Jak to vidí Ivan Hoffman - 22.2.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Dobrý den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Zdravím ze slunečného a zmrzlého Zlína.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já jsem si ještě nestačil všimnout, jak je venku v Praze. Martina Sáblíková má druhou medaili, za patnáctistovku bronz, sama z toho byla překvapená, čekala prý nejlépe 10. Místo, takže asi čirá radost, ne.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak určitě ano a já mám takový zlomyslný pocit, že Martina Sáblíková kromě toho, že ona je tak sympatická, že ji má každý rád a každý jí drží palce, tak ona vlastně ani to možná neví, velmi dramaticky vstupuje do české politiky, protože teď už člověk čte takové titulky v novinách, například "Rath nechce halu pro Sáblíkovou" a začíná se vážně přemýšlet o tom, že rychlobruslení by se mohlo stát národním sportem a stát by to možná měl nějak podpořit. To je zajímavé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, zatím byl tím národním sportem nebo jedním z těch hlavních hokej, jak hodnotíš vystoupení naší reprezentace právě na olympijských hrách.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem se na to včera díval na ten hokej s Rusy a mně se vůbec nezdálo, že hráli špatně, já od těch našich hokejistů toho ještě hodně čekám. To byl, myslím, že to bylo v pořádku, ale tam je to přece jenom trochu jiné, oni bruslí v týmu a je jich moc a nějak si vzájemně pomáhají, zatímco teda ta Martina Sáblíková, to je skutečně takový zvláštní fenomén, takový sólista. Já si někdy říkám, že když se tak debatuje o té hale, protože hokejistům se hala postavila, tak proto to dávám do nějaké souvislosti. Měli jsme teda tu zlatou generaci a tak se vlastně hodně tvrdilo, že by měli mít taky důstojný stánek prostě, kde se nám předvedou a oni potom v té hale toho už tolik moc nepředvedli. Ale tady se dá na ten fenomén Sáblíkové dívat ze dvou stran. Můžeme si říct, že když se z rybníka dostala až k olympijským medailím, k olympijskému zlatu, tak by si tu halu zasloužila. Z druhé strany si můžeme také říct, že k čemu jí ta hala je, když k tomu zlatu se umí dopracovat i z rybníka. Tak jsem zvědav, co zvítězí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ale vypadá to, že asi konečně ten pořádný rychlobruslařský stadion v Česku by si ti následovníci snad zasloužili, protože zdá se, že opravdu Martina Sáblíková k tomu rychlobruslení zkrátka přitáhne zájemce nebo to vidíš jinak?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano a nejen ona, ale hlavně i ten její fenomenální trenér, toho musíme taky stále zmiňovat, to je zvláštní chlap. Ten převezl prostě celý svět, prostě zřejmě nějakými fígly, metodami, na které nikdo neumí přijít. Vlastně všichni se na to dívají, každý to vidí, tam jako kdyby nebylo co utajit a přesto prostě on má nějaké zvláštní know-how, které může předávat i dalším. Takže asi ano, ale já mám pocit, že on dneska už sport je do té míry komercí a zábavou a show, že i různé marketingové společnosti, když odhadují, jaká je dneska marketingová cena loga Martiny Sáblíkové, protože ona už je vlastně firmou, fenoménem, tak ta se prudce zvyšuje a je klidně možné, že se najdou sponzoři, kteří pochopí, že tudy lze dělat nějaký zajímavý byznys se sportem, se zábavou, a tak dále. Takže to nemusí nakonec asi být stát, který se bude angažovat v této věci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Koneckonců ta prestiž se snad ještě zvýší, jde-li to vůbec. Díky té její disciplíně, od které si nejenom ona hodně slibuje.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, a tak sport je zvláštní, ona taky ještě může upadnout, to nikoho nenapadlo. Ona je v nevděčné situaci. Automaticky se očekává, že vyhraje a když vyhraje, tak budou lidi rádi, ale když ne, tak jí potká osud jiných favoritů, nad kterými potom v hospodách lidé budou lámat hůl a říkat, že prostě zradili a že se to nepovedlo a já nevím, a nepřijdou jim na jméno, no. Tak tohle to já jí doopravdy nezávidím. Daleko lepší je, když se od člověka nic nečeká, když pak překvapí, než když se to má za hotovou věc. Tak já bych ještě počkal a radši bych to relativizoval. Ona to tak taky moudře dělá, jo. Nevytahuje se předem a pak je vždycky potěšená.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak budeme svorně držet palce. Ale když jsi mluvil o tom, že vrcholový sport se v mnohém blíží showbyznysu, tam si mladí často hledají právě vzory a možná bychom mohli podtrhnout, jak, že se zase vracím k našim hokejistům. Reagoval Jaromír Jágr po tom prohraném souboji s Rusy, protože on se tam přihlásil k jasné chybě a myslím si, že to není úplně obvyklé, že někdo dokáže pojmenovat takto, jako to udělal on, své pochybení.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak on je už dostatečně nad věcí, dostatečně dobrý, dostatečně i slavný a respektovaný, aby si to mohl dovolit. Tak já si myslím, že to je ve vyspělosti toho člověka, který už dosáhne mnoho úspěchů, tak pak také umí přijmout prohru. Taky vlastně všechny neúspěchy české hokejové reprezentace, které si pamatuju, všechny prohrané zápasy, vždycky když komentoval Jaromír Jágr, tak on vždycky říkal, to víš, je to sport a myslím si, že je jeden z posledních, který ještě říká, že je to sport a jemu to věřím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí dnes s Ivanem Hoffmanem. Jednou z událostí uplynulého týdne bylo zrušení Dělnické strany, což podle průzkumů přivítala většina lidí. Extremisté ale půjdou do voleb pod jiným názvem, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já jsem zaregistroval právě hlavně už teda ty ohlasy, protože to, že to tak dopadne, to se tak trochu už předpokládalo. Těch argumentů, které na druhý pokus stát shromáždil proti té partě lidí, kteří se tváří, že se perou dělníky, ale všichni vědí, včetně jejich předsedy, že jim jde o úplně jiné věci, a že jsou vlastně lehce xenofobní a nesnášenliví a tak dál. Tak to bylo docela pravděpodobné, že ta strana nakonec bude u soudu zrušena. Ale právě zajímavé bylo a to nikdo neuměl úplně předem odhadnout, jestli to lidé budou spíše brát jako ohrožení demokracie, ke které patří, že těch stran je hodně, zprava doleva, některé jsou i extremnější, jiné umírněnější, anebo jestli naopak budou lidé vnímat tuto stranu jako nebezpečí pro společnost, schválně říkám raději pro společnost, než pro demokracii, protože s tou demokracií nejsme úplně spokojeni, s tím, jak se projevuje, ale jestli není ohrožená společnost. A ukázalo se, že až nějakých 75 procent lidí, a to si myslím, že je hodně, se přiklonilo spíš na tu stranu, že je potřeba tu stranu zrušit, než že by se přimlouvali za to, aby prostě jich co nejvíc existovalo. Já bych v té souvislosti, mě napadla jiná věc, ono ten důvod, proč lidé nemají tuto stranu, anebo extremisty většinou rádi, anebo proč ta její úvodní popularita poněkud opadá, je asi v tom, je nejvíc poškodilo to, že je lidé spojují se žháři, kteří mají na svědomí popálení dítěte, malé holčičky. Tu lidé viděli tolikrát v televizi a tolikrát se jim propojilo, že prostě s tou nenávistí, s tím extremismem, když se zajde daleko, tak to má takovéto strašně smutné konce, že oni už se z toho podle mě nevzpamatují, ať už budou kandidovat pod jakýmkoliv názvem. Ale to vůbec neznamená, že by u nás nebyl prostor pro jiné strany extremistické, které si budou počínat poněkud inteligentněji ve své rétorice a které tím pádem osloví daleko více lidí. Ten prostor pro ně je dán ne tím, že by oni byli geniální, ale postupným úpadkem, anebo někdy bych řekl i degenerací stávajících politických stran.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru pro Hospodářské noviny vyzval, abychom řešili příčiny, nikoliv důsledky. Jinak, jak řekl, to tu znovu vyroste jak plíseň, tak o tom si možná taky mluvil, o tom, že je potřeba spíš se obracet k těm příčinám.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano, ale mě by docela zajímalo, my máme docela zajímavý, asi hodnověrný průzkum o tom, jak lidé reagují na zrušení demokratické strany a mě by zajímal průzkum, kolik lidí by uvítalo zákaz jednotlivých stávajících stran parlamentních, jo, aby to bylo s čím porovnat. Kolik lidí by chtělo zakázat zelené, zakázat ODS, zakázat ČSSD, jo, to by byly zajímavý čísla, protože vlastně zatím ty velké strany, které jsou zodpovědny za to, jak se spravuje u nás majetek, tak nevykazují příliš velké úspěchy a možná, že by konečně měl přijít někdo, kdo by je obvinil z trestné činnosti za to, jak u nás hospodaří, jaký udělaly šílený dluh, jo. Za ten útěk před právníky zpětně, jo, je prostě jak poslat, protože to byla vlastně taková, takové znárodnění naruby, jo, tak to nic pěkného. A tam by mě docela zajímalo, jakou vizitku by dostaly strany, které prostě se tady tváří, že jsou demokratické, že jsou v pořádku, že jsou normální, to bych rád docela viděl, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak o zákaz asi nepůjde, ale v jistém smyslu takové hlasování nás čeká zanedlouho přece ve volbách, od toho volby jsou, aby se ukázalo.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, volby by měly mít, ano, tento charakter, přesně tak, ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na politickou scénu se jako velké předvolební téma vracejí Pandury. Mercedesy mezi obrněnými transportéry, jak se měl vyjádřit kdosi z armády. Když srovnáme, Ivane, nákup 107 transportérů Pandur pro českou armádu za 14 miliard korun a 260 Pandurů pro portugalské ozbrojené síly za bezmála 11 miliard, tak něco tu nehraje, to člověk ani nemusí umět dobře počítat, aby zjistil, že něco není v pořádku.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, nehraje od začátku, ono vlastně, když teď nedávno bývalý premiér Topolánek včera hovořil o tom, o tomto problému, tak mě tam zaujala jedna poznámka, proč právě u armádních zakázek možná hrozí ta korupce větší a on tam zmínil, že vlastně vždy je to obestřeno nějakou tajností, nějakým utajením, stupněm utajení, nějakým, něčím tajemným a že je potřeba to do budoucna daleko více zprůhlednit, než jak to u nás bylo dosud. Já, když toto politici říkají a navíc před volbami, tak mám pocit, že to má téměř nulovou váhu. Podstatné je, zda to, co označují politici za potřebné, dělali tehdy, když byli u moci. A tady kupodivu zjišťujeme, že když ti politici mají moc, tak vlastně si nějakých pochybení, nějakých rizik vesměs vědomi nejsou. A vlastně si na ně vždy vzpomenu až tehdy, když už nejsou u moci a když jsou v opozici. To znamená, já bych řekl, že to je dokonce od těch lidí, kteří kdysi tu moc měli a mohli rozhodovat o těchto věcech a neučinili tak, tak že když pak dodatečně a teď nemyslím jenom předsedu ODS, ono to platí i pro předsedy ostatních stran, takže když to pak činí v opozici, tak že to je vlastně drzost, že si z nás dělají teda neuvěřitelnou legraci a je potřeba jim to takhle říct, ať jsou radši zticha.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale už by asi měla přijít doba, kdy nějakým způsobem bychom politiky měli přimět k tomu, aby přijímali onu odpovědnost.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak určitě ano, tak byly zmíněny ty volby, jsou dvě možnosti. Jedna možnost je, že prostě ty strany, které v minulosti nesplnily tu roli a nepřevzaly tu odpovědnost, anebo pochybily, tak je člověk nebude volit jako nějaké nejmenší zlo, ale nebude je volit vůbec a vybere nějaké jiné. A pak ještě jedna možnost a ta by se mi docela líbit, kdyby prostě při jedněch volbách, neříkám, že to mají být tyhle, možná třeba ty další, k těm volbám nepřišel vůbec nikdo. To by byl signál.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Www.rozhlas.cz/praha, to je internetová adresa, kde najdete přepis našeho rozhovoru s Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku. A také si může případně poslechnout i reprízu našeho pořadu dnes po 23. Hodině. Dopravní podnik hlavního města má problém vypovědět hernám v prostorách pražského metra smlouvy, proč?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, asi proto má problém je vypovědět, protože uzavírá stále další, i když se rozhodl, že prostě herny nejsou prostě ten potřebný prvek, který lidé potřebují k tomu, aby se přepravovali z místa na místo. Mě na těch jednotlivých kauzách hlavního města a magistrátu a dopravního podniku nejvíc fascinuje ani ne tak to, že prostě se tam vždycky najde někdo, kdo uvažuje, jak vydělat nějaké peníze a získat nějakou provizi a jak uvažuje, jak něco udělat draze, i když by to šlo levněji. Mě na tom překvapuje to, že v této kauze těch heren v metru si nejprve dobrovolně oni sami teda ti manažeři řeknou, že to tam nepatří a že se pokusí to metro od tohoto plevele jaksi očistit. Ale potom současně vydávají další povolení. To znamená, že oni nejprve si dobrovolně dají nějaké předsevzetí a pak uvažují, jak ho obejít. Já bych řekl, že to je nikoliv jenom nějaká nepravost, anebo nějaký, zločin je asi silné slovo, ale nepravost, ale je to také projev hlouposti a mě docela děsí, že podnik, který přepravuje miliony lidí, řídí lidé, kteří jsou ve skutečnosti hloupí. To je strašně nebezpečné, vždyť přepravovat lidi je, to je obrovská odpovědnost. Asi by tam měli být za manažery zvoleni nějací chytřejší lidé.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme tady do zahraničí. Proč tolik povyku z Číny kvůli tomu, že americký prezident Barack Obama přijal tibetského dalajlámu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ta Čína si činí nárok na Tibet odjakživa a zase z druhé strany ten způsob, jakým si činila nárok a jak vypadala ta okupace Tibetu, jak tam potlačili Číňané povstání lidí, kteří si tu provincii nejspíš představovali, jako že patří jim a že ti Číňané tam jsou, by měli být jenom v lepším případě na návštěvě, tak to jsou staré známé historické případy, příklady, ony jako zapadají trochu do povědomí, dnes už hodně lidí se na dalajlámu dívá jako na člověka, který je takový diplomat, který chodí po světě, všude ho přijímají a jak jde čas, tak lidé mají sklon zapomenout, co všechno tam Číňané prováděli, kolik tam vyvraždili lidí a jakými doopravdy šílenými způsoby ty Tibeťany, ty mnichy, protože ti nechtěli ustoupit, jak je mučili a trhali na kusy a to byla, ta historie v tomhle tom je úplně příšerná. A zapomenout to těm Číňanům a tvářit se, že s nima obchodujeme, tak je nebudeme, nebudeme prostě jim nic připomínat, dáme přednost teda tomu byznysu před nějakou obhajobou pravdy, anebo lidských práv. Tak to je nebezpečná věc a američtí prezidenti mají v popisu práce se s tím dalajlámou potkávat, taky to každej vždy udělal.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, a právě proto jsem se ptal, proč zrovna teď takový povyk, když všichni předchozí prezidenti přijímali dalajlámu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, protože ono to ze začátku vypadalo, ještě na podzim, než jel na návštěvu do Číny, tak se Obama tomu vyhýbal a rozhodl, že ten jeho vstřícný postoj k Číně podpoří tím, že se do toho setkání s tím dalajlámou příliš nepožene. A zřejmě vlastně, jestliže dnes se s ním nakonec přece jenom setkal.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
I když to nebylo tedy v Oválné pracovně.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, nebylo to úplně na té nejvyšší úrovni, tak je to vlastně signál Číně, anebo je to jakýsi prostě pro ně trest za to, že oni na tu jeho vstřícnost příliš nereagovali. Ta Čína dělá svou politiku a tam Obama s tím svým otevřeným postojem, který teda jako deklaroval, moc neuspěl. Já si myslím, že je ale otázka, jestli ty naděje, které se vkládaly v Obamu, že vlastně přinese nějaký nový styl politiky a nějak méně agresivity, a tak, jestli to bylo všechno v pořádku, jestli z jeho strany to byl doopravdy upřímná snaha změnit styl politiky, anebo jestli to byla jenom vlastně strategie politická a svým způsobem finta, jak vyhrát volby, jak získat hlasy, jestli ve skutečnosti to, v čem jsou ti američtí prezidenti stále setrvačně stejní, nepřevažuje nad tím, v čem se na první pohled od sebe liší.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Návštěva tibetského duchovního v Bílém domě prý podkopala vztahy mezi Čínou a Spojenými státy. Ještě možná jsme nezapomněli tu rétorika, takto jsem to četl dnes. Je to možné, aby opravdu to nějakým způsobem poznamenalo vztahy Číny a USA?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ten jejich byznys je tak velký vzájemně, že oni spolupracovat budou nepochybně dál, ale z druhé strany asi podstatnější, o tom se u nás příliš moc nemluví, Čína poměrně úspěšně se jí daří zbavovat těch amerických dluhopisů, které vlastně z ní činily takového, no, vlastně Američané mohli přes ty jejich obrovské rezervy a přes ty dolary, které měly v bankách, poněkud vydírat a to se trochu mění. Číňané jsou opatrní a v budoucnu se může ukázat, že ta americká dominance bude slábnout. Ta vyjednávací pozice Číny bude silnější. Uvidíme, jak to bude, ale Američané doopravdy budou muset velmi citlivě teda vyvažovat tu svoji politiku, protože ta Čína bude silnější a může jim přerůst přes hlavu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Svobodný a živý. Takový titulek nese tvůj dnešní komentář v Deníku a navzdory tomu je to čtení spíš deprimující, jde o libyjského terorismu, který měl podíl na atentátu v Lockerbie a kvůli smrtelné diagnóze byl propuštěn z vězení.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
My si dnes povídáme a ten minulý týden dal mnoho takových námětů k tomu takovému nějakému přemýšlení o politice. Tenhle ten příběh, ten je o tom, když se prostě pomíchá politika s byznysem, Britům prostě hodně záleželo na tom, aby British Petroleum, ropná společnost, nepřišla o kontrakt s Libyí v hodnotě nějakých 540 milionů liber, to je, myslím, nějakých našich 16 miliard, to už je hodně peněz a Libyjci jim pohrozili, že pokud ten atentátník zemře v britském vězení, tak ten kontrakt vypovědí. Tehdy se prostě našel lékař, který řekl, že atentátník bude žít už jenom tři měsíce a tak ho teda z humanitárních důvodů, z takového soucitu pustili domů zemřít. No, a teď se ukazuje, že jemu se nějak moc zemřít nechce, ani nikomu neslíbil, že zemře, jo. Ta nemoc, ta rakovina, ta se prostě daří nějakými léky léčit, teď je mu líp i proto, že doma žije v luxusní vile, je za národního hrdinu, no, a teď ti pozůstalí samozřejmě si dávají otázku, jestli teda, jestli je to takhle v pořádku, jestli teda neměl existovat nějaký soucit i s lidmi, kteří nevinně zemřeli v letadle, které vybuchlo nad Lockerbie. No, a tohle se nedá moc řešit. Moje představa, jak by se to mělo řešit, je ta, že by měli teď požádat Britové Libyjce, aby když teda je takhle čile naživu, tak oni ho nepustili proto, aby naživu žil, tak aby se vrátil do basy a když bude umírat, že jim ho teda znova z humanitárních důvodů vydají, ale ta moje poenta je, že se to samozřejmě nestane, protože hrozí jim, že by terorista zemřel ve vězení a přišli by o ten kontrakt za 540 milionů liber. To je prostě doopravdy katastrofa. Politika by se, anebo spravedlnost by se s politikou a s byznysem prostě míchat neměla.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na závěr našeho povídání s Ivanem Hoffmanem máme tři E, jak jde dohromady ekologie, energie a estetika v případě panelových domů. To je totiž dnešní téma Kávy o čtvrté, ale my o tom mluvíme už od rána a také se chystáme zeptat se našich posluchačů. Jak to vidí Ivan Hoffman, bydlel jsi někdy v paneláku?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, bydlel asi dvakrát. Nejprve se zeptám, kolik na to mám ještě času.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Asi tři minuty.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tři minuty. Já jsem si v minulosti, když se stavěly ty paneláky, já jsem tam ještě zažil ten minulý režim poměrně velkou jeho část, tak jsem si vždycky říkal, to je tady možné jenom proto, že máme to centrální plánování a že prostě ty králíkárny postavil prostě ten režim prostě pro lidi, aby je měl pod kontrolou, aby je tam vlastně mohl jim kdykoliv vypnout proud a vodu a držel je pod krkem, to bylo moje vysvětlení, proč v tom lidi bydlí a potom ten režim teda zanikl a já jsem jednou prostě udělal poznámku tohoto typu a najednou jsem dostal prostě do rádia nějakých snad 200 dopisů, ve kterých mně lidé vesměs psali, rádi vás posloucháme, ale to co jste udělal, s tím teda nemžeme souhlasit a naštval jste nás. My máme prostě ty své byty rádi, my jsme si je opravili v těch panelácích, nám se tam líbí. Lidé si je prostě koupili do svého vlastnictví, zprivatizovali, vyměnili si tam ty jádra, a tak dále. A pak jsem si uvědomil, že jsem se asi nějak mýlil, že lidé ve chvíli, když jsou mladí a někam přijdou, tak vlastně s tím prostorem, do kterého vejdou, spojí svoje vzpomínky. Narodí se jim tam děti, vychovají je, vracejí se tam z práce, dívají se tam spolu na televizi, obědvají, jedí, no, prostě kus jejich života se odehraje prostě mezi těmi škaredými panely až si ty panely nakonec oblíbí a jsou tam doma, je to regulérní domov a se jim tam normálně líbí. To je pro mě obrovský životní šok. Já samozřejmě kdysi jsem se hodně zajímal o to, co se s těmi paneláky dá dělat a řekl mi nějaký slavný inženýr, že to nejlepší je tam, jak jsou, je prostě zbourat, vyhodit do vzduchu, nějakým takovým katerpilarem je udusat, protože rozebrat se to nedá, odnášet to nemá cenu. Takže se to má zahrnout hlínou a na tom postavit nějaké důstojné lidské bydlení. Ale je to složitější.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ona tam jistě hraje roli i cena, ostatně mluvilo se o tom nedávno na stavebním fóru, že zdá se, že pokud bude nějaká poptávka po bytech, tak spíše po těch starších. Rozuměj v panelových domech, takže i to je samozřejmě pádný argument.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano, protože dnes se staví za peníze, které lidé nemají na půjčku, a stavějí jim to firmy za peníze, které také nemají, protože si na tu výstavbu půjčují u bank, to znamená, že vlastně ta cena těch, toho nového bydlení dneska je naprosto vymyšlená, spekulativní, předražená, to znamená, dneska pořídit si byt je strašně riskantní. Ve chvíli, kdy člověk si není úplně jist a kdo si je jist, že bude i nadále vydělávat, že bude schopen splácet hypotéku, je z takového hlediska sebezáchovy skoro lepší si koupit stan a bydlet někde na louce. Ale takže to může být jeden z důvodů. Ta cena je samozřejmě důležitá, proč se ty panelové domy nejen, že nezbourají, ale možná nás ještě přežijí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a co se týče estetiky, tak jak jsem pochopil, Ivan Hoffman je spíš skeptik, nečekáš, že by se to dalo nějak vylepšit natolik, aby třeba tvůj estetický cit to neuráželo, takové panelové sídliště.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám rád přírodu, když se člověk rozhlédne po krajině a ta městská krajina, ta mně stále méně říká, ale znám hodně lidí, kteří bydlí ve městech rádi a myslím si, že je to, že to je normální.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My o tom, připomínám, budeme mluvit v Kávě o čtvrté právě o ekologii, energii a estetice spojené s panelovými domy. Naším hostem v pořadu Jak to vidí byl jako každé pondělí Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu, budeme se těšit opět za týden na shledanou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Také, na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připomínám, že přepis rozhovoru najdete na www.rozhlas.cz/praha, případně si můžete poslechnout reprízu po 23. hodině dnes večer.