Ivan Hoffman: Revoluce naštěstí nepožrala své děti. Všímejme si i těch, kteří ji neslaví

Ku příležitosti výročí se rozdávaly také klíče připomínající listopadovou revoluci.
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ku příležitosti výročí se rozdávaly také klíče připomínající listopadovou revoluci.

Lidé v celé zemi si v neděli připomněli výročí 30 let od začátku sametové revoluce. Každá společenská změna má ale také mnoho poražených, připomíná komentátor.

Hodnocení podobných výročí by mělo vést nejen k ohlédnutí za příčinami, ale i ke shrnutí důsledků, myslí si komentátor Ivan Hoffman. „Představa, co dál, ve chvíli spontánního vzepětí neexistovala.“

„Co se později ukázalo, že bychom si z toho měli vzít, už není spojené s prvními účastníky. Ti byli velmi rychle vystřídáni jinými, kteří ve chvíli, kdy už bylo rozhodnuto, vycítili, že mají možnost získat moc.“

„Po každé revoluci přichází nějaký její opak. Kontrarevoluce. A my máme obrovské štěstí, že stejně jako byla revoluce sametová, byla vlastně i ta kontrarevoluce potom rovněž velmi vlídná a nenásilná. A revoluce nepožrala své děti,“ hodnotí s nadsázkou komentátor.

Nespokojené musíme respektovat

Někomu listopad 1989 splnil sny, společenská změna má ale i hodně poražených, konstatuje Hoffman. „Líbí se mi, že si lidé si minulost připomenou. Že při procházení ulicemi vznikne družná a vstřícná atmosféra.“

„Jako by se na okamžik vrátili do tehdejší atmosféry, která byla fantastická. Ale současně je také velké procento lidí – a musíme to respektovat –, kteří nic neslaví. Protože mají pocit, že zisky jsou o něco nižší, než co ztratili nebo co mohli mít.“

Doba se překotně vyvíjí a srovnávat tehdejší a dnešní společnost je problematické. „Lidé, když žijí v nějakém systému, málokdy touží po jeho úplné změně. Spíš ho chtějí nějak zlepšit. Podobně jako bylo heslem roku 1968 dát socialismu lidskou tvář, tak dnes by mnoho lidí uvítalo lidštější tvář současného kapitalismu,“ uvažuje Hoffman.

I pozitivní změny mají odvrácenou tvář

„V listopadu 1989 ale došlo k dramatické změně a problematický kolektivismus nahradil docela bezohledný individualismus. Podobně zrušení hranic byla fantastická věc, ale s ním mimo jiné jako vedlejší efekt přišlo šíření drog, nemocí, došlo k úniku mozků...“

„Důsledkem změny proto není jen společné vítězství, ale i spousta poražených. A těch je potřeba si všimnout a stále o nich vědět. Protože tady žijeme všichni spolu a nějak spolu musíme vyjít.“

Další témata rozhovoru: protesty spolku Milion chvilek pro demokracii; projev Andreje Babiše k 17. listopadu; ohlédnutí za protesty žlutých vest.

Spustit audio

Související