Jak bude vypadat ochrana přírody v Brdech?
Co nastane, až odejde armáda z brdských lesů? Území jedinečné přírodní krásy je potřeba chránit. Nyní se rozhořela diskuse, zda tady vyhlásit přírodní park, chráněnou krajinou oblast, anebo místní přírodu chránit nějakým jiným způsobem. Hovoří Martin Ježek.
Jak velké by chráněné území mělo být?
Po zrušení, nebo dokonce před zrušením vojenského újezdu má vzniknout v v Brdech chráněná krajinná oblast, to je vize, která zatím vítězí a která je navrhovaná. Bude větší než nynější újezd, takže by měla být veliká. Řada obcí ve středních Čechách a na Plzeňsku, jak uvádějí regionální média, se tak ocitne v chráněné krajinné oblasti, přestože leží od cvičiště armády desítky kilometrů daleko. To pro ně znamená např. i stavební omezení, kterých se obce obávají.
CHKO Brdy má vzniknout pravděpodobně do roku 2015, takže až budou vojáci odtamtud odcházet, už by měla existovat. To, že se její hranice s hranicemi vojenského újezdu krýt nebudou, vyplývá z prvních návrhů, které vypracovala Agentura ochrany přírody a krajiny. Pokud vše zůstane podle jejich představ, bude se chráněná oblast rozprostírat na ploše 330 km2, bude tedy zhruba o ¼ větší než současná rozloha vojenského újezdu. Jak vysvětlil ředitel Agentury ochrany přírody František Pelc, chtějí zachovat krajinu v její integritě a určitě by se mělo začít se starosty jednat. Ti samozřejmě dostanou veškeré potřebné informace, některé jejich reakce už máme.
Co tedy na nejnovější návrhy říkají obyvatelé a starostové?
Oni se ocitli ve dvojím ohni. Na jednu stranu chtějí Brdy ochránit před vpády developerských firem a před masovou turistikou, na druhou stranu jim nemusí vyhovovat zákaz stavění a další omezení, která platí v každé CHKO. Jsou to tedy tlaky ze dvou stran. Jako jeden z prvních starostů dostal informace od Agentury ochrany přírody a krajiny starosta Chaloupek na Berounsku Jiří Chvojka. Řekl, že to podle jeho mínění vyvolá silnou reakci u zastupitelstev, nicméně že nejsou dosud v názoru na rušení vojenského újezdu jednotní . Ochranáři trvají na tom, že se jedná o přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, mokřady, vřesovišti a desítkami potoků, a právě proto chtějí do budoucí CHKO zahrnout nejenom Přírodní park Hřebeny a Třemšín, kde žije chráněný mlok skvrnitý a kde rostou chráněné rostliny jako lýkovec jedovatý, upolín evropský a kosatec sibiřský, ale také Přírodní parky Radeč a Trhoň, které leží na území Plzeňského kraje.
O ochraně Brd se dokonce konala konference. Uspořádalo ji Muzeum ve Strašicích na Rokycansku. K čemu tam odborníci došli?
Konferenci (její obsah vyjde jako sborník) komentuje jedno z občanských sdružení, která se věnují Brdům, sdružení BRDY - Res publica. Tvrdí, že kdo tam nebyl, ten prohloupil. Konference se konala 15. a 16. září 2011. Z toho nejzajímavějšího bych vypíchl vizuálně dobře odprezentovaný příspěvek skupiny pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny, kteří představili mapku uvažovaného rozsahu CHKO. Komentovali ji jako první a velmi obecný nástřel, který nepochybně bude třeba ještě podrobně projednat a upřesnit. Příspěvek byl zajímavý také tím, že představil i velmi bohatou síť uvažovaných maloplošných chráněných území, to znamená míst, kde by měly být vyhlášeny přírodní památky. Zajímavé byly také příspěvky o ochranářsky významných botanických lokalitách nebo Brdy z pohledu vybraných skupin živočichů. Ty příspěvky vycházely z veřejnosti méně známých prací a zapadaly do mozaiky ochranářsky zajímavých fenoménů Brd. To, co se konalo ve Společenském domě ve Strašicích, bylo tedy velmi pestré. První den konference skončil dokonce křtem první podrobné mapy Brd, tj. území vojenského prostoru, ale také Třemšínských Brd, v měřítku 1:25 000. To už je velmi podrobné rozlišení, je potěšitelné, že vydavatel mapy v rámci její prezentace připomněl i podíl jednotlivých občanských sdružení na jejím vzniku. Diskuse je velmi živá, zájmů se tu střetává samozřejmě hodně, Středočeský i Plzeňský kraj přiznávají např. i to, že budoucí území nebude jednoduché si rozdělit, jak bylo původně navrženo. Víme ale , že CHKO bude vyhlášena ještě před tím, než odtamtud vojáci odejdou - a to by se mělo stát v roce 2015.
Vy se tomuto území věnujete do hloubky, uváděl jste i hodinovou diskusi na stanici ČRo Leonardo? K čemu dospěla?
Sešli jsme se tam s trampy, se znalci vojenské historie toho újezdu, se znalci přírodního bohatství. Diskuse dospěla k názoru, že jedinečnost Brd je v jejich celistvosti, v celistvosti opuštěného území, kde můžete kilometry a kilometry jít lesem či po loukách, vzácnými územími. V té celistvosti je tedy potřeba dané území chránit. Na druhou stranu tam padaly poměrně unisono názory, že les jako takový není vzácný na celé ploše Brd, tzn. že rezervaci nebo přírodní památku můžete vyhlásit jen na určitých místech, kde se ti chránění živočichové nacházejí. Vyhlásit přírodní park by bylo málo, naopak národní park by tu nebyl odůvodněný. Takže se vznik CHKO, a rezervací na jednotlivých místech, jeví jako poměrně dobrý nápad.
Ovšem musíme si také uvědomit, že to území je formováno lidskou činností, konkrétně vojenskými cvičeními. To, co je tam vzácné a zajímavé, to jsou dopadové dělostřelecké plochy. To jsou území porostlá vřesem a travinami, kde jsou krátery po dopadech munice. Otázkou je, jak je udržovat, když se tam přestane střílet. Jestli se vůbec něco takového dá uměle udržovat – každý lesník vám řekne, že velmi pravděpodobně ne. Jsou to rozsáhlé plochy, které by se musely neustále vyřezávat. Je tedy otázkou, jak zacházet s tímto fenoménem, který je výsledkem lidské činnosti, ale který je vzácný. V těch malých kráterech, jezírkách, nalezneme specifický život a ekosystém, který tam člověk nastolil, je zajímavý. Otázek, jak tento život chránit, je poměrně hodně a diskuse o tom bude ještě hodně vzrušující.
Pořad Třetí dimenze ČRo Leonardo z 10. srpna 2011
Ekologie vojenských újezdů
Čím je unikátní brdská příroda? Proč může být nápor turistů nebezpečný? Podaří se ochránit cenné vodní zdroje a další přírodní unikáty?
Pozvání Martina Ježka k diskusi přijali publicisté Pavel Wunsch a Tomáš Kamenský, dále Aleš Sedláček z Ligy lesní moudrosti a telefonicky také starosta Příbrami Josef Řihák.
