Já si někdy ráno řeknu, že už blbnu, když jdu v teniskách, směje se Zdena Hadrbolcová
Svůj věk si nepřipouští. Hraje tenis, do schodů chodí pěšky, v tramvaji pouští „mladší“ sednout a do Blízkých setkání přišla v parádní kšiltovce.
„Někdy ráno si řeknu, že už blbnu, že jdu v teniskách. Ale já ještě nemám ty usedlé kostýmky, co v nich chodí dámy v mých letech. Pouštějí mě v tramvaji sednout, ale jsem v rozpacích, protože já vstávám, když přijde starší dáma. Já se věku nebráním, ale je mi divné, kolik je mi let. Nevím, jestli by nebylo čestnější to přiznat,“ zamýšlí se.
Má prý krásné bydlení v půdním bytě, kam chodí pěšky. „U nás v domě je taková malá vinárnička a když jdu domů, tak se tam stavím, dám si jednu whisku a jdu domů. A to je to tajemství, whisky a schody" prozradila Aleši Cibulkovi v Blízkých setkáních.
Její filmografie je obdivuhodná. "Vyjímečná věc byl film „Už zase skáču přes kaluže“. Mireček (Vladimír Dlouhý) byl báječnej kluk. Už nebyl tak malej, bylo mu asi tak 13 let. Ale jak začal hrát jako dítě, trávil život v hereckých šatnách a trochu si to spletl a myslel si, že už je dospělej. Začal brzy s alkoholem a to ho udolalo. A to je velká škoda, protože to byl velmi nadanej kluk“, vzpomíná Zdena Hadrbolcová.
Proč nosí často bílou kšiltovku? Které divadlo je její nejmilejší? Má ještě divadelní plány? Co jí dělá radost?
Související
-
Jana Paulová: Rodiče nechtěli, abych byla herečka
Oblíbená komediální herečka v závěru roku poprvé usedla do režisérského křesla. „Před kolegy jsem měla obrovskou trému, možná ještě větší než potom před diváky,“ přiznává.
-
Jitka Smutná: V rolích maminek se mi líbilo. Těšilo mě hrát charaktery
„O prázdninách neotvírám diář,“ přiznává herečka, ale také zpěvačka a textařka. Její záznamník je kromě letního období totiž bohatě zaplněný, a to nejen hereckými úkoly.
-
Nela Boudová: Myslím, že jsem skvělá máma
„Mateřství mi otevřelo srdce nejen vůči dětem, ale vlastně vůči všem lidem,“ říká herečka, dabérka a autorka dětských knih Nela Boudová.
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
