Jak na depresi? Bez bot.

Bosá turistika eviduje zhruba tisícovku členů, má pobočky v sedmi krajích a mnoho tisíc příznivců. Spolek vznikl v roce 2013, kdy už mnoho Čechů rádo chodilo naboso, ale panoval stud a obavy, co tomu řekne okolí. „Rozhodli jsme se to s kamarádem změnit. Chtěli jsme informovat veřejnost, že chůze naboso je příjemná, zdravá a přirozená. A chtěli jsme také, aby lidé, kteří rádi chodí bosi, měli nějakou základnu, na kterou se mohou odkázat,“ říká předseda spolku.

Právo na bosé nohy

Žádný zákon v ČR chůzi naboso neomezuje. To, kam boty nosit a kam ne, je tedy spíš otázka etiky a individuálních hranic. „Řešili jsme případ, kdy byl bosý člověk vyveden z obchodního centra. A jeden z argumentů byl, že to odporuje kulturním standardům naší země,“ vzpomíná David Mrhač. Na takový zákrok ale policie nárok nemá, jelikož se nejedná ani o přestupek. „Existují ale samozřejmě právní normy nebo interní předpisy například nějakého podniku nebo areálu, které obuv nařizují, většinou z bezpečnostních důvodů,“ dodává.

Žádný český právní předpis také nezakazuje řidičům motorových vozidel, aby řídili bez bot.

Jak začít?

„Já lidem doporučuji, aby s bosou chůzí začínali po terénu, který je jim příjemný, za teplot, které jsou jim příjemné, a pouze po dobu, která je jim příjemná. Hranice by se měly posouvat postupně,“ říká David Mrhač. Lidé by se do bosé chůze rozhodně neměli nutit jen proto, že je to momentálně trend.

Pokud se chystáte na bosou procházku, nebo túru, je vhodné přibalit náplast, dezinfekci a pinzetu, kdyby se chodidlo setkalo s trnem nebo malým střípkem.

Těm, kteří hodlají přejít z bosé chůze na bosý běh, zakladatel Bosé turistiky doporučuje obrátit se na trenéry, kteří se na tuto techniku specializují a absolvovat s nimi jednu dvě lekce. Nebezpečí úrazu nebo pohmoždění je tady totiž přece jen větší.

Co jsou to bosonohé stezky? A která šiška nejvíc píchá? Dozvíte se v rozhovoru se zakladatelem spolku Bosá turistika Davidem Mrhačem.