Iva Holmerová: K očkování zatím žádné informace nemáme

29. prosinec 2020

Domnívám se, že jako zdravotníci bychom měli být ohledně přípravy očkování informováni, abychom se i my v rámci svých týmů mohli připravovat a mohli s tím nějakým způsobem počítat. Upozorňuje docentka a ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová.

Na základě informací o očkování by mohli podle Holmerové zdravotníci nastavit určitou strategii. „Alespoň do očkování, protože personální situace ve zdravotnických a sociálních zařízeních je v současné době opravdu velice problematická,“ říká v pořadu Jak to vidí…ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová.

Čtěte také

Personální nouze

Personální nouze v souvislosti s onemocněním Covid-19 se dotkla podle Holmerové i jejich zařízení. „Nedávno nám pomáhali kolegové dobrovolníci z Fakulty humanitních studií a z Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče. Jak doktorandi, tak školitelé i asistenti, na sebe vzali obleky a pomáhali nám jako sanitáři,“ podotýká Holmerová.

Informace o přípravě očkování má prý Iva Holmerová z médií. „Když jsme pátrali po tom, kdo je koordinátorem očkování v Praze, tak jsme se sice dozvěděli jméno koordinátora na poliklinice hlavního města Prahy, ale již žádné další informace k tomu v podstatě neexistují,“ poznamenává ředitelka Gerontologického centra. Dodává, že informace nezískali ani po telefonátu na pražský magistrát.

Více vysvětlování

V pražské Fakultní nemocnici v Motole byl prvním očkovaným proti koronaviru známý chirurg profesor Pavel Pafko. Uvedl, že nerozumí části populace, která váhá s očkováním. Očkování je důležité také podle Ivy Holmerové. „Je to nejúspěšnější postup v historii medicíny,“ míní. Lidé, kteří očkování odmítají, by podle Holmerové měli být zejména více informováni a měli by slyšet argumenty.

Chirurg Pavel Pafko

„Když se dívám na celou nedávnou historii našeho potýkání s pandemií infekce koronaviru, tak si říkám, proč proboha více nevysvětlujeme,“ upozorňuje ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová. A pamatovat je podle ní potřeba nejen na lidi s vysokoškolským a středoškolským vzděláním.

Jak předejít nedorozuměním?

Nutné je podle Holmerové počítat i s tím, že v populaci je například řada lidí s nižším vzděláním, s poruchami učení či porozumění. Zapomínat se podle ní nesmí ani na minority. „Měli bychom se zaměřit i na lidi jiných národností a etnik, kteří s námi žijí. Informace by měli být zpracované i v jiných jazycích,“ doplňuje.

To se podle Holmerové týká celé pandemie a mnoha nedorozumění, které v jejím průběhu vznikají. „Včetně toho divného boje o roušky. Myslím si, že je to minimum, co můžeme učinit sami pro sebe i pro své okolí,“ upozorňuje docentka a ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová.

Další témata rozhovoru: co znamená konec programu Erasmus ve Spojeném království po brexitu pro vědu a příští mezinárodní spolupráci; jak je to s využíváním služeb expertů státní správou;  proč by i Friedrich Schiller nosil roušku.

autoři: Vladimír Kroc , cpk
Spustit audio

Související