Iva Holmerová: O necelé 2 000 000 českých seniorů se dnes stará pouze 440 gerontologů! To opravdu není překlep

Říká se, že stát je tak vyspělý, jak se dokáže postarat o své nemocné a staré. V Česku dnes žije přes 1,8 milionů seniorů. Stará se o ně ale jen 440 gerontologů, tedy lékařů medicíny stáří.

„Slyšíte dobře, je to opravdu neuvěřitelné číslo. Přitom internistů tady máme přes 3000, praktiků víc než 5000,“ říká gerontoložka Iva Holmerová.

O seniorskou péči prostě není zájem. A to ze strany státu a bohužel ani ze strany studentů medicíny. „Stáří totiž všeobecně upozaďujeme. Taky tento obor nemá podporu od státu, který by si zasluhoval,“ říká.

Nemáme prý ani dostatek geriatrický klinik, který by byl atraktivní třeba pro studenty medicíny. Přitom je to krásný a překvapivý obor, ve kterém se dá leccos dokázat.

Domovy pouze pro zdravé

Podpora politiků navíc kulhá i v klasických domovech pro seniory. Krize se prohlubuje od roku 2007, kdy začal platit nový zákon o poskytování sociálních služeb.

Ten, kdo se v této oblasti nepohybuje, možná ani nezaznamenal, že u nás máme 80 % domovů určených pouze pro zdravé seniory. Což je samo o sobě protimluv.

„Je ale opravdu nesmyslné odsouvat soběstačné a samostatné lidi do domovů. Ve skutečnosti jsou tam ale často lidé velmi nemocní. Bez pomoci zdravotnického personálu. Lékař je nevidí, jak je rok dlouhý.“

Doslova nulová zdravotní péče!

Iva Holmerová má k dispozici opravdu neuvěřitelné statistiky. „Představte si, že 10 % lidí v domovech důchodců za celý rok neviděl žádný lékař! A dalších 30 % aspoň lékař praktický. To jsou opravdu alarmující čísla, která ale nějak nikoho nealarmují,“ smutně dodává.

Statistici přitom spočítali, že v Česku máme 500 zařízení pro seniory s 38 000 lůžky. To, že poptávka daleko převyšuje nabídku, taky dobře všichni víme. V číslech to je ale hrozivější. V roce 2013 bylo odmítnuto totiž 61 000 seniorů!

Nemocní a téměř bez odborné pomoci

Navíc tam žije víc než polovina lidí s pokročilou demencí a další velice nemocní. Počet zdravotníků se přitom za posledních osm let ještě několikanásobně snížil.

„Žadatelů mohlo být daleko méně, kdyby tady fungovaly služby, třeba jen ty nejprostší pečovatelské. Ta totiž chybí ve 2/3 některých bývalých okresů.“

Chybí nám denní péče

Chybí tady denní stacionáře, poskytovatelé denních služeb, terénní služba a pomoc jeden druhému. Přitom by mělo být snahou rodiny, ale hlavně státu a obcí, aby lidé byli v domácím prostředí co nejdéle. Stačilo by jim jen trochu pomoci a nikdo by do domovů sám nikdy nechtěl.

Ústavní péči pro své rodiče a prarodiče taky často volí zoufalé rodiny, které se o seniora starají doma. Je to nesmírně vyčerpávající 24hodinová práce sedm dní v týdnu. A protože neexistuje jiná pomoc, tak často volí dřívější ústavní péči, než by jinak bylo zapotřebí.

„Ale teď, když si starý člověk uvědomí, že se nemá na koho v nouzi obrátit, raději sáhne po přihlášce do domova,“ vysvětluje gerontoložka.

A bude hůř...

Do seniorského věku teď vstupují silné ročníky. Nejen u nás, ale v celé západní civilizaci. Stát tak bude muset najít politickou vůli k velké změně celého systému. „Politici si totiž pořád nějak neuvědomují, že i oni sami budou jednou dlouhodobou péči potřebovat,“ dodává.

Čtení seniorům v Náměšti nad Oslavou|foto:Milan Kopecký, Český rozhlas

Proč není geriatrie dostatečné atraktivní medicínský obor? Proč u nás nenajdete ambulance geriatrů? Jak je možné, že u nás neplatí stejná rovnice: spokojený senior = skandinávský senior? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.