Jak se majky dostávají do zaslíbené země včelího úlu

18. září 2000

Včelí hnízdo představuje pro mnoho živočichů zaslíbenou zemi. Je tu klid a bezpečí. Především se tu ale nabízí nepřeberné množství výživné potravy. Není divu, že se do tohoto království hojnosti snaží proniknout četní vetřelci. Mezi nimi patří významné místo i broukům majkám.

Jejich larvám dali staří přírodovědci dokonce jméno "včelí veš", protože je považovali za zvláštní druh vši cizopasící na včelách. Později se dostalo těmto údajným "vším" latinského vědeckého jména Triungulinus adrenetarum. Slovo "triungulinus" vystihovalo skutečnost, že larvy mají na končetinách drápek s dvěma postranními výběžky, které připomínají trojzubec bájného vládce moří Neptuna. Když vědci konečně odhalili pravou totožnost "včelích vší", ponechali tomuto stádiu larev majky jméno triungulin a dokonce je používají i pro neobvyklé larvy brouků vějířníků nebo řásníků.

Zajímavá je taktika, kterou triungulini využívají k průniku do zaslíbené země ve včelím hnízdě. Larvy některých majek dokážou stopovat včely až do jejich hnízda jako praví zvědové. Jiné larvy volí taktiku, kterou bychom mohli označit jako "čekanou". Triungulin si vyleze na květ a číhá, až k němu přiletí včela. Pak se přichytí na její huňatou hruď a nechá se zanést až k prostřenému stolu. Obě taktiky mají své slabiny. Stopující triungulini podstupují velkou námahu s nejistým výsledkem a triungulini na čekané si nejednou spletou včelu s jiným hmyzem. Několik dní se drží těla nepravé oběti, strádají hladem a nakonec neodvratně hynou.

Triungulini jedné americké majky si ale osvojili taktiku, která je v živočišné říši opravdu jedinečná. Vydejme se za tímto broukem do jeho domoviny v Mohavské poušti. Samička nakladla vajíčka do písku a z nich se právě klubou noví triungulini. Milimetr dlouhé, sytě oranžové larvičky se vyhrabávají z písku a jako kdyby se domluvily, míří k nejbližšímu stéblu trávy. Všechny šplhají po stéble vzhůru a na jeho špičce se jich brzy sejdou stovky. Nezůstanou tu ale jen tak sedět. Vytvoří tu pyramidu živých těl. Nepotřebujeme příliš popouštět uzdu fantazie, aby nám shluk triungulinů připomínal tělíčko hmyzu. A nejsme zdaleka jediní, kdo podlehl tomuto klamnému dojmu. Právě přilétá sameček samotářské včely. Toho živá kupka triungulinů neodolatelně láká. Považuje ji za samičku vlastního druhu a rychle se s ní pokusí spářit. Když pozná svůj omyl, je už pozdě. Někteří triungulini se stačili přichytit klíšťkovitými výběžky na jeho chlupaté hrudi a stanou se souputníky na jeho milostných výletech. Pokaždé, když se sameček spáří se skutečnou samičkou, přesednou triungulini na jeho partnerku. Jen ta totiž může zanést triunguliny tam, kam mají larvy od začátku namířeno, tedy do včelího hnízda. Triungulini se svým dopravcům odvděčí tak, jak jim to velí jejich pud - sežerou včelí vajíčka a nechají se od včely krmit pylem a nektarem.

Larvy americké majky z Mohavské pouště využívají strategie, která není v přírodě zcela neznámá. Květy některých orchidejí připomínají tvarem i barvou tělo samiček svých hmyzích opylovačů. Hmyz pak není na květ nalákán ani vůní ani vyhlídkou na vydatnou porci nektaru. K opylení dojde poté, co se sameček pokusí spářit s květem "přestrojeným" za samičku. Orchidej zvládá ošálení svého hmyzího opylovače sama. U majek ale musí za stejným cílem sdružit síly stovky triunglinů.

Vědci pozorovali shluky triungulinů na koncích stébel už koncem minulého století. Hodně dlouho také věděli o příživnictví majek ve včelích hnízdech. Teprve teď ale do sebe oba jevy zapadly jako kamínky jedné mozaiky. Ukázalo se také, že se triungulini nespoléhají jen na napodobení tvaru těla včelí samičky. Přinejmenším stejně důležitá se zdá být jejich schopnost napodobit pach, kterým včelí samička láká samečky.

Ani to ale nebude poslední důmyslný vynález majek z Mohavské pouště. Vědce například zajímá, jak se larvy dohodnou na tom, na které stéblo mají vyšplhat. Předpokládají, že se triungulini svolávají pachovým signálem, ale s jistotu to nevědí. Příští jaro, až se začnou mohavští triungulini klubat z vajíček, budou přírodovědci opět připraveni odhalovat další zajímavá tajemství ze života těchto na první pohled nenápadných tvorů.

Spustit audio