Ilona Švihlíková: Zažíváme šok, který nemá historické srovnání

„Je to nejistota toho, jak vůbec bude dál domácí ekonomický život fungovat,“ upozorňuje ekonomka Ilona Švihlíková. Tuto situaci podle ní zažívá celý svět. Uzavírají se velké země jako Indie, narušují se dodavatelské řetězce. Tím vším se násobí negativní efekt karantény.

„Jedna z těch nejdůležitějších věcí je ale obrovská nejistota budoucího výhledu,“ podotýká. S velkou pravděpodobností bude muset řada odvětví restrukturalizovat. „Například pohostinství a cestovní ruch budou možná už napořád fungovat úplně jinak.“

Desítky milionů nezaměstnaných

Dramatickou situaci ohledně nezaměstnanosti už zažívají například Spojené státy. Během několika málo týdnů se tam vymazaly všechny zisky nových pracovních míst za posledních 10 let. Počet nezaměstnaných sahá k 30 milionům lidí.

Problém se ale netýká jen ztráty zaměstnání. „To, co dnes vidíme a co může narůstat, je také otázka snižování úvazků a krácení bonusů,“ upozorňuje ekonomka v pořadu Jak to vidí...

Čtěte také

Jan Jirák: Co do budoucna bude normální? Doceníme třeba holiče a uklízečky?

Byla ekonomická situace před pandemií „normální“? Podle Švihlíkové šlo spíše o jakési usazení. Rozhodně jej nedoprovázel takový bezprecedentní šok. „Pohybujeme se za situace, u které se nemůžeme poučit nikde v minulosti,“ míní ekonomka.

„V nějaké míře to zažívají všechny země na světě. Všichni tápou a hledají řešení. Ať už z hlediska zdravotnického, tak samozřejmě v další fázi z toho ekonomického.“ Teď jsme podle ní v období, kdy se „normál“ kácí a bude se postupně tvořit nějaký nový.

Krize vždy odkrývají

Srovnávat velkou ekonomickou recesi s aktuální pandemií koronaviru podle Švihíkové nemá smysl. Měla úplně jinou povahu. „Krize ale vždy odkrývají. Ať už chování lidí nebo slabosti systému.“

Pandemie koronaviru ukázala, že řada lidí má malé finanční rezervy|foto: Fotobanka Unsplash

„Vidíme, kolik procent domácností má úspory jenom na měsíc. Mají to takříkajíc na doraz. A pak stačí krize tohoto typu a hned tu můžeme mít velmi silný nárůst sociálních problémů.“ Ukazuje se, že finanční rezervu nemá ani řada samostatně výdělečně činných lidí.

Příliš spoléháme na zahraničí

Krize taky odkryla, jak moc se spoléháme na zahraničí. A to je typické pro globalizaci. Závislost na dlouhých výrobních řetězcích je ale podle Švihlíkové vhodná spíše do „dobrého počasí“.

„Myslím, že jedna z těch lekcí bude bezesporu souviset s úvahami o změně toho, jakým způsobem je řada statků vyráběna.“ Podle Švihlíkové není divu, že hodně zemí teď skloňuje otázku strategických odvětví a jejich ochrany nebo potravinové bezpečnosti.

Strategické podniky by mělo mít i Česko. To s sebou ale nese i velká rizika. Láká totiž skupiny předstírající, že jejich zájem je veřejným zájmem.

Další témata rozhovoru: podoba státní pomoci; kvalita současné státní podpory; rychlost návratu k normálnímu stavu; pokles cen ropy.