Jak to vidí Jan Pirk - 29. května

Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.
* 1948 Praha
V současné době je přednostou Kardiocentra IKEM, a to již od roku 1995. Od roku 1991 je také přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.
Začínal (1972 - 1974) jako sekundární lékař chirurgického odd. Nemocnice Nymburk. Chirurgem na Klinice kardiovaskulární a transplantační chirurgie IKEM byl v letech 1974 - 1990. V letech 1983 – 1984 byl na výměnné stáži v oboru srdeční chirurgie na Ochsner Med. Foundation v New Orleans (USA), v letech 1990 - 1991 byl konzultantem na odd. chirurgie Odense Univ. Hosp. Dánsko.
Profesorem chirurgie se stal v roce 2000, je atestovaným lékařem hned několika oborů, a to jak chirurgie, tak kardiochirurgie a cévní chirurgie.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Dobrý den.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Dobré jitro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Správní rada VZP vyhověla ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi a ukončila projekt elektronických zdravotních knížek. Vypovězení smluv se společností IZIP je platné k 30.červnu. Projekt by měl skončit pro VZP k 31.prosinci. Byl to příliš drahý test, pane profesore?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Já nevím, jestli to byl příliš drahý test, já nejsem ekonom. Nevím kolik, jestli skutečně ty dvě miliardy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli se vyplatily.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Jestli se vyplatily, nebo nevyplatily. Jedna věc je jasná, že elektronická zdravotní dokumentace musí být. Já si práce pana ministra velice vážím. Myslím si, že vede tu reformu správným směrem a jsem přesvědčen o tom, že byl vystaven nějakému velkému tlaku, nevím odkud, aby byl IZIP ukončen. Já skutečně nevím, jestli se tam prohospodařily peníze nebo ne. Od toho musí být příslušné odborné orgány, ale nainvestovaly se do toho peníze. Není to pravda, že to nefunguje. Ono to funguje, ale má to jednu zcela zásadní nedostatek, a já jsem to panu doktorovi Cabrnochovi opakovaně říkal, že vycházeli z předpokladu dobrovolnosti. A to bychom museli být svatí, abychom si nechali nad sebou třeba mít kontrolu, dobrovolně si na sebe uplést kontrolu, protože ten IZIP umožňoval nejen dokonalý, mnohem dokonalejší přístup ke zdravotnickým informacím, ale tak jak se ptal jeden z posluchačů, jestli by nebylo dobré, kdyby věděl, kolik na něj pojišťovna, lékař vyúčtoval. Tak IZIP to automaticky, myslím každého čtvrt roku každému z pacientů posílal, aby ten věděl. Čili, skutečně si myslím, a o tom že pravděpodobně byl vystaven nějakému tlaku pan ministr svědčí i to, že příští den v TV řekl, že se píše výběrové řízení na nový systém, který bude stát v prvním roce sta milióny a poté miliardy. Takže vyhodíme dvě miliardy od systému a pořídíme si něco jiného. Uvidíme výběrové řízení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty elektronické zdravotní knížky vyšly stát na 2 mld. Kč. Využívaly je jen ale 3 tisíce lékařů. Ta chyba teda, kterou vy spatřujete, byla v tom, že to nebylo povinné.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Ano. To nikde na světě i ve Švédsku, která je země, řekl bych mnohem uvědomělejší než ČR, nakonec museli přistoupit k tomu, že to bylo nařízeno jako povinné. Ve Velké Británii taky. Každý lékař, který chce být ve všeobecném nebo ve veřejném zdravotním /nesrozumitelné/, musí mít elektronickou dokumentaci prostě. Takže ten nový systém bude nařízen. Víte, měli do 2,5 miliónu pacientů, to není zanedbatelná to, ale znovu říkám. Já nikdy netvrdím, že to bylo vynaloženo ty dvě miliardy, ale to nebyly státní peníze, to byly peníze nás pojištěnců. To nebyly státní peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou zkušenost vy jste udělal právě s touto elektronickou knížkou?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No, já jsem s ní udělal jednu zkušenost takovou usměvavou, protože já jsem si tu knížku zřídil, a protože, musím zaťukat na dřevo, moc často k lékaři nechodím, resp. nechodím k němu vůbec, protože zatím jsem neměl důvod, tak jsem zapomněl to heslo. A nikdo se do toho nedokázal dostat. Musel jsem si zřídit novou tu knížku, protože ani ti největší odborníci se nedokázali tam dostat. Takže i ty řeči, že to není dostatečně zabezpečené, nejsou tak úplně pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ta data jsou zcela v bezpečí, jinými slovy?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Víte, žádný systém není nenabouratelný. Ale myslím si, že to je mnohem lépe zajištěno, než papírová dokumentace, která leží v ordinaci lékaře, byť ten lékař může mít alarm, ale když někdo bude chtít, když někdo bude vědět, kde leží karta nějakého člověka, o nějž má zájem, tak tam prostě vnikne alarm, ne alarm, sebere tu kartu a než přijede strážní služba, tak je s tou kartou pryč. Takže to, že to je v papírové formě zamčené v ordinaci, vůbec neznamená, že to je bezpečnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další e-mail prostřednictvím formuláře na našich webových stránkách dvojky. Místo toho, aby se zavedly obyčejné papírové zdravotní knížky a až potom elektronické, tak se udělal nesmysl za mnoho peněz.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No, tak je to názor. Ale prosím vás, všechno v bankovnictví, umíte si představit, že byste si nakupovali letenky a nebylo to elektronicky propojené? To je nesmysl. To je úplný nesmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, co z toho projektu IZPI bude možné využít?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Tak to já nevím. To nezáleží, to já opravdu nevím. To nevím. To zaprvé, asi tam jsou nějaká autorská práva, to já nevím, takže asi záleží na tom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zachovat by se.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Ale myslím si, že jestliže bude výběrové řízení na nový systém, který bude tedy stát miliardy, jak řekl pan ministr, no tak určitě se z toho IZIPu nebude využívat nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký systém by pro zdravotnictví měl být účinný, co se týče právě komunikace těch pacientských dat a výsledků vyšetřování?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Zaprvé tedy to musí být systém elektronický, to je dneska jasné. Protože víte, když jeden lékař neví, co naordinoval druhý lékař, a jestliže ten pacient může jít k několika lékařům, tak ten jeden nemá možnost vůbec zjistit, co ten druhý lékař předepsal, jaká má. A ono můžete jednu nemoc léčit několika způsoby a můžete se dopracovat k podobnému výsledku. A jestliže jeden lékař začne léčit jedním způsobem, se kterým on má dobrou zkušenost a ten pacient zajde za jiným lékařem, tak ten první vůbec o tom nemusí vědět, že byl u jiného lékaře a vůbec nemusí mít informace o tom, jak se ten pacient začal léčit a začne ho léčit zcela jinak, a stojí to spoustu peněz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také by ale musely být všechny ordinace vybaveny počítači a každý lékař by vlastně musel také zvládat tyto technologie, což není tomu tak všude.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Podívejte se, to je zcela samozřejmé. Já si myslím, že i když je problém u praktických lékařů, že jejich průměrný věk je, myslím, 65 let, takže ordinují i kolegové, kterým je 80 let, protože této, řekl bych, nejdůležitější zdravotnické profese je zoufalý nedostatek. Tak ale víte, taky se s vámi nikdo nebaví, že musíte mít v zimě zimní pneumatiky na autě, prostě je to nařízené a když chcete jezdit autem, tak musíte mít zimní pneumatiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Patří to už teď, je to samozřejmost?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Patří to. My tady ve studiu máme kolem sebe, já nevím, jenom tady v té hlasatelně 4 počítače, že jo. A když se vysílalo z kbelského studia, tak tam určitě neměli ani jeden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to už uplynulo teda mnoho let. Ha. Ha. Ha.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Středočeský kraj po zatčení bývalého hejtmana Davida Ratha ruší problematické zakázky dohromady za téměř 2 mld. Kč. Jde zejména o opravy silnic, ale také o zakázku na rekonstrukci Buštěhradského zámku, kvůli které je David Rath spolu s dalšími lidmi stíhán. Kdybychom se chtěli teď s panem profesorem Janem Pirkem zastavit u výběrového řízení jako takového. Vám na něm vadí především to, že rozhodujícím kritériem je cena?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No, já bych chtěl mluvit jedině o výběrových řízeních ve zdravotnictví. Já vůbec si netroufám mluvit o výběrovém řízení na opravu nějakého zámku nebo silnice, to vůbec ne. Ale víte, já bych to. Rozhodujícím kritériem byla stanovena cena, tzn., že se nesmí, kritériem musí být stanovena tak, že se nemůže přihlásit pouze jeden výrobce. Já bych to, já to vidím na. U nás jedna z nejlepších továren na světě na výrobu nemocničních postelí to je firma Linet. Protože my jsme s firmou Linet vyvíjeli zcela nové revoluční zařízení do lůžka, které bude toho pacienta kdekoliv, v domově důchodců, kdekoliv, i doma monitorovat bez jediného drátku. A protože to je jediný výrobce na světě, tak vůbec nepřipadá v úvahu, aby toto mohlo být prodáváno u nás. A firma Linet začala pro ČR vyrábět staré postele, které přestala vyrábět před 9 lety, protože má mnohem lepší. Protože ty lepší si tady nikdo nemůže koupit. Takže do celého světa se dodávají perfektní postele, ale u nás budou nemocnice vybavovány starými, ne tak dokonalými lůžky, protože jinak se Linet prostě nemůže přihlásit do výběrového řízení. A to mi na tom vadí. Samozřejmě že se s těmi penězi musí hospodařit, samozřejmě že přes to musí být kontrola, ale jestliže rozhodující je cena, no tak začneme dovážet, můžeme začít dovážet chlopně z Číny, o kterých nikdo neví, jestli vydrží 14 dní nebo 2 měsíce, které budou stát mnohem méně než chlopně z Itálie nebo ze Spojených států, které dovážíme a o kterých víme, že v pacientovi fungují třeba 30 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže co se týče tohoto konkrétního příkladu, ale můžeme to i zobecnit, pokud hovoříme o těch zakázkách ve zdravotnictví. Měla by být tím hlavním kritériem, rozhodujícím kritériem kvalita.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No, musí to být, tomu se říká kost efektivnes, musí to být, co od toho. Víte, ale tady třeba to zařízení do té, na monitorování toho pacienta na lůžku není drahé. To bude v řádu 10 tisíc korun, ale když se na to musí vypsat výběrové řízení a nemůže se nikdo jiný přihlásit, než ta jedna firma, která to ve spolupráci s hradeckou univerzitou a s IKEMem vyvinula, no tak se tam prostě, asi to bude výběrové řízení neplatné prostě. A nebude se tohle to opravdu vynikající jednoduché zařízení, které vám třeba na mobil pošle zprávu, že babička, která je doma v posteli se už půl hodiny nehnula, že s ní asi něco je, a nebo že naopak má srdeční frekvenci 160 a upozorní vás to na mobilu, že se s babičkou něco děje. No, tak to si asi nebude moct v Česku nikdo koupit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další e-mail pro vás, pane profesore Pirku z našeho formuláře na webu dvojky. Myslím, že celý systém IZIP není v myšlence, ale v legislativě, která neuvedla IZIP jako oficiální zákonnou a tím i chráněnou dokumentaci státem a zodpovědnost nese poskytovatel dat, tedy lékař.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Tak já nejsem legislativec, ale já si myslím, že asi má posluchač pravdu, že prostě stát nepřijal komplex opatření, že prostě elektronická zdravotní dokumentace je povinná, že je na dobrovolnosti, a s tím asi souvisí to, co on říká a asi má pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání poradu Jak to vidí, je profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra pražského IKEMu. Vraťme se ještě ke státním maturitám. Jejich druhý ročník nejvíce poznamenaly problémy s testy z matematiky v té obtížnější verzi. Ty byly výrazně těžší než loni. CERMAT proto také musel zmírnit to hodnocení. Úřad i ministr školství Petr Fiala se za pochybení omluvili. Pokud vím, tak vy nepatříte ke kritikům státních maturit, nýbrž je tomu naopak.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Ano. Určitě. Víte, já si myslím. Ano, to byla určitě chyba s tou matematikou, ale státní maturity, vždyť to není nic nového. Za předchozího režimu si přece pamatujeme, my starší, že písemky z maturity, přišly obálky zapečetěné do škol a v určitý den v osm ráno se rozpečetily a na všech školách, kde se dělala maturita, byla jednotná témata, takže bylo snazší to vyhodnotit. Doba pokročila, takže samozřejmě to elektronické vyhodnocování nebo to formulářové je mnohem lepší. Víte, já si myslím, že maturita je vlastně zkouška, příprava na vysokou školu. A nedávno v televizi mluvila maminka a říkala: "Já nevím, proč by měla kadeřnice umět, já nevím, integrály nebo něco takového. Já nevím, proč by kadeřnice měla mít maturitu. Prostě to není nic, to prostě někdo je, řekněme, manuálně zručný a bude z něj vynikající instalatér nebo elektrikář a někdo má předstudijní předpoklady a ten člověk zase neumí zatlouct hřebík a může z něj být vynikající teoretický fyzik. A k tomu jako první stupeň slouží maturita. Takže, a takové rozčleňování samozřejmě. Tak mohl by někdo říct: "Dobře, všichni musí umět hrát stejně na harfu." Vždyť to je nesmysl. Tak proč něco vymýšlíme, že jo. Ve Spojených státech prostě se dělají jednotné maturity, nedělají se žádné přijímací zkoušky na vysokou školu, protože prostě dělají jednotné maturity, získá určitý počet bodů, hlásí se na dobrou univerzitu, ta univerzita řekne: "My bereme 200 studentů do roka a vezme ty s tím nejlepším prospěchem. Ale to není žádná diskriminace, že někdo má studijní předpoklady a někdo prostě umí hrát, má hudební talent, no tak nechť každý rozvíjí ten svůj talent na maximum. A není to, že ten, kdo neumí počítat, je hloupější. To vůbec není pravda. Může umět něco jiného, a pak ale není důvod, aby dělal maturitu na gymnáziu, když neplánuje studium na vysoké škole a může z něj bejt vynikající odborník v jiné oblasti. Přece není nic podřadného dělat manuální práci. To je úplný nesmysl, že se lidé kastují. Lidi si mají, jestliže společnost to chce někam dotáhnout, tak má využít předpokladu toho kterého mladého člověka pro to, k čemu má buňky a co ho těší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to je cesta správným směrem?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Já jsem o tom přesvědčen, že to je cesta správným směrem a navíc, víte, ty cesty jsou mnohem objektivnější než ústní hodnocení, protože jakmile je to subjektivní hodnocení, to je jako krasobruslení, že jo. Prostě já sport, kde rozhoduje lidský faktor, to není ono.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To není maratón.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No, to není maratón, to není atletika, kde fotobuňka to změří, ať jste hezká blondýna nebo vošklivej mužskej, ale prostě ta fotobuňka to změří bez subjektivních dojmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se díváte na testování znalosti žáků 5. a 9. tříd? Smyslem těch testů je zastavit propad znalosti našich žáků podle mezinárodních srovnání se totiž malí Češi zhoršili nejvíce ze všech států. To plošné testování by mělo být i nějakou zpětnou vazbou mezi rodiči, školou a těmi žáky. To zní docela rozumně.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Já si myslím, že to zní docela rozumně, vždyť podívejte se, taky se dělají žebříčky nemocnic. I když já k nim mám také velké výhrady, ale testují se nemocnice, tak proč by se takhle nemohly testovat školy. Jako samozřejmě že já chci, aby dnes už ne moje děti, ale vnoučata, aby moje vnoučata, se jim dostalo kvalitního vzdělání, proto taky já teda, asi se to musí udělat, ale nechápu, proč se učitelům snižují platy. Už takhle jsou tak bídně placeni a ještě když se, takže s tím nesouhlasím, ale souhlasím s tím, aby se vědělo, že tahle ta škola, její žáci. Víte, ve Spojených státech třeba se nemocnice, které mají právo výuky postgraduálních lékařů, tak ti lékaři píší všichni každý rok testy a ti lékaři z nemocnice v tom kterém oboru, když dosáhnou špatných výsledků, tak ta nemocnice přijde o tu akreditaci a nesmí ty lékaře vzdělávat. No a tohle to není nic nového to testování. Jenom stačí, když se podíváme kolem sebe do zemí, kde se takovéhle věci dělají a kde nedochází k propadu vzdělanosti mladé generace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš to vnímáte jako podporu právě pro tu lepší vzdělanost, pro možná výchovu i té konkurenceschopnosti, řekněme?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Ano, já to tak vidím. Je to podpora k tomu, aby si děti. Děti si musí uvědomit, nebo mládež si musí uvědomit, že čím kvalitnějšího vzdělání se jim dostane, tím kvalitnější pozici budou zastávat, a to nemyslím vedoucí, ale jestliže se někdo vyučí výborným zedníkem, obkladačem, no tak dostane zaměstnání u lepší firmy a nebo si udělá svojí firmu a budou se o něj zákazníci rvát, že jo. No, tak to je i v těch manuálních zručnostech, ve všem to je prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle odpůrců testování se ale prý jedná o zbytečnou zátěž a stres. Dokonce čím dál více středoškoláků se podle průzkumu hlásí k vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách, aby si nechali potvrdit, že trpí některou z poruch učení. Nově je to zvýhodnění u státní maturity, kde mohou získat až o polovinu více času na vypracování. Takže lze to i zneužít.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Lze to i zneužít. Víte, já bych řekl, naše evropská civilizace se snaží ne příliš intenzivně pracovat, ne příliš intenzivně se vzdělávat, takže si hledají všelijaké kličky, ale víte, v životě potom v kariérním postupu se vás nikdo nebude ptát, jestli jste měl nějaký handicap u maturity. Tam prostě ten lepší zvítězí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptá se vás ale, pane profesore, pan posluchač Václav. Rád poslouchá pořad Jak to vidí a chtěl by se vás dotázat, zdali máte nějakou zkusenost s tím, že si některý z politiků nechal od vás někdy poradit. Podle názoru, které v tomto pořadu slýchává, mi připadá, že politici a vláda dělá spoustu rozhodnutí úplně opačně, než je názor slušných a vzdělaných lidí.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No tak pokud se týká zdravotnictví, tak já jsem kdysi byl členem vědecké rady ministerstva zdravotnictví. Teď už tam dlouho nejsem a ta rada dávala panu ministrovi, když byla dotázána, dávala svoje dobrovzdání a já teď už nemůžu říct, jestli ve kterém případě to udělal nebo ne. Ono, víte, je to. Já jsem se naučil, že je potřeba vždycky slyšet obě strany, že nikdo to, že třeba některé rozhodnutí, které se nám zdá úplně nesmyslné, tak při hlubší analýze nebo když to člověk může vyslechnout obě strany, se ukáže, že přece jenom na tom něco je. Takže pokud se týče politiků, nechali si třeba ode mě poradit, pokud se týkalo jejich zdraví, tak to ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem dostali jsme se zpět k medicíně, tak obálka časopisu Time vyvolala ve Spojených státech rozporuplné reakce. Šestadvacetiletá matka v domácnosti na ní kojí téměř čtyřletého syna. Časopis tou fotografií chtěl upozornit na téma rodičovství a výchovy dětí. Většina diskutérů, ať už na Facebooku nebo na Twitteru, si kladla otázku, zda je správné prodlužovat kojení nad kojenecký věk dítěte. Nuže, nejste pediatr, nicméně co si o tom myslíte?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No, podívejte se. Škodlivé to určitě není, ale kojenecký věk je definován věkem od jednoho měsíce do jednoho roku. Takže to je doba, kdy by se díte mělo kojit. Jestliže se kojí déle, určitě to jako, jemu do neuškodí, pokud k tomu jí ještě stravu odpovídající jeho věku, ale je to, já si myslím, že to je takový výstřelek, že prostě není to normální. Ale určitě to tomu dítěti neškodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak experti doufají, že podobná fotka, možná i kampaně, ať jsou provokativnější, tak by měly vést i k debatě, jak vůbec vychovávat naše děti. Mohlo by to pomoci?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Ježíš, to je jak vychovávat naše děti, to je tak složitá otázka. To se spíš zeptejte mojí manželky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, tak děkuji za inspiraci. Využijeme další dotaz na našem webu. Pan posluchač se odkazuje na starší článek, který četl. Jedná se o cholesterolovou lež. Autor tvrdí, že příčinou infarktu není prvotně cholesterol, ale záněty tepen způsobené nevhodnou stravou. Na stěnách těchto nemocných tepen se pak cholesterol usazuje a způsobí problém. Nebýt zánětu, tak se prý cholesterol pohybuje volně tělem, tak jak to příroda zamýšlela. Co si o tom myslíte?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No, podívejte se, je to mnohem a mnohem složitější a tohle to je jedna z teorií. Rozhodně počátkem poškození těch cév je to, že se vnitřní stěna tepen je vystlána jednobuněčnou vrstvou takovou jednoduše řečeno nesmáčlivou, aby právě nemohly ty buňky prostupovat. Prvotní je poškození této vnitřní vrstvy. A je otázka, čím je tato poškozená. Ta zánětlivá teorie vzniku aterosklerózy je mnoho desítek let stará. Čas od času je oprášena, čas od času upadne v zapomnění, takže. Ale rozhodující je. My máme ve stěnách cév buňky, které ten cholesterol odnášejí pryč, ale pokud tam toho cholesterolu je moc, tak oni na to nestačí a tak lidově řečeno, oni se přežerou tím cholesterolem, prasknou a zůstanou v té cévě, protože to neunesou. Takže ten. Jinak samozřejmě cholesterol je samozřejmě, bez cholesterolu bychom se rozpadli. Ten je stavební součástí každé buňky, z každé stěny buňky, ale když je ho tam moc, tak je ho příliš. Takže rozhodující je moc toho cholesterolu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem řekl jste buňky. Vědcům z izraelské Haify se podařilo přeměnit buňky z kožní tkáně na srdeční sval. Kvůli zdravotnímu riziku sice buňky nebyly vráceny do těla pacientů, ale v laboratoři vypadaly zdravě a když je vědci implantovali krysám, tak fungovaly stejně dobře jako ostatní buňky. Myslíte, že pacientům, kteří se zotavují po srdečním infarktu by se touto novinkou, kterou přinesly agentury, mohlo blýskat trochu na lepší časy?

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
No, ta buněčná léčba je určitě jedním z velkých výzkumných programů, který ještě dlouhá léta nebude mít klinický význam. Mluvíme o srdíčku. Je to vysloveně laboratorní fáze, kdy bude potřeba ještě mnoho a mnoho výzkumných let, než to bude k použití, protože ten metabolismus, tam nám celý život odumírají buňky, takže mnohem a mnohem blíž, což už je realita, je ta mechanická srdeční podpora to umělé srdce, i když tento výzkum je velice důležitý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslím, že můžeme směle přenechat téma kmenových buněk zítřejší dvojici.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
My jsme udělali můstek v zítřejšímu vysílání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. Kolega Vladimír Kroc přivítá profesorku Evu Sikovou. Hostem dnešního Jak to vidí byl profesor Jan Pirk z pražského IKEMu. Děkuji a budu se těšit na další návštěvu.

Jan PIRK, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny
--------------------
Děkuji a já také. Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková přeje všem příjemný den. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.