Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Víme všechno o lidickém odkazu? Jméno obce bylo mnohokrát zneužito
Středočeská obec Lidice je symbolem tragédií 2. světové války. Odkaz Lidic má ale také své temné stránky, které postupně začala odkrývat naše historiografie.
-
Psala básně plné citů, ale i dopisy nejmocnějším mužům své doby. Osudové ženy: Alžběta Vestonie
Pocházela z Anglie, ale celý svůj život prožila v Čechách. Jejím otčímem byl alchymista Edward Kelley. Díky němu disponovala na svoji dobu zcela výjimečným vzděláním.
-
Lidické děti byly jediné konkrétní oběti jmenované v obžalobě Adolfa Eichmanna, říká historik
Lidice jsou symbolem tragédie z období 2. světové války. Jejich příběh ale neskončil, vypátrání nacistických zločinců trvalo léta. Jedním z nich byl Eichmann.
-
Byly první svobodné volby 1990 bez skandálů? Měli jsme kauzu Bartončík, odpovídá historička
Svobodné volby, právě toto heslo se objevovalo v listopadu 1989 na demonstracích jako jeden z požadavků. Proč?
-
Po vyhlášení měnové reformy sehrála klíčovou roli Státní bezpečnost, připomíná historik
Měnová či peněžní reforma vlastně znamenala státem organizovanou krádež, odborníci hovoří o riziku, kterým tehdy mohl být státní bankrot. Okradenými byli ale občané.
-
Zatýkání, mučení i zneužití propagandou. Tak vypadal „vděk“ režimu parašutistům, uvažuje historik
Od jara 1939 odcházeli z Československa vojáci, kteří chtěli bojovat za osvobození země. Co je čekalo po návratu do vlasti?
-
Ekonomka Horská: Schumpeter byl světově uznávaný ekonom, přitom tady se o něm nesmělo ani mluvit
Po roce 1989 jsme postupně začali objevovat osobnosti, které byly záměrně vymazány z veřejného prostoru. A řada z nich zůstává neznámá dodnes.
-
Za svobodu se platí aneb Smysl atentátu na Heydricha se komunisté snažili vymazat z dějin
Zabití říšského protektora Reinharda Heydricha je významnou událostí z období druhé světové války, ke které se často vracíme. Provází naše dějiny až do současnosti.
-
Gestapák Pannwitz ovlivnil naše dějiny i po válce. Jeho zpráva byla pro komunisty nebezpečná
Heinz Pannwitz, příslušník pražského gestapa, člen SS a kriminální komisař se do našich dějin zapsal jako hlavní vyšetřovatel útoku na Reinharda Heydricha 27. května 1942.
-
Byla KSČ za první republiky státotvornou stranou? Bez uzardění říkám, že nebyla, odpovídá historik
Komunistická strana Československa ovlivnila životy několika generací. Založena byla v roce 1921 v období první republiky, které skončilo okupací nacisty.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 27
- 28
- 29
- 30
- 31
- …
- následující ›
- poslední »