Jak to vidí Ilona Švihlíková - 28. května

Zeptali jsme sena význam ekonomické diplomacie a na potravinovou a zemědělskou soběstačnost Česka. A co zajímá vás?

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení.
V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent.
Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu je dnes naším hostem docentka Ilona Švihlíková, ekonomka. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cesta české ekonomiky z krize vede podle prezidenta Miloše Zemana přes investice. Jejich minimální výši chce stanovit limitem, který by se každý rok navyšoval. To zaznělo na nedávném žofínském fóru, co o tom soudíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já jsem v první řadě ráda, že se do té debaty začíná dostávat zásadní téma nejenom jak se z krize dostat, ale vůbec jakým způsobem pozměnit nebo vytvořit tu vizi pro českou ekonomiku. Z tohoto hlediska hodnotím ten prezidentův počin velice pozitivně, protože prostě dál k diskusi nějaké téma, je o čem se bavit zkrátka. Já bych v první řadě asi zdůraznila, že není úplně vhodné hovořit a podceňovat spotřebu domácností, protože ona ta spotřeba českých domácností je relativně dost nízká v komparaci se západními zeměmi. A to i ta spotřeba, kterou bereme jako od vlády, to co čerpáme z těch veřejných statků je nízké v poměru se všemi západními zeměmi samozřejmě, pokud se nesrovnáváme zrovna třeba s Bulharskem a podobně. A ta spotřeba domácností nám vyjadřuje nebo reflektuje ten životní standard, takže není potřeb jakoby o ní hovořit přímo. Že to je nějaké vyjídání, prostě nám ukazuje, jakým způsobem se vede části domácností. Ty investice jsou samozřejmě velké, důležité téma, které má v té tradiční ekonomii ten efekt multiplikační, to znamená ta investice by se měla rozlít po té ekonomice a násobně jaksi převýšit ten počáteční výdaj a přinést nějaké pozitivní impulsy. Hodně záleží na tom, jaká investice by to byla. To znamená, tady už je potřeba specifikovat, jak si představujeme strukturálně takovou Českou republiku, jestli je vhodnější investovat do nějakých velkých energetických staveb jako třeba se hovoří o Temelínu, do infrastruktury a do jaké infrastruktury, jestli si pod tím představíme dálnice nebo jestli se bude investovat do výzkumu a to je zase velice široké téma, do jakého výzkumu, přímo do kterého sektoru, aby to zase nebylo takové trochu rozplizlé, že se trošku dá do všeho a pak z toho není nic. Takže ta investiční stránka věci je samozřejmě velice důležitá, ale samo o sobě takový první impuls k úvaze, co dál. Říkám tedy, že to obecně vítám tuhle tu debatu, ale je potřeba skutečně vnímat, že není investice jako investice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, paní docentko, že se může Česko z té hospodářské krize, řekněme, proinvestovat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Samozřejmě může, pokud bude schopno dostatečně získat zdroje, což jaksi možná ještě řekněme je, nebo by mohlo být schopno, kdyby tady bylo nějaké zásadní úsilí o to zvýšit fiskální kapacitu státu. Je velice důležité, do čeho se bude investovat. Státní investice může být velmi přínosná i velmi nerozumná. V ekonomických dějinách najdeme příklady obou. Tady jde skutečně spíš o to, aby byly nastaveny v každém případě u veřejných investic, ať už na té úrovni řekněme, regionální nebo celostátní velmi transparentní mechanismy. Já považuji za naprosto nezbytné, aby v případě jakékoliv investice byl zaveden ten systém open-data, zveřejňovány veškeré smlouvy, kdo se zúčastnil těch zakázek, kdo o tom rozhodovat, za jakých kritérií, za jakou cenu. Protože pokud tenhle ten transparentní systém nenastavíme, tak by jakákoliv investiční politika se zvrhla v to, co vidíme v České republice dnes a denně. Tedy v různé odklony, odtoky, předražování zakázek a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlava státu navrhla také nahradit resort pro místní rozvoj ministerstvem veřejných prací, které by koordinovalo evropské i domácí peníze. Jak se vám jeví tento nápad?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Nevím, co by se skrývalo za tou změnou obsahu, tak ten název to jakoby říká, ale nevím, že zrovna ten termín veřejné práce je úplně šťastný. Já myslím, že nejde o to, jak to pojmenujeme, důležité je, jak to bude fungovat, to znamená, jakým způsobem se bude nebo nebude transparentně hospodařit.to je jeden z našich největších problémů, že se na různé zakázky prostě napojují různá chapadla té chobotnice, která se nám tady roztahuje už nějakých dvacet let a v poslední době tedy velice intenzivně. Takže dokud nezavedeme transparentní systém zakázek, tak můžeme ledacos přejmenovávat a rozvíjet, ale to riziko, že většina těch zdrojů zmizí bez užitku, je stále vysoké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O když prezident Zeman počátkem května vystoupil poprvé v parlamentu, tak hovořil mimo jiné o tom, že by do pěti let rád viděl v našich peněženkách euro, také se přimlouval za oživení ekonomické diplomacie. Podle prezidenta by dokonce velvyslanci měli mít povinně vysokoškolské vzdělání ekonomického zaměření. Jak to vůbec hodnotíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Myslím si že to že prezident zmínil ekonomickou diplomacii, je velmi, velmi dobré a velmi důležité. Koneckonců, když byl pan Zeman tady premiérem, tak byla jeho vláda první, která představila nějaký ucelený koncept ekonomické diplomacie. Ekonomická diplomacie se u nás často nevhodně směšuje s podporou exportu. To je mnohem víc ta ekonomická diplomacie. Ekonomická diplomacie vlastně znamená,že chcete v zahraničí prosazovat a obhajovat celkové ekonomické zájmy země,což není jenom export, to je podstatně víc, to může být třeba způsob, jakým budete hlasovat v rámci Mezinárodního měnového fondu, nebo jakým způsobem budete ovlivňovat politiku, třeba OECD a podobně, takže to není jen export, je to příliš úzký pohled. Myslím si, že velvyslanci u nás nedostatečně vnímají tu ekonomickou dimenzi, že často tomu nejenže nerozumí,ale nejsou schopni nebo ani ochotni se obklopit lidmi, kteří pro tyhle věci mají, řekněme, větší cit a chápou potřeby jednak českých firem a jednak zahraničního trhu a jsou schopni to nějakým způsobem propojit. Nepřispívá ani k tomu to, co se stalo v těch posledních měsících, to znamená, jakým způsobem byl sloučen CzechTrade, který patřil mezi nejúspěšnější agentury v Evropě s CzechInvestem. To je naprosto nekoncepční politika. Nevím co si od toho kdo sliboval a stejně tak ten kompetenční spor mezi ministerstvem zahraničí a průmyslu a obchodu, byť tam jsou určité náznaky po těch 20 letech nebo jak dlouho ten spor trvá. Bohužel u nás se ukazuje, že velmi často dobré nápady a kde je se zadrhnou na něčích osobních ambicích, zkrátka někdo má ego a má pocit,že jako tomu všemu musí velet a že to nemůže pustit z ruky a ty jeho úzké zájmy potom převýší to, co by pro ten celek bylo důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo je vlastně nebo by měl být řekněme, nositelem té ekonomické diplomacie, měl by to být tedy velvyslanec podle vašeho názoru?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že by to měl být velvyslanec, jeho osoba by to měla zaštiťovat, to neznamená, že musí jaksi perfektně rozumět byznysu. Měl by být schopen se obklopit lidmi, kteří budou schopni mu dodávat informace. On je musí chápat, musí analyzovat a musí to prostě zařadit do svého programu a přikládá tomu důležitost, ale na prvním místě to musí udělat ministerstvo zahraničí. A ve chvíli, kdy máte ministra zahraničí, který prohlásil, cituji: "že ekonomická diplomacie je blbost," konec citátu. Tak co asi můžete očekávat?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nestačilo by, řekněme, obchodní rada jak je to dosud, pokud se nemýlím, na našich zastupitelských úřadech.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Přeci jen ten velvyslanec je jiná figura, abych tak řekla, je to osoba, která reprezentuje, je to ta hlavní persona a skutečně by bylo vhodné, aby to jaksi nedelegoval pouze vedle, ale aby to přijal jako jednu z dimenzí toho, co má ve svém úřadu vykonávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak s ekonomickou diplomacií pracují v jiných zemích kolem nás, ve srovnatelných zemí s Českem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Podstatně efektivněji, respektive ta agentura Czech Trade byla do značné míry model, než byla tím prapodivným sloučením poněkud devalvována. Víte, v první řadě je potřeba si definovat ten národní zájem. Od toho se potom odvíjí všechno ostatní a je velmi důležité, aby ta politika, řekněme, zahraničí, řekněme ty geopolitické úvahy, byla v souladu s tou obchodní. U nás se velmi často stávalo, že tahle politika jde proti sobě. Vezměte si třeba, jak nyní se snažíme a ono se to i daří částečně, dostat na ty trhy řekněme, postsovětského prostoru, to není jen Rusko, ale i Kazachstán a podobně, posílají se tam různé delegace a podobně, je tady mnoho různých konferencí s ruskými partnery a tak dále, protože to české zboží tam stále má poměrně dobrý image a zvuk a pak si vezměte, jakou politiku vůči Rusku dělá ministerstvo zahraničí. Tam je naprostá nerovnováha. Já nemohu nikoho okopávat a na druhé straně prostě říct, my s tebou chceme dělat byznys, to dost dobře nejde. Tady je potřeba si prostě říct, jaké jsou ty zásadní priority a ta politika musí být sladěná. To je úplně první zásadní věc a potom samozřejmě musíte na těch teritoriích mít lidí, kteří mají kontakty, mají zkušenosti. Vezměte si,kolik Němců operuje v Číně. My tam máme prostě pár lidí, kdežto tyhle ty velké země tam mají obrovské houfy, kteří tam působí samozřejmě dlouhodobě a jsou podporováni i nejen tou vládou,ale především tou hospodářskou komorou. Zkrátka to zpracovávání trhu je dlouhodobá záležitost, to skutečně nefunguje tak, že někam vyjedete, někoho okouzlíte a druhý den máte smlouvu v kapse. Většina těch současných dynamických teritorií funguje na dlouhodobých vazbách, budování důvěry a hlavně v Asii, samozřejmě, velice obtížné, tam to trvá roky, Japonsko Čína. To skutečně nelze jako nějak rychle během jednoho setkání udělat a také je potřeba si na rovinu říct, že řada těch teritorií je pod politickým vlivem a mnoho zakázek se prostě uzavírá ne na vazbě byznys-byznys, ale to prostě musí být kryto tou politickou úrovní. Může se nám to nelíbit, můžeme to kritizovat, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ruský premiér Medveděv si včera postěžoval našemu premiérovi Nečasovi, že v Česku není dost ruských investic.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
A on si stěžoval, že není dost? Tak to může vzkázat domů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak vy říkáte často nám co se týče ekonomiky a té celé situace trhu práce, chybí jaksi tah a branku. Na základě čeho usuzujete?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Na základě té nekoncepčnosti hlavně. To znamená, na základě toho, že se velmi rychle mění různé přístupy, že se mění priority v oblasti hospodářské. Nejdřív obnovitelné zdroje, pak zase Temelín, pak se zase vrátíme k něčemu jinému třeba v energetice. Je to nevyvážené hlavně proto, že ta rozhodnutí jsou často přijímána na bází ad hoc politické síly, prostě kdo zrovna jaksi je u lizu a tak si vytvoří nějakou převahu 101 hlasu a válcuje ty ostatní. Jakmile se ten silový poměr změní, tak se všechno odhodí, co se udělalo a jede se od začátku a tím pádem nemůžete mít tah na branku, protože vy nevíte, co vlastně chcete. Jakoby je to komíhání sem tam, při kterém si zase tu a tam ta chapadla jaksi přijdou na své, že si vytvoří pro ně nějaký lukrativní prostor, ale to není strategie státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Elišku zajímá, zda si umíte představit, že byste kozy a mrkev, brambory ze zahrádky vyměnila za jídlo z tiskárny v podobě vysušené pilule. Paní Eliška odkazuje na zprávu, podle které Národní úřad pro letectví a vesmír financuje vývoj 3D tiskáren na výrobu jídla připomínajících replikátory známé ze sci-fi seriálu StarTrack a otázka zní, kdo a proč lidem vnucuje tak nemožné představy a osobuje si právo rozhodovat o tom, co budou lidé jíst snad na druhém konci planety?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Oni to zatím nevnucují, je to spíš vědecký experiment, ale je pravda, že už to intenzivně připomíná slavný StarTrack, kdy vlastně replikátory jsou schopny vyrobit jakékoliv zboží, stejně tak ta 3D tiskárna má obrovské množnosti, ale vždycky tam musíte dodat ten materiál, tu náplň, abych tak řekla. To znamená, já neznám tenhle výzkum nebo pokus NASA, ale myslím si, že v situaci, kdy by došlo k prudkému propadu potravin ve smyslu objemu pro lidstvo, tak se asi bude experimentovat s ledasčím, ale samozřejmě bych dala přednost přírodní stravě. Ale to neznamená, že 3D tiskárny nejsou velice významným vynálezem. Já si myslím, že 3D tiskárna bude naprosto revolucionalizovat produkci řady výrobků a že se tam skrývá veliký potenciál decentralizace. Což znamená decentralizované výroby na míru, podle vašeho vkusu, řady minimálně spotřebního zboží, ale zase je pravděpodobné, že es bude někde centralizovat ta výroba těch náplní, to znamená, těch materiálů. Ale myslím si, že 3D tiskárny se vyplatí sledovat, že možná za pět, 10 let nás překvapí, co to udělá vůbec se strukturou světové ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potraviny a nápoje představují u nás čtvrtinu veškerých výdajů domácností, takže samozřejmě nás spotřebitele jakákoliv změna cen, zejména velmi zajímá, sledujeme to velmi pozorně. Tempo zdražování potravin u nás je vyšší než průměr celé Evropské unie. Jaké jsou podle vás ty příčiny?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Tou jednou příčinou bylo bezesporu to zvýšení DPH, které tím pádem i přispělo k té velmi vysoké inflaci 3,3 % v průměru za minulý rok, mohou tady být i další vlivy, koneckonců na tom trhu se projevují nějaké regionální nerovnováhy. To co vadí asi nejen mně, ale většině spotřebitelů je, že u nás ty potraviny nebo řada potravin, ne všechny, je dost drahá a zároveŃ podstatně méně kvalitní než to,co ti kteří bydlí v pohraničí, mohou pravidelně nakupovat v Německu. To je bezesporu velice vážné varování a ono to do určité míry souvisí, ta kvalita minimálně i s tím, že se nevyvíjí dobře kupní síla obyvatel a že už ten minulý rok byla velká část obyvatelstva nucena začít spořit právě na potravinách a ve chvíli,kdy prostě jste matka samoživitelka, nebo kdy jste osaměle žijící senior, tak se nemůžete dívat na to, jestli v párku je opravdu maso a v jogurtu jogurt nebo bůhvíco, protože první a jediné, co vás zajímá, je cena. Prostě máte velmi tvrdé cenové omezení a ten trh na tyhle ty věci bohužel reaguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Volání po větším důrazu na kvalitu potravin zaznělo také na nedávném agrárním fóru, kterého jste se rovněž zúčastnila, probírala se na něm a debatovalo se o nové koncepci zemědělství, které předpokládám reaguje na ty největší bolesti zemědělství.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Ano, já bych v první řadě chtěla ocenit, že vůbec koncepce je. Vypadá to, že by to mělo být normální, ale není. Je to vlastně první ucelený materiál, který nabízí vizi pro české zemědělství, teď je potřeba se bavit, jestli je ta vize správná nebo není, ale je to něco, máte v ruce nějaký materiál, což u jiných resortů bohužel je velmi řídký stav. Ta koncepce klade důraz na obnovení posílení živočišné výroby, která skutečně u nás tedy razantně poklesla, především, ve všech kategoriích, ať je to drůbež nebo skot, ale především stav prasat je snad po 50 %, což znamená, že je vytlačován ten domácí producent zahraniční, především Polsko a Německo a samozřejmě je tady i velmi silná sociální dimenze, protože v tom potravinářství a zemědělství za posledních 12 let zmizelo nějakých 110 tisíc pracovních míst. To samozřejmě už v té ekonomice poznáte. Zaznělo tam i volání po jednoznačném označování zboží to znamená, aby bylo jasné, co skutečně je český výrobek, aby to prostě nebylo polské kuře v českém obalu. Tohle není úplně snadné vyřešit. I pan ministr pokyvoval a říkal, že na to bude reagovat, protože ono velmi často tady máte prostě českého čuníka, odvezený do rakouských jatek, zpracovaný v Německu a pak ho dovezete zpátky, je to český výrobek nebo není? To je někdy poněkud problematické, takže tady asi bude potřeba jednoznačněji stanovit pravidla, bylo by dobré, aby se spotřebitelé více zajímali a více četli, ale jak říkám, dokud tady je to tvrdé rozpočtové omezení, tak ta cena je dominujícím faktorem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten materiál má název Strategie pro růst českého zemědělství. Co byste ještě, jaké body vás v něm zaujaly, které považujete za prospěšné?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že je tam ta živočišná výroba na první místě jednoznačně zmíněná. Možná ještě z toho,co souvisí s tím agrárním fórem a s tou strategií. Tam zaznělo to, co myslím, že té koncepci chybí nebo není dostatečně zvýrazněno a to je úcta k půdě, tedy způsob, jakým zacházíme se základním bohatstvím, od kterého se pak odvíjí všechno ostatní, to jakým způsobem se orná půda kvalitní zastavuje nesmyslnými logistickými stavbami, to prokazuje prostě ten vztah k tomu národnímu bohatství, to je samozřejmě velice ostudné. Zároveň je tam určitý spor nebo je tam cítit určité napětí mezi těmi zemědělci, kteří produkují a prostě mezi těmi, kteří berou dotace, když to řeknu jednoduše, na to, že dvakrát ročně někde posečou louku. To je velmi jaksi nerovnoměrné. Vůbec se ukazuje, že ten systém dotací je nastaven vrcholně nešťastně, že nesmírně deformuje nejen ceny, ale vůbec to chování těch jednotlivých skupin. Samozřejmě zaznělo i to srovnání s Polskem, kde ten zemědělský sektor je velmi, velmi významný i sociálně a tím pádem se těší velké řadě národních podpor. Já osobně si nejsem jistá, že by tohle byla ta ideální cesta, kdyby to bylo na mě, tak celou zemědělskou politiku Evropské unie zruším, protože ji považuji za naprosto deformační a kontraproduktivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hosem dnešního vydání je ekonomka, docentka Ilona Švihlíková. Ve Švýcarsku probíhá soud ve věci Mostecké uhelné společnosti. Jenom připomenu, jde o obžalobu proti jejím bývalým manažerům a majitelům, které švýcarská justice viní z podvodů, korupce českých státních úředníků, praní špinavých peněz, a dalších trestných činů. Vás celý tento příběh hodně šokuje?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já musím říct, že v první řadě mi přijde naprosto neuvěřitelné, že takováto kauza probíhá bez pro mě dostatečného mediálního zájmu, hlavně v případě České televize. To je přece veřejnoprávní zájem, abychom tam měli stálého zpravodaje, aby každý den nebo když se něco zásadního stane, bude informovat o tom, jak se to vyvíjí. Tady prostě jde o veřejné peníze. A často to končí tím, že se prostě řeknou dvě věty a pak se mediální pozornost věnuje nějakým nesmyslným pseudokauzám, které právě od těchto zásadních problémů odvrací pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě reportér Hynek z České televize byl na místě, pokud se nepletu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Byl jednou, pokud s nepletu zase já nebo opakovaně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sečteno to nemám.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že tohle je skutečně potřeba sledovat kontinuálně, a tím narušili takový ten český nešvar, že jako kauza vyšumí, kauza B, kauza C vyšumí a pak jako z ničeho není nic. A nic se nedotahuje do konce. Ta Mostecká uhelná je nesmírně komplikovaná a to i pro lidi, kteří se o to intenzivně zajímají. U nás vlastně nebyl ani zájem to nějak rozkrýt. Švýcarsku to trvalo 6 let. 6 let než se jaksi prohrabali všemi těmi dokumenty a než tedy se rozhodli i pro ně k velice riskantnímu kroku. Víte, mně připadá velmi šokující to, že místo toho, aby s nimi od počátku byla navázána intenzivní kooperace, tak vlastně na všech možných stranách, ať už se podíváme na tu českou prokuraturu nebo na ministerstvo financí, s to zdržovalo, oddalovalo, ignorovalo a to navzdory tomu, že jde prostě o 14 miliard. Když si uvědomme všechnu tu spořící rétoriku a kolik měli ušetřit nějaké nesmyslné sKarty a podobné projekty, tak tam se vždycky hovoří maximálně v řádech pár milionů, pokud vůbec. Zatímco Mostecká uhelná je 14 miliard. To je 14 miliard korun, to aby si posluchači dokázali představit, to je víc než to, co bylo uzmuto důchodcům kvůli změněnému vzorci valorizace důchodů. To jim bylo vzato asi 12 miliard, tohle je ještě víc peněz, abychom tady měli nějakou představu, o jak obrovskou částku se jedná. A u nás zkrátka ta pozornost, kdy ten stát byl jednoznačně okraden těmi manažery a pak vlastně opakovaně byl ten stát upozaděn těmi předprodeji, to znamená, ti co si tam jako zvláštním způsobem překupovali, moc dobře věděli, co dělal ten před nimi. Tak je víceméně ticho po pěšině. Mně to skoro připadá, že jestli budeme mít takovýchto kauz víc jakože jich určitě máme víc, tak jestli je všechny dáme Švýcarsku, aby to vyšetřilo za nás, když my nejsme schopni nebo ochotni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že lze po letech tedy rozhodnout, zda ta privatizace byla, řekněme, jen kvůli nějakému chytrému využití díry v zákoně nebo součinným společením?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Samozřejmě. Jako já myslím, že na té švýcarské straně de facto nikdo nepochybuje o tom, že se jednalo o kupu trestných činů. Ale zase oni hodně riskují za nás de facto, protože samozřejmě ti obžalovaní se svými zdroji, které si z Mostecké uhelné vytáhli, jsou schopni si nabrat ty lepší právníky, ten souboj bezesporu nebude snadný, ale myslím si, že je velmi dobré, že to Švýcarsko za nás do toho šlo. I když mám pocit,že to u nás u některých lidí minimálně nevyvolává zrovna velké nadšení. Občan zkrátka vidí, že český stát není schopen a není ochoten se věnovat takovýmto zásadním kauzám a že to musí udělat nějaká jiná země. To není asi příliš optimistický výhled.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My to ale budeme sledovat s docentkou Ilonou Švihlíkovou, ekonomkou, která byla hostem dnešního vydání. Děkuji za rozhovor a budu se těšit na ten další.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já budu určitě. Hezký den.