Jak pěstovat koňský kaštan a další okrasné jírovce?
Pěstování jírovců není složité. Většině druhů se nejlépe daří na světlém až slunečném stanovišti, uspokojivě však rostou i v mírném stínu a jírovec maďal dobře snáší i větší stín.
Jírovcům včetně jírovce maďalu známého pod lidovým názvem koňský kaštan vyhovuje půda hlubší, lehčí, vzdušná, spíše sušší, dobře propustná, bohatá na živiny. Stromy sice přežijí i v těžších a stále vlhkých půdách, hůře však rostou, rychleji stárnou a jsou v takovém prostředí náchylnější k napadení škůdci a k namrzání, i když jinak jsou vůči mrazu odolné.
Řez snášejí jírovce dobře, menší až středně vysoké druhy můžeme tvarovat i do zelených stěn, živých plotů či jako stromy s pravidelnou kulovitou korunou. Nejkrásnější však jsou, pokud je neřežeme vůbec a necháme vyniknout přirozenou krásu a majestátnost jejich bohatých korun.
Rostliny poprvé nakvétají ve věku 10–15 let. Množíme je semeny, kultivary pak roubováním či očkováním. Pokud objevíme známky napadení klíněnkou jirovcovou, musíme shrabat a zlikvidovat všechny listy!
Jírovce nejsou jen okrasné dřeviny. Jsou i významnými léčivými a užitkovými rostlinami. Jejich plody obsahují látky (hlavně glykosid aesculin) využívané v léčitelství a medicíně pro léčbu cévních chorob, zánětů, otoků a dalších. Aesculin je obsažen i v kůře, květech a listech, jež se však sbírají a zpracovávají v mnohem menší míře než plody.
Plody jírovce maďalu slouží i jako krmivo pro lesní zvěř. Pro člověka jsou však plody při požití jedovaté a mohou vyvolat značné zdravotní potíže. Z kůry, listů i slupek plodů se dříve často získávala barviva, která se využívala k barvení látek.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka