Jak a čím tesali staří Etruskové do kamene a kde se 120 milionů let skrývaly tajemné vampýrovky

28. listopad 2021

Starověcí Etruskové, tesání do kamene a trasologie (4:43) – Procházka prosincovou oblohou (23:45) – Oživlé fosilie: hlubokomořští hlavonožci vampýrovky (29:04)

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte, že kalifornské sekvojovce obrovské, nejmohutnější stromy naší planety, nejsou bohužel tak ohnivzdorné, jak se dosud předpokládalo; podíváme se také do pralesů afrického Gabonu, kde podle posledního sčítání žije nad očekávání mnoho slonů, přiblížíme vám hlavní úkol sondy DART, která nedávno odstartovala k binární planetce Didymos/Dimorphos, prozradíme, proč byl opět odložen start velkého teleskopu Jamese Webba a nakonec vám doporučíme, kam a jak se dívat, abyste s trochou štěstí spatřili kometu Leonard, která doplní letošní předvánoční oblohu.

Starověké tesání aneb Etruskové a trasologie

Kopie etruských bronzových nástrojů

Na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se nedávno konal workshop nazvaný „Etruskové a trasologie“. Připomeňme, že Etruskové byli starověkým etnikem, které obývalo velkou část severní a střední Itálie před římskou expanzí. V 1. století před Kristem získali Etruskové římské občanství a jejich kultura splynula s tou římskou. Etruskové byli mimo jiné schopnými staviteli a kameníky. Do dnešních dnů se dochovaly jejich lomy na kámen, velké podzemní komory, které se s probíhající těžbou měnily v úplné labyrinty.

Na kamenech i stěnách lomů se dochovaly pracovní stopy po nástrojích, kterými starověcí dělníci kámen dobývali a opracovávali. Těmito stopami se zabývá obor, zvaný trasologie, jehož důležitou součástí je experiment. Máte-li kopie starověkých nástrojů a nějaký vhodný kámen, můžete prakticky vyzkoušet, jak to tenkrát ve starověku třeba Etruskové dělali. A právě o to šlo v praktické části workshopu „Etruskové a trasologie“, který jsme spolu navštívili.

Stavební historik Michal Cihla s kopií etruské teslice s dlouhým topůrkem. Mezi přihlížejícími, ve světlé bundě, archeolog Martin Trefný

Velký rozmach kamenictví byl u Etrusků spjat s expanzí stavební činnosti, k níž došlo asi v 5. století před Kristem. Do kamene se však na území dnešní Itálie tesalo i dříve, dávno před Etrusky, prozradil na ústeckém workshopu studentům a dalším zájemcům o historii stavební historik Michal Cihla z pražského Muzea Karlova mostu. Obcházel přitom volným krokem kvádr mšenského pískovce, připravený k experimentálnímu tesání, kterého se zúčastnili i někteří z přítomných. Řadou zajímavých informací k tomu přispěl i archeolog Martin Trefný z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Vampýrovka hlubinná: Živá fosilie z oceánů

Hlavonožec vampýrovka hlubinná (Vampyroteuthis infernalis) je „živoucí fosilií“ z oceánských hlubin

Vampýrovka hlubinná, latinsky Vampyroteuthis infernalis, patří k nejpozoruhodnějším „živoucím fosiliím“ naší planety. Dávno před rokem 1903, kdy byl tento malý hlubokomořský hlavonožec objeven a vědecky popsán, znali paleontologové vampýrovky ve zkamenělé podobě z fosilního záznamu. Nejmladší z nich však byla 120 milionů let stará. Kde se vampýrovky celou tu dobu skrývaly? Toto tajemství se nejspíš podařilo odhalit našim vědcům, když v muzeu v maďarské metropoli Budapešti docela náhodou našli jednu dávno ztracenou zkamenělinu, starou jen asi 30 milionů let.

Fosilie vampýrovky Necroteuthis hungarica z Maďarska a rekonstrukce podoby její vnitřní schránky – gladia

Dnešní vampýrovky mají včetně chapadel na délku nějakých 15–30 centimetrů. Co se vzhledu týče, vampýrovka rozhodně není žádný fádní organismus, řekl nám paleontolog Martin Košťák z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pravěké vampýrovky mohly být právě takové – i když, samozřejmě, ze zkamenělin těžko soudit. Zvlášť pokud jediným fosilním pozůstatkem tohoto tvora je jeho vnitřní schránka čili gladius. Nic jiného se z pravěkých vampýrovek nezachovává... Teď tedy mají paleontologové příležitost položit vedle sebe a porovnat pozůstatky vampýrovek staré 120 milionů let, 30 milionů let, a vampýrovky současné. Liší se od sebe nějak významně?

Spustit audio

Související