Jak v domácích podmínkách vypěstovat jedlý ibišek
Ibišky máme většinou spojeny s krásně kvetoucími květy. Existuje však i ibišek jedlý, jehož plody, dužnaté tobolky připomínající papriky, lze konzumovat. Všechny ibišky jsou teplomilné a vyskytují se jen v tropických a subtropických pásmech. Většinou jde o keře.
Ibišky vyžadují dostatek tepla a světla, pravidelnou zálivku a výživu. Mladé rostliny můžeme pěstovat celoročně v bytě poblíž okna. Větším rostlinám se nejlépe daří na chráněném místě venku. Na podzim je ale musíme přenést do místnosti ještě před příchodem mrazíků. Během zimy stačí ibiškům teplota kolem deseti stupňů a omezíme jim i zálivku. Brzy zjara rostliny seřízneme, aby si udržely kompaktní tvar, a tím podpoříme růst mladých výhonů, které ponesou květy.
Do kuchyně i domácí lékárny
Ibišek jedlý (Hibiscus esculentus) je pěstován jako jednoletá rostlina a je velmi teplomilný. U nás jej lze pěstovat jen v teplých lokalitách a je třeba jej předpěstovat ve skleníku. Ven se dá vysadit až koncem května. Pečujeme o něj podobně jako o papriku, ovšem ibišek jedlý doroste značně větších rozměrů. Rozkvétá koncem července, plody sklízíme záhy po odkvětu a konzumujeme je čerstvé nebo v pokrmech. Plod ibišku obsahuje velké množství kyseliny jablečné, ochucují se jím omáčky, džemy, bylinné čaje i limonády. Plody můžeme sušit a v zimě jimi snižovat horečku. Kalichy používáme jako obklad na rány a čaj z nich působí proti kašli. V oblastech, kde jedlý ibišek běžně roste, používají v kuchyni i mladé listy. Nedozrálá semena lze uvařit podobně jako hrách a dozrálá pražená semena mohou nahradit kávu.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v lednovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.