Jak člověk udělal z vlka psa

31. červenec 2018
Co má toto štěně společného s vlkem?

Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.


Příspěvky Meteoru 28. července 2018
01:42 Tajemství indonéské džungle
05:42 Geny fungují i po smrti
09:42 První pouť brambor do Evropy
13:30 Co udělalo z vlků psy?
19:52 Ocelové město

Pohled do dědičné informace psů různých plemen potvrzuje, že se všechna vyvinula z vlčího předka. Nepřimísil se k nim při evoluci žádný šakal ani jiná psovitá šelma. Genom psa už byl v nedávné minulosti přečten několikrát, výzkumy se však dosud vždy zaměřovaly na rozdíly mezi jednotlivými plemeny.

Nyní chtěli vědci porovnat průměrného psa s průměrným vlkem. Jako pokusné plemeno se jim k tomuto účelu nejlépe hodil voříšek. „Výzkumníci vybrali více než čtyřicítku voříšků z nejrůznějších koutů světa a přečetli jejich genom. Ten pak srovnávali s genomem vlků. Ukázalo se asi 250 míst v dědičné informaci, kde se psi liší od vlků,“ uvedl biolog Jaroslav Petr.

Pokusný voříšek

Výzkum odhalil zejména jeden významně pozměněný gen. Označuje se jako RAI1 a ovlivňuje něco, čemu embryologové říkají neurální lišta. „Jde o část zárodku, která se vytváří v blízkosti formujícího se nervového systému, podílí se na celé řadě dalších tkání a víme, že když dojde k nepatrnému narušení tvorby této lišty, má to pak velmi komplexní dopad na anatomii a funkci mozku,“ říká Jaroslav Petr.

Gen RAI1 funguje jako vypínač pro celou řadu dalších genů. Mnohé z nich řídí vnitřní biologické hodiny. A právě v této oblasti nastal mezi vlkem a pozdějšími psími plemeny asi největší rozdíl. Zatímco vlk zůstal nočním plachým zvířetem, pes je spíše přátelským denním tvorem.

Krotký vlk je kamarád

V divoké přírodě by vlk se zkráceným čenichem a horším čichem neuspěl. U člověka byl ale nositel těchto vloh – zejména krotkosti a denního rytmu – zvýhodněn. „Pes je vlk, který utrpěl během domestikace celou řadu změn genů, které koordinují vývoj neurální lišty a ovlivňují nejen jeho fyziognomii, ale i chování, stal se z něj přítulný, krotký a denní tvor,“ dodává Jaroslav Petr.

Člověk pak do chovu zařazoval takové psí jedince, kteří mu vyhovovali pro jeho účely, psí plemena se tak dále odlišovala, až se rozšířila v plejádu nejrůznějších druhů. Mezinárodní kynologická federace uznává více než 340 plemen, je jich ale mnohem více, ačkoli některé nejsou oficiálně uznané. Celosvětová populace psů se odhaduje na více než půl miliardy. V Česku lidé chovají přibližně jeden až dva miliony psů.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková