Ivan Hoffman: Nové auto
Shodli jsme se s mou ženou, že nadešel čas vyměnit po jedenácti letech auto za nové, než to staré sežere rez a úspory sežere inflace. Samozřejmě bychom ocenili, kdyby nové auto bylo motoricky a konstrukčně lepší než to, které máme.
Tři různí dealeři a jedna dealerka se ale nezávisle na sobě shodli, že dobrá auta už byla. Prý kvůli posedlosti Evropské unie emisemi už nám to, co chceme, neumějí prodat. Rovněž nás ale upozornili, že bude jenom hůř. A nechceme-li skončit u nějakého předraženého namachrovaného autonomního elektromobilu, není radno s koupí otálet.
Čtěte také
Když člověk z nabídky naftových SUV s pohonem na čtyři kola, která obstojí na vesnici a současně je lze zaparkovat ve městě u obchodu, vyloučí ta, která mají titěrný kufr anebo neutáhnou naložený přívěs, moc toho na výběr není.
Všechno má trapně bezmocný ekomotorek a v lepší výbavě všichni vnucují automatickou převodovku. Dealerům nezbývá než odvádět pozornost k interakci auta s mobilem, vychvalovat navigaci či upozorňovat na nějaký držák na pití nebo motorek, co místo vás zavře kufr.
Stará láska nerezaví
Pokud se kdysi říkalo, že barva nejezdí, dnes to platí v tom smyslu, že na výběr je pouze „60 odstínů šedi“, takže nejhezčí barva bývá bílá.
Čtěte také
Když nakonec z těch bílých aut nemůže člověk zvolit nejsilnější, protože jsou všechny stejně povinně šetrná, zbývá rozhodnutí, zda koupit levnější od drahé značky, anebo nejdražší od značky levné.
U drahých značek je degradace patrnější než u těch lidových, takže kdo není snob, pořídí dnes z pohledu poměru kvality a ceny to nejlepší na trhu levněji, než když ještě drazí směli nabídnout něco automobilovějšího.
Při výběru nového auta jsme si v jedné chvíli uvědomili, že autem, které marně hledáme, už jedenáct let jezdíme. A protože budeme auto potřebovat i na práci, dáme na prodejce, kteří všichni radí staré dobré auto neprodávat, nýbrž si ho považovat.
Nový vůz se teprve někde na druhém konci světa pro nás vyrábí. Už nyní je z něj ale užitek. Vděčíme mu za respekt k ojetině, u které zjišťujeme, že stará láska nerezaví. I když po pravdě trochu ano.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
