Jak v domácích podmínkách vypěstovat jedlý ibišek

7. leden 2014
Rada pro tento den

Ibišky máme většinou spojeny s krásně kvetoucími květy. Existuje však i ibišek jedlý, jehož plody, dužnaté tobolky připomínající papriky, lze konzumovat. Všechny ibišky jsou teplomilné a vyskytují se jen v tropických a subtropických pásmech. Většinou jde o keře.

Ibišky vyžadují dostatek tepla a světla, pravidelnou zálivku a výživu. Mladé rostliny můžeme pěstovat celoročně v bytě poblíž okna. Větším rostlinám se nejlépe daří na chráněném místě venku. Na podzim je ale musíme přenést do místnosti ještě před příchodem mrazíků. Během zimy stačí ibiškům teplota kolem deseti stupňů a omezíme jim i zálivku. Brzy zjara rostliny seřízneme, aby si udržely kompaktní tvar, a tím podpoříme růst mladých výhonů, které ponesou květy.

Do kuchyně i domácí lékárny
Ibišek jedlý (Hibiscus esculentus) je pěstován jako jednoletá rostlina a je velmi teplomilný. U nás jej lze pěstovat jen v teplých lokalitách a je třeba jej předpěstovat ve skleníku. Ven se dá vysadit až koncem května. Pečujeme o něj podobně jako o papriku, ovšem ibišek jedlý doroste značně větších rozměrů. Rozkvétá koncem července, plody sklízíme záhy po odkvětu a konzumujeme je čerstvé nebo v pokrmech. Plod ibišku obsahuje velké množství kyseliny jablečné, ochucují se jím omáčky, džemy, bylinné čaje i limonády. Plody můžeme sušit a v zimě jimi snižovat horečku. Kalichy používáme jako obklad na rány a čaj z nich působí proti kašli. V oblastech, kde jedlý ibišek běžně roste, používají v kuchyni i mladé listy. Nedozrálá semena lze uvařit podobně jako hrách a dozrálá pražená semena mohou nahradit kávu.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v lednovém čísle časopisu Receptář.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.