Jak na Alzheimera a Parkinsona? Pohyb má větší efekt než křížovky. A omezte mléko!
Jako jeden z mála na světě dokáže z ultrazvuku poznat Parkinsonovu nemoc a Alzheimerovu demenci. Proto neurolog David Školoudík ví taky hodně o jejich prevenci.
Používat aktivně mozek je jistě správné. Podle specialisty je ale pohyb prevencí číslo jedna. „Když jdete na delší procházku, zapojujete mozek víc, než když sedíte u televize. Aerobní aktivita je prospěšná pro celý organismus a má to určitě větší preventivní efekt než luštění křížovek.“
Pozor na mléčné výrobky
Pozor si ale dejte na mléčné výrobky. „S jejich větším denním množstvím roste riziko, že budete mít Parkinsonovu nemoc. Za bezpečné se považují 3 dcl mléka denně. Jestli je to stoprocentní pravda se zatím neví, ale vypadá, že to tak je,“ krčí rameny David Školoudík.
Vyloučit mléčné výrobky ale taky úplně neprospívá. „Každý extrém škodí. Bez mléka je to špatně a nadměrné množství taky není dobře. Když si dáte jeden jogurt a tři deci mléka denně, tak je to úplně v pořádku.“
Když mozek stávkuje
Alzheimerovu demenci signalizuje zapomětlivost. Ale nevěšte hlavu. „U většiny případů se ukáže, že to není nemoc, ale stres a přepracovanost. Když je nedostatek odpočinku, mozek začíná stávkovat,“ uklidňuje lékař, který na ultrazvuku jako jeden z mála na světě pozná Alzheimera a Parkinsona.
„Je to krátké vyšetření a spíš jde o tu zkušenost vidět různé abnormity, které CT ani magnetická rezonance nemůže odhalit.“ Specialista dokáže poznat změny na mozku už mezi 20 a 30 rokem. „Když je u člověka rodinný výskyt, má preventivní vyšetření smysl,“ připouští.
Jaký je rozdíl mezi Alzheimerovou a stařeckou demencí? Existují u Parkinsona příznaky, které signalizují blížící se nemoc? Jak je na tom s počtem nemocných Česká republika?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.