Jaderný vědec Radek Škoda: Elektrárna Paks potřebuje na chlazení dvě Vltavy. V Česku je situace dobrá

Jsme uprostřed páté vlny veder a hlavně přetrvávajícího sucha. Vyschlé Česko potvrzují i satelitní snímky. Dosavadní teplotní rekordy a minimální srážky měly v části Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Problémy řeší zejména Maďarsko a Rumunsko, ale také Francie.

„Moc se to neví, ale dvě třetiny tepla, co vyprodukují jaderné elektrárny, se musí někam odvést. Takže když máte u Temelína dvakrát tisíc megawattů elektrických, znamená to, že čtyři tisíce megawattů tepelných musíte někam odvést. A jde o to, kam to teplo odvedete,“ poznamenává jaderný vědec Radek Škoda.

Čtěte také

Meteorolog Žák: Adaptace na změnu klimatu neprobíhá dostatečným tempem. Dopady se budou nabalovat

Variant existuje celá řada. „Pokud máte elektrárnu u moře, tak jednoduše ohříváte vodu v moři. Pokud máte elektrárnu u velké řeky, můžete brát vodu z řeky, ohřát ji a vypustit zpátky. Nebo můžete mít uzavřený cyklus, kde máte chladicí věže a vypouštíte teplo do atmosféry,“ popisuje.

„Tepla je hodně, takže vody potřebujete poměrně dost, pokud ji jenom průtočně ohříváte. Například jaderná elektrárna Paks potřebuje řádově 100 kubických metrů za vteřinu, když jede na plný výkon. Vltava teď bude mít v Praze nějakých 50 kubických metrů za vteřinu, takže potřebujete dvě Vltavy,“ srovnává vědec.

Pro chlazení elektráren vodou z řek existují limity. V případě, že je vody málo, tak může nastat situce, kdy není možné limity dodržet. Elektrárnu je pak nutné odstavit.

Chlazení uzavřeným cyklem

Situace v České republice je v tomto ohledu dobrá. „Neohříváme vodu v řece – už i z toho důvodu, že v Česku nemáme tak velké řeky, abychom mohli tímto způsobem chladit. U nás chlazení probíhá uzavřeným cyklem, kdy vodu necháme odpařovat v chladicích věžích. Tam je spotřeba vody řádově nižší,“ konstatuje Radek Škoda.

Maďaři a Rumuni, kteří se potýkají s problémy v důsledku sucha, chladicí věže nepožívají zejména proto, že jde o nákladnou stavbu. „Když si uvědomíte, jak je chladicí věž vysoká, tak je to opravdu velké stavitelské dílo, které stojí hodně peněz. I obsluha je náročnější, než když ohříváte vodu přímo v řece.“

Čtěte také

Meteorolog Michal Žák: O dopadech Černobylu rozhodl déšť. Dnes bychom dokázali pohyb mraku popsat mnohem přesněji

Ideální model představují jaderné elektrárny v přímořských státech. Ty berou vodu přímo z moře. „Poznáte je jednoduše tak, že u nich neuvidíte chladicí věže. Jsou na pobřeží a jsou to například všechny elektrárny korejské, většina elektráren francouzských.“

Populární možností se podle vědce stává využití vyprodukovaného tepla k vytápění. Čerstvým příkladem je připojení českobudějovické teplárny na Temelín. „Berou řádově 100 megawattů v zimě na vytápění Českých Budějovic. Ovšem výkon té elektrárny je tak velký, že veškeré teplo neužijete na vytápění.“

Odstavení elektrárny Paks

V Maďarsku hrozilo odstavení celé jaderné elektrárny Paks, která vyrábí téměř polovinu tamní elektřiny, a to z důvodu rekordně nízké hladiny Dunaje. Situace se zlepšila a voda v řece dle údajů z 10. srpna stoupla o 19 centimetrů. Podle Radka Škody tak bude možné znovu uvést do provozu druhý blok elektrárny.

Čtěte také

Dana Drábová: Jaderné elektrárny jsou na průšvih připravené. Meze šílenství se ale odhadnout nedají

Vědec dodává, že problém nenastal v důsledku nedostatku vody. „Dunaj má teď průtok kolem 700 kubických metrů. Jeden blok potřebuje nějakých 25 kubických metrů.“

„Situace je problematická v tom, že hladina je nízko. A když je hladina nízko, nasávací otvory pro čerpadla třetího okruhu se dostanou do tak nízkého stavu, že hrozí buď kavitace, což je jev, kdy vám začne čerpací kolo vibrovat, nebo to, že by nasávalo vzduch. Proto z technologických důvodů elektrárnu odstaví,“ vysvětluje.