Jak se imituje Luděk Sobota? Vtipně koktat začal herec kvůli improvizaci
Ačkoliv se několikrát ukázal i v dramatičtějších rolích, většina diváků ho už od dob divadla Semafor má zafixovaného v poloze přitroublého poplety se specifickým zadrháváním řeči. Kde k tomu přišel?
„Začínal jsem v Ypsilonce improvizovanými pořady, takže jsem si vymýšlel na místě. A protože jsem nevěděl, co mám říct, pomáhal jsem si koktavým ‚eh-eh‘. Vznikly z toho ale nakonec zajímavé monology, které jsem si některé přenesl do Semaforu. Ty už jsem ale říkal bez koktání, tak jsem to k tomu uměle přidával. A pak jsem se začal divit, když mě napodobovali někteří imitátoři,“ říká o své řeči komik Luděk Sobota.
Jedna ze scének, kterou v Semaforu Sobota napsal a odehrál spolu s Miloslavem Šimkem, se jmenuje Nad dopisy diváků. „Nejdřív jsme to říkali úplně rovně, už mě to ale nebavilo. Když jsme to pak hráli asi po dvousté, tak jsem si vzpomněl na svého profesora, který měl ve zvyku říkat taková ta ‚eh‘ a začal jsem to dělat. Slávek se sice divil, ale lidi se smáli, tak jsme u toho zůstali.“
Související
-
Jen ho nechte, ať se bojí
Známé i méně známé scény z kultovního filmu, rozhovory stvůrci a herci, zajímavosti z natáčení a vzpomínky z archivu. Pro vaše uši připravili Jan Rosák a Regina Květoňová.
-
Zítra to roztočíme, drahoušku...!
Známé i méně známé scény z kultovního filmu, rozhovory stvůrci a herci, zajímavosti z natáčení a vzpomínky z archivu. Pro vaše uši připravili Jan Rosák a Regina Květoňová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
