Ivan Hoffman

Knížku vzpomínek Lídy Rakušanové Svobodná v Evropě jsem nejprve četl na monitoru počítače, když mne vydavatel letos v srpnu požádal o doslov.

Ještě není zapomenuto, jak demokrat Al Gore prohrál s Georgem Bushem jr. kvůli vadným děrným štítkům na Floridě, připomíná souvislosti amerických voleb komentátor. 

Podobně jako léky má i demokracie nežádoucí vedlejší účinky. A stejně jako u léku zvažujeme, zda benefity převyšují rizika, ptáme se u demokracie, zda nám stojí za to.

Letošní výročí vzniku naší republiky není kulaté, je ale naprosto výjimečné. Kvůli riziku nákazy koronavirem nepřipadá v úvahu pořádat veřejné vzpomínkové akce.

Takto na podzim, když se ohnou větve pod váhou jablečné nadúrody, každoročně nejprve předstírám, že to nevidím. Pak ale pokaždé cítím to Vaculíkovo: „Jabloň se dívá!“

Výzvu, aby se vrátili do Česka a pomohli s koronavirem, vyslyšelo zatím 16 lékařů. Ta výzva je symbolická, myslí si komentátor Ivan Hoffman.

Jako by nestačil covid, ještě přijdeme o lentilky! Nejprve se přestěhují z Holešova do Hamburku, aby tam přišly o cukr a dovezlo se cosi harmonizovaného se smarties.

Proběhlo druhé, doplňovací kolo do senátních voleb. Účast voličů nepřesáhla 17 %. Proč chodí k urnám tak málo voličů? A má Senát jako takový vůbec smysl?

Před pár dny jsem zapnul televizor a místo notoricky známých hlasatelů, postávajících ve studiu v žoviálním hovoru, se objevil nápis „Žádný signál“.

Touha vrátit se k normálu je v éře pandemie zrádná. Co když je normálem nouzový stav? Panuje shoda, že se to s návratem ke stavu, který byl před covidem, přehnalo.