Jak to vidí Ivan Hoffman - 29. října

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Jako obvykle v pondělí zdravím do Zlína. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já zdravím obvykle, jako obvykle ze Zlína.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to jsem rád, že se slyšíme. Myslím, že už jsme si dávno vzali k srdci tu výzvu prezidenta Václava Klause ze včerejšího svátečního projevu, abychom nazývali věci pravými jmény. Čím tebe zaujal jeho včerejší projev?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak zaujal mě tím, že ani jednou v tom projevu nezmínil Tomáše Garrigue Masaryka, ani žádný z jeho ideálů a já teda možná, že to bylo jenom náhodou, byl to jeho poslední projev v prezidentské funkci, tak měl toho strašně moc na srdci, tak potřeboval říct ty věci, které on si myslí, ale ten svátek do té míry svázán s Masarykovskou tradicí a s takovými řekl bych ideály Masarykovskými, například nebát se a nekrást a nebo s výzvou k humanitě, mravnosti, k sociálnímu cítění, to všechno byl Masaryk a to vlastně ten svátek činí svátkem. Já doufám, že příští prezident se k Masarykovi opět vrátí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co výběr vyznamenaných osobností? Teď tady přistál mail, já ho rychle přečtu: Za celou dobu neocenil Václav Klaus ani jednu osobu z oblasti ekologie, letos tomu asi nebylo jinak, že, říká Věra Bezkosová, konstatuje a zároveň se i ptá.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak vztah Václava Klause k ekologům není obecně moc dobrý, ani k občanským iniciativám nepřechovává nějakou přehnanou vstřícnost. Když se podíváme na to, v čem spatřuje problémy dnešní doby a v tom projevu se to pěkně objevilo, tak on má pocit, že občanovu mysl otravují především lobbisté, intelektuálové a navíc si myslí, že vládě, která své dobré úmysly neumí prodat, což jim teda trošku vyčítá, tak nepomáhají média. To znamená já ani my to u něj moc dobré nemáme. Je to prostě jeho styl, je to jeho image. Už vlastně těžko se dá předpokládat, že se předělá v těch několika posledních měsících, které mu ještě zbývají.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ona ta otázka následující s tím úplně nesouvisí, přesto ji položím: Ráda bych znala názor pana Hoffmana na prodej německé ambasády, respektive Lobkovického paláce Němcům, zmínil se o tom opět náš prezident při nedávné návštěvě německého prezidenta. Je to prý obchod jako každý jiný, já si to vzhledem k historii domů a vztahům nemyslím, píše paní Šípková z Prahy. Má na to Ivan Hoffman nějaký názor?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ani moc ne. Pokud jde o ty budovy a o to, kdo je vlastní, asi to první je, aby o ní bylo pečováno řádně, aby prostě se nezničily, protože vlastně oni tady všechny ty své majitele, aspoň doufám, přežijí a co komu momentálně patří, není vždycky to úplně nejdůležitější. Ono s tou německou ambasádou je velmi podstatné, jakým prošla vývojem a vlastně krátce před tím, než spadla železná opona, tak sehrála tato budova velkou roli, když tam jako na tehdejší německé ambasádě, východní Němci přelézali plot a dostalo se jim tam azylu. To byla velmi zvláštní doba, na kterou si pamatuji a kterou mi popisoval člověk, který vlastně blízko bydlel Honza Burian, klavírista, písničkář a ten mi tenkrát říkal: Já se strašně stydím za ty Čechy, kteří těm východním Němcům, kteří tam prostě přijdou tím trabantem, přelezou tu zeď, dostanou se teda do toho, na tu půdu toho západního Německa, a ti Češi jim tam potom kradou ty rozkrádají ty jejich trabanty, které tam prostě mají přistaveny. Já mu říkám, no počkej, to přeci nebyli Češi, to byli zloději ne? No a on říká: No, ale ti zloději byli Češi. To znamená to je pokaždé, když chceme do něčeho vnést takový ten národní prvek, tak se dostáváme na takový tenký led. Já si myslím, že je úplně jedno, kdo tu budovu bude vlastnit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdybychom se ještě vrátili právě k tomu 28. říjnu, není to nijak povzbudivé konstatování z úst Jaroslava Vodičky, předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu k právě 94. výročí vzniku samostatného státu, že současnost je pravým opakem Masarykova Československa, že jsme za 20 let budování demokracie příliš nepokročili. Prezident oproti tomu poukázal na to, že jsme se nikdy materiálně, tedy jako celek podtrhl, neměli lépe. Ono svým způsobem mají pravdu oba.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, je to přesně tak. Ono při tom bilancování vždy jde o to, spíše, kdo bilancuje a až v druhé řadě co. A já to vnímám už odjakživa, že představitelům bez ohledu na to, v jaké době, za jakého režimu, vždy bývá líto, že občané nevidí, jak je jim dobře. Jo, prostě oni mají stále pocit, jenom to nevědí, stále si na něco stěžují a tak dál a kdyby si nestěžovali, tak by jim bylo ještě lépe. Ale problém je tady se statistikou, protože ve skutečnosti ta čísla určitě nelžou, taky by bylo divné, když vlastně neustále se pracuje, když pokrok jde stále vpřed, kdyby se měla prostě nějak zhoršovat situace lidí, logicky by se měla stále zlepšovat. Jenže ona se zlepšuje především statisticky a když prostě se na to díváme přes taková ta makroekonomická čísla, tak je nám dobře, ale ta statistika ne zcela umí přijmou a nebo zohlednit takové ty rozevírající se nůžky mezi těmi, kterým je podstatně lépe a stále lépe a kteří bohatnou právě v těch krizích, kdy naprostá většina chudne a to znamená, že ta statistika je strašně nepřesná a neodráží rozložení toho bohatství ve společnosti a tím pádem už vůbec neodráží spokojenost lidí a nebo jejich rozpoložení. To znamená, ve chvíli, když statisticky je nám dobře, jsou lidi strašně naštvaní, to statistika neumí vysvětlit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já dnes trošku skáču, ale to jubileum, nebo respektive výročí mi připomenulo, tady mail, který už je na našich stránkách od včerejška, poslal ho Miroslava Foniok z Ostravy, píše: Zanedlouho budete mít významné životní jubileum, a to bývá i čas pro rekapitulaci. Na YouTube je možné si poslechnout vaši skvělou písničku Slúbili sme si lásku, nemáte chuť aktualizovat text této písně? Asi naráží na to, že 27. listopadu slavíš narozeniny.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já je nebudu slavit, jo, prostě je to jednoduché. Jsou příliš kulaté a mně se to prostě nezdá nějaké vhodné. Nejsem celebrita, prostě, kdybych byl nějaký muzikant nebo Horáček nebo tak a potřeboval bych prostě z toho udělat nějaký byznys, tak bych to asi ve velkém slavil, ale já si myslím, že věk je pitomá věc, že věk se nemá oslavovat. To, že dosáhne člověk určitého věku, to je spíše nepříjemné, měl by myslet na to, že toho času mu tady ubývá a ještě má před sebou nějakou práci, takže to spíš doba k takovému smutku, než k nějakému veselí, takže já všechny rozhovory na to téma odmítám a nebudu teda celebritou, která bude veřejně slavit a pozve spoustu lidí a tak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A zpátky k té písničce. Jemu šlo asi o ten text, jestli nějakým způsobem nelez aktualizovat. Protože mu asi leccos připomíná i ze současnosti.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já se tomu písničkářství nevěnuju už 20 let, to znamená, ale já jsem ten text aktualizovat po třech měsících a potom jsem ho na koncertech hrál ve zcela jiné jako opačné verzi, ale pak jsem se na to vykašlal, protože věci patří své době a svému prostředí a okamžiku svého vzniku. To znamená tehdy dávají smysl zasazené do nějakého kontextu, že si vytváříme iluze a že ty naše ideály v budoucnu se ukážou být naivními, to je pravda, to se stalo i mně, proto vlastně o té době popřevratové nebo strašně nerad mluvím. Mám pocit, že to už ani není věc pro účastníky, že by toho tématu se měli zhostit historici, protože člověk samozřejmě těmi svými zážitky nějakým způsobem ovlivněn, ale taky neustále se mu vyvíjejí, stále si je v mysli nějak trochu přidělává, něco vylepšuje, něco zhoršuje, to znamená, já už se na to nepamatuju, bylo to strašně dávno, mám takové jenom chabé obrysy prostě toho revolučního vzepětí a tak dál a myslím, že pak už přišli pragmatici, kteří se v tom novém systému zařídili po svém a ty ideály vlastně zůstaly jenom v hlavách prostě někoho málo lidí, ale nikoho to příliš moc nezajímalo. No a pak se začalo krást a s tím už já nechci mít nic.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zastupitel KSČM na Praze 8 a asistent Jiřího Dolejše Jaromír Petelík popírá, že by byl autorem výzvy k násilí proti pravici. Co si z toho jeho případu vybrat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Mně se moc líbí to, jak média, když se jim to hodí a když mají pocit, že po tom bude poptávka, tak vezmou po zprávě z bulváru, v tomto případě z Blesku jako po hodnověrné informaci, kterou okamžitě všichni komentují, vyjadřují se k ní, předsedkyně Poslanecké sněmovny podává na základě zprávy v Blesku trestní oznámení a všichni z toho vyvozují nějaké historické konsekvence, přitom ve skutečnosti experti, kteří něco vědí o sociálních sítích říkají, že během 5 minut se dá vytvořit podvrh. V tomto případě už i upozorňují, v čem ten podvrh spočívá, jak k té manipulaci došlo. Jinými slovy, ten příběh několik hodin prostě zvedl veřejné mínění, prostě proti člověku, který zde chce věšet na stromy pravičáky, tak se nakonec ukázal být jako ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Že je to provokace.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... jako provokace, jako vlastně selhání médií, protože ve chvíli, když víme, jak to je s těmi sociálními sítěmi, tak vzít je za nějakou hodnověrnou informaci a operovat s nimi, navíc ještě bez toho, že by se tam použilo slovo údajně a nebo takové prostě takové nějaké na změkčení, ale brát to jako bernou minci, tak to je prostě, to je skandál, ale úplně jiného typu, to je prostě selhání lidí, kteří pracují v médiích a bylo jich teda hodně a naletěli mnozí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale nejenom, že se vysvětluje, jakým způsobem je možno jednoduše zfalšovat cizí facebookové stránky, dokonce jsem na Internetu našel přímo návod. Ono je to zvláštní ten virtuální svět, protože zdá se, že vyrobit dezinformaci nikdy nebylo tak snadné.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Četl jsem i názory lidí, kteří pracují mnoho let v IT a říkají, že z Facebookem prostě se neskamarádili. Já jsem tam byl asi tři dny a pak se mi podařilo dostat z té stránky pryč a nějak ji celou zrušit ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale prý to není úplně jednoduché?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ne, ne, to je strašně těžké, to ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Se z ní dostat pryč.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... nakonec jsem musel lhát, musel jsem říct, že jenom dočasně odcházím, protože jinak by se z té sítě nedostal. Ale chci říct, že je to samozřejmě věc, která může sloužit a může ublížit, ale to podstatné je, že ve chvíli, když by i byla pravda, co ten člověk říkal, tak by si přece za tím stál. Ten názor by nemusel dávat na facebookový profil, napsal by ho do novin, každý by ho dal do tisku, protože taková řekl bych třeskutě politicky aktuální myšlenka, že je potřeba prostě proti někomu se jako postavit silou, věšet ho na lampu, vyvlastnit ho do několika kolen, a to každého podnikatele, tak to je informace přece, kterou by každý velice rád jako zveřejnil. Ale já za tím zveřejněním toho facebookového falzifikátu vidím potřebu lidí, touhu lidí dostat ty komunisty tam, kde by je lidé potřebovali, a to znamená do té role toho velikého nebezpečí, do role takových zlosynů, kteří prostě, když se dostanou k moci, tak tady všichni zahyneme. Protože to je jediný způsobe, jak se dnes dá zřejmě zamaskovat to, že ti, kteří momentálně mají odpovědnost za svět, ve kterém žijeme a selhali a nedaří se jim a potřebovali mít alespoň image nějakého menšího zla, když už nikdo nevěří tomu, že jsou k něčemu užiteční a že jsou dobří. To znamená je zde poptávka po takovém výroku, prostě čeká se, až ho někdo řekne, jenom od těch komunistů ho nečekejme, protože to jsou pragmatici, kteří, když se dostanou k moci, tak se dostanou proto, aby zbohatli. Říkali jsme to i minule, jim nezbývá nic jiného než budovat kapitalismus. Jako nasadit jim takovou tu psí hlavu a udělat z nich nepřátele lidstva, protože kdysi jimi byli, tak to se prostě už dnes těžko podaří a ta nostalgie prostě za těmi zlými komunisty, za tím nepřítelem ta je tady strašně silná. Zajímavé je, že je hodně cítit i v mladé generaci, kteří to vůbec nezažili, kteří ani přesně nevědí, v čem teda to zlo spočívalo, že teda spočívalo především v takovém nevkusu a že vlastně ten režim byl už tak odporný, že v něm člověku se špatně žilo, že se nemohl nadechnout pořádně, to bylo takové to dusivé prostředí a tak dál ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já nevím přesně, jaké období myslíš, jestli myslíš ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... to komunistické, to komunistické ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já vím, ale jestli myslíš třeba komunistické lágry, to bylo dost nevkusné prostředí. O tom se nemluvil, tys mluvil spíš o konci toho ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... spíš o té normalizaci, o tom, jak vlastně ten režim vlastně degeneroval do takového papalášského nevkusu už, protože to už byla doba, kdy už se nevraždilo, jo. To znamená já tím jenom chci říct, že ta nostalgie po nepříteli, to já v tom cítím v tom, že teda všichni naletěli na ten výrok a začali se jím vážně zabývat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A není to ještě o něco jednodušší, že zkrátka média jdou prostě po skandálu, protože mají pocit, že nás to zajímá?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě to také, ale to je v popisu práce bulváru. Právě proto ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No ale i nebulvární právě.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... no, tak to, že se dostáváme od takových těch /nesrozumitelné/ k impotaimentu, jak se to říká v té mediální mluvě, to znamená od novin, které si zakládaly na serióznosti k médiím, která chtějí bavit, protože vědí, že tehdy prostě se ty noviny nebo to rádio lépe prodá, to je samozřejmě pravda, ale my stejně musíme stále a naštěstí jsme na stanici, kde ještě prostě nějak to snad platí, musíme hájit tu novinařinu, která je poctivá, která je seriózní a která chce přinést informaci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes si povídáme s Ivanem Hoffmanem. Zdá se, že jsme země neomezených možností. Britský Daily Telegraph přišel se zjištěním, že v Česku lze pořídit certifikát platný v celé Evropské unii na problematický výrobek, tedy ve zdravotnictví. Zástupce Zlínského institutu pro testování a certifikace novinářům řekl, cituji: "Jsme na straně výrobce a jeho produktů, ne na straně pacientů." A tady tu citaci asi můžeme uvést, protože předpokládám, že britský Daily Telegraph to má skutečně podepřeno fakty. A britský ministr zdravotnictví to v reakci vidí dost jinak. Jak to vidí Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak na ten britský ministr zdravotnictví to taky zřejmě můžeme citovat, že doopravdy to řekl. Je šokován a zděšen a řekl, že podle něj každý, kdo pracuje ve zdravotnictví, musí být na straně pacientů. A pacienti nikoliv zisky musí být vždy prioritou. Já sám ale čekám, jak to dopadne, protože to je přece tak dramatická a vážná věc, že vlastně by to mělo mít nějaký konec, to by se mělo šetřit. Pokud se ukáže, že u nás je možné získat na špatný výrobek certifikát, který platí pro celou Evropskou unii, tak potom by měli ti, kteří vydávají takovéto certifikáty, ztratit právo vydávat certifikáty a nebo něco by se mělo dít, ale neděje se vůbec nic. Já neregistruju, že by o tom někdo psal, že by si toho někdo všiml. Prostě to u nás jako kdyby nebylo zajímavé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není to příliš složité?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já nevím, ono to tak moc složité není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Protože to není.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ti novináři tvrdili, že zastupují nějakou čínskou firmu, ten člověk za tím cítil peníze, buď to je selhání jednotlivce, který chtěl za to, že jim slíbí, že bez problémů vydá certifikát, od nich nějaké všimné, nějakou obálku, nějaký bonus a nebo je to obecná praxe a celý ten ústav prostě pro certifikaci chce vydělávat za každou cenu a když dostane za něco peníze, tak vlastně schválí cokoliv. Ale to se právě musí vyšetřit, protože jinak není, nejsme ohroženi jenom my, ohroženi jsou všichni další, kteří potom si koupí certifikovaný výrobek, který nebude v pořádku. To znamená, to není složité, to je právě strašně jednoduché, ale mám takový pocit, že nikdo nemá chuť prostě se tím zabývat, protože to je strašná ostuda. Já si to nějak neumím vysvětlit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdyby to bylo selhání jednotlivce, asi stěží by novináři z Daily Telegraphu mířili do Zlína, to už asi museli mít nějaký signál, že se tohle to asi děje pravidelně.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Oni takové signály asi mají, ale byli i v jiných zemích. Podobně to dopadlo na Slovensku, podobně v Maďarsku, ale nikde se nestalo, že by ten člověk, který ty certifikáty vydává řekl tu strašlivou větu: Jsme na straně výrobce a jeho produktů, ne na straně pacientů. To, ono to totiž takto je v celém světě, ale prostě brutální je, že u nás už se to může říct úplně nahlas, protože my jsme společnost, kde stát je na straně výrobců a produktů, nikoliv na straně občanů. Tady u nás prostě tohle zdomácnělo, u nás je to normální a prostě tento cynismus naprostý, když někdo řekne, tak už si ani nepřipadá, že je sprosťák, to je prostě neuvěřitelné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ministerstvo práce a sociálních věcí nastoupí po Jaromíru Drábkovi jeho poradkyně, bývalá senátorka, teď je v TOP 09 Ludmila Müllerová. Začátkem měsíce nabídku odmítla, teď ji přijala. Jak se na tu volbu díváš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to, je to vlastně zvláštní, že tu nabídku odmítla poprvé už před 2 lety, protože byla zřejmě podle své strany vhodnou adeptkou, protože to prostředí znala a tak dál, ale tenkrát ještě, pokud se nemýlím, usilovala o senátorský post, soustředila se na něco jiného. Dnes bere tu práci ve chvíli, kdy osud vlády není jistý, kdy není jisté, jestli vůbec ty reformy, které ta vláda začala a které si naplánovala, jestli vůbec dokončí. To znamená dnes už není tento post ani nějakou výzvou, není to žádné terno, je to prostě už jenom práce dobře zaplacená, na kterou teda kývla, kterou zřejmě profesionálně odvede, nedá se od ní nic moc čekat, protože už se nedá nic moc čekat ani od celé této vlády. Je to takové zvláštní. Už jakoby jenom to celé doklepat do nějakého konce, dokončit. Správný manažer dnes není ten krizový, který přijde a zachraňuje situaci, to od ní se vůbec nedá čekat, správný je ten, který už vlastně nic nepokazí, nepřilije ještě oleje do ohně a to samozřejmě s blížícími se dalšími volbami bude se takto vyvíjet, bude to trend, protože teď už všichni se budou snažit pouze minimalizovat škodu a nedopadnou příliš špatně v těch příštích volbách. Je to zvláštní, protože kdysi, když se měnil ministr a tak to vždy byla událost pro média, všichni se na to soustředili a přinášeli se jeho profily, uvažovalo se, co může udělat, pak měl ještě nějakou dobu hájení a vždy kolem toho byla nějaká novinářská agenda. Dnes je to úplně jedno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ludmila Müllerová kromě jiného relativizovala, chci říci, s-karty a také ten koncept důchodové reformy. K tomu tady máme ještě jednu otázku od paní Bosákové: Opravdu jsou ony s-karty tak špatné? Hotovost je přece nebezpečná, jak pro pošťáka, tak pro příjemce. Tak to je možná několik otázek v jedné.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, ono se ukazuje, že lidé možnost té s-karty využívají velice neradi, peníze si radši rovnou posílají na účet a do budoucna se mnozí obávají ohrožení dat, to znamená osobní data, to je dnes prostě zboží samo o sobě. Ve chvíli, když nějaká firma má přístup k obrovskému množství údajů o lidech, o nějaké cílové skupině, tak to vždy vzbuzuje nějakou nejistotu, podezření. Tím se znovu dostáváme k těm sociálním sítím a k tomu, že se prodávají ve velkém data a ta potom slouží reklamnímu byznysu a tak dál. To znamená tady je těch problémů víc a je zvláštní, že se na nich shodují, jak opozice, tak odborníci. To znamená ten plán zřejmě musí být předmětem nějakého širšího konsensu, což platí i pro celou důchodovou reformu. Když dnes prostě jsem se tady ne úplně příznivě zmínil o našem panu prezidentovi, tak zase on má naprostou pravdu v tom, že připravit důchodovou reformu a prosadit ji silou bez toho, že by nad ní zavládl nějaký konsensus, že to prostě už dneska nejde. To, potom se vystřídá vláda a peníze, které se do toho investovaly, se vyhodí. Jinými slovy, nad některýma věcma je potřeba, aby zavládla doopravdy velmi široká shoda a pak to může fungovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ještě jedna otázka. Ono je vůbec, jak už jsi naznačil, otázkou, jak dlouho ta vláda ještě vydrží, protože situace s daňovým balíčkem, já to sousloví teda nemám úplně rád a vůbec s rozpočtem je dost nepřehledná.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je nepřehledná právě kvůli tomu, že nejprve si musí v Občanské demokratické straně vyhodnotit situaci a říct, kudy chtějí jít dál a co ještě chtějí stihnout a čeho se naopak vzdají a v případě, že se rozhodnou pro nějakou velkou korekci kurzu, tak musí také vyměnit lidi, musí vyměnit vedení, jinak to není důvěryhodné. Jiní lidé mohou přijít s nějakou korekcí, s jinýma myšlenkama. Ti, kteří tam jsou, ti už by museli držet prostě tu linii až do hořkého konce a to znamená je to doopravdy otázka na dění v Občanské demokratické straně, ale, Vláďo, nezapomeň, ještě musíme říct nějakou dobrou zprávu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já jsem si říkal, že asi by bylo dobré připomenout včerejší už 19. Dobročinnou Akademii v Divadle Járy Cimrmana. Tam se vybralo, tuším, přes 9 milionů korun. Určitě víc než loni. Tak to je dobrá zpráva, ne?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je dobrá zpráva a já z takového velkého světa pak mám ještě jednu z takového malého. Nám se stalo, žijeme v takovém kraji, kde kolem žijí srny a najednou, je to několik dní, nám přes ulici kráčel důstojně jelen, s obrovskými parohy, poprvé v životě jsem viděl v přírodě, zvolil si nás za sousedy, to považuju za naprosto skvělou zprávu, protože je to důstojné zvíře. Doufám, že se chvíli zdrží.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl komentátor Deníku Ivan Hoffman, spolupracovník Českého rozhlasu v pořadu Jak to vidí. Takže zase někdy na shledanou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Těším se.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové v pořadu Jak to vidí psychiatr Cyril Höschl. Vladimír Kroc vám děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.