Ivan Hoffman: Šedá skvrna
Při dobré viditelnosti pozorujeme na horizontu lesknoucí se šedou skvrnu. Osázet fotovoltaickými panely bývalou vojenskou střelnici byl dobrý nápad. S pluhem se tam kvůli zašantročené munici nikdo nehrnul a poptávka po elektřině jen tak nepomine, navíc když končí plyn za rozumnou cenu a benzín s naftou už také nikdy nebudou za hubičku.
Se sympatiemi ale hledím k té nepřirozené šedé skvrně v zelené krajině poté, co mi před časem strojník bagru svěřil, že na vojně sloužil u rakeťáků a co slyšel, v tom kopci vzdáleném od nás vzdušnou čarou nějaké čtyři kilometry, se prý nacházely rakety.
Čtěte také
Od té doby si říkám, že je určitě lepší mít za humny mírovou fotovoltaiku, než raketová sila anebo parkoviště pro nějaké mobilní jaderné potvory středního doletu.
Mít v sousedství rakety je nepříjemná komplikace. Jsou to magnety na jiné rakety, takže vlastně nezáleží na tom, kam jsou namířeny, zda z východu na západ, ze západu na východ, anebo z východu na západ, který býval východem. Ta šedá fotovoltaická skvrna je neutrálním teritoriem. Není to potenciální cíl, neboť od lapače slunečních paprsků nehrozí žádné ostřelování.
Vlna přijde odjinud
Čtěte také
Když se ale začne bojovat, neutralita je válečníkům trnem v oku. Hledím k té šedé skvrně na horizontu s obavou, že z ní nějací militaristé udělají civilní štít a pod fotovoltaiku záludně vrátí rakety.
Odpovídalo by to zálibě v retro stylu, tedy nostalgii po světě, jakým býval, když ještě nezlenivěl fádním mírem. Nostalgie po studené válce stimuluje poptávku po raketách, které jsou opět sexy a šik.
Nevím, kolik vteřin by trvalo, než by nás smetla tlaková vlna, kdyby se péče o budoucnost světa ujali milovníci jaderného raketového pokroku a shledali kopec naproti vhodným cílem pro nepřítele.
Spíše si ale myslím, že ta vlna přijde odjinud, neboť elektřina se bude do poslední chvíle hodit. Střílet se může i z jiných lokalit, takže odstranit fotovoltaiku kvůli raketám by byl nerozum.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
