Jak to vidí Ivan Hoffman - 21. ledna

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také přeji hezký den, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno. Vláda přežila pátý pokus o svržení. Opozice chtěla vyslovit nedůvěru koalici premiéra Petra Nečase. Důvodem je novoroční amnestie prezidenta Klause, kterou ministerský předseda spolupodepsal. Výsledek hlasování šlo očekávat. Jaký mělo podle vás smysl?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já to nevím. Já si myslím, že to neví skoro nikdo, protože pokud bychom se na to podívali pragmaticky, tak je naprosto jasné, že Poslanecká sněmovna bude chtít přežít až do posledního dne. Většina poslanců dělá tu práci velice ráda, baví je to, rádi tam chodí a také se říká, že si kapři prostě nevypustí rybník a to všichni vědí. To znamená pokud opozice vyvolává hlasování o nedůvěře vládě, tak musí mít předem jistotu, že to nedopadne podle ní, že to nedopadne dobře, respektive, že to je pokus marný a podobně vládní koalice, která vlastně se na amnestii neshodne, tak se zase velmi dobře shodne na tom, že je potřeba, aby ten jejich projekt pokračoval dál, neboť opozice nemá žádnou jinou alternativu a tak dál. To znamená zdánlivě to je nesmyslné, ale já si myslím, že asi k tomu pokusu odsouzenému předem k neúspěchu byl vlastně jenom jeden důvod, a to ta samotná amnestie. Je to téma, které v zájmu všech bylo si o něm ještě popovídat a říct: My jsme to nechtěli, my za to nemůžeme, udělat si nějaké alibi před občany. To koneckonců udělaly i strany vládní všichni se vlastně od toho distancovali a nechali v tom pana prezidenta samotného s tím, že měl se před tím poradit a oni by mu to rozmluvili. Tak já mám pocit, že toto byl důvod, proč se o tom muselo mluvit, ale odvolat vládu, to nikdo nemyslel předem vážně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže svým způsobem v tomhle tom kontextu přece jenom takové hlasování mělo svůj smysl, jak jsme se k tomu ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, jenomže to bylo už popáté, takový důvod se vždycky najde další a je otázka, co si o tom máme myslet. My ty lidi platíme, oni chodí do toho zákonodárného sboru proto, aby zlepšovali zákony, přijímali něco, co nám zjednoduší život anebo naopak, aby taky občas nějaký zákon, který je úplně k ničemu zrušili. Za to dostávají poměrně slušný plat, odměny, náhrady a tak dál a když je vidíme, že hovoří od cesty, že vlastně v té pracovní době vymýšlejí nesmysly a navíc ještě někteří z té práce odcházejí a mají pocit, že tím deklarují nějaký politický postoj, ale my je neplatíme za to, aby prostě se zvedli a odešli pryč. My je platíme za to, aby tam něco odvedli, nějakou práci. No a z toho pohledu docela riskují, protože ten volič si pak může říct: No neplatím já je zbytečně?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se zamýšlíme nad tím smyslem podobných hlasování, nebo pokusů, měla by sněmovna obecně volat vládu k zodpovědnosti i tímto způsobem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak ono by bylo dobré, kdyby doopravdy tímto institutem Poslanecká sněmovna šetřila. Mělo by to být doopravdy v takových nějakých ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dávkovat to.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... odůvodněných, přesně tak. A navíc mělo, když už k tomu dojde, tak by si to mělo myslet smrtelně vážně, to znamená měl by existovat nějaký předpoklad, že se doopravdy ti poslanci budou rozhodovat jestli je dobře, aby taková vláda pokračovala anebo to není dobře a budou k tomu přistupovat věcně, nikoliv podle nějakého stranického klíče. Jenomže tento předpoklad téměř nikdy nemůže být splněn. To znamená, já pokaždé, když se má hlasovat o důvěře nebo o nedůvěře, tak jsem vůči tomu hodně skeptický a říkám si, že ztrácejí čas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje podle vás, pane Ivane, důvod, jaký, proč by měl Nečasův kabinet přežít, zůstat u moci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já nevím. Když se podíváme na to, jak dopadly výsledky voleb, jak vypadala ta první vládní koalice, která měla naprostou většinu, tak tehdy se dalo říct, ano, toto je koalice politických stran, která má tak výraznou podporu obyvatel, že má tím pádem i mandát provést důležité změny a tak dále. Jenomže ta vládní koalice se rozpadla, vidíme, že vlastně ten, to torzo té koalice je podporované různými skupinami přeběhlíků. Tomu se doopravdy těžko jinak dá slušně říct. A tím pádem už vlastně o nějaké reprezentaci voličů se dá těžko mluvit. Představitelé vlády a samotní ministři se často od kroků vlády distancují. To znamená už to všechno přežívá jenom řekl bych z takových zjištných důvodů samotných aktérů nikoliv proto, že by ten projekt byl nějakým způsobem nosný a užitečný. A to je dost důležité říct, protože ve chvíli kdy my máme vládu, která nám zjednoduší život, pomůže něco vyřešit, o kterou, ke které máme důvěru, tak je to něco naprosto jiného, než když jenom čekáme, kdy to skončí, ale navíc si vlastně ani neumíme příliš představit, že to, co pak přijde, bude o něco lepší. To je beznaděj a to v tom se špatně žije.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Václav Klaus kritiku udělené amnestie odmítá, považuje ji za politický útok na svoji osobu, premiér Petr Nečas se hájí tím, že amnestii musel podle ústavních zvyklostí podepsat. Jaký je na to váš názor?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak každý má svoji pravdu. Těch úhlů pohledu, které na to můžeme vzít, je víc a možná, když se budeme dívat čistě na zákony, tak se ukáže, že každý udělal to, co mohl a tím pádem asi bude velmi těžké prokázat někomu nějaký špatný úmysl a kdybychom ho i tušili, tak nebude možné ho za to nějakým způsobem trestat, a tak. Nicméně, že je možné celé to kritizovat a že je užitečné pídit se po tom kdo to vlastně napsal, proč některé části té amnestie byly formulovány přesně tak, jak byly, co je náhoda, co není náhoda. To určitě smysl má. Rovněž má smysl porovnávat tuto amnestii s jinými, které byly v minulosti a povídat si o tom, ale výsledkem toho by nemělo být, že politik, kterého jsme zde dlouhá dvě desetiletí respektovali, tak najednou všichni se od něj odvrátí. Výsledkem by mělo být, že samotný ten institut a amnestie projde nějakou kritickou debatou a buďto se něco v tom mechanismu změní anebo úplně od té amnestie odstoupíme jako od jakéhosi feudálního přežitku, který s demokracií vlastně mnoho společného nemá a to by možná bylo užitečnější, než když je to v té vysloveně osobní rovině anebo v rovině nevraživosti politických stran, protože z toho vlastně my nemáme vůbec žádný efekt do budoucna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, jinými slovy, že ta debata momentálně kolem amnestie spíše jaksi uvízla na nějakém mrtvém bodu nebo motáme s nějak v kruhu, místo toho, abychom třeba se zabývali i těm problémy, na které amnestie ostatně poukázala, jako je třeba přeplněnost ve věznic nebo délka soudních řízení?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tam už předem bylo jasné, že tenhle ten problém se nevyřeší, protože pokud se nemění legislativa a zákony, tak za stejné přečiny jako v minulosti se opět do vězení dostanou lidé jenom jiní, to znamená ta amnestie řeší problém přeplněnosti věznic jenom na nějakou krátkou dobu. Ten problém by vyřešila změna zákonů, kdyby místo pobytu ve věznici se volily jiné tresty a možná by byly i účinnější než to, že prostě někoho ta legislativa pošle na určitou dobu do vězení a nic z něj pak není, protože věřitel, věřitelé se nedočkají žádné náhrady toho, o co byli okradeni, ženy, které, kterým se nedostávalo alimentů, tak je taky neuvidí od toho vězně, který sedí někde ve vězení. To znamená někdy by víc pomohla exekuce majetku, anebo nějaký alternativní trest, než toho člověka živit za státní peníze ve vězení. Ale to je věc, kterou už si ta právnická obec mezi sebou dávno vyříkala. To, co by se mělo udělat, se více méně ví, protože my nejsme jediný stát na světě, který má takovýto problém a jsou jiné, kde vidíme, že ten problém doopravdy mají a ta represe ho nevyřeší. To znamená to je věcná odborná debata, ale to, co teď vidíme, to už je jenom hledání alibi, lidé se snaží, kteří v tom mají na tom nějaký podíl na té amnestii, se z toho nějak vyvinit a od nich už se teda asi nějakého řešení nedočkáme a máte pravdu, že bude se přešlapovat na mrtvém bodě, ale celá ta debata by měla mít význam pro to, aby ti, co přijdou po nich, už v předstihu věděli, že tenhle ten problém zde je a že je potřeba ho řešit v době, kolem toho nejsou žádné emoce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kudy by se tedy tato debata měla ubírat? Měli bychom vidět hlavně tu budoucnost v ní.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, to už je otázka pro například pro pana Baxu, to si myslím, že já bych byl hrozně rád, co řekne o tom on, protože tady já už expert nejsem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je pro právníky, jasně ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ale já se obecně přimlouvám za co nejméně násilí mezi lidmi, protože my k tomu máme všichni nějaký sklon řešit věci drsně, ale většinou se tím nic nevyřeší a jenom se motáme v bludném kruhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil teď o panu Baxovi, předsedovi Nejvyššího správního soudu, tak právě s ním jsme minulý týden otevřeli téma, a to je několik referend, které u nás proběhly a zdá se tak nějak, že zažívají jistou renesanci. A pro vás, pane Ivane, přišla otázka od pana Miroslava z Prahy-Třeboradic, cituji: "Uměl byste zformulovat zjištění ověření, která prokazují, že od konce války všem vládnoucím stranám a strukturám u nás vadily a stále vadí ty aktivity nenáviděné občanské společnosti, občanská sdružení, která se nepodvolují současným místním politickým trendům?" Doufám, že to není teda spíš otázka na pana doktora Baxu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já nevím, já jsem velkým stoupencem občanské společnosti, a to právě z toho důvodu, že když se člověk dívá na to, jak se vyvinula zastupitelská demokracie, od které mimochodem já jsem si, když to všechno vznikalo, ten systém více stran a pluralita stran, docela hodně sliboval. Ale v praxi se ukázalo, že i dobrou myšlenku jsou lidé schopni nějakým způsobem pokazit a teď mám takový pocit, že jsme se dostali do takové nějaké dějinné periody, kdy by vlastně více prvků přímé demokracie nám hrozně prospělo. Nejen proto, že bychom možná některé věci vyřešili lépe než ti zákonodárci, kteří když se dostanou k moci, tak pak už myslí jenom sami na sebe a vlastně o tom, že by nás měli zastupovat ani netuší, možná jim to už dávno ani nikdo neřekl a ani je nenapadne, že by to měli dělat. Ale ten další důvod je, že potřebujeme více přímé demokracie kvůli vlastnímu sebevědomí, abychom se znovu identifikovali ze státem, uvědomili si, že ten stát to nejsou oni, to není něco, ten stát to jsme my, to je množina lidí, kteří zde žijí, kteří tady mají něco společného kromě toho, že každý je sám za sebe a každý je kdo z koho, tak také vytváříme nějaké společenství a ta občanská společnost to je vlastně, jak já si to teda představuji, to je hřiště, to je prostor, na kterém jsme tým, prostě jestli to smím takhle říct, takovou banální sportovní terminologií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Barack Obama složil slib pro druhé prezidentské období. Nás druhé kolo přímé volby prezidenta čeká koncem tohoto týdne. My samozřejmě kandidáty hodnotit nebudeme. Nicméně, pane Ivane, s jakými pocity sledujete tu finišující kampaň? Očekával jste třeba jiná témata, jiný průběh?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já jsem v podstatě předpokládal, že to bude nějak tak, jak to teď je. Můj takový hlavní pocit z toho, co se teď děje, že my máme dva stále stejné kandidáty a na ně nějak strašně moc televizí. A oni teď mají takové to turné, že jdou z jedné televize do druhé a věří tomu, ale já mám pocit, že i mediální experti a mnoho lidí věří, že právě v těch televizních debatách se rozhodne. Máme to možná okoukané z té Ameriky, kde prezidentské debaty doopravdy jsou nesmírně sledované, ale musíme si uvědomit, je jich méně, je jich několik a jsou perfektně připravené předem. A to, co sledujeme u nás, je dílem i takové, ať se na mě teda kolegové z televizí nezlobí, trochu takové amatérství. Ti dva kandidáti přejímají hlavní roli, oni jsou tam za ty šoumeny, toho moderátora se snaží vytlačit, aby prostě s ním nemuseli příliš diskutovat a řídí si to sami. A i když si počínají gentlemansky, tak můžeme si všimnout, že zatímco ta první debata je ještě velice zajímavá, lidé doopravdy mají možnost je lépe zpoznat, tak už v té druhé, oni se začnou opakovat, my je strašně známe, to jsou prostě těžké politické váhy, jsou tady s náma 20 let a už všechno řekli a když máme špatnou paměť, tak občas se rozvzpomeneme, no a ukáže se, že ten odliv těch diváků k panu Šípovi, k panu Krausovi a nebo těch, kteří se raději povídají na Hříšný tanec, který běží na konkurenčním kanále, je víc než těch, kteří se soustředí na tu prezidentskou debatu. Jinými slovy ti kandidáti, když se opakují často, když se to přežene, tak už začínají lehce nudit a pak už je to otravné. To znamená ta kampaň je tak živá, tak řekl bych vypjatá emočně, že už to potom přestává toho diváka bavit a to znamená, že ten efekt těch debat může být úplně jiný. Nemusí to být tak, že ti lidé, kteří volili jiné kandidáty, se nakonec rozhodnou pro jednoho z nich právě na základě toho, co odezírají jim ze rtů z obrazovky. Může to být tak, že unaveni tím množstvím debat, prostě takovým tím rozžvaněním toho tématu úplně do podrobností jednotlivých, ale které už lidi až tolik nezajímají, tak nakonec ti lidé spíš k těm volbám nepůjdou. To znamená ty efekty doopravdy můžou být různé. My už jsme o tom říkali minule, to je velké dobrodružství, protože to je poprvé, nevíme, jak to dopadne, ale může to mít skutečně i tenhle ten vývoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by ten počet těch debat bylo svým způsobem kontraproduktivní?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Mám ten pocit a navíc můžeme si všimnout, že je tady strašně moc takových, takové agrese a vypjatosti a ta kampaň, i když si teda slíbili, že budou gentlemani a já si myslím, že i publikum by si mělo slíbit, že k sobě bude vlastně se chovat gentlemansky, protože kampaň pomine, jeden z nich se stane prezidentem, ale ti lidé, co se dnes rozhádají, prostě to může dlouho trvat, než se zase ta společnost smíří nějak jedni s druhými a tak dál, ovšem tady musíme spolu i po volební kampani žít dál, tak já se spíš přimlouvám za to, aby se prostě hledaly pozitiva a já sám půjdu vzorem, já řeknu, máme dva vynikající kandidáty, tohle nemůže dopadnout špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šance jsou vyrovnané. Uvidíme výsledek. Ten si řekneme za týden.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Média v posledních dnech zaplnila dvě přiznání nejsledovanější mediální události posledních dnů v Americe se stalo doznání Lance Armstronga, bývalého vládce profesionálního cyklistického pelotonu, který dosud popíral, že by prý dopoval. Překvapilo vás, že se přiznal? Někomu to přijde logické, jiným nepochopitelné.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já, pro kterého vždy byl ten Armstrong hrdina a který jsem vždycky říkal, že mně to je jedno, prostě co jako kdo odsuzuje a tak dál, pro mě je to stále člověk, kterému jsem držel palce a který utekl takové té s kosou na bicyklu, jo prostě což to pro mě byl vždy takový výraz, já jsem k němu měl vždycky obrovský respekt, tak já když se takhle přiznal, jsem si říkal, co mi to udělá, proč to vlastně je. On, kdyby mlčel a nic neřekl, tak bychom stejně všichni věděli, jak to v tom pelotonu chodí, všichni bychom věděli, že bez toho, že brali nějaké přípravky, tak by prostě tam vypustili duši v těch kopcích, to se prostě nedá zvládnout. Ty nároky už byly takové, že vlastně celé to publikum, všichni jsme je hnali k tomu, aby udělali všechno pro to, aby jsme viděli nějaký rekord, nějaký, nějaké překonání lidských možností a tak dále a vlastně jsme celý ten sport, celé to odvětví možná my diváci také vmanipulovali do toho, co potom nakonec zase odsuzujeme a co se nám nelíbí a co kritizujeme. To znamená, kdyby nic neřekl, my bychom stejně věděli, jak to bylo, tu pravdu jsme tušili a teď, jak se přiznal, tak tím vlastně jenom ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tím získal?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... on tím docílil toho, že už pro mě tím hrdinou být nemůže, jo, protože se nám víc ukázalo, že je lhář a to je možná horší ještě než ten doping, protože, kdyby to odmítl komentovat a nic k tomu neřekl, tak by alespoň neřekl nepravdu, ale ve chvíli, když prostě řekne, že všechno, co dementoval vlastně byla nepravda, tak už pro mě tím hrdinou nemůže být. Takže já z toho vůbec nemám žádnou radost, i když možná on to bere tak, že by se mu špatně žilo s tím, že všechny podvedl. Ale pokud se mu s tím špatně žije, tak je vůbec neměl podvádět. To potom ta vítězství všechna a všechno, co udělal, za to nestálo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spekuluje se právě o tom, jestli jenom ulehčil svému svědomí nebo by za tím mohly být i jiné důvody, například touha potopit s sebou i další, protože je to celý systém. Co myslíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Nevím jestli až takhle to bral a nebo jak někteří zase přemýšlejí, že by chtěl přece jenom se vrátit k nějakému závodění a že to přiznání je vlastně kalkul, jak získat prostě nějaký mírnější anebo nějakou shovívavost u těch, kteří rozhodují o tom, jestli bude anebo nebude moci znovu závodit, že by teda vlastně zatím byl v nějaký skutečně čistý sportovní motiv, to nevím. To asi neví nikdo, ale že by za tím byla i nějaká msta anebo tak, to se mi moc nezdá. Já si stále myslím, a on to i řekl, že si zaslouží být potrestán, ale ne popraven anebo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostal ten doživotní zákaz účasti vlastně ve všech soutěžích.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... no, no, to znamená spíš to bude nějaká taková sebelítost anebo já nevím. Ono, my se na ty sportovce díváme, jako kdyby to byli filosofové a nějací myslitelé, a to proto, protože jsou na prvních stránkách novin a tak, ale ano, u těch sportovců obdivujeme něco úplně jiného, než je logické myšlení a než je smysl pro pravdomluvnost a tak dál. To jsou lidé, kteří podávají obrovské výkony, ale ono to tak bývá, že na druhé straně se za to platí nějaká daň a oni nejsou moc chytrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že doznání Armstronga by mohlo něco změnit ve sportovním světě, minimálně v cyklistice?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já mám takový pocit, že určitě může, například mnoho sponzorů, pokud uvidí, že to lidem vadí ten doping, tak vlastně přestanou tu cyklistiku podporovat a tím pádem a najdou si nějaký jiný sport, kde vlastně dají peníze do reklamy a budou mít pocit, že to je lepší investice, to znamená ztráta důvěru v nějaké celé sportovní odvětví, to nastat může. Druhá věc je, pokud jde o diváky, tak je otázka, jestli se na to budou chodit dívat, jak někdo jiný prostě je rychlý, zdatný, šikovný, ale je to za cenu toho, že dopuje, že bere doping. Já si myslím, že lidi nepřestanou jezdit na kole, jo, to je jasné a stále si myslím, že když člověk dělá nějaký sport, tak je to dalek rozumnější, než když se na něj dívá. Protože aby někdo v zastoupení sportoval za nás, tak to už by bylo jak s tou politiko, že abychom nemuseli myslet, tak dáme někomu hlas, to asi ne. To znamená kola se prodávat budou, jezdit se na nich bude, ale už se nebudou zřejmě lidé tolik identifikovat s těmi idoly, kteří vyhrávají etapové závody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budete se taky dívat na Tour de France letos?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já už ne, já už ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už ne. Premiér Petr Nečas potvrdil, že jeho manželství prochází krizí, cituji: "Už dlouhodobě nejsme schopni sladit naše představy o rodinném a pracovním životě." To se ostatně nedaří mnohým. Nejenom politikům. Jak to vidíte vy?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to strašně intimní věc a když se podíváme na to, že už tři premiéři prostě nezvládli tu svojí vlastní rodinu a přišlo ke krizím a nakonec ty rodiny jim krachují, tak to je spíš trend, není to, nejde už jenom o jednoho politika. Mně přijde zvláštní na tom vyjádření Petra Nečase, kterého si mimochodem představuji jako mladého politika, jak sedával proti mně ve studiu a stále mám k němu takový vztah, no ne přátelský, k politikům nelze mít přátelský vztah, ale bohužel jsem si říkal, že to je jeden z těch jako lepších, takových slušnějších a to může být z různých důvodů. Může to být proto, protože, když jsme jezdívali, on jezdil z Prahy z té Poslanecké sněmovny a já z Radiožurnálu na chalupu, tak občas jsme se potkali úplně náhodně na pumpě a je to jeden z politiků, který, když uvidí známého člověka, tak přijde a pozdraví. Což teda ti ostatní jsou někteří takoví arogantní a já jsem k němu vždy měl vztah lepší. A říkám to jenom proto, že teď, když slyším takovou zprávu a on ji odůvodňuje tím, že v ten vztah se mu rozpadá kvůli tomu, že nebyli schopni sladit práci s rodinou, že za tím není teda žádný jiný vztah, někdo třetí, to znamená není to tím, že by se politik beznadějně do někoho zamiloval a ta rodina na to doplácí, ale, že to je doopravdy jenom nesoulad té práce a rodiny a já nevím, proč bych mu to nevěřil, když to říká, tak to tak asi je. Ale potom, já nerozumím, proč někdo obětuje rodinu kvůli politické kariéře. On má 4 děti, to nejmladší Maruška, ta má 10 let, tak já bych se vykašlal na nějaké premiérování a kdyby to šlo, tak prostě řeknu těm kolegům, nezlobte se, najděte si nějakého jiného premiéra, jiného předsedu vlády a určitě se nějak někdo obětuje, ale já teď mám vážný problém a musím vyřešit to, co je prioritou, to znamená to je rodina. A já jsem si vždy myslel, že třeba on je ten typ, pro kterého prioritou jsou tyto konzervativní hodnoty, rodina, lidské vztahy s těmi nejbližšími a najednou vidíme, že ten politik vlastně spíš rezignuje na tu rodinu, než by zrezignoval na svoji kariéru. A tomu já prostě vůbec nerozumím, to já vůbec nechápu. Já si myslím, že i ta opozice by mu odpustila, kdyby prostě se na to vykašlal, že by si nedělali z něj legraci. Já si myslím, že by to každý pochopil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že ten příběh pana premiéra má ještě otevřený konec. Uvidíme, jak to dopadne. Každopádně ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mu samozřejmě přeju, aby tu rodinu zachránil, určitě, určitě a bez legrace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr dnešního vydání Jak to vidí Ivan Hoffman, komentátor deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Děkuji za vaše postřehy a přeji do Zlína příjemný den. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Hezký den i vám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude naším hostem podnikatel Stanislav Bernard. Příjemný den všem přeje Zita Senková.