Ivan Hoffman: Plasty v nás
Když naslouchám vědcům, kteří prorokují katastrofy, vždy mi přijde podezřelé, jak nepočetné a vlažné mají publikum. Je tomu tak i u ekologické katastrofy, ke které se podle odborníků schyluje kvůli plastům.
Ani ta nejhrozivější data nevyvedou lidi z míry a nevyženou je do ulic s transparenty „smrt plastům“, „už žádné mikroplasty“ anebo „vraťte nám zdravé sklo“.
Čtěte také
Vysvětlení je prosté. Plasty si nás ochočily. Jsou užitečné, praktické, všudypřítomné. Jsou tak samozřejmé, že co nahradily, je už sotva nahradí. Dá se samozřejmě říct, že svět existoval před plasty a bude existovat i po nich. Jenomže svět bez plastů by nebyl světem, ve kterém bychom si připadali komfortně. Dnes už by to byl nepřijatelně nepohodlný svět, do kterého bychom museli být uvrženi násilím.
Různých chemických látek, které jsou podle vědců problematické, vyrábí lidstvo na 350 tisíc druhů a tempo znečišťování planety je závratné. Objektivně je naše záliba v plastech sebevražedná.
Pojede se z kopce
Jenomže kolik je toho, co akceptujeme anebo dokonce vyhledáváme, i když nám to není k užitku, anebo nám to rovnou škodí? S plasty jsme se naučili žít. Platí to doslova. Naše těla jsou zabydlena mikroplasty.
Čtěte také
Není to pouze tak, že se svět kolem nás stává plastovým smetištěm. Smetištěm se stává člověk sám. Plastový kruh se uzavírá. Jsme tím, co produkujeme, jsme popelnicemi na mikroplasty. Pohoršujeme se sice nad fotografiemi zaneřáděných řek, moří, ošklivíme si stále plastovější skládky, ale to neznamená, že si plasty necháme vzít. To se zřejmě stane jen přes naši mrtvolu.
Protože nás vědci mají přečtené, nechtějí po nás, abychom s plasty bojovali, ale nabádají nás, abychom se s nimi naučili žít. Říkají tomu cirkulární ekonomika, kdy se plasty používají opakovaně anebo jsou úplně recyklovatelné. I to se ale pro plastické lidstvo jeví jako nesplnitelná mise.
To už rovnou mohli říct: „Držme si klobouky, pojede se z kopce!“
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
