Jak si příroda namlouvá
Na rozdíl od našich námluv jsou zvířecí námluvy mnohem rozmanitější a vynalézavější. - V Meteoru nahlížíme do knihy proslulého anglického spisovatele sira Davida Attenborougha "Zkoušení životem".
Když se potkají dvě zvířata, která se chtějí pářit, nejdřív se musí ujistit, že patří ke stejnému druhu. Spojení mezi různými druhy jsou jen málokdy plodná. Potomkem koně a osla je mula, lev a tygr zplodí tigona či ligera, ale v obou případech spáření zprostředkuje člověk. Až na pár výjimek páření mezi různými druhy v přírodě žádné potomstvo nepřináší. Jestli tedy dvě cizí zvířata nechtějí ztrácet čas a energii, musejí svou druhovou příslušnost rychle odhalit. A to je první úlohou námluv.
Své průkazy totožnosti musejí na začátku námluv ukazovat také ptáci. Při námluvách ptáci zapomínají na vrozenou opatrnost a chovají se tak, aby na sebe upoutali pozornost. Všechny sýkory jsou přibližně stejné velikosti, ale každá má svůj způsob předvádění se: sýkora parukářka postaví svou chocholku, sýkora modřinka nadme žlutou hruď stejně jako sýkora koňadra, které se na ní táhne černý pruh.
Rybáci jsou pro laické oko všichni stejní - mořští ptáci se štíhlými špičatými křídly, světlým tělem a s černou čepičkou. Ornitologové je rozpoznávají podle barvy zobáku. Rybák malý ho má žlutý, rybák dlouhoocasý červený, rybák obecný má zobák červený s černou špičkou, rybák severní černý se žlutou špičkou a zobák rybáka černého je celý černý od základu až po špičku. Všichni se během námluv předvádějí svým partnerům tak, že svým zřetelně označeným zobákem co nejnápadněji mávají.
Jak ale takový ptačí jedinec ví, ke kterému druhu sám patří? Do značné míry je mu taková zkušenost z raného mládí vlastní. Proces vtištění, který způsobí, že kachňata hned po vylíhnutí sledují svého rodiče, ovlivní ptáka na celý život. Jestliže umístíme vejce husy divoké do hnízda kachny březňačky, housátko, které se z něj vylíhne, se šťastně přidá k hejnku kachňat sledujících ve vodě dospělé ptáky. V tu dobu se od nich ještě příliš neliší. Ovšem o dva roky později, kdy získá dospělé peří, vypadá už úplně jinak. Ale pták sám si svůj vzhled neuvědomuje. Když se začne shánět po partnerovi, nehledá ptáka vlastního vzhledu, ale takového, který vypadá jako kachna, která ho vychovala. Je-li takové house sameček, bude se neúnavně dvořit kachním samičkám. Nebude mu to ale nic platné, neboť kachny nebudou jeho ustavičnému potápění hlavy rozumět, protože jejich ceremoniál námluv je zcela jiný.
