Jak porozumět zvířatům II.
Jedním z nejpozoruhodnějších projevů živočichů jsou bezesporu námluvy. V mírném zeměpisném pásmu se u většiny živočichů odbývají především v jarní době. Je to vlastně začátek doby rozmnožování vrcholící výchovou potomstva, pro kterou pozdní jaro a následující léto představuje nejen periodu s nejpříznivějšími klimatickými poměry, ale i s nepřebernou hojností potravy.
V mírném pásmu je koncem jara a v létě na rozdíl od tropů mnohem delší doba světla a výrazně delší den než noc. V severních oblastech dokonce v létě slunce prakticky nezapadá. Je pochopitelné, že se rodiče zvýšenou délku světla snaží dokonale využít pro intenzívnější krmení a tím i kratší péči o mláďata. Je to i jedna z příčin, proč se na dobu rozmnožování naši stěhovaví ptáci přes všechna nebezpečí a nástrahy, které je na jejich dlouhé pouti ze zimovišť čekají, pravidelně vracejí hnízdit do mírných pásem i na sever. Delší délka světelného dne umožňuje třeba ptákům snášet mnohem větší počet vajec a uživit i početnější potomstvo než tropické druhy ptáků.
U živočichů z mírného pásma je stoupající délka světla s přicházejícím jarem doslova povelem k námluvám a ke tvorbě párů. Už v předjaří - v únoru, začátkem března delší působení světla působí na řídící útvar v mezimozku zvaný hypotalamus a ten řídícími hormony ovlivní podvěsek mozkový, hypofýzu, která aktivuje pohlavní žlázy k tvorbě samčích i samičích pohlavních hormonů. Samčí i samičí pohlavní hormony se krví dostanou do mozku, kde ovlivňují řídící centra a tím připraví organismus k rozmnožování a spouští soubor projevů, kterým říkáme námluvy.
Zvýšená produkce zejména samčího hormonu testosteronu zároveň i výrazně zvyšuje agresivitu jedince, která je nutná nejen pro získání samice ve vzájemných soubojích, ale především k obhájení teritoria. Nejlépe to můžeme koncem zimy a v předjaří pozorovat u sýkor či kosů, kteří i za silných mrazů a chumelenic dostávají povel k začátku zpěvu.
V tropických oblastech, kde se délka noci a dne během roku téměř nemění, se doba námluv řídí jinými mechanismy, například dobou dešťů. Biologie je na rozdíl od jiných přírodních věd složitá a zajímavá i proto, že zároveň s objevením určitého pravidla musíme počítat i s mnoha výjimkami. Jelení námluvy a říje probíhají začátkem podzimu, protože díky své velikosti mají mnohem delší březivost a porod musí připadat na jarní klimaticky i potravně nejvhodnější dobu. Tímto ročním vnitřním kalendářem se při rozmnožování řídí i menší srnec. Má námluvy posunuty až do plného léta, kdy dochází i k páření. Vývoj oplozeného vajíčka se u srny na řadu měsíců zastaví, a proto tomuto jevu říkáme utajená březivost. Teprve v zimě se začne zárodek znovu vyvíjet, a tak se doba porodu posunuje do nejpříhodnější roční doby - pozdního jara.
Podobný způsob rozmnožování mají i některé kunovité šelmy. Naši malí netopýři mají námluvy na podzim, kdy se i páří, samice dokonce uchovává ve svých pohlavních cestách přes celou dobu zimního spánku samčí pohlavní buňky, které vajíčko oplodní až po probuzení na jaře. U evropských pěvců křivek, které se živí semeny jehličnatých stromů, se řídí doba námluv a rozmnožování uzráváním těchto semen v šiškách, a proto hnízdí i v zimě.
Podívejme se nyní, jakou roli v životě zvířat námluvy vlastně hrají. Zaprvé námluvy musí zajistit setkání dvou jedinců různého pohlaví, což u společensky žijících zvířat není ani tolik složité, jako u zvířat vysloveně samotářských. Zadruhé je nutné, aby se poznali jedinci stejného druhu a nedošlo k mezidruhovému křížení. Některá zvířata mají vrozeno, jak jejich sexuální partner bude vypadat, jiná se to musejí učit. Samice našich divokých kachen mají vzhled svého sexuálního partnera geneticky fixován, a tak v době námluv naprosto bezpečně poznají mnohem pestřeji zbarveného druha. Samci si vtisknou ještě jako malá kachňata vzhled své nenápadné, ochranně zbarvené matky, která je vodí a zahřívá, jako vzor při hledání své budoucí sexuální partnerky. Když jim v této době pokusně nahradíme samici a chováme je jen se samcem, vyrostou z malých kačerů po dospění trvalí homosexuálové. Samice pěvců, ač většinou samy nezpívají, poznávají své pravé partnery podle druhově charakteristického zpěvu, který se dokonale naučily znát jako malá mláďata v hnízdě od svého zpívajícího tatínka.
