Jak to vidí Jan Petránek - 28. října

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem svátečního pořadu Jak to vidí, je novinář Jan Petránek. Dobrý den.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Dobré jitro.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme den vzniku samostatného Československého státu. Jistě se hodí připomenout takzvaný Lex Masaryk, tedy, že Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o stát. Možná se patří říct, že prvnímu československému prezidentovi bylo v roce 1918 už 68 let, ale na druhou stranu z vašeho pohledu to byl tedy vlastně mladík. Protože vy jste mi říkal, že v tomto týdnu jste se setkali několik 80 ti letých pánů, kteří zavzpomínali na 60 let od maturity?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Ano, přesně tak, představte si to a měli jsme radost, že se nás ještě sešlo tolik a my jsme začali chodit v roce 47, 1947 tři roky před 100.výročím narození Masaryka, dá se říci, do Česko-slovanské akademie obchodní doktora Eduarda Beneše, Röslova 8. A tohle to mělo vždycky, tahle instituce měla vždycky obrovské jméno. A bylo to radost vidět. My se scházíme pravidelně jednou ročně, ale my jsme vlastně začali studovat ještě v době, kdy se uznávala normální ekonomika. Pak přišla věc s únorem 48 a začalo něco úplně jiného. A my jsme samozřejmě zcela samovolně mluvili o tom, jak jsou dneska maturity, jak to vypadá spíš jako, že sázíte sazku a něco křížkujete, že to nemá tu hloubku, jakou na nás chtěli. Ale jakou na nás tenkrát chtěli? My jsme velice dobře věděli, co je a co není možné. Například tenkrát, a to mi říkal kamarád, od kterého bych býval mohl vždycky opisovat, protože byl mockrát chytřejší než já, ať už to byl Jirka Moos, Jirka Vondráček, Pepa Baldus, všichni tihle ti kamarádi, se kterými se tedy čas od času vídáme a oni na této schůzce říkali, no co nám to vlastně říkali, že kontrola korunou, chozraščot a jednou právě vynikající profesor, který na to velice doplatil, protože politicky nechtěl vylučovat studenty, kteří byli z takzvaných buržoazních kruhů, profesor Balihar, to byl milovaný kantor a milovaný ředitel školy. Ten jednou přišel a když slyšel, jak na chodbě debatujeme, tak přišel ke mně a dal mi knížku: Tohle to zkoušet nebudu, ale měli byste to znát. A přišel Carnegie - Panství obchodu. A tehdy jsme to četli snad všichni po sobě, jeden po druhém a tam je nádherná myšlenka, jak je nutné, aby obchod byl mravný, jak je nutné, aby obchod měl své regule a tyhle regule závisely především na tom, že se nesmí spekulovat. Spekulace je něco, cesta do pekel pro celou ekonomiku. A to je to, co vlastně dneska vidíme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co prožíváme. Já bych se ale přece jenom vrátil zpátky k tomu roku 1918, ale vlastně můžeme navázat na to, co jste právě řekl, protože T. G. M., kromě jiného, razil myšlenku, že pravá poctivá politika, při tomhle slovním spojení se asi mnohý posluchač hořce pousměje, pravá poctivá politika musí být založena na vědě. Myslíte, že těm současným lidem v politice, že to zní naivně?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Máte pravdu. Tohle je jeden z klíčových axiomů, které Tomáš Garrigue Masaryk razil. Ano, on dokonce říkal, že věda se rovná pravda a že politik z toho nesmí slevit, jinak, že bude zle. A já jsem si uvědomoval kolikrát tenhle ten člověk uměl tohle to prorazit a současní politici ty jedou podle toho, že se šavluje argumenty poctivě, nepoctivě. Je to úplně jedno. Mně na Masarykovi fascinovalo to, jak on byl pro dobré Rakousko, než poznal, že to prostě nejde a kdy vlastně utekl, on tenkrát doprovázel jednu svoji dceru a naskočil na poslední chvíli do vlaku a odjel z Rakouska, byl za hranicemi a začal organizovat novou vidinu, vizi českého Československého státu. A musím ještě se přiznat, než jsem šel teďka do rádia, tak mi ujela tramvaj, tak jsem kousek popošel a zrovna zahajovala prodej taková hezká prodavačka s rohlíky, koblihami a tak a já kolem ní vždycky chodím a prohodím pár slov, ale tentokrát to, jak odpověděla, mě zarazilo a říkal jsem, smím se zeptat, odkud vy vlastně jste? A zjistil jsem, že je z Podkarpatské Rusi, prodává tady dobré koblihy na Vinohradské tříděn 110, tak mohu říci, že tam jsem dneska si říkal, jak by nám bylo dobře, kdybysme měli od Aše až po Jasinu Československou republiku, ale jinak prostě s námi zamával osud.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
"Nikoliv putováním po světě, ale duchovním pochopením světa se člověk stane světoobčanem." To je další z jeho myšlenek, která je vlastně taky současná.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Velice současná. Velice současná. Víte, mě fascinuje to, jak se třeba na Masaryka díval Steed, slavný korespondent anglických londýnských Timesů, nebo Emil Ludvik, který s ním napsal knížku, já jsem jí měl dlouho jenom v angličtině a byla vydaná v roce 38 a tam to mělo titul ta kniha /anglický text/, Obránce demokracie.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
On ho nazval nejmoudřejším Evropanem a litoval, že Německo nemělo v čele podobného, podobnou osobnost ve 20. letech, že by možná historie vypadala jinak.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
To určitě, já jsem přesvědčen o tom, že by vypadala celá historie Evropy i světa jinak a krásné na tom právě bylo to, že kdosi, a těch hlasů bylo víc, říkali, že kdyby jednou Evropa potřebovala prezidenta, takže by nebyl lepší člověk, lepší kandidát, než Tomáš Garrigue Masaryk. Ale on, jakým způsobem, dá se říct, agitoval za to, aby Československo mohlo vůbec vzniknout, aby my jsme se to, ještě se nevědělo, že to vůbec bude něco, co se bude nazývat Československá republika, my jsme měli dřív armádu, než jsme měli stát a my jsme měli dřív vrchního velitele této armády ještě než stát existoval, takže ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jen jestli, když mluvíte o té armádě, jestli byl přímo založením pacifista, ale rozhodně to nebyl žádný militarista, ale je zajímavé, jak byl prozíravý, že skutečně se mu podařilo tedy dát dohromady armádu, což byl vlastně základ toho pozdějšího samostatného státu.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
To byli legionáři, kteří vznikli ze zajatců na třech frontách, italské, francouzské, ruské a bylo to 180 tisíc mužů celkem. A on, když přijel do Anglie, tak mnozí, kteří už byli v exilu, ho chtěli tlačit k tomu, aby honem, honem přišel za britským ministerským předsedou a začal prosit a Masarykovy teze politické a řekl bych strategicko politické byly takové, že říkal: Ne nikdy nechoď v roli prosebníka, nikdy, i kdyby ti nabízeli peníze, tak je neber. My musíme sami ze sebe, a taky to byl jediný politik, který takhle zacházel a proto si ho vážili, on začal jezdi po celé Anglii a přednášet. A ty přednášky byly v různých učených společnostech a mělo to obrovský dopad, bylo to, mělo to tak obrovský dopad, že když on jako perfektní znalec bojové situace za první světové války mluvil, tak jednou se stalo, že vysoký úředník ministerstva obrany, já bych dneska ho nazval, ale tenkrát ten titul v Anglii takhle nebyl, náčelník generálního štábu, tak on nechal rozepsat pro vrchní velitelství, pro jednotlivé generály a admirály britské, poslední projev Masaryka a tak se stalo, že rok takhle přednášel, než si ho sám Loyd George zavolal a požádal ho, aby mu vysvětlil situaci. No, to je prosím úplně jiný přístup, než, když někdo přijde prosit. A najednou to byl expert, který byl obrovsky uznáván a totéž předvedl potom ve Spojených státech, když přišel a teprve americký prezident, poté, co mluvil v Detroitu, co mluvil v Chicagu, ještě před tím, než přistál v samotném San Francisku, protože připlul z Japonska, tak to bylo hrozně důležité. A on dokázal skutečně naprosto precizně říkat, jaká je situace. A jak se to poznalo, že je to precizní rozbor? No, protože za měsíc ta situace se vyvinula přesně tak, jak on ji predikoval. Tak to bylo něco, co opravdu ho začali brát vážně. A když vezmete jeho knížku Světová revoluce, tak on tam říká, jak se mu všichni smáli, to byl ještě ve Švýcarsku, když on říkal:"Tahle válka bude trvat nejmíň 4 roky." A že ne, že to bude za půl roku, za rok nejpozději to bude hotový. Ne, on skutečně to byl člověk, který věděl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je zajímavé, pardon ...
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Ano, o národohospodářských souvislostech, o strategické síle, no a tak bylo možné, že skutečně dotáhnul i dokonce to, že naše vojenská síla zahraniční měla váhu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíme tedy o T. G. M., tak možná by bylo dobré i připomenout, jak se stavěl k víře. Myslím si, že dost vypovídá myšlenka: Racionálnímu člověku víra dává sílu.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
To ano. A on to definoval taky tak, že vztah k bohu, to je religie. Vztah člověka k člověku, to je morálka. A tohle to on dokázal geniálně kombinovat. On velice nerad viděl tu pompu, kterou kolem sebe dělala tenkrát katolická církev, já myslím, že mnohé z toho ještě zbylo, ale především to byl člověk, který nakonec přestoupil, bych řekl, od katolíků k protestantům, což mu taky dost ztížilo situaci. A přitom to byl, představte si člověk, který dokázal udělat revoluci v Evropě a změnit běh politiky a celý život byl chudý jak kostelní myš. On opravdu měl, jeho plat, když si vzal do Vídně svoji ženu, kterou si namluvil, myslím, že to bylo v Lipsku, no tak jeho plat dělal tenkrát jako profesorský tisíc dolarů, nebo co do bylo za měnu a někdo mi to přepočítal, že to jsou v dnešním přepočtu by to byly 2 eura denně,aby s tím vyšla celá rodina.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A tam je zajímavé, že T. G. M. měl prý pověst nejlépe oblékaného říšského poslance. Což ale asi nesvědčí o jeho marnivosti.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
To určitě ne. On to byl člověk nesmírně vstřícný, všichni, kdo trochu znali jeho život, tak ví, jak on přišel pod koleje, kde byli studenti, tam zahvízdal na prsty, pojďte dolů, budeme si povídat a teďka ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Šli na procházku a on se ...
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
... šel na procházku a on /latinský text/ jim vyprávěl to, co považoval zrovna jako pan profesor za nutné.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A půjčoval jim svoje knihy z vlastní knihovny.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Osobnost Tomáše Garrigue Masaryka ještě nemusíme úplně opustit. On ve své první vědecké knize o sebevraždě napsal: "Nejvyšší lidskou hodnotou je život, a to kvalitní život." Myslíte, že předjímal i hrozbu 21. století? Mám na mysli sebevražedný terorismus.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Masaryk byl velice prozíravý a koukal se po sobě. Například částečně ho i ta knížka, nebo ta velká sociologická, a říkáte správně, to byla jeho první sociologická velká studie, i arabský svět tenkrát ho zaujal. To, co jsou asasíni, hasasínové, protože on dokonce Masaryk, a to se o něm myslím ví dost málo, studoval i arabštinu. V tehdejší době bylo u vyšší šlechty zvykem mít něco takového jako orientální znalost, ale potom toho nechal, protože ho strašně zlobilo to, že tam chodí floutkové, ti, kteří si myslí, že mohou mít císařské a nebo já nevím jaké šlechtické tituly a že tam nenašel v prostředí, které by mu konvenovalo natolik, aby tam zůstal. Ale on tu sebevraždu viděl a předjímal a taky to, co potom napsal později Fráňa Šrámek, když viděl a jeho kultovní kniha, bych řekl, Masarykova, já jí mám neustále ve své pracovně na dosah, Rusko a Evropa. On věděl, že naše budoucnost evropská není dobře možná, pokud nepochopíme roli Ruska a pokud nebudeme podporovat všecko, co je v Rusku dobrého. Dneska bych řekl, a to je taky moje víra, že je potřeba všechny demokratické prvky, což vůbec nevylučuje, že můžeme kromě toho, podpory těch demokratických rukou, velice tvrdě kritizovat všecko, co s demokracií nemá nic společného. A myslím si, že si toho užijeme, až 4. prosince budou volby do dumy a na jaře pak budou volby prezidenta, takže k tomu se můžeme vrátit s podrobnějším rozborem. Ale Masaryk tenkrát viděl, že takové ty atentáty, včetně sebevražedných, to je strašně nebezpečné. V tom je obrovská role mysticismu, přesunout řešení současných problémů za práh smrti. Pamatujete, jak napsal, jestli si vzpomenu, Fráňa Šrámek v jedné knížce, má krásný, krásné verše: "Praskla puma na Rusi, car se roztrhl na kusy, policie carova, je z toho tumpachová. Věra Zasuličová postřelila Trepova a ten starý ruský pes, do Karlových Varů vlez." Tak ještě mi na Fráňu Šrámka paměť slouží.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to jsem neznal, přiznám se. Ale on Masaryk razil myšlenku, že moderní člověk musí být kritický, že nesmí přijímat vše, co se mu předkládá, ale, že to není totéž, jako být skeptický. Já myslím, že to platí ...
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Ano, to je určitej rozdíl mezi ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... po 100 letech pořád?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Ano, to, mluvíte mi z duše, protože Masaryka miluju právě proto, co on v této rovině všecko udělal, prakticky udělal. Nebýt skeptický, ale být kritický. A taky jedna z jeho věcí, které si nesmírně vážím, to byl jeho vztah k novinám, k novinařině. On dokonce říkal, že je potřeba si uvědomit, že naše, v tehdejší jeho době, jsme neměli tak bohatou literární základnu pro náš národ, takže bude dobré vidět v žurnalistice, poctivé reálné žurnalistice, že to má něco společného s povznesením národa. No, to bych prosím hrozně bral. A také já patřím ke skupince lidí, kteří přemýšlejí a sbírají, jak si udělat radost pro sebe, pro tento stát, když vybereme každoročně 3 lidi, kteří dostanou potom cenu Ferdinanda Peroutky. Čili někoho, kdo je opravdu vlajkovou lodí naší žurnalistický minulosti.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Abychom si tu dobu, tu první republiku, příliš neidealizovali tím, že je tady vlastně vyzdvihujeme ty pozitivní, ono jich zase těch druhých asi nebylo tolik, vlastnosti prvního československého prezidenta. Myslím si, že politika tehdy byla stejně hašteřivá a malicherná jako dnes, ne?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Ano, já jsem měl tátu, který byl ruský legionář a když se vrátil potom z Ruska, tak těžko sháněl práci, stal se potom obchodním cestujícím z knížkami, topiče boroví grafická unie a mluvím o tom proto, že občas zašel i na Hrad doplnit knihovnu hradního pána a bylo to obrovsky zajímavé, čím on se obklopoval. To byl obrovský student. On, kdyby žil asi 150 let, tak by asi zemřel nakonec s nějakou knížkou v ruce a byl to člověk, který se orientoval v celé řadě jazyků. Tohle to něco, co si myslím, že je potřeba si uvědomit, jak je důležité, a jeden z odkazů Masaryka, a když už mluvíme o výročí Československé republiky, dbát na to, aby další generace uměla několik jazyků. Je to naprosto nezbytné, chceme-li vůbec obstát. Protože, když se podíváte na to, jak ti, kteří mají angličtinu za svůj jazyk, tak potom u nich se nedočkáte toho, aby na vás promluvili jinak. A to je zase jejich chyba a naše výhoda, když se potom umíme domluvit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když budeme teď aktuální, vracím se ke včerejšímu večeru. Jak vidíte česko-americké vtahy? V tom společném prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy a českého premiéra Petra Nečase se mimo jiné píše, já to ocituju:"Shodli jsme se, že chceme dál rozvíjet své vztahy ve 3 hlavních oblastech, bezpečnostní spolupráci, v ekonomických a obchodních vztazích, včetně spolupráce v civilní jaderné energetice a ve spolupráci při prosazování demokracie, otevřené vlády a lidských práv ve světě." Co myslíte, za vším jenom Westinghouse?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, ono samozřejmě, že Westinghouse má obrovský zájem na tom, aby dostavěl to, kde je prázdné místo za Temelínem a kde měly být původně 4 reaktory a jsou jenom 2. Myslím si, že naše energetika je ten poslední velký národohospodářský pilíř, který nám zbyl. Ostatní věci, jako byly ocelárny, jako byly doly, jako bylo sklo, jako bylo strojírenství, to už se dostalo do jiných rukou. A je potřeba opravdu se o něco opřít. Jestli dneska slyšíme ty neustále zuřivé výkřiky a útoky na naší jadernou energetiku, tak je to proto, že tady funguje normální šachová úvaha. Já chci oslabit soupeře, abych ho mohl porazit, abych s ním mohl manipulovat a kdybychom si nechali vzít tu silnou energetiku a nerozvíjeli ji dál, tak by to znamenalo, že opravdu už budeme stále menší a menší zemí v národohospodářském smyslu. A to je, pro mě je těžko přijatelné a domnívám se, že skutečně tohle to je jedna z věcí. Ale nejsem si jist, jestli Westinghouse by měl to vyhrát. Vezměte si, že ta francouzský AREVE, ve Francii máte 80 % elektřiny, které dostává země galského kohouta z atomu a nikdo se neodváží říct, že je to špatně ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se usmívám, protože jsem si vzpomněl na záběr, kdy těsně před odletem do Washingtonu, seděl, nevím, jestli to byla shoda náhod, premiér Nečas vedle prezidenta Sarkozyho a ten se podle obrázků v televizi k němu měl velmi přátelsky. Takže Westinghouse a na druhé straně AREVA.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
To je výborné. Protože já jsem, když jsem tentýž záběr v televizi viděl, říkal jsem si, podívejte, kdybych uměl odzírat Sarkozymu ze rtů, tak bych zaslechl nebo odečetl slovo AREVA určitě. No a samozřejmě Kirilenko, který tady byl nedávno a který je vlastně velkým šéfem Rusatomu, ruského atomového vývoje, tak to je člověk, který by taky chtěl své. A myslím si, aspoň podle těch zákulisních informací, které mám, tak ta ruská nabídka je nejlukrativnější z hlediska ekonomického. Otázka jsou ovšem strategické zájmy a pokud převáží americký nebo francouzský zájem, tak se asi moc divit nebudu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, alespoň si to může premiér teď užívat, že si ho předchází jak americký, tak francouzský prezident. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Když se vrátíme k tomu dnešnímu svátečnímu dni a k tomu, o čem jsme si povídali, když jsme se vraceli do historie a k postavě T. G. M., je podle vás znepokojující, že, řekněme, po 100 letech řešíme podobné problémy? Je to výraz toho, že se neumíme poučit?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Já bych řekl, že spíš platí v sociologické sféře stále stejné zákony ostrého boje. Ostré zájmy, kdy já musím mít navrch. Někdy to definuju tak, že nepovedl se socialismus s lidskou tváří, je vidět, že se nepovede kapitalismus s lidskou tváří, tak jde o to, aby se povedla civilizace s lidskou tváří. A tady bude nutné samozřejmě přestavět pravidla, podle kterého se řídí, podle kterých se řídí finanční svět, bankéřský svět. Tady je zakopaný pes. Protože to, co je řešení pro eurozónu, to je řešení dočasné, polovičaté a vůbec ne fundamentální. Čili, to se bude, ať se to pánům bankéřům líbí nebo nelíbí, opakovat dokud nepřestanou platit pravidla, které měl na mysli i T. G. Masaryk, když se vracel k takovým těm principům, jako byly principy Carnegiho, že nesmí být hedgeové fondy, nesmí být spekulace jádrem bankovních operací. Jedna věc jsou banky, druhá věc jsou spekulanti. Spekulanty je potřeba odříznout od bankovního světa.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním svátečním hostem v pořadu Jak to vidí, byl novinář Jan Petránek. Moc děkuju a přeji krásný sváteční den. Na shledanou.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Vám taky. Hezký sváteční den vám i všem posluchačům.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.