Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... ISLAND - 12.8.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Mým dnešním hostem v pořadu Jak to vidí je cestovatel a počítačový expert Filip Weber. Dobrý den.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Dobrý den. Zdravím posluchače.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Filipe, ty ses tentokrát vydal na takový rodinný výlet na Island, ale nutno říci, že to nebyl úplně výlet, že to byla malá expedice, protože vy jste tam jeli terénním vozem, bez kterého byste se asi v tom vnitrozemí Islandu neobešli.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Já bych trošku uvedl, já v minulosti jsem běžně cestoval na motorce společně se svojí ženou na jedné motorce jsme třeba přejeli Mongolsko a v prosinci se nám narodil kluk Marek a teďka sedmiměsíční, takže jsem motorku nechal stát v garáži a tentokrát jsme vyrazili společně celá rodina autem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Byl to dobrý nápad, vyrazit zrovna na Island v červenci?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
No, nevím, jestli to byl dobrý nápad, ale všichni známí kolem jezdili a chystali se, že pojedou k moři na dovolenou, no, tak já jsem vymyslel, že pojedeme taky k moři a Island, to je přece přes moře, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nutno říci, že tu cestu jsi chystal už delší dobu, že ses na ni pečlivě připravoval, protože vy jste jeli mimo značené trasy. I když důležité je říci, že jste nesjeli z cesty, to je na Islandu skoro trestný čin.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Tak teď nevím, co říct dřív, jestli to, jak jsem to připravoval, nebo ten trestný čin. Na Islandu je naprosto zakázáno opouštět vyznačené cesty. Za vyznačenou cestu se považuje cesta, která je v aspoň nějaké mapě nebo je vyznačená žlutými kolíky nebo je to aspoň jasně projetá kolej. Jakýkoliv odbočení bokem se ..., je zakázáno a místní rangeři nebo teda ochránci přírody tam, ale já bych je nepřirovnával k těm ochráncům, co se vyskytujou u nás, jsou to velice příjemní lidi tam, tak pečlivě kontrolujou a hlídaj, že opravdu nikdo nejezdí nikam, kam se nemá. Je to proto, že Island je strašně drsná země a je tam hrozně krátký léto, jenom 2 měsíce a zbytek roku je tam opravdu zima a zima. Tak příroda nemá moc času na to, aby se obnovila, takže tam jakýkoliv kvítek, jakákoliv kousek mechu, který se dostane na světlo, tak aby přežil, tak musí hrozně bojovat. No a to, že ho přejedete autem, tak samozřejmě ho okamžitě zničíte.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přičemž ale ty vnitrozemské cesty, ještě se k tomu detailně dostaneme, to nejsou cesty tak jako bychom si je představovali podle našich zkušeností.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
No, to rozhodně ne. Je to, já bych to přirovnal trošičku k Mongolsku. Je to prostě, potřebujete se dostat z bodu A do bodu B a mezitím si ty cesty prostě musíte najít nějaký.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, vyjeté koleje zkrátka.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Tak, vyjeté koleje.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná jsme se měli vrátit úplně na začátek, jak složité je se s autem na Island dnes dostat.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Je to úplně jednoduchý, úplně hrozně moc jednoduchý. Stačí si půl roku dopředu koupit jízdenku na trajekt, opravdu je potřeba půl roku dopředu, protože ten trajekt je beznadějně vyprodanej, a trajekt jezdí z Hanstholmu z Dánska, zastaví asi na 2 hodiny na Faerských ostrovech, kde vlastně ani nevystupujete ven z lodi a za 2 dny jste na Islandu. Nevýhoda toho trajektu je, že jede se přes opravdu otevřený Atlantik a ta loď, přestože je nová, přestože má stabilizátory, tak dokáže pořádně houpat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kde jste přistáli?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Na Islandu. Já rovnou se posluchačům omluvím, že nedokážu většinu islandských jmen a názvů správně vyslovit, protože jednak jsou strašně složitě psaný a druhak, mají svoji speciální výslovnost. Takže pardon. Já to zkusím, ale pokud nás poslouchá někdo, kdo se v tom vyzná a zná islandské názvy, tak předem prosím o omluvení.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Věřím, že bude tolerantní. Takže kde byla vlastně ten start, kde jste začínali?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
My jsme začínali úplně na východě Islandu, tam je přístav Seydisfjördur a nejdřív jsme jeli kus po té okružní silnici, která vede kolem celého ostrova, a ta je asfaltová a v letní sezóně je plná obytnejch aut, cyklistů, motorek a tak vůbec.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zkrátka všichni jezdí kolem dokola Islandu.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
... všech turistů, kolem dokola Islandu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Málokdo se právě vydá do toho vnitrozemí.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Tak, my jsme tuhletu asfaltovou cestu použili opravdu jenom k posunutí se k další jiné cestě, která vedla směr vnitrozemí. A jako první cíl jsme si dali sopku Laki a navštívili jsme oblast kolem sopky Laki. Tahle sopka bouchla v roce 1783 a byla to údajně jedna z nejhorších katastrof na Islandu. A dokonce tenkrát dánský král, protože Island spadal pod Dánsko, tak chtěl celý Island vysídlit, vylidnit, přestěhovat. Dneska tím, že je to poměrně nedaleko pobřeží a je tam hodně srážek, tak celá ta oblast, která byla zničená, je plná lávy a štěrku, tak porostla zeleným mechem, což vytváří naprosto úžasné bizarní útvary a zajímavou, zajímavou hru barev, kdy se černá střídá se zelenou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Podle čeho jsi vlastně plánoval tu trasu? Ty jsi mi řekl, že hned na začátku jsi zahodil známé průvodce, bedekry.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Tak já jsem samozřejmě ty bedekry si hnedka na začátku koupil poctivě, poctivě jsem je přečetl a následně jsem je založil do šuplíků a vlastně celou trasu jsem plánoval tak, že jsem sháněl informace po konferencích, na internetu, po zahraničních konferencích a vyptával jsem se všech možných známých turistů, offroaďáků, všech cestovatelů a tím jsem kousek po kousíčku dával dohromady, kam se vůbec kouknout, kde jsou ty zajímavý místa. Ony totiž ty turistický průvodce ty známý bedekry, ty vůbec nepíšou o vnitrozemí, téměř se nezmiňujou, nebo třeba jenom jedním odstavcem. A v tom nitrozemí, tam jsou naprosto neuvěřitelně zajímavý místa.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak třeba?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Třeba sopečná nebo geotermální oblast, jmenuje se to /nesrozumitelné/, jestli to slyší někdo, kdo ten název zná správně, tak se rovnou omlouvám zase. Je to kousíček, asi tak den cesty od jedné zpevněné silnice a je to v Duhových horách kousek od sopky Hekly, sopka Eyjafjallajökull, to je teďka hodně známá, ta je, když se udělá trošku viditelnost a hezké počasí, tak na dohled přes několik údolí. A je to oblast, takové 2 údolíčka asi 10x5 kilometrů a v celé téhle oblasti je jeden výron páry, jeden gejzírek, jedno vedle druhého, za každým kamenem, za každým maličkým údolíčkem dalším se nachází nějaký geotermální jev. Já nevím přesně, jak se to všechno jmenuje, ale jsou to všechny vývěry a prská tam voda a hučí tam pára a jsou tam velké fumaroly.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takové trošku předpeklí.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Já tomu říkám ďáblova kuchyně. Dokonce je tam údajně největší fumarola snad na světě, to je - fumarola je výron páry, kde je puklina v zemi a tam pod obrovským tlakem jak z papiňáku letí pára a další plyny, samozřejmě síra a tak podobně. A za bezvětří ten proud páry stoupá až do 100 metrů výšky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Z tvých emailových zpráv vím, že jsi dokonce vystoupal právě na onu sopku a dostal ses až do kráteru. Je to možné vůbec?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Já jsem ke konci, když už jsem téměř roupama nevěděl, co bych provedl tam, tak jsme s kamarádem, co tam dělá řidiče tratrabusu od cestovní kanceláře, tak jsme spolu vylezli na sopku Eyjafjallajökull, vlezli jsme do kráteru, který soptil v březnu a tam jsme stáli rozkročený nad puklinou, v které bylo opravdu rudé, žhavé magma, do tý pukliny se nedala strčit ruka, jak to bylo rozpálený. Bohužel tam bylo naprosto příšerný počasí, fičel vítr, vodorovně pršelo a ve vzduchu bylo hrozně prachu. Takže já, když jsem z batohu vyndal foťák, že budu fotit, tak během několika minut mi začal skřípat objektiv. A když jsme se tam odsaď vraceli, tak jsme se navigovali zpátky podle GPS, protože v tý mlze nebylo vůbec nic vidět, abysme tam v tom kráteru bloudili. Ale byl to velký zážitek.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaké počasí jste na Islandu v červenci zažili?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
No, já jsem tam zažil jenom špatný počasí. Ale řada lidí, kteří se pohybovali jenom po okraji Islandu, po tom pobřeží, tak tvrdí, že tam bylo i hezky. Ale to, co jsme viděli my na vysočině, tak když nepršelo svisle, tak pršelo vodorovně a když se trošku oteplilo na 8 stupňů, tak aspoň začal foukat vítr, takže zase byly 3.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak viděl Island Filip Weber, který je naším dnešním hostem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl Pavol Hamel ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha. My si teď povídáme v pořadu Jak to vidí o Islandu s Filipem Weberem a povídáme si zejména o vnitrozemí tohoto ostrova. Jsou to zajímavé paralely. Ty jsi řekl, že ti to svým způsobem připomínalo Mongolsko. V čem?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
V pouštích. Island ve svým vnitrozemí má vysočinu a ta vysočina je opravdu nefalšovaná poušť. Od mongolské Gobi nebo od Sahary třeba v Libyi, to jsou obě místa, který jsem navštívil, tak se to liší pouze jedinou věcí, a to je přítomnost ledovců a tím pádem řek. Ona je to poušť, která prudce přechází v ledovec, sice jsou tam řeky, ale ty řeky mají své vymletý koryto a kolem není ani jedinej kvítek, není tam vůbec nic zelenýho a ta poušť je většinou tvořená lávou, lávovými pumami nebo černým lávovým pískem. Jsou tam třeba úseky, kde je velice obtížný jet autem, musí se jet s tím autem hodně rychle, aby člověk do toho písku nezapadl, nezahrabal se a samotná kapitola pro sebe jsou brody, protože ty řeky tím, jak se prodírají tou pouští, tak opravdu jsou vymletý koryta. Každej rok jsou ty koryta jinde, každej rok ty brody vypadaj jinde, vůbec se nedaj popsat, nedaj se předem definovat, jak budou vypadat. A ještě zajímavost je, jak tečou z ledovců, tak když je špatný počasí a prší, tak řeky nemají moc vody, a když se naopak udělá hezky a zasvítí sluníčko, tak najednou je vody spousta. Poučka je, když přijedete odpoledne k řece a zdá se vám, že je vody moc, tak počkejte do půlnoci nebo počkejte do rána. Takže je opravdu potřeba při cestě přes vysočinu být vybaven na to, že tam člověk zůstane třeba o dva dny déle právě kvůli čekání na to, až opadne voda v brodech.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste jeli ve dvou terénních vozech. Museli jste je někde vyprošťovat?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Vyprošťovali jsme jednou jedinkrát navijákem, a to bylo v takovým ošklivým, na ošklivým hřebenu, kde jsme ztratili cestu a ona tam asi vůbec ani nebyla, nebo cesta, vyjeté koleje. A byly to prostě hromady kamenů, přes který jsme se potřebovali přehrabat nahoru přes hřeben a ten kamarád, co tam byl se mnou, tak v jednom místě tam zapadl do díry mezi kamenama jedním kolem úplně a sednul si na břicho s autem, takže jsme ho navijákem jenom kousek cukli dozadu a zase jsme pokračovali.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste jeli, ta vaše posádka byla, tedy jenom to připomenu, ve složení Filip Weber, manželka a sedmiměsíční synek Marek. Jak on to snášel?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Marek to snášel úplně v pohodě. Jediný, co se mu nelíbilo, když odpoledne pak už musel sedět dlouho v sedačce v autě, tak to protestoval. Ale my jsme vždycky třeba hodinu a půl, 2 hodiny jeli a pak jsme na hodinu zastavili, krmili jsme ho a nechali jsme ho proplazit, zatím ne proběhnout, zatím proplazit vždycky vevnitř v autě. Bohužel vevnitř v autě, protože venku většinou pršelo nebo fičel studenej vítr, takže ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A bylo dost zima na to, že byl červenec.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Byla hodně zima. Takže jsme ho vždycky vypustili v autě a jinak to bylo úplně v pohodě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kde jste spali?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Na střeše auta. Máme stan, zatočí se klikou na střeše auta se otevře stan a tam spíme. Rozdíl teplot mezi vnějškem a venkem je většinou 5 až 7 stupňů a i u sopky Laki, kde byla vůbec největší zima, kde fičel vítr, byly tam 3 stupně nad nulou, tak jsme spali úplně v pohodě, teplý spacáky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Znamená to, že jste tedy měli zásoby jídla a pitné vody na celý měsíc?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Ne, na celý měsíc ne, my jsme vždycky vyzásobili na 4 až 5 dnů dopředu a bylo potřeba nabrat naftu, protože ve vnitrozemí vůbec není nafta, nakoupit jídlo, koupit chleba. Vodu jsme vozili jenom železnou rezervu, protože jak jsem říkal, je tam poušť, takže se může stát, že člověk zůstane stát někde v místě, kde voda není, ale jinak tam na vysočině jsme běžně brali vodu z ledovcových řek a pili jsme přímo tu vodu, která tam byla. Samozřejmě ne náš syn, tomu jsme vezli balenou kojeneckou vodu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak zvládala to trmácení manželka?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Já myslím, že velmi ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Neprotestovala?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
... statečně. Protestovala jednou jedinkrát, když jsme předtím přebrodili asi 100 brodů, který byly bez problémů, a pak jsme brodili jeden velkej brod, kde nám šla voda přes střechu auta, tak tam teda protestovala.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co by se bývalo dělo, pokud byste tam skutečně někde uvázli a nemohli si pomoci sami? Je přípustná taková varianta, nebo zkrátka člověk si musí umět poradit?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Já myslím, že člověk si musí umět poradit, proto se jezdí ve dvou autech, proto bych se přes vnitrozemí Islandu nikdy nevydal jedním autem. A na Islandu je velká síť záchranné služby. Po té vysočině jsou nastavěné záchranné domečky, šeltry, jsou to takové oranžové boudičky plně vybavené plynem v bombách, základníma potravinama a nejsou zamčené a opravdu jsou pro ty účely, když teda se stane nějaký, nějaká nehoda, nějaká potíž, tak dojít pěšky k nejbližšímu šeltru a tam teda bivakovat. Dneska už je většina vnitrozemí Islandu pokryta signálem GSM a na lince 112 se dá sehnat záchranná služba a záchranáři tam mají ty největší terénní auta, jaký jsem kdy viděl. Já ani nedokážu pojmenovat ty značky, jaký to jsou, jsou to obrovský americký teréňáky na pneumatikách, který jsou vysoký jak člověk a ty teda projedou jakýmkoliv brodem a kamkoliv a zachraňujou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Předpokládám, že na těch cestách necestách jste nepotkávali jiné turisty, ale možná občas nějakého domorodce.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Ve vnitrozemí jsme několikrát potkali Islanďany. Oni právě tady v těch obrovskejch teréňákách, co jsem zmiňoval, tak jezdí na dovolenou, většinou za tím teréňákem mají ještě připřaženej terénní přívěs na obrovskej pneumatikách. Z toho přívěsu postaví stan a tábořej tam ve vnitrozemí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co vám říkali, když vás potkali v tom vnitrozemí?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Oni jsou hrozně příjemní, fandili, usměvaví, všichni umí plynule anglicky, takže se s nima krásně dalo povídat a byli děsně příjemní.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Která ta místa ještě stojí za zmínku? Protože nevím, jestli je chceš prozrazovat jako takový poloobjevitel.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
No, skoro jsem přemýšlel o tom, že bych o některých místech měl mlčet, protože to, že se tam nahrnou turisti, tak to samozřejmě totálně se všechno zkazí. Ale je tam třeba nádherný, velice těžko dostupný místo, který se jmenuje Laugafell. Je to zase ve vnitrozemí, kousek od ledovce Hofsjokull a vedou k tomu sice značené cesty, ale na těch cestách jsou hodně obtížné brody, takže do toho místa opravdu přijíždí velmi málokdo. A my jsme tam byli dohromady s dvouma islandskýma auty, s dvěma islandskými auty a ještě s jedněmi Francouzi. A to místo je oáza uprostřed pouště, tam všude kolem dokola je poušť, na obzoru je vidět ten ledovec a v tomhle místě je takový údolíčko, kde je teplý pramen, která má 80 stupňů, je to pramen úplně průzračné čisté vody a Islanďani si tam vystavěli z kamenů vyskládanou hrázku, je tam bazének hluboký, u toho je postavená turistická chata a dá se tam nádherně koupat s výhledem na ledovec a dokonce tam roste i tráva kousek a jsou tam pampelišky, což je v tý poušti naprosto neuvěřitelná oáza krásná. A tím, jak je to nedostupný, tak tam opravdu jezdí jenom ti Islanďani a ti nejdrsnější cestovatelé.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaký oni, tedy Islanďané mají vztah vůbec k přírodě a k tomu, k těm živlům? Protože já mám dojem, že oni to nebrali tak tragicky jako zbytek Evropy, třeba ten březnový výbuch oné sopky.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Vůbec, vůbec. K přírodě mají vztah, jestli někdo z posluchačů zná vztah Seveřanů, kteří chrání přírodu, tak u Islanďanů bych řekl, že to je ještě umocněno, že to je až posedlost ochranou přírody, že oni opravdu si tý přírody vážej neuvěřitelně. Ale je to dobře, protože tam opravdu za ty 2 měsíce v létě ta příroda nemá šanci se vzpamatovat, takže se chránit musí. A co se týče sopek, tak já myslím, že Islanďani je berou jako naprosto normální součást života. Samozřejmě nemůžu mluvit za ty farmáře, kterým pod Eyjafjallajökull povodňová vlna vzala silnice a sopečný prach jim přikryl pastviny, ale zase na druhou stranu, bylo to, postihlo to asi 2 nebo 3 farmy a všichni ostatní jim pomohli odvozit zvířata na jiný pastviny. A nechci to zlehčovat, ale ta tragédie tam vlastně nebyla tak velká a oni ji zas tolik nebrali.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Seismologové, geologové očekávají další erupci té větší sopky, sousední Katly. Berou to s nějakými obavami nebo to berou jako součást zkrátka života?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Mě přišlo, že to fakt berou jako součást života a nezahlédl jsem žádný přípravy typu, že by vylidňovali celý nějaký vesnice nebo vyprazdňovali farmy. Prostě čekají na to, až jim seismologové řeknou, že se něco začíná dít. Všude jsou rozmístěný čidla. My jsme tam po cestě vnitrozemím, i když jsme třeba lezli na tu Eyjafjallajökull, tak jsme tam všude potkávali solární panely, který napájí podzemní čidla, který jsou připojený na satelit a vysílaj a stále se snímá, co se děje. Pravda je, že jestli dojde k výbuchu Katly, tak to asi bude velký průšvih, protože tam je obrovský ledovec, který roztaje prudce a vezme to všechny ty údolí, co tam jsou, velká povodňová vlna.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nezalitoval jsi, že jsi s sebou neměl motorku tentokrát?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Ne, nelitoval jsem toho ani chvilku. Potkal jsem tam řadu motorkářů, samozřejmě jenom na tý okružní silnici asfaltový, potom ve vnitrozemí už ne. Jednak ty brody, který tam jsou, si myslím, že jsou na motorce nemožný je překonat, možná, že kdyby tam byli 3 lidi a tu motorku vedli mezi sebou, no, tak by nějak to na druhou stranu dostali poté, co by byli po pás ve vodě, a to prostě za to nestojí. A druhak je, že mi přišlo, že tam téměř nepřetržitě prší. Takže na Island na motorce jo, ale člověk bude odkázán jenom na tu okružní silnici a maximálně kratičký výhled do vnitrozemí, ale podívat se pořádně do vnitrozemí s motorkou - určitě ne.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Úplně vyhnout se těm turistickým cestám jste samozřejmě nemohli. Jaké to bylo na těch místech, kam míří hodně turistů?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
No, jak bych to popsal. Představte si mlhu, že je vidět asi na 2 metry, strašně prší, je tam maličká bahenní sopka, tam stojí turisti, kteří mají v ruce foťáky za 100 tisíc a snaží se vyfotit svoji životní fotografii.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je jich tam hodně?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Je jich tam strašně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak potom vyprázdněném vnitrozemí to asi byl nezvyk, potkávat vůbec nějaké turisty. Ale jak je tam draho v současné době, na Islandu?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Mě to tam přišlo úplně v pohodě. Nafta je levnější než u nás, což teda nemusíme jezdit na Island, to stačí přejet tady hranice do Německa. A co se týče potravin, v obchodě, já teda moc nenakupuju v Čechách, ale žena říkala, že je tady, že na Islandu je o něco málo dráž než v Čechách, ale rozdíl u chleba, kterej tady stojí teda 100 korun, ten chleba. Ale to byla jediná věc, která fakt byla takhle nějak předražená, jinak jsme vůbec nepřemejšleli při nákupu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Byl jsi tam měsíc a protože máš vlastní firmu, tak jsi musel pracovat. Jak se ti to dařilo v odlehlých končinách Islandu?
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Já jsem si tam koupil kartu na datový přenosy přes telefon, jejich místní, měl jsem tam 5 GB limit na té kartě a zdaleka jsem ho nevypotřeboval. Takže já jsem v podstatě každý večer byl v kontaktu s prací a vyřizoval jsem emaily a pracoval jsem. Ale hlavní co, tak mám ve firmě úžasný spolupracovníky, kterým touto cestou chci poděkovat, všem, protože tu firmu opravdu drželi v provozu bez problémů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, díky internetu jsi už posílal fotky. Ale nutno říci, že tentokrát byly všechny hodně temné.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
No, temné byly jednak z důvodu, že když jsou nízké mraky a prší, tak ono opravdu je temno. Ale já jsem tam ty fotky fotil kapesním telefonem, z kterýho jsem to rovnou odesílal, takže ty fotky odpovídaly kvalitě telefonu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, odpovídaly asi i té atmosféře července na Islandu v jeho vnitrozemí. Právě o svých zážitcích nám vyprávěl Filip Weber, cestovatel a počítačový expert. Děkuju. Bylo to zajímavé, podívat se do vnitrozemí Islandu. Měj se hezky. Na shledanou.
Filip WEBER, cestovatel, počítačový expert
--------------------
Na shledanou.