Jak a čím tesali staří Etruskové do kamene a kde se 120 milionů let skrývaly tajemné vampýrovky
Starověcí Etruskové, tesání do kamene a trasologie (4:43) – Procházka prosincovou oblohou (23:45) – Oživlé fosilie: hlubokomořští hlavonožci vampýrovky (29:04)
V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte, že kalifornské sekvojovce obrovské, nejmohutnější stromy naší planety, nejsou bohužel tak ohnivzdorné, jak se dosud předpokládalo; podíváme se také do pralesů afrického Gabonu, kde podle posledního sčítání žije nad očekávání mnoho slonů, přiblížíme vám hlavní úkol sondy DART, která nedávno odstartovala k binární planetce Didymos/Dimorphos, prozradíme, proč byl opět odložen start velkého teleskopu Jamese Webba a nakonec vám doporučíme, kam a jak se dívat, abyste s trochou štěstí spatřili kometu Leonard, která doplní letošní předvánoční oblohu.
Starověké tesání aneb Etruskové a trasologie
Na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se nedávno konal workshop nazvaný „Etruskové a trasologie“. Připomeňme, že Etruskové byli starověkým etnikem, které obývalo velkou část severní a střední Itálie před římskou expanzí. V 1. století před Kristem získali Etruskové římské občanství a jejich kultura splynula s tou římskou. Etruskové byli mimo jiné schopnými staviteli a kameníky. Do dnešních dnů se dochovaly jejich lomy na kámen, velké podzemní komory, které se s probíhající těžbou měnily v úplné labyrinty.
Na kamenech i stěnách lomů se dochovaly pracovní stopy po nástrojích, kterými starověcí dělníci kámen dobývali a opracovávali. Těmito stopami se zabývá obor, zvaný trasologie, jehož důležitou součástí je experiment. Máte-li kopie starověkých nástrojů a nějaký vhodný kámen, můžete prakticky vyzkoušet, jak to tenkrát ve starověku třeba Etruskové dělali. A právě o to šlo v praktické části workshopu „Etruskové a trasologie“, který jsme spolu navštívili.
Velký rozmach kamenictví byl u Etrusků spjat s expanzí stavební činnosti, k níž došlo asi v 5. století před Kristem. Do kamene se však na území dnešní Itálie tesalo i dříve, dávno před Etrusky, prozradil na ústeckém workshopu studentům a dalším zájemcům o historii stavební historik Michal Cihla z pražského Muzea Karlova mostu. Obcházel přitom volným krokem kvádr mšenského pískovce, připravený k experimentálnímu tesání, kterého se zúčastnili i někteří z přítomných. Řadou zajímavých informací k tomu přispěl i archeolog Martin Trefný z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Vampýrovka hlubinná: Živá fosilie z oceánů
Vampýrovka hlubinná, latinsky Vampyroteuthis infernalis, patří k nejpozoruhodnějším „živoucím fosiliím“ naší planety. Dávno před rokem 1903, kdy byl tento malý hlubokomořský hlavonožec objeven a vědecky popsán, znali paleontologové vampýrovky ve zkamenělé podobě z fosilního záznamu. Nejmladší z nich však byla 120 milionů let stará. Kde se vampýrovky celou tu dobu skrývaly? Toto tajemství se nejspíš podařilo odhalit našim vědcům, když v muzeu v maďarské metropoli Budapešti docela náhodou našli jednu dávno ztracenou zkamenělinu, starou jen asi 30 milionů let.
Dnešní vampýrovky mají včetně chapadel na délku nějakých 15–30 centimetrů. Co se vzhledu týče, vampýrovka rozhodně není žádný fádní organismus, řekl nám paleontolog Martin Košťák z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pravěké vampýrovky mohly být právě takové – i když, samozřejmě, ze zkamenělin těžko soudit. Zvlášť pokud jediným fosilním pozůstatkem tohoto tvora je jeho vnitřní schránka čili gladius. Nic jiného se z pravěkých vampýrovek nezachovává... Teď tedy mají paleontologové příležitost položit vedle sebe a porovnat pozůstatky vampýrovek staré 120 milionů let, 30 milionů let, a vampýrovky současné. Liší se od sebe nějak významně?
Související
-
Planeta Neptun, Galileo Galilei, archeologové a etruské vápencové lomy
Neptun v Galileově dalekohledu: astronom Pavel Najser – Etruské vápencové lomy: archeolog Martin Trefný (repríza) – Napínavé bádání: Frisland, tajemné dvojče Islandu
-
Replikami starověkých nástrojů se studenti a vědci z UJEP pokusili napodobit umění dávných Etrusků
Polka, dvojšpic nebo teslice - nástroje, které důvěrně znali starověcí Etruskové. Teď se s nimi na vlastní kůži učili zacházet také studenti z UJEP.
-
Pasivně lovící vampýrovka
Naprostá většina hlavonožců loví živou kořist. Jedinou známou výjimkou je starobylá vampýrovka, která pozře všechno, co jí zavadí o nehybně číhající chapadla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
