto Bariéry, které se dříve věnovalo spíše zdravotně handicapovaným, takto rozšiřuje své aktivity na seniory no a vlastně i na děti?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, já to považuji za správné. Já sedím pořád v Kontru Bariéry, měsíčně tam rozdělujeme peníze a byli tam a jsou tam myslím, že velice dobří lidé. Určitě znáte Zdeňka Matějíčka, bohužel zemřel, Jarda, Jarouška Šturbu, jak se mu říká, Marina Bojara a další a další a lidé rádi na to přispívají, protože vědí, že to Konto Bariéry má naprosto čistou, čisté pozadí a nikdo tam teda nedělá nic špatného. A to, že tedy se vymyslí projekt Sensen ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Pro senzační seniory ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, senzační seniory, tak vlastně se ti senioři více začleňují do společnosti a nepřímo ten, kdo je teda začleněn do společnosti, tak si méně všímá všech svých bolístek, protože velice často návštěva lékaře a sedání v čekárnách je také hledání sociálních kontaktů.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Co tedy dělat pro to, abychom měli čím dál víc senzačních seniorů, to znamená starších lidí, kteří jsou stále aktivní? S dovolením povím, stále aktivní, jako jste vy třeba stále aktivní.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, asi by to chtělo jednu věc. Víc o těch senzačních seniorech mluvit, ať to tedy ještě více propaguje Konto Bariéry a ono to bude propagovat ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A nejen Konto Bariéry, jsou tady další.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
... nejen Konto Bariéry, ano, určitě. Aby ti ostatní měli více příkladů, co mohou dělat v tom období. Nezapomeňme, že člověk prožije dneska ve stáří, tedy mimo pracovní poměr, skoro stejnou dobu, jako prožije za dobu, kdy se má připravovat na svoji roli dospělého. To dneska je velice aktuální a ještě více to bude aktuální v roce 2030.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Kdybyste jako tedy jako ten pozitivní příklad, měla teď motivovat naše starší posluchače, do čeho by se měli vrhnout, co by měli dělat? Oni nám třeba hodně píší. Píší různé reakce. To je myslím zrovna ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
To je velice dobré.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
... jedna z aktivit zapojovat se takto vlastně do toho veřejného prostoru.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
No, co by mohli dělat? No, podívejte se, třeba navštěvovat děti v nemocnicích a číst jim pohádky. No, zúčastnit se takových teda akcí, které tedy jsou třeba Noc kostelů. To nemusí být člověk věřící, ano, nebo většinou tedy aspoň musí mít určitý vztah, aby věděl, kde ten kostel je ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Myslíte, zúčastnit se nejen jako divák a posluchač, ale třeba i aktivně?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Ano, aktivně, pomoci, zorganizovat, ohlídat a podobně. Jak je třeba ta Noc městských knihoven, jak tam i dětí spějí, to jsou všechno aktivity. Když jdou s dětmi na procházku, tak nabídnout sousedce, která má malé dítě, já tam to vaše děcko taky dovedu.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Myslí si Jiřina Šiklová. Děkuji za návštěvu na Dvojce a těším se zase někdy na slyšenou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka, publicistka
--------------------
Na slyšenou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Zítra bude mým hostem geolog a muž mnoha zájmů Václav Cílek. Máte se tedy na co těšit a hned po 9., tedy za nějaké 3,5 minuty začne u nás na Dvojce dopolední magazín Je jaká je, kterým vás tentokrát provede milá kolegyně Marie Retková. Od mikrofonu se loučí Václav Žmolík. Mějte se krásně a opatrujte se.