Jak to vidí Ilona Švihlíková - 12. června (I spisovatel George Orwell by se dnes hodně divil)

Jaký má názor některých expertů na to, že záplavy by údajně mohly paradoxně napomoci ekonomice? Opravdu je krize eurozóny zažehnána, jak oznámil francouzský prezident Hollande?
Vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha Ilona Švihlíková byla hostem Zity Senkové.

Z toho, co I. Švihlíková na Dvojce řekla, vybíráme:
USA prý tajně sledují internetovou komunikaci lidí. Zdůvodněním je protiteroristický program, resp. boj proti terorismu. "Vlády špehují své občany tak, že by se i George Orwell divil. Samozřejmě, pokud někdo vystavuje na webu své osobní informace, pak se nemůže divit," řekla Ilona Švihlíková.
Dodala, že jestli chtěli teroristé zničit západní civilizaci, tak se jim to bohužel daří. "Berou nám to nejcennější, co máme, tedy svobodu informaci a důvěru ve stát. Dnešní společnost se tak dokáže na velmi sofistikované úrovni sama rozkládat. Prostě, děláme si to sami. Zásadní chybou je to, že jsme nedokázali rozklíčovat a pojmenovat, co opravdu je terorismus, proč a jak vzniká. My je musíme nejprve pochopit. A nedělat všechno proto, abychom zničili svůj vlastní svět."

Dotazy můžete posílat na mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení. V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent. Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu je dnes naším hostem ekonomka, docentka, Ilona Švihlíková, dobrý den. Vláda plánuje na povodňové škody uvolnit celkem 7,3 miliardy korun, chystá i daňové úlevy, dotace a zvýhodněné úvěry a záruky na úvěry pro zaplavené firmy, jak hodnotíte, paní docentko tu dosavadní pomoc nebo kroky státu jednotlivých obcí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Tak já si myslím, že až na ty spory, které se týkají řekněme, vedení toho celkového vodohospodářství, jak tam pravděpodobně budou a jsou dlouhodobě, je možno to hodnotit poměrně kladně a obzvláště starostové řady obcí skutečně prokázali velkou duchapřítomnost, například v Mělníku a myslím, že speciálně bychom měli ocenit především hasiče, protože bez jejich pomoci a bez jejich práce by ta situace mohla být skutečně tragická. To uvolnění prostředků je nutné. Ekonomice i těm jednotlivým subjektům pomůže. Bude hodně záviset na tom, jakým způsobem ty částky budou nasměrovány, jak se budou v té ekonomice multiplikovat, jestli to případně může mít nějaký větší afekt, možná v řádech desetin procenta. To prozatím přesně nevíme, takže jsou to jen velmi hrubé odhady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se teď možná trošku i podrobněji na to neštěstí očima ekonomky, protože i když tedy v životě nemůžeme plně všechno vyčíslit, ale analytici se docela rozcházejí, jestli by to mohlo mít paradoxně nějaký vliv na oživení ekonomiky, byť to možná zní až cynicky, k čemu vy se přikláníte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Já si myslím, že to bude mít vliv, ale bude hodně záležet na tom, jakými způsoby ty částky budou uvolňovány a na co. Takže právě ten multiplikační, ten rozlévací efekt v té ekonomice bude velice důležitý. Ono to sice zní cynicky, ale bohužel ten hrubý domácí produkt, který tak je bedlivě sledován a mezinárodně komparován, na tomhle principu funguje. Proto také někdy se říká ještě cyničtěji, že největším oživením ekonomiky je válka. Vy jakoby něco zničíte a jakoby jedete znovu z nižší základny a máte možnost to takzvaně nakopnout. Proto také ta poválečná léta obnovy, 50. a 60. jsou ta léta blahobytu, protože obnovujete něco, co bylo v řadě zemí velmi silně zdestruováno a tím pádem dosahujete vysokého růstu i zaměstnanosti. Teď to neříkám proto, že by se mi to líbilo, nelíbí se mi to ani za mák. Ale je to jaksi způsob, jakým my se díváme na tu ekonomiku, jakým způsobem ji měříme. Ono to zase souvisí s tou dlouhodobou kritikou toho, že hrubý domácí produkt asi není už úplně optimální ukazatel a rozhodně by mělo být doplněn o nějaké další pohledy poněkud komplexnějšího charakteru na ekonomiku a společnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak napsal jeden posluchač, po bitvě je už každý generál. Nicméně stoletá voda bohužel už neznamená, že přijde jednou za sto let. Jak se podle vás na ni připravit. Vím, že nejste ani vodohospodářka, ale co třeba protipovodňová koncepce? My jsme si nedávno povídali o tom, že tady absentuje zemědělská koncepce, která nicméně už má své kontury. Jak vy to vidíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Já si myslím v první řadě, že se, ještě nejsem klimatolog, to je pravda, že se ocitáme v období zvýšených extrémů. A to nejen Česká republika, samozřejmě to znamená, extrémů, ať už to jsou velké vody, nebo velká sucha na některých územích velká frekvence, tornád, hurikánů a podobně. Do této epochy jsme pravděpodobně vstoupili. Teď je velmi sporné, jestli to je otázka přirozená nebo jestli je tam silnější vliv člověka, já osobně se kloním k tomu druhému, ale je to tak, pozorujeme to prostě. Myslím si, že většina zemí, ne-li všechny, se budou muset velmi intenzivně zamýšlet nad tím, co bylo dlouho ignorováno, prostě bráno za něco, co tu je a co není potřeba se moc starat, to znamená, otázka toho, jak se chováme k půdě, jak ji zastavujeme, kde ji zastavujeme, proč ji zastavujeme, jakými způsoby se chováme k lesům, které samozřejmě mají zásadní schopnost zadržovat vodu, i když to má samozřejmě své limity. Jak hospodaříme s vodou. Voda je jedno z největších bohatství. Když jsme hovořili o těch válkách nebo o konfliktech, tak existuje řada knih, které připomínají, že by 21. století se nedejbože mohlo stát stoletím bojů o vodu, to znamená, jakým způsobem pečujeme o vodu, jak si ji chráníme, její kvalitu. Abychom jí nebrali prostě jen jako zdroj na výrobu elektrické energie, tohle všechno jsou docela zásadní otázky, které by měly být nejen v bezpečnostní koncepci státu, ale cokoliv ekonomické koncepci státu, a protože ty velké povodně se nám tady nestaly poprvé a asi se dá očekávat, že to zase nebude jen výkyv, po kterém bude sto let nebo kolik, nebo jaksi pokoj, tak si myslím, že nastupující vláda, je příští rok, by se těmihle věcmi měla velmi zásadně zabývat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Meteorologům mnozí vytýkají, že navzdory těm moderním družicím a satelitům neumí včas předpovědět počasí. Podobným výtkám tohoto druhu čelili ekonomové v roce 2008 po kolapsu banky Lehman Brothers, což předznamenalo největší poválečnou recesi, kterou však předpověděl málokdo. Jak je toto možné?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Jsou tam určité společné i rozdílné znaky. Já bych se zastala meteorologů, protože ta jejich práce je nesmírně těžká. Totiž předpovídat počasí, tam je velmi mnoho neznámých a hlavně je tam obrovská dynamika, právě na tom počasí se projevuje takzvaný efekt motýlích křídel, že stačí jedna maličkatá změna a celý ten model se vám sesype. Ale my neumíme moc zacházet ještě s dynamikou. Většina těch modelů včetně ekonomických je jaksi zoufale statická a neumí brát v úvahu dynamiku a neumí brát v úvahu systémové riziko, to znamená, že vy oceňujete jakoby ty subjekty individuálně každý zvlášť. Ale už se málo zkoumají vazby mezi těmi subjekty, neboli tedy, jestliže bude mít subjekt A problém, co se stane se subjekty B, C až Y, Z. Tohle bylo do značné míry ignorováno. Je to hlavně tím, v meteorologii méně, ale v těch ostatních vědách se nám prozatím nedostatečně aplikuje ta systémová teorie. My se pořád díváme na všechno takovou tou šipkou, tady to začíná, tady to končí. Takhle většina společenských dílů nefunguje, ona je tam spousta zpětných vazeb a je těžko někdy říci jako tady je začátek a tady bude konec. Takhle to bohužel nefunguje a ta systémová teorie, kterou se zrovna já zabývám,takže tahle otázka mi přijde jaksi vhod, tohle to dokáže vstřebat a dokáže tím pádem mnohem lépe predikovat a minimálně ukazovat ten vějíř těch scénářů. V meteorologii jsou samozřejmě úvahy nebo metody používají. V těch ostatních společenských vědách zatím podstatně méně. Z toho také potom plyne mnoho chybný prognóz a špatných reakcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy sama jste musela, paní docentko něco přehodnotit nebo přecenila jste něco? Politici chyby jen málokdy přiznávají, víceméně nikdy. Dovedou to ekonomové?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Co se týče ekonomiky, tak myslím, že prozatím to nemám zas tak špatné, protože řadu těch problémů už jsem popisovala ve své disertaci v roce 2006 a koneckonců článek o krizi v roce 2008 s tím, že jsem psala. Že to je systémová krize a bude dlouhodobá, což se ukazuje. Nicméně tam, kde jsem řekněme, byla příliš rychlá a byla ta otázka reakce na to, to znamená té změny, protože jedna věc jsou objektivní podmínky, které řekněme, že se nastavují a do značné míry existují a druhá věc je samozřejmě to, že tam musíte mít ten lidský faktor. Tady se možná nadcenila jeho rychlou schopnost pochopení a reakce a teď vidím, že některé věci trvají poněkud déle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před pár dny jste se zúčastnila mezinárodní konference, která se zabývala hospodářskou spoluprací Česka a skupiny BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Jak vypadá naše dosavadní nebo možná momentální bilance vztahů především těch obchodních?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Tahle konference byla organizovaná Czech Top 100, takže to bylo směřováno tím směrem obchodním. Ty zájmy toho byznysu. Řekněme, že intenzivnější vztahy se obnovují především v tom postsovětském postoru, také to na té konferenci bylo vidět, bylo tam mnoho zástupců, řekněme, rusky mluvících, protože nebyly samozřejmě jen z Ruska, tam ten návrat začíná mít poměrně zajímavou dynamiku. Je dobře na tom vidět, že přeci jen ve všech těchhle zemích velkou roli hraje dlouhodobost. To prostě není otázka toho, že prostě přijdu na ten trh a hnedka tam uzavřu úžasný kontrakty. Ono to trvá a velkou roli hraje tradice. Samozřejmě i podobný jazyk, kulturní vazby. Já si vzpomínám na příklad, kdy tam zmiňovali stavbu paroplynových elektráren a zmiňovali: Tady v 50. letech Československo stavělo a pak si vzpomněl. Že ty dekády staré zkušenosti skutečně v byznysu s těmito typy zemí jsou nesmírně důležité. Nicméně postsovětský prostor přeci jenom třeba ta Latinská Amerika, stále jsem měla z toho pocit, že stále zůstává k mé nelibosti, abych se přiznala, na okraji zájmu. Ono samozřejmě je to poměrně daleko, jaksi ta kultura je jiný jazyk už ta ruština nám tady není nic platná. Nicméně si myslím, že bychom skutečně zase neměli jakoby z té západní Evropy přejít jenom do té východní části, nebo východní Evropy, zatím do té evropské části Ruska, a že bychom se měli pokoušet i o ta obtížnější teritoria, což Čína a Indie bezesporu jsou velice obtížná teritoria. A jednoznačně se projevuje ve všech účastníků, včetně tedy prezidenta, který se účastnil, zaznělo, že pro tyhle regiony pro tyto země je ta podpora státu naprosto jasná a velmi důležitá, protože tam i když jsou to často velmi velké známé firmy, tak přeci jen bez nějakého toho politického backingu, jak se dneska, říká, bez toho aby měl někdo stále za zády minimálně je úspěch na těchto trzích nesmírně obtížný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže byl to takový další krok k intenzivnější spolupráci mezi touto skupinou?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Já bych byla ráda, by ta akce nebyla rozhodně poslední, a to si myslím, postěžoval i čínský velvyslanec, že ta problematika zemí BRICS je u nás dost neznámá. Nevěnuje se jí moc velká pozornost. Ani se nenavazuje na ty vazby. Mně se nesmírně líbil brazilský velvyslanec, který tam hovořilo starostovi Kubiček samozřejmě s českými kořeny a snažil se připomenout, že řada Čechů nalezla svůj domov v Latinské Americe. Ono by bylo na co navazovat, ale tam skutečně potom už musí nastoupit, jednak samozřejmě ministerstvo zahraničí, průmyslu a obchodu a jeho agentury a také ty místní ambasády, tam to je představa, že si někdo, nějaká menší firma nebo středně velká přijede do Brazílie jen tak, takhle většinou ty věci moc nefungují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik skupina BRICS míchá těmi kartami v ekonomice, ve světové ekonomice, jaký je její vliv?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Ona by mohla míchat daleko víc, i kdyby chtěla, tam zazněly právě i trošku rozdílné postoje, kdy třeba Rusko poměrně silně tlačí na to, aby ta skupina byla řekněme, taková institucionalizovaná, pevná, kdežto naopak Indie tam ten indický velvyslanec říkal - volné seskupení. Sejde se těch pět státníků a hovoří o společných zájmech,takže kdyby měli jaksi, byli více semknuti, tak abychom něco viděli v té světové ekonomice, ale ono i tak je to velká síla ta jejich dynamika je jednoznačná, plány na novou rozvojovou banku, řekněme i víceméně společný postup při tlaku na reformu, určitých institucí jako je Mezinárodní měnový fond, který prostě nereflektuje to, co se dneska v té světové ekonomice děje. Tam máte hlasovací kvóty podle výsledků druhé světové války, to už asi není úplně optimální, takže řekněme, v určitých bodech je samozřejmě soulad, ale ty země zkrátka jsou heterogenní, jsou pestré, strukturálně, politicky i nábožensky a z toho vyplývá, že mají i různé zájmy. Nicméně přeci jen v určitých oblastech už se začínají trošku slaďovat, takže myslím si, že česká diplomacie, ať už celkově nebo ta obchodní byznys by tohle to měla více sledovat, protože my jsme v řadě ohledů hrozně konzervativní, my pořád jakoby žijeme podle těch minulých vzorců a často nám uniká, kam se ten svět posouvá. A když vám tohle unikne tak potom už se dostáváte na trhy, kde jako už dalších 20 až 30 zemí před vámi a toje zbytečně obtížná pozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle prezidenta není současná ekonomická krize celosvětová, nýbrž jen euroamerická. To zaznělo právě na té konferenci. Důkazem toho jsou podle pana Zemana rostoucí ekonomiky právě skupiny zemí BRICS a hlavní příčinou je podle nich podinvestovanost těchto ekonomik a naopak neúměrně vysoký bojem spotřeby na úkor investic. Vidíte ty příčiny podobně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Vidím stejně to, že je to krize Západu. To koneckonců je i v mé knize. Takže ano, to je krize Západu, tohle není globální krize. Ale ten Západ má takovou tu ještě trošku aroganci a myslí si, že když má problémy on, že je má celý svět. Nemá. Takže je to skutečně krize Západu plus tedy Japonska, které tam jaksi strukturálně patří. V příčinách se nehodneme, protože si myslím, že jsou poněkud komplexnější a hlavně co to je podinvestovanost. Jaká má být pravá míra investic v ekonomice?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
No, právě to není tak jednoduchý. To hodně závisí na tom, v jakém stupni vývoje ta ekonomika je, taková Čína má 44 % k HDP, což bude jeden ze světových rekordů a je to vždycky úplně ideální pro tu ekonomiku, já si tím nejsem tak jistá. A hlavně bych zase nepodceňovala tu spotřebu. Myslím si, že už jsme o tom hovořili. Spotřeba domácností není nic špatného. Vyjadřuje vám, jak se těm lidem, žije. To je odraz jejich životní úrovně. Zrovna v České republice je ta spotřeba domácností k HDP velice nízká ve světovém porovnání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident mimochodem nedávno pokáral ministra zahraničí pana Schwarzenberga za jeho neuvážené výroky na adresu obchodního partnera. Poté, co ministr označil Ázerbájdžán za autoritářský režim prezidenta Alijeva za solidní rodinnou diktaturu. Takové výroky by podle prezidenta mohly prý ohrozit export. Jak vy to vidíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Tak bezesporu to může ohrozit export, prostě jsou země a jejich velvyslanci na výroky tohoto typu hákliví. On je to totiž věčný spor mezi tím, do jaké míry kritizovat režimy jiných zemí a do jaké míry preferovat jenom tu cestu prostě byznys je byznys. Je pravda, kdybychom se podívali jaksi velmi kriticky na všechny potom režimy světové, tak upřímně řečeno, nevím, s kým bychom potom obchodovali, protože to bychom museli jako třeba se podívat velmi kriticky i na Turecko, protože ono to není úplně tak snadné a zcela pragmaticky jako co nám to přinese, když to bude kritizovat Česká republika, nepřinese to vůbec nic, protože prostě ty obchodní toky se přesměrují někam jinam. Nicméně to neznamená, že se nemáme dívat na to, jaké bezpráví se děje v jiných zemích, ale to co mi vadí, dlouhodobě na těch českých postojích je, že se díváme na určité vybrané země, že prostě klasicky se velmi kritizuje Čína, Bělorusko a podobně, ale jako nikoho už nezajímá osud Bahrajnu, kam na pochodovala armáda Saúdské Arábie jenom proto, že prostě Bahrajn si také chtěl žít poněkud důstojnější a lepší život. O tom se u nás vůbec nemluví. To co mi vadí je ten dvojí metr. Tak se dívejme kriticky, ale pak na všechny, pěkně prosím. Včetně toho, že třeba některé vyspělé země s chutí špehují své vlastní občany. O tom bychom měli také třeba hovořit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navážeme na to, co jste již avizovala sama. Všichni jsme pod neustálým dohledem, tak varoval bývalý technik CIA Edward Snowden, který prostřednictvím dvou listů odhalil systém tajného sledování internetové komunikace lidí v rámci tajného amerického protiteroristického programu. Údaje z e-mailů, fotografie, jiné dokumenty získávají Spojené státy z centrálních, 9 velkých internetových společností, mimo jiné z Facebooku, Google a tak dále. Je to pro vás překvapující informace?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Takhle, úplně překvapující pro mě není, protože když se nad tím člověk zamyslí a podívá se do třeba do vlastenecký zákon ve Spojených státech, tak ho musí nutně řada věcí napadnout, i to že tam prostě jsou ta bezpečnostní rizika a je pravda, bohužel, že mnoho lidí jaksi má pocit, že může o svém soukromí vystavit všude úplně všechno, takže pokud se někdo takhle neopatrně chová, tak se potom nemůže divit. Nicméně to v žádném případě neospravedlňuje to, že vlády, protože to bezesporu nebudou jen Spojené státy, špehují své občany způsobem, kterému by se divil asi i Orwell. Já si myslím, že takoví ti wistelbloweři, jak se říká, prostě ti, kteří vynesou informace o zásadním porušení práv na povrch jako je právě Edward Snowden, jsou lidé, kteří riskují hrozně moc podobně jako Bradley Manning nebo Julian Assange, Wikileaks.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovysvětlíme, aféra Wikileaks.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Ano, já si myslím, že tihle lidé nám přináší pravdu o tom, co se skutečně děje a jaksi stírají ty rozdíly mezi jak jsme se o tom bavili před chvílí, režim, který je hezký, a který není moc pěkný. Je vidět jakože tohle to rozlišení černo-bílé poněkud nefunguje v praxi a oni skutečně riskují všichni tři, riskují své životy za to, abychom my znali pravdu, takže bez patosu a přehánění, to jsou prostě hrdinové naší doby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro některé jsou ale i řekněme, zrádci, když se podíváme například, pan Snowden ještě nedávno měl spokojený život s vysokým platem, jak proběhlo médii. To sledování vysvětlují úřady vlastně bojem proti terorismu. Kde je ta hranice mezi ochranou, soukromí a bojem, proti terorismu, který by americký prezident Barack Obama přeci jen už rád ukončil od 11. září 2001 uplynulo mnoho let a ta válka s terorismem si vyžádala tuším jen v Americe 7 tisíc vojáků a jsou to biliony dolarů nákladů.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Víte, já si myslím, že jestli teroristé, dejme tomu, chtěli zničit západní civilizaci, tak v tom případě se jim to velmi dobře daří, protože tahle ta reakce hlavně ve smyslu toho vlasteneckého zákona ve Spojených státech, tedy roku 2001, pokud se nepletu, tak skutečně ničí tu západní společnost. Protože jednak vám bere to nejcennější, svobodu informací a svobodu zjišťovat a důvěru v ten systém. Protože jak můžete jakoby důvěřovat v systém, který vás neustále špehuje a každého činí jaksi okamžitě podezřelým a vlastně z té společnosti dělá policejní stát na jaksi velmi sofistikované úrovni, ale pořád ten princip tam je, takže jako jestliže tohoto chtěli teroristé dosáhnout, já nevím čeho, ale jestliže tohohle, tak by se jim to tedy povedlo v tom případě, protože my si tu společnost rozkládáme sami tímto způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když je vlastně to sledování e-mailů, ale i telefonátů v takovém rozsahu, tak se nabízí otázka, zda ta zavedená protiteroristická opatření byla účinná, když se podíváme i na nedávný atentát v Bostonu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Já si myslím, že první zásadní chyba je vůbec si definovat, co to je vůbec ten terorismus a říci si, jakým způsobem vzniká a proč hlavně vzniká, protože ten přístup je hodně individualizovaný ve smyslu prostě zničím šéfa, Usáma bin Ládina a padne celá síť? Ale takhle to úplně nefunguje. My tady prostě máme velice nerovně se vyvíjející svět, v němž určitá část obyvatel je z toho značným způsobem frustrována a reaguje, teď se jich nezastávám. Jakmile chcete proti něčemu bojovat, tak je jedno, co to je, tak v první řadě musíte pochopit, kde se to bere a jak to vzniká. Musíte proti tomu volit jaksi dostatečné prostředky, ale zase ne takové, abyste zničili jaksi základ své vlastní civilizace, protože potom dosáhnete přesně toho, co ti teroristé, pokud to tak nazveme, zamýšleli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k informaci, která by určitě neměla zapadnout. Vracím se zpět k ekonomice. Francouzský prezident Francoise Hollande na své návštěvě Japonska uklidňoval investory optimismem a říkal, že krize v eurozóně skončila. Skončila? Je to přání otce myšlenky nebo jak to vidíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Já už jsem tohle slyšela tolikrát, že už to nevnímám, musím říct. Protože to, že krize eura skončila, slýchám asi tak každý kvartál od roku 2009. S tím vždycky někdo přijde a slavnostně to vyhlásí a okamžitě se objeví další problémy. Já jsem naopak dneska ráno ještě stihla přečíst článek, kdy existují dlouhodobě spory mezi Německem a mezi Evropskou centrální bankou, protože to zachránění eurozóny, o kterém hovoří pan Hollande, stojí na velmi křehkých základech toho, že Evropská centrální banka jako divá, abych tak řekla, nakupuje, i když na sekundárním trhu, ale to je jedno, prostě nakupuje dluhopisy těch postižených zemí, což by teoreticky asi neměla, ono to je takové sporné. Nicméně zdá se, že celá tahle ta politika, která tedy není Německu úplně po chuti, pravděpodobně půjde před německý ústavní soud, což mi připadá absurdní tedy, ale ještě se můžeme divit, co se z toho nakonec vyklube, takže ona ta situace jakoby je zastabilizovaná, na chvíli, se zdá, ale není vyřešená, protože skutečně ten problém je mnohem závažnější, nejde jenom o to, že Evropská centrální banka bude tedy po desítkách a možná stovkách miliard eur kupovat dluhopisy těch postižených zemí, a tím pádem jakoby víceméně fungovat jako věřitel poslední instance, což se asi nabízí v té těžké situaci, ale jde skutečně o to, že si musíme říct, jestli je možné, aby tak odlišné země strukturálně, sociálně, mohly mít jednu měnu, aniž by měli politickou unii. A já si myslím, že odpověď je: Ne. Prostě ta jednotná měna je natolik sbližující a silný nástroj, že bez politické unie, kterou ale nikdo v současné době nechce, vůbec jako nemůže fungovat, takže my jsme pořád v nějakém mezidobí, kdy ta Evropská centrální banka, sice mám pocit, že porušila některá pravidla, ale musela je porušit, jinak by se prostě ta eurozóna rozpadla, takže jakoby to drží těmi otěžemi, které jí zbývají,ale ta skutečná situace je podstatně méně veselá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze alespoň říct, zda má eurozóna to nejhorší za sebou? Lze to takhle říct?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Já si myslím, že úplně ne, protože my právě máme tu Evropskou centrální banku, která teď hraje nějakou důležitou roli a když se třeba rozhodne, že ji hrát dál nemá, tak si nedovedu úplně představit, co by se dělo potom, jestli by se vytvořily dvě eurozóny nebo první stupeň, druhý stupeň, kombinace národních měn. Tam je spousta scénářů a je to krajně nejisté. Myslím si, že mi přijde velmi zvláštní, aby prostě o tomhle tom rozhodoval německý Ústavní soud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To si myslí docentka Ilona Švihlíková, ekonomika, která byla hostem dnešního pořadu Jak to vidí. Děkuji a přeji hezký den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, docentka
--------------------
Hezký, slunečný den.