Jak to vidí Jiří Hlaváč - 20. listopadu
O současné situaci na naší politické scéně jsme hovořili se známým pedagogem, skladatelem a hudebníkem. Probírali jsme také korupční atmosféru na našich fotbalových trávnících a nemohli jsme pominout čerstvý úspěch našich tenistů.
"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Jiří Hlaváč, klarinetista, skladatel a hudební pedagog. Dobrý den.
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Dobré ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V pravé poledne se dnes sejdou koaliční špičky u jednoho stolu. Čeká je po delší době oficiální schůzka formátu K9. Řešit se má podoba koaliční smlouvy, vládní programové prohlášení a pravděpodobně i změny na ministerských postech. Nejistá je údajně budoucnost ministryně kultury a šéfa obrany. Zatím také schází nástupce odcházejícího ministra dopravy. Jak se díváte na tuto situaci?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Tak ještě jednou dobré ráno. No, já si položím jednoduchou otázku, kolik takových setkání bylo a s jakým efektem se to následně setkalo? Pokud je to jenom další politická partie, tak v tom žádné velké východiska nevidím. Pokud je to snaha zareagovat na určitou společnou strategii, což znamená konečně začít řešit všechny podstatné problémy, tak samozřejmě budu tomu velmi nakloněn. Nicméně jsem už natolik starým praktikem, abych očekával v prvé řadě výstupy a výsledky. Mě zajímá kvalita. Ostatně ve všem, co sleduji kolem sebe a ve všem, co dělám, takže ano, milí pánové a milá dámo, nebo dvě dámy dnes, bude-li za vámi vidět poctivý kus práce nejen proklamované setkání, tak mě to začne velmi zajímat, byl bych samozřejmě velmi rád, kdyby se to všechno rozhýbalo, kdyby to dostalo tu rovinu systému, koncepčnosti. V tom tvaru nejen mít vize, ale mít schopnost je taky zrealizovat. Domnívám se, že jsme na jakémsi předělovém území, záleží logicky na tom, co všechno bude zrealizováno, vyhodnoceno, analyzováno, na co všechno se najde optimální způsob řešení.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu aktuální přestřelku mezi premiérem Nečasem a Karolínou Peake nazval nebo popsal Petr Fišer v Hospodářských novinách jako pouhé koaliční chrastění zbraněmi, klasické napínání sil, ale kompromis v této situaci zcela jistě nalezený bude. To vlastně i odpovídá tomu, co jste právě řekl, pane profesore Hlaváči, musí mít změny, když se hovoří o té možné rošádě, tuto podobu? V mnoha zemích je třeba výměna ministrů považována za snahu premiéra dodat svému týmu nové síly, dynamiku, nové tváře a je to vnímáno i pozitivně.
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Já myslím, že aspoň my dva si nebudeme namlouvat, že to, co sledujeme, není sňatkem z rozumu. A v každém sňatku z rozumu musí být výhody i nevýhody rozložený rovnoměrně. To není velká sympatie, to není žádná velká láska, velká blízkost. To je typický sňatek z rozumu. Pak prosím pěkně, nechť jsou kompetence vyvážený taky zodpovědností. Já ctím zásadu, že míra mých kompetencí musí odpovídat míře mé zodpovědnosti. Nemohu chtít velké pravomoci bez toho, že ponesu zodpovědnost. To je celé principiálně špatně. Takže říkejme tomu chrastění zbraní, možná, možná, že to je spíš jakési vytváření si výchozí pozice jedné i druhé strany, pro další jednání, ale je to sňatek z rozumu, předpokládám, že oba aktéři to takto vnímají a že se podle této zásady budou chovat. Kompetence, rovná se zodpovědnost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O zodpovědnosti by byl i další příběh. Ředitel CIA David Petraeus rezignoval poté, co na povrch vyplul jeho mimomanželský poměr. Má se odcházet z veřejné funkce kvůli nevěře?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
To otázka, možná, já ji trošku modifikuji, má se odcházet kvůli základním morálním přestupkům. Je lhostejno, jestli krádež, nevěra, nazývejme to dál. Já si myslím, že ano, protože ten morální aspekt toho, co chci vykonávat a co chci realizovat, musí být velmi silný. Já tady nemohu experimentovat. Mohu přijít s návrhem řešení nějaké situace, ale za A: musím si být jistý, že sám jsem schopen to zvládnout. Za B: musím mít jistotu, že můj úmysl jest svrchovaně poctivý, čistý, že není řízen někým ze zákulisí. No a třetí moment, na to, abych byl schopen, a zase se vracím k tomu předchozímu, abych byl schopen jednat čistě i se svými spolupracovníky či partnery, vyžaduje to, abych měl čistý morální kredit. Jinak to nejde. Ano, odcházejte houfně, protože těch morálních přestupků i u nás jest požehnaně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko dnes čeká další protest lékařů, symbolicky 5 minut po poledni. Nelíbí se jim ani platy, ani plánované rušení nemocnic. Tentokrát by měli doktoři protestovat společně ve všech zemích Visegrádské 4. Jaký je váš pohled na to? Případně i na avizovanou verzi Děkujeme, odcházíme, číslo dvě.
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Samozřejmě zase, je to stejný lightmotiv tohoto ranního setkání. Jestliže jsem před rokem něco slíbil, nemohu v průběhu dalších měsíců začít argumentovat, že jsem to ale tehdy myslel jinak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte teď, promiňte, ministerstvo zdravotnictví?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
... myslím pana ministra Hegera, nemohu argumentovat s tím, že jsem to myslel jinak a nemohu argumentovat ani s tím, že okolnosti a podmínky nedovolují, abych splnil něco, co jsem slíbil. Tady je znovu ta rovina mé osobní, profesní, ale i občanské cti, a to jest, já nemohu zrealizovat to, co chci a to, co jsem slíbil, za čím si stojím, pak tady nemohu být. To není o tom, že budu čekat, jestli mě někdo odvolá. Já sám odejdu, protože já jsem v tomto momentu nedodržel slovo. A tady je to marginální případ. Lékařům bylo něco přislíbeno, ten důvod byl charakteristický, aby v tom okamžiku houfně neodcházeli, ale já jsem to nedodržel a myslím si, že tento moment je přenositelný do čehokoliv dál. Já dám ještě, abych to dorazil nějakým argumentem, já dám ještě jeden malý příklad. Prosím, porovnejme si, jestli výše fundovaných kvalitních lékařů odpovídá například tomu, jak jsou placeni průměrní úředníci v bankovním sektoru. Já se domnívám, že tam rovnítko nenajdeme. A to je špatně, to je celé špatně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom k tomu ještě přidali možná srovnání toho uměleckého světa?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Víte, umělecký svět stojí na tom, že já jsem tisíckrát za svůj život slyšel: Vy jste přece zvyklý si vydělávat peníze jinde, povětšinou v zahraničí. Já, kdybych měl říci, za jakých podmínek vyučujeme na prestižní vysoké umělecké škole, tak by se naši posluchači nestačili divit. A je to spíš rovina, samozřejmě totálního podfinancování a podhodnocení, ale je tam stále ten moment jakéhosi fandovství v tom, že chci participovat na výchově mladé generace, není mi lhostejno, jak to tady bude v hudbě vypadat za 10, 15 let, jenže je tam ten dovětek, který dneska ti lékaři nemají, on nemůže odjet na 6 neděl do Francie, do Ameriky, do Japonska, kde si nějakým způsobem dorovná svoji finanční situaci, tak to prostě nefunguje, tak to není. Takže ano, umějme pojmenovat věci tak, jak jsou, najděme priority, které jsou dány tradicí, historickou pravdou, vývojem a tak dál a chovejme se, prosím pěkně, s maximální měrou pozornosti k lidem, kteří vytvářejí hodnoty. To, čemu se říká i dlouhé peníze. Takže ano, my vychováváme mladé lidi, kteří této zemi budou přinášet velká pozitiva třeba za 10, 15, 20 let, ale my uvažujeme v tom dlouhém čase, tak to má být po mém soudu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Disciplinární komise fotbalové asociace České republiky bude na dnešním mimořádném zasedání řešit údajnou korupci v první lize a možné ovlivnění březnového utkání minulého ročníku mezi Jabloncem a Plzní. Můžeme si od toho něco slibovat?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
No, já tady prozradím jedno osobní tajemství. Já jsem fotbal sám hrál víc jak 30 let, samozřejmě spíš na té výkonnostní úrovni, nicméně za svůj život jsem dostal dvakrát žlutou kartu a jednou kartu červenou, protože jsem měl nějaké prostořeké řeči. Umím si pojmenovat vztah rozhodčí versus hráči a vím, co v daném okamžiku rozhodčí mohou nebo nemohou. Vím také to, že od té doby, kdy jsem já ještě chodil hrát, fungovalo něco, čemu se říkalo "černé fondy" a vím také, že v naší tehdy druhé třídě byly výsledky, nad kterými stál rozum ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, ta liga se nám hemží barvami.
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
... ta se nám hemží barvami, ale tak to prostě bylo a já jsem přesvědčen, že to tak také je. To, co zaznělo, že kluby jsou dneska vedeny k myšlence, aby složily jakousi paušální částku a pak se stávají nedotknutelnými v tom, že nesestoupí, z toho mně jde mráz po zádech. Je-li to tak, tak je to samozřejmě velmi tristní situace a tady už nejde o to, jestli byl jeden zápas nějakým způsobem zmanipulovaný, tady jde o to, že celý ten systém hodnocení naší vrcholové kopané může být pochybný nebo je pochybný, dovolí-li vůbec tady tyto momenty, protože rozhodčí jsou někým vybíráni, jsou někým přezkoušeni, jsou někým delegováni a jsou někým dozorováni. Jsou delegáti na zápasech, kteří přece uvidí-li cokoliv tohoto ražení, mají dát podnět k přešetření. Dnes není problém, aby bylo každé utkání zaznamenáno, dá se udělat přesná analýza a tak dál. No, jak vidno, tak toto se neděje a zase je to prostor na reje různých pochybných, kteří tu potřebují zainvestovat, aby se holt ty peníze pročistily, tu potřebují získat určité výsostné postavení ve svém městě, ve svém kraji a tak dál. To je velice, velice ošemetný problém. Já jsem zvědav, jaký bude výstup z dnešního zasedání. Upřímně řečeno, moc si od toho neslibuji, nicméně bude-li to alespoň nějaký rozhodný podnět k tomu, aby se sáhlo do struktury, kterou jsem teď tady zmínil, znovu opakuji, pouze jako někdejší amatérský fotbalista, který poznal prostředí, tak já budu první, který tomu opravdu povděčný. To, co je pro mě ještě bolestnější, je moment. Já jsem sám na fotbale nebyl naživo jako divák v posledních nějakých 15 letech z důvodu, že se nechci setkávat s řadou fanoušků, pseudofanoušků, kteří na ty zápasy chodí, nepotřebuju poslouchat ani vulgarity, nemusím být účasten agresivitě, rvačkám, nemusím se dívat na to, co všechno je dneska spojováno s označením fotbal. A protože jsem si zahrál fotbal i s profesionálními hráči, já po léta vzpomínám na opakovaná setkání s Ivanem Haškem a musím říci, že se po tom všem, co jsem zmínil a to je jistě jenom amatérský pohled na vrcholek ledovce, že se vůbec nedivím tomu, že z řízení českého fotbalu odešel.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když vlastně jinými slovy říkáte, že ten systém je prohnilý, jak jej ozdravit?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Já jsem předevčírem měl debatu s nějakým náhodným člověkem, který mě zastavil a ptal se mě: Pane profesore, co s tím budeme dělat? A pan profesore řekl: Víte, já to cítím celoživotně takto, musíme začít každý sám u sebe. Máme své vazby, máme své přátele, máme své kontakty. Bude-li to prosakovat dál, ti lidé mají taky své vazby a tak dál. To všechno je postaveno na vnitřní ozdravě. Budeme-li nemocní, půjdeme k lékaři, lékař nám řekne, budete užívat tady tohle to, ale prosím pěkně, k tomu ještě vaše iniciativa, dodejte toto, toto, toto. Léky nebudou samospasitelné, jestli-že se budu chovat stále stejně. Tady je stejný moment. Ano, začněme každý u sebe a vyžadujme určitou míru korektnosti, pravdivosti, opravdovosti, čistoty úmyslu a tak dál. Mám ozkoušenu jednu věc, mně do třídy na akademii nastupují každoročně noví studenti, během roku, roku a půl pochopí, jaké jsou principy mého vztahu k nim a velmi často, velmi často se to dost zásadně promění. A najednou jsme rovnocennými, rovnoprávnými kolegy s tím, že neseme zodpovědnost jeden za druhého, ale obě strany musí vědět, že pro to děláme maximum. To je jednoduchý recept. Těžké je, aby byl respektován a byl dodržován. Ale je to jednoduché.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejdříve tedy individuální terapie říkáte?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Určitě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zcela jiný příběh, i co se týče fanoušků, nabídl víkendový triumf našich tenistů v Davisově poháru. Přívlastků toho fenomenálního úspěchu je celá řada. Píše se i o tenisovém Naganu, máme nové sportovní hrdiny. S jakými pocity vy jste sledoval toto vítězství?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Já jsem to měl zvláštně rozfázováno, já jsem viděl část čtyřhry a pak jsem viděl až poslední set Radka Štěpánka s Almagrem. Samozřejmě ten stupeň emocí byl narůstající, ale mě u toho spíš fascinuje jiný moment. To není jenom jestřábí oko, které dozoruje, já bych řekl, že tam je úplně jiné podloží, tam je úplně jiný základ. Ti lidé jsou navyklí bojovat čestnou cestou. Mimochodem když si zapátráme i v historii, málokdy objevíte tenistu, který by byl usvědčen z pravidelného užívání dopingu, krevní plazmy, anabolik a tak dále. Takže myslím si, tam ten zápas tváří v tvář o něčem logicky vypovídá. Pak je další moment, ti hoši, oba dva, s tím tenisem už něco prožili, zažili triumfy i zažili prohry, zažili hořkost, zažili oslavu. Já myslím, že oni jsou oba dnes ve stádiu, kdy toto všechno ustojí bez sebemenšího mrknutí oka. Jsou to nejen profesionálové, ale jsou to, a to říkám s velkou potěchou, jsou to srdcaři, to jsou lidé, kteří v tom daném okamžiku a ne pro svůj osobní triumf, ale protože chtějí získat salátovou mísu, jsou to lidé, kteří tomu dají i tu nadstavbu, i ten moment, který je někdy čerpán z energetické rezervy, někdy je čerpán z mentálních vlastností. To všechno je strašně nádherný moment. No a já jsem u toho fascinován nejen tou myšlenkou, že jedna malá republika ve středu Evropy jako vůbec jediná v historii tenisu, byla schopna v jednom roce vyhrát Hopmenův pohár, FED Cup a Davis Cup. To je až neuvěřitelné. To není Nagano, to by musely být tři Nagana v jednom roce. To je neuvěřitelný moment. A já tomu fandím a ještě se mi líbí jeden moment, který ti pánové zmínili, i v tom rozpoložení velké euforie a štěstí hned na místě, to není jenom o nás, my jsme měli vytvořený výborné podmínky. Je to otázka trenérů, kteří nás vedou i v tom privátním životě. Je to otázka řekněme způsobu uvažování vrcholových činovníků, kteří pochopili, že tenis je nejen sportovní disciplínou, že je společenskou záležitostí, že je svým způsobem logický i velkým obchodem a že to dohromady musí vytvořit naprosto jednolitý a homogenní celek. Jim se to povedlo. Nemyslím si, že by to byla náhoda, oni zopakovali, že pětiletá pouť, která začala záchranou proti Švýcarsku, vyústila až tady do tohoto momentu. Jestliže vydrží někdo 5 let pracovat s takovým nasazením, s takovou intenzitou a s takovou kvalitou, je to po zásluze. Nechci si přihřívat v nejmenším na jejich úrovni, na jejich výsledku, ale já myslím, že jsem prožil a tím odpovídám to, co prožila řada mých spoluobčanů, pocit hrdosti, protože věru se jí nám často nedostává. Tady jí bylo svrchovaně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je profesor Jiří Hlaváč, hudebník a vysokoškolský pedagog. Nadace Život umělce v Praze udělovala nedávno ocenění "Senior Prix" za celoživotní mistrovství. Získalo jej 35 umělců starších 70 let. Mezi nimi například klavírista a pedagog Petr Adamec, herečka Marie Tomášová a další. Víme, že, nebo říká se to, že největší odměnou pro umělce bývá potlesk. Jak hodnotíte toto ocenění, jakou roli hraje?
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
No, shodou okolností já jsem při tom ceremoniálu asistoval tak, že jsem byl požádán, abych společně s Valérií Zawadskou to setkání odmoderoval a bezprostředně po něm, za mnou přišla právě Mařenka Tomášová a vzpomínali jsme na řadu momentů, protože jsme spolu nejednou stáli na pódiu. Oni byli všichni velmi dojati skutečností, že dostali cenu, kterou jim přiznali kolegové. Ta cena není postavena na myšlence, že vybere odborná komise, nebo je to záležitost nominací kritiků, je to 6 profesních organizací a tato šestka nominuje vždycky ten výběr. Valérie zase spočítala, že k tomuto 11.listopadu, kdy byly ceny předány, bylo dosud uděleno 899 Senior Prix. Smála se, říkala: V příštím roce nakrojíme devátou stovku. Ve mně to samozřejmě vyvolalo řadu vzpomínek. Ad 1: byl jsem u samotného založení té ceny, dokonce jsem to byl já, kdo přišel s názvem, který byl tehdy akceptován. Ale já moc vzpomínám na participaci osobností, které se vlastně zasloužili o to, že Senior Prix 20 let funguje. Byl tam Jiří Novotný, který byl tehdy ředitelem nadace Život umělce. Zuzanka Navarová, která byla první prezidentkou této nadace a setkávali jsme se v rámci správní rady, byl tam Karel Zich, byl tam herec Jan Teplý. To všechno byli lidé, kteří tomu dali nějaký svůj lidský a profesní rozměr. Zuzana určitě míru moudrosti a nadhledu, Karel Zich byl člověk, který svrchovaně rád pomáhal, takže ten akcent na to, že to má být i cena, která je spojena s jakousi podporu nejen morální, ale svým způsobem i praktickou, to je finanční a Jan Teplý byl velmi přímočarý a striktní, takže dal tomu jednání vždycky velkou razanci, tam s věru neztrácely minuty natož tak hodiny. Nikoho z nás nenapadlo, že by ta cena mohla mít takovou délku trvání a že by získala takový respekt. Při těch prvních momentech, pro mě, setkání s Gustavem Bromem, s panem Hrušínským, s panem Kemrem, to byla setkání, na která nezapomenu nikdy. A všichni se vyjadřovali o tom, že jestli jsou kumštýři na tom pořád tak, že umí myslet na druhé, že to je pořád dobré. A já bych skoro té myšlence jaksi dal tu prognózu do dalších desetiletí, protože může se vám podařit představení, koncert, deska, máte krásné kritiky, zmínila jste aplaus. Ale to všechno je jenom jedna částka, nebo jedna položka toho celkového součtu. To základní je na tom, a to pozná každý, že vás vlastní kolegové ctí a mají rádi. To je v podstatě důležitější, protože ti lidé sází na to, že jste granty jejich oboru. Že jste těmi, kteří umí i jejich myšlenky formulovat a umí je obhájit. Že jste těmi, kteří dokáží ten obor profilovat, ale zároveň velmi pevně jej udržet v onom uměleckém povědomí. Co víc si přát? Senior Prix toto garantuje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Ivana Mládka, ten byl jedním z oceněných, komedianti většinou do důchodu sami nechodí, pokud mají ještě možnost hrát. Ti, kteří prožili celý život na jevišti, se většinou přece jenom ne příliš snadno vyrovnávají s odchodem do penze, pokud už teda nejsou aktivní. Jak je podle vás postaráno o umělce v důchodu? Mám teď na mysli i třeba praxi v zahraničí, konkrétně v Německu, kde budují speciální domovy pro seniory, pro umělce, kteří tak mohou jistou formou pokračovat ve své práci.
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Já vám odpovím. Já shodou okolností teď sedím a dělám knihu o Josefu Sukovi a v jednom z pramenů byla zmínka, že slavný Otakar Ševčík měl ve své závěti odkaz ve výši milion 313 korun, které věnoval na založení Ševčíkovy koleje, v níž mělo být zaopatření nejen pro mladé české a slovenské houslisty, kteří začínali, ale také pro seniory. Tak tedy s výjimkou nadace Život umělce, což je obdobná myšlenka, umělci sami sobě, já jsem se s ničím takovým nesetkal. A jak je zaopatřeno? No, holt vám to na odboru sociálních věcí spočítají tak, jak to spočítají každému. Většinou se umělci nestačí divit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr dnešního vydání Jak to vidí profesor Jiří Hlaváč, klarinetista, skladatel a vysokoškolský pedagog. Děkuji za vaši návštěvu.
Jiří HLAVÁČ, profesor, hudební pedagog, skladatel, klarinetista
--------------------
Děkuji za pozvání.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se bude Vladimír Kroc od půl deváté ptát ekonomky a politoložky Ilony Švihlíkové. Všem příjemný den přeje Zita Senková. Na slyšenou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.