Ivan Hoffman: Vojna a mír

9. květen 2019

Konec druhé světové války se u nás začal oficiálně slavit sedm let po jejím konci. Od roku 1952 nesl svátek název Den osvobození Československa sovětskou armádou.

Výstava 1945 - Konec války v Čechách přiblíží návštěvníkům poslední dny 2. světové války

Barikády před budovou rozhlasu v Praze v roce 1945.

Expozice, která zasazuje české květnové povstání do kontextu podobných evropských akcí, bude slavnostně zahájena dnes dopoledne. V Armádním muzeu na Žižkově pak bude pro veřejnost přístupná od zítřka. Co na ní bude k vidění, nám řekl její kurátor Tomáš Jakl.

Po změně režimu se pak slavil Den osvobození od fašismu, po roce 2000 se název změnil na 8. květen – Den osvobození, a zatím poslední inovací je název 8. květen – Den vítězství.

Na tom, že se pohled na historii vyvíjí, není nic překvapivého. Když se podíváme do sousedního Německa, které druhu světovou válku rozpoutalo a prohrálo, zjistíme, že devět Němců z deseti oslavuje 8. května osvobození od nacistického režimu a jen 9 procent Němců považuje konec války za porážku.

Jsou-li na výběr varianty porážka, osvobození a vítězství, nejlépe se slaví to třetí, tedy vítězství a je jenom otázkou času, kdy se stejně jako my i Němci u příležitosti konce války prohlásí vítězi.

Neznáme dne ani hodiny

Uvědomíme-li si, že válka je ze všeho nejvíce zlo, které přináší zmar, bolest a utrpení, pak mír, který vystřídá válku, je doopravdy společným vítězstvím všech. Platí pravda, že ve frontě na vítězství jsou poražení poslední a osvobození až druzí za vítězi, ale nakonec se dočká každý.

Speciál: Jak vypadal konec války v Plzni?

Archivní snímek z osvobození Plzně americkou armádou v roce 1945

Speciál Studia Leonardo vysíláme živě z Plzně. Věnujeme ho 70. výročí konce války. Jak vypadaly první chvíle po vjezdu amerických vojáků do Plzně? Jak vzpomínají Američané na setkání s obyvateli města a jak oni na ně? Která místa jsou s osvobozením Plzně spojena? Co se dělo s plzeňskou Škodovkou, která byla předtím cílem náletů?

Je jasné, že míru si lidé nejvíce cení bezprostředně po válce. Jakmile se stane samozřejmostí, lidem otrne, mír se paradoxně současně stává nesamozřejmým.

Chceš-li mír, připravuj válku, traduje se už od starých Římanů a jak ukazuje historie, navzdory pečlivým přípravám na válku se průběžně válčí dodnes. Pokaždé se totiž ukáže, že někdo je připraven lépe a neodolá pokušení toho využít.

Místo vítězství by se měl připomínat mír. Touhou po vítězství totiž války nejen končí, ale také začínají. Z historie víme, že každý mír vzal nakonec zasvé, takže realisticky vzato ani ten náš nepotrvá věčně. Neznáme dne ani hodiny, nevíme, kdo si začne a nevíme proč, ale to ještě nikomu nepomohlo.

Ivan Hoffman

Válka, jejíž konec 8. května slavíme, zuřila tak dávno, že to naprostá většina z nás nepamatuje. Právě proto bychom měli stále víc a důkladněji radostněji slavit mír. Objektivně, statisticky vzato se totiž krátí.

autor: Ivan Hoffman
Spustit audio