Ilona Švihlíková: Zažíváme šok, který nemá historické srovnání
Pandemie koranoviru ukázala křehkost naší ekonomiky, která je založená na tom, že se kola točí a dál točit budou. Najednou se ale do hry dostává nejistota.
Čtěte také
„Je to nejistota toho, jak vůbec bude dál domácí ekonomický život fungovat,“ upozorňuje ekonomka Ilona Švihlíková. Tuto situaci podle ní zažívá celý svět. Uzavírají se velké země jako Indie, narušují se dodavatelské řetězce. Tím vším se násobí negativní efekt karantény.
„Jedna z těch nejdůležitějších věcí je ale obrovská nejistota budoucího výhledu,“ podotýká. S velkou pravděpodobností bude muset řada odvětví restrukturalizovat. „Například pohostinství a cestovní ruch budou možná už napořád fungovat úplně jinak.“
Desítky milionů nezaměstnaných
Dramatickou situaci ohledně nezaměstnanosti už zažívají například Spojené státy. Během několika málo týdnů se tam vymazaly všechny zisky nových pracovních míst za posledních 10 let. Počet nezaměstnaných sahá k 30 milionům lidí.
Problém se ale netýká jen ztráty zaměstnání. „To, co dnes vidíme a co může narůstat, je také otázka snižování úvazků a krácení bonusů,“ upozorňuje ekonomka v pořadu Jak to vidí...
Čtěte také
Byla ekonomická situace před pandemií „normální“? Podle Švihlíkové šlo spíše o jakési usazení. Rozhodně jej nedoprovázel takový bezprecedentní šok. „Pohybujeme se za situace, u které se nemůžeme poučit nikde v minulosti,“ míní ekonomka.
„V nějaké míře to zažívají všechny země na světě. Všichni tápou a hledají řešení. Ať už z hlediska zdravotnického, tak samozřejmě v další fázi z toho ekonomického.“ Teď jsme podle ní v období, kdy se „normál“ kácí a bude se postupně tvořit nějaký nový.
Krize vždy odkrývají
Srovnávat velkou ekonomickou recesi s aktuální pandemií koronaviru podle Švihíkové nemá smysl. Měla úplně jinou povahu. „Krize ale vždy odkrývají. Ať už chování lidí nebo slabosti systému.“
„Vidíme, kolik procent domácností má úspory jenom na měsíc. Mají to takříkajíc na doraz. A pak stačí krize tohoto typu a hned tu můžeme mít velmi silný nárůst sociálních problémů.“ Ukazuje se, že finanční rezervu nemá ani řada samostatně výdělečně činných lidí.
Příliš spoléháme na zahraničí
Krize taky odkryla, jak moc se spoléháme na zahraničí. A to je typické pro globalizaci. Závislost na dlouhých výrobních řetězcích je ale podle Švihlíkové vhodná spíše do „dobrého počasí“.
„Myslím, že jedna z těch lekcí bude bezesporu souviset s úvahami o změně toho, jakým způsobem je řada statků vyráběna.“ Podle Švihlíkové není divu, že hodně zemí teď skloňuje otázku strategických odvětví a jejich ochrany nebo potravinové bezpečnosti.
Strategické podniky by mělo mít i Česko. To s sebou ale nese i velká rizika. Láká totiž skupiny předstírající, že jejich zájem je veřejným zájmem.
Další témata rozhovoru: podoba státní pomoci; kvalita současné státní podpory; rychlost návratu k normálnímu stavu; pokles cen ropy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
