Já si někdy ráno řeknu, že už blbnu, když jdu v teniskách, směje se Zdena Hadrbolcová

Zdena Hadrbolcová

Svůj věk si nepřipouští. Hraje tenis, do schodů chodí pěšky, v tramvaji pouští „mladší“ sednout a do Blízkých setkání přišla v parádní kšiltovce.

„Někdy ráno si řeknu, že už blbnu, že jdu v teniskách. Ale já ještě nemám ty usedlé kostýmky, co v nich chodí dámy v mých letech. Pouštějí mě v tramvaji sednout, ale jsem v rozpacích, protože já vstávám, když přijde starší dáma. Já se věku nebráním, ale je mi divné, kolik je mi let. Nevím, jestli by nebylo čestnější to přiznat,“ zamýšlí se.

Má prý krásné bydlení v půdním bytě, kam chodí pěšky. „U nás v domě je taková malá vinárnička a když jdu domů, tak se tam stavím, dám si jednu whisku a jdu domů. A to je to tajemství, whisky a schody" prozradila Aleši Cibulkovi v Blízkých setkáních.

Zdena Hadrbolcová

Její filmografie je obdivuhodná. "Vyjímečná věc byl film „Už zase skáču přes kaluže“. Mireček (Vladimír Dlouhý) byl báječnej kluk. Už nebyl tak malej, bylo mu asi tak 13 let. Ale jak začal hrát jako dítě, trávil život v hereckých šatnách a trochu si to spletl a myslel si, že už je dospělej. Začal brzy s alkoholem a to ho udolalo. A to je velká škoda, protože to byl velmi nadanej kluk“, vzpomíná Zdena Hadrbolcová.

Proč nosí často bílou kšiltovku? Které divadlo je její nejmilejší? Má ještě divadelní plány? Co jí dělá radost?

Související