Jak se odráží letošní počasí na výskytu škůdců na zahradách?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je mi to moc líto, milí posluchači, ale musím se omluvit, že z technických i personálních důvodů nemůžeme odvysílat dnešní Poradnu pro kutily, tak se moc omlouváme. Téma lepidla na dovolenou určitě zařadíme v nějakém bližším termínu. Tak se moc omlouváme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, místo Kutilské poradny dnes vysíláme Zahrádkářskou poradnu, tak se nám podařilo zavolat Ludmile Duškové a Janu Kopřivovi, které moc vítám. Přeji dobrý den po telefonu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A moc děkujeme, že jste zastoupili dnešní kutily. To, aby posluchači o nic nepřišli. Vy jste vybrali téma, které je hodně aktuální, jak se odráží letošní počasí na výskytu škůdců na našich zahradách. Tak, jak moc se odráží toho počasí, které je hodně vlhké, hodně prší?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já bych řekla, že určitě je to znát především letos na peckovinách, to znamená, že my v rámci tady naší Rostlino-lékařské poradny neustále a řekla bych opravdu v mnoha případech denně řešíme moniliovou spálu. To je vlastně onemocnění, které se týká letos všech peckovin, především ale poznamenalo višně a meruňky a znamená, že dochází k tomu, že začnou usychat větve od konců, to znamená, ty mladé letorosty jakoby se snad sežehl oheň nebo něco. Prostě začnou být hnědé, listy jsou nefunkční, visí na těch větvích a prakticky je to dobře vidět úplně na všech stromech, protože je to tak nápadná houbová choroba, která se nedá s ničím zaměnit a nedá se přehlédnout. Tak, co teď tedy vlastně udělat, protože ta houba je ve dřevě a může zničit úplně ten strom, tak je zapotřebí v tuto dobu udělat takové základní opatření, a to znamená odstranit všechny ty napadené větve až do zdravého dřeva, pokud je to teda v lidských silách, a není ten strom příliš obrovský a ještě by se možná vyplatilo udělat postřik těmi fungicidy, které jsou přímo na to určené. A jinak příští rok nezapomenout ošetření provádět na začátku kvetení peckovin a při dokvétání.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsou to peckoviny, to znamená višně, meruňky, pokud je tedy mráz nespálil, tak bohužel je napadla, konkrétně meruňky, houbová choroba. Které další rostliny ještě trpí, možná třeba ty, co jsme už zasadili, třeba ta rajčata nebo to, co už je i ve skleníku, tak jestli i tato zelenina?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak, Stáňo, já si myslím, že bohužel toto chladné a vlhké počasí těm rostlinám příliš neprospívá. Je to samozřejmě způsobeno tím, že ty teploty v minulém týdnu klesaly k nule, někde dokonce i pod nulu a viděl jsem včera porost okurek, který byl prakticky úplně zničený, byť to byly již krásné sazenice. Samozřejmě chlad na ty okurky se podepíše nejvíc. Třeba taková rajčata, ta přece jenom snesou trošičku to chladnější počasí, ale samozřejmě ani jim to neprospívá, na rajčatech vidíme takové ty fialové listy, to je prostě ukázka toho, že prošly chladem a že jim bude chvilku trvat, aby regenerovaly. Možná, že by bylo dobře říct našim posluchačům, že pokud máme okurky, tak tam nečekat, že se vzpamatují a raději rychle vysít nové, ony to samozřejmě doženou, takže se vůbec nic neděje. U těch rajčat, pokud vidíme, že jsou pouze taková zfialovělá, trošičku zarazily růst, podpořit jejich vitalitu použitím třeba nějakého lignohumátu jak postřikem na list, tak zálivkou ke kořenům. To samé můžeme udělat u brukvovité zeleniny a u ostatních věcí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměla by se třeba ta čerstvě vysazená rajčata postříkat proti škůdcům už teď? Mnohdy se čeká třeba až na ten konec června třeba, tak jestli už teď preventivně nezasáhnout?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Jako myslím si, že ta rajčata teprve začínají zakořeňovat a ochrana proti plísni v současné době zatím ještě není nutná. Často máme takové dotazy, zda ještě teď ošetřovat, už začít ošetřovat proti plísni, ne, počkat s tím určitě. Navíc to deštivé počasí navíc nedovolí těm přípravkům, aby zaschly. Takže opravdu počkat, snad ta deštivá a chladná počasí příští týden skončí a potom, věřím, že už budeme moci začít i s tím ošetřováním.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeptám se také na trávník, protože samozřejmě hodně deště a relativně i docela teplé počasí přes den svědčí trávníku, to znamená, ta tráva roste jako divá, ale je mokrá a špatně se seká. Co byste v tomto případě doporučili a poradili?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak to už jsem zase já tady.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, co se týká trávy, tak ta opravdu roste jako blázen, a protože je mokro a nedá se sekat, protože se ucpávají sekačky a prakticky ani pro účely sušení to není možné, protože taková tráva, když se poseká, tak opravdu nemůžeme s ní pracovat, nemůžeme dělat nic a navíc ta, pokud bychom nechali trávu ležet, tak vlastně ta nová tráva začne prorůstat tou posekanou a je, dochází k naprostému znehodnocení a máme o to víc práce. Takže já bych tedy v tomto případě opravdu asi počkala až se počasí umoudří a myslím si, že už v příštím týdnu to bude určitě lepší.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že existují nějaké sekačky, které jsou nebo mají v sobě zabudované takové to mulčování, že se ta tráva tedy vlastně jakoby zahrabává zpátky do té země, tak na to možná je ta tráva příliš vysoká, aby to ten stroj zvládnul.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak, ty mulčovací sekačky, myslíme tedy rotační parkové mulčovací sekačky jsou právě na sečení nízké trávy na pravidelnou údržbu. Pokud je té travní hmoty hodně, tak pak buď se dá použít mulčovač ne mulčovací sekačka, ale mulčovač, což je robustní stroj, který dokáže posekat právě i ty přerostlé trávy. Potom samozřejmě ta hmota je rozdrcena, takže buď ji můžeme vyhrabat nebo ji tam nechat zetlít na tom trávníku, a nebo samozřejmě nám nezbude, pokud nám ta tráva opravdu hodně přeroste a těmi parkovými sekačkami nebo i těmi traktůrky nebudeme moci do toho vjet, tak vzít křovinořez a tím to posekat a pak teprve to doladit těmi malými sekačkami.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vadí ta velká vzdušná vlhkost třeba zasazeným balkonovým květinám, konkrétně třeba muškátům?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě si myslím, že chladno jim asi zase nijak zvlášť nevadí, pokud máme tedy ty truhlíky někde pod střechou, tak už vůbec ne. Důležité je, abychom nedovolili, aby neustále docházelo k promáčení toho substrátu, protože to těm rostlinám nesvědčí, dochází často i k uhnívání kořenů. Takže tady pozor, protože může vlastně dojít i k poškození a vzniku nejrůznějších houbových chorob nebo bakterióz na listech. Takže tady spíš pozor, aby nedocházelo k trvalému přemokření. Takže spíš nějakým způsobem zastřešit a nebo si ty truhlíky někam přemístit, aby do nich neustále nepršelo. Ale jinak si myslím, že chladno balkónovým rostlinám až zas tak nevadí a co se týká muškátů, tak bych řekla, že vůbec ne.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě poslední otázka, to jsou slimáci, šneci, kterým teda se daří požehnaně a vylézají ze všech možných míst, je jich spousta.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to je pravda, protože slimáci, ti útočí opravdu letos bohatě, protože to vlhko jim svědčí. Možná místa, kde je opravdu zase té vody hodně, že tam stojí, tak to zase těm slimákům až tak příliš taky nesvědčí, ale já sama můžu říct, že včera jsme byli u mě, to znamená kousíček od Jičína na zahradě, dokonce jsme tam i natáčeli a už jsem koukala, jak se slimáci začínají vynořovat u trávy. Ale pozor, já bych tady v tomto případě opravdu na nic asi nečekala a opravdu nasadit ošetření pomocí jak už těch známých granulí, tak i parazitických hlístic.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ano, ano, Honzo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych možná k tomu dodal takovou maličkost. My jsme už před časem v relaci o tom mluvili o těch slimácích a já jsem potom dostal mail od pana Štefana z Libomyšle, který mě se dá říct přímo sepsul za to, že jsem řekl, že pokud máme na zahradě a v okolí nepořádek, že to právě pro ty slimáky jsou ideální podmínky, že to není vůbec pravda, že právě, když jsou hromady s různým roštím po zahradě a po okolí, tak se tam schovávají ježci, hnízdí tam ježci a potom nemá prý na zahradě vůbec žádné slimáky. Takže to je taky prosím jeden z názorů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že konkrétně třeba hlemýždi velice často ožírají ty čerstvě zasazené kytičky afrikány, cinie a podobně, tak to je jejich taková dobrá potrava. Co se ještě vyplatí nasypat třeba kolem těch už takových malinkých výhonků, které vyrůstají ven?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, tak jsou různé způsoby ochrany. Třeba takové ty lidové metody doporučují nařezat čerstvé kapradí, a to kolem těch záhonů na husto rozložit. Přes to kapradí prý ti slimáci nejdou, nebo se doporučuje vzít vápno a udělat takové kroužky kolem těch záhonků. Přes to vápno také ti slimáci nepřejdou, nebo dokonce se prodávají i takové plastové kryty na rostliny proti slimákům, takže ten na to nasadíme a ten slimák se přesto nedostane.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A popel z kamen, dá se také využít?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Popel z kamen určitě z dřeva úplně perfektní a nebo také existuje takový gel, z kterého se udělá cestička gelová kolem rostlin nebo takový kroužek zase, přes to také ten slimák nepůjde.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec teď v tomto okamžiku s tou zahradou udělat, jak vůbec teď s tou zahradou nakládat, protože samozřejmě předpověď počasí jsme slyšeli, i o víkendu má pršet i začátkem týdne má pršet, máme se pouštět vůbec do nějakých zahradnických činností v tomto okamžiku? Samozřejmě jsou tady určitá preventivní opatření, jak už jste je zmiňovali, ale co dalšího bychom přidali?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já bych řekla, že v takovémto případě je nejlepší asi počkat někde doma, dívat se z okna jak prší, protože stejně v tom dešti nemůžeme dělat vůbec nic, navíc ta zem je hrozně rozmáčená a nedá se prakticky do těch záhonů vstoupit. To jsme si sami nakonec včera i zkusili, protože jakákoliv činnost tam nemá cenu, v tu ránu máte mokré ruce, rukavice, ta zem se lepí prakticky na všechno, plevel se nedá vytrhávat, protože je obalený nánosem zeminy. Takže si myslím, že určitě bude daleko lepší než se pouštět do nějaké činnosti, která by mohla spíš uškodit té zahrádce, tak počkat až bude pěkné počasí a pak si to všechno vynahradíme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář bleskově, aktuálně dnes v naší Zahrádkářské poradně. Mnohokrát děkuji za návštěvu po telefonu a zdravím a těším se na setkání příští týden.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.