Jak souvisí láska k sobě samému s roztroušenou sklerózou? Příběhy tří pacientů pohledem neurologa Mareše a psychosomatičky Klímové

Mozek
Mozek

Jak náš vztah k sobě samému souvisí s naší případnou nemocí? Co je to láska k sobě? A lze se osvobodit od všeho, co nás ničí? I takové jsou otázky dokumentu Stát na vlastních nohách.

V ČR má roztroušenou sklerózu diagnostikováno asi 19 000 lidí. Nemoc postihuje centrální nervový systém. Průběh nemoci je nepředvídatelný a individuální. Existuje více typů. Nejčastěji vzniká u mladých lidí mezi 20. až 40. rokem života. Přesná příčina onemocnění není dosud známá.

V roce 2015 se setkávám s projektem Překonej sám sebe. Chce pomáhat lidem s roztroušenou sklerózou. Nejde o jednu z mnoha dalších charit. Chce pomáhat trochu jinak, než jak si pomoc druhému představujete. Hledá souvislosti. A to především mezi našimi myšlenkami, slovy a jednáním.

Tři různé (a přece stejné) příběhy

Dokument vypráví příběhy tří lidí s roztroušenou sklerózou. Jaroslav (64 let) onemocněl, když mu bylo asi 30 let. Do té doby muž v plné síle zůstal nehybný na lůžku. Intuitivní cestou a samostudiem postupně objevil spojitosti mezi fungováním těla a mysli. Dnes je zcela pohyblivý a bez léků.

Andy (35 let) onemocněl roztroušenou sklerózou ve svých 23 letech. Říká, že si svou nemoc zavinil sám. V současnosti se snaží zbavit vozíku. Radomíra (46 let) má roztroušenou sklerózu od 27 let. Také ona vnímá, že její nemoc souvisí se vztahem k sobě i druhým.


Biblická slova „Miluj svého bližního jako sám sebe“ (srov. Mt 22, 39) se sice v dokumentu neobjevují, ale v otázkách vycházejících z příběhů rezonují. Příběhy ukazují lásku k sobě ne jako falešné zamilování do svého vlastního ega. Ale jako pravdivý pohled na sebe sama, na své touhy a potřeby. A taky jako zdravý předpoklad pro schopnost lásky k druhým.

Propojení těla a mysli

Témata lásky k sobě, snah o naplnění potřeb druhých bez ohledu na nás samotné, témata strachu, úzkosti, odpuštění, propojení těla a mysli i témata vzájemného působení našich myšlenek, slov a jednání se jako nit linou vyprávěním Jaroslava, Radomíry a Andyho.

Příběhy doplňuje pohled psychosomatiky představované MUDr. Jarmilou Klímovou, vedoucí Konzultačního a terapeutického institutu Praha, a taky pohled současné medicíny zastoupený prof. MUDr. Janem Marešem, Ph.D., z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.