Jak se hodnotí úspěšnost předpovědi počasí

23. červen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy déšť - bouřka

Zlobili jste se někdy na meteorology, když počasí dopadlo úplně jinak, než předpovídali? S lamentováním na tuto profesi se setkáváme až příliš často, přitom si to meteorologové vůbec nezaslouží.


Příspěvky v Meteoru 20. 6. 2015
01:21 Je možné naučit se kritickému myšlení?
10:56 Oživíme mamuta, nebo ne?
15:52 Proč je Bangladéš Černobylem jihovýchodní Asie
27:22 Neviditelná hladina a bublifuk
36:38 Geny čmeláků přečteny
46:02 Jaká je úspěšnost předpovědi počasí


Předpověď má své limity

„Přesně jde vyhodnotit úspěšnost pouze takových předpovědí, které se věnují vybrané charakteristice: třeba teplotě vzduchu. A to pro bod, kde se přímo měří,“ vysvětluje meteorolog Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem, „problém ovšem nastává v okamžiku, kdy máme hodnotit úspěšnost předpovědi pro nějakou širší oblast, pro kraj nebo celou republiku. Tam je potřeba udělat průměry z předpovědi a potom ze stanic, například průměrná teplota pro dané území. Další omezení je, že můžeme hodnotit pouze měřitelné charakteristiky: teplotu, srážky, sluneční svit a podobně.“

Úspěšnost předpovědi tedy nelze posuzovat podle toho, jestli přesně vyšla dejme tomu v Nové Vsi, ale jen pro celý kraj nebo celý stát. Algoritmus vyhodnocování úspěšnosti, který používá Český hydrometeorologický ústav, byl odsouhlasen už v sedmdesátých letech. Je založen na předpovídání minimální a maximální teploty, oblačnosti či spíše trvání slunečního svitu v denních hodinách, plochy území, které zasáhly srážky, úhrnu množství srážek a plochy území, kde se vyskytly mlhy nebo bouřky. To, že se desítky let způsob hodnocení nezměnil, je podle Martina Nováka nutnost.

„Aby bylo číslo srovnatelné, musíte dodržet stejnou metodiku. Nemůžete ji měnit, protože potom by číslo říkalo pokaždé něco jiného. Po většinu této doby se vyhodnocovaly předpovědi na tři dny – dnes, zítra a pozítří. Před nějakými jedenácti lety přibylo hodnocení předpovědi i na čtyři dny.“

V průměru vychází 9 z 10 předpovědí

Za posledních čtyřicet let se úspěšnost předpovědí stále zvyšuje. Vděčíme za to rozvoji měřicích technik, satelitů, výpočetní techniky a matematických modelů. Bylo by podivné, kdyby se úspěšnost nezlepšovala, říká Martin Novák.

„U ranní předpovědi na dnes se od roku 1973 úspěšnost zvýšila z 84 na dnešních 95 procent. Předpověď na zítra ze 78 na 92 procenta, na třetí den ze 74 na 90 procent. A protože se úspěšnost zvyšovala, byl v roce 2004 přidán čtvrtý den, tady jsme zaznamenali zlepšení z 83 na 88 procent.“

Jak se vyvíjela úspěšnost předpovědí počasí mezi léty 1973 a 2014?

Podle těchto čísel vychází úspěšně devět z deseti předpovědí na tři dny dopředu. Jde ovšem o dlouhodobou statistiku pro celé území naší republiky. Může se tak stát, že se v některých místech meteorologické veličiny vychýlí od průměru i několikrát za sebou.

Jak hodnotit nové formy předpovědí

Meteorologové se však nemohou jen chlubit grafy, jak se od sedmdesátých let průběžně zlepšují předpovědi. Během té doby jim přibyla řada dalších úkolů a i pro ně museli vymyslet způsoby, jak jejich úspěšnost vyhodnotit, vypočítává Martin Novák.

„Byl zaveden systém integrované výstražné služby. Přibyl úkol hodnotit i tyto výstrahy, což potřebuje úplně novou metodiku. Potom máme oddělení modelářů, kteří se zabývají vývojem modelu Aladin. Tam je potřeba vymyslet metodiky vyhodnocování modelových předpovědí. Ještě je potřeba počítat vyhodnocování speciálních předpovědí, například pro zimní údržbu komunikací. Není to tak, že by se nevyvíjely metodiky, ale hlavní obecná předpověď počasí, jak ji známe z médií, je hodnocena pořád stejně, aby to bylo porovnatelné.“

Stoprocentní úspěšnosti zřejmě předpovědi počasí nedosáhnou nikdy. Mohlo by se to povést, kdybychom uměli stoprocentně poroučet větru a dešti. Pak bychom ale mohli zahodit pojem „předpověď“ a je otázka, jestli by to bylo vůbec prospěšné pro nás i přírodu.

autoři: Petr Sobotka , mas
Spustit audio