Jak se naučit učit? Trenér paměti poradí, jak zvládnout 100 slovíček za hodinu

11. květen 2019

Jakub Pok ví, jak si můžete zlepšit paměť, v tom nejlepším případě až o 300 %. Sám si za pouhých 10 minut zvládne zapamatovat až 35 telefonních čísel, a studenti Školy paměti si ho prý rádi taky otestují.

Dostatečný odpočinek, vitamíny a kyslík. Recept na trénování paměti

Kniha o jaroměřickém zámku

Lidé nejen na Vysočině mnohdy zapomínají na trénování paměti. Kapacitu mozku přitom využíváme nedostatečně.

„Když víte, jak na to, tedy jak používat paměťové praktiky, tak nemusíte být geniální a zvládnete to taky,“ vysvětluje trenér paměti Pok. Metodu objevil už při studiu na střední škole v Berlíně a dodnes zvládl vystudovat hned čtyři vysoké školy.

Kapacita lidské paměti je de facto neomezená, jen musíte vědět, jak na to, a pak je prý člověk schopný zvládnout velké věci.  

Když Pok přemýšlel, kdo jsou absolventi kurzů Školy paměti, došel k závěru, že vlastně není schopen jedním slovem popsat, kdo je jejich „cílovkou“. „Jsou to maturanti, pak lidé, kteří na sobě rádi pracují a absolvovali třeba už kurzy rychločtení a podobně a zajímá je, co ještě jde zvládnout. Pak manažeři středního věku a velkou skupinou jsou věční začátečníci s učením nějakého cizího jazyka,“ popisuje.

92letá Miluška

Nejstarší absolventkou je 92letá paní Miluška, která se před dvěma lety začala učit španělsky. Jde na to svým tempem a učí se stále. „Kdo paměť cvičí, tak mu bude fungovat.“ Nikdo podle Poka není ztracená existence nebo příliš starý na učení.   

Zapomínáte? Pomůže vám trénink paměti! A také ořechy, které tvarem připomínají mozek

Ing. Markéta Kolářová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ing. Markéta Kolářová v naší radioporadně na téma: Evropský den mozku. Ten je prvním dnem oslav světového týdne mozku, který začíná každý rok 11. března, v některých případech se toto datum může posouvat. 

Zároveň přiznává, že každý dostane pouze návod a pokud chce svého cíle dosáhnout, musí „dál makat“. Základem metody není biflování slovíček, ale využití mentálních obrazů, které jsou daleko silnější než všechna slova dohromady. „Zní to absurdně, jako fantazie a dost šíleně, ale funguje to.“ Jak na to?

Zjednodušeně řečeno, pokud si chcete zapamatovat nějaké slovíčko, tak si vytvoříte příběh a hledáte slovo v češtině, které se mu podobá. Příběh se nenaučíte nazpaměť, ale vytvoříte mentální obraz, nejlíp se zavřenýma očima. „Podle mých zkušeností je základem opakování. Každou informaci, kterou získáte a kterou si chcete zapamatovat, musíte 2−3krát zopakovat. Poprvé do 10 minut, další do 24 hodin a poslední za tři dny.“

Problém je, že člověka ve škole nikdo neučí, jak se učit. „Od lidí to slyším dennodenně. Je totiž důležité, abychom jen nevěděli, co se máme učit, ale věděli jak… Dnes už víme, že ideální doba na učení je pouhých 20−50 minut. Pokud je to déle, tak už jen čteme a nijak líp se nám nové informace do paměti neukládají.“

Opakovat, opakovat...

Vzápětí (do 10 minut) musí následovat opakování. „Málokde jsem při svých studiích slyšel nějaké zopakování probrané látky, což je myslím docela škoda.“

Proč zapomínáme? Lidský mozek je jako počítač, říká Dana Steinová, odbornice na paměť

Dana Steinová, zakladatelka a předsedkyně České společnosti pro trénování paměti

Že si už zase nemůžete na něco vzpomenout? Podle Dany Steinové zřejmě můžete být v klidu. „Stává se to už lidem ve 20 letech, jde o fenomén ‚mám něco na jazyku‘,“ popisuje v rozhovoru s Janem Pokorným zakladatelka a předsedkyně České společnosti pro trénování paměti.

Podle trenéra paměti Poka „vám až 80 % informací zmizí hned v prvních 24 hodinách od okamžiku, kdy jste se je učili. Samozřejmě že hodně záleží na náročnosti probírané látky, takže někdy víc, někdy míň. Proto je tak důležité udělat první zopakování do 24 hodin, resp. nejlíp do 10 minut. Pro posílení paměťové stopy.“

Když s lidé, co se snaží naučit třeba anglicky, věnují jazyku celé dejme tomu pondělí a pak na to týden ani nesáhnou, nemohou se prý divit, že si nezapamatují „ani ň“. „Já jim na to říkám, že by museli být géniové, aby si to bez opakování zvládli zapamatovat. Takový postup jde totiž úplně proti principu fungování lidské paměti.“    

Krátké opakování jednoho slovíčka, při užití mentálních obrazů, je prý otázka dvou, možná tří vteřin. Když takových slovíček máte deset, je to půl minuty. „Obrázky mají několikanásobně silnější moc než samotná slova. Přesto se lidé pořád něco biflují, přitom se fantazie a obrazy dají tak krásně osvojit,“ dodává trenér paměti Jakub Pok.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptala se Ivana Chmel Denčevová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.