Ilona Švihlíková: Pomoc jen nízkopříjmovým skupinám? Vláda asi nechápe závažnost situace. Krize zasáhne 80 % populace

Drahé energie, tlak na zvyšování platů, válka na Ukrajině, protiruské sankce, rostoucí inflace, vysoká úroková sazba... To je jen zlomek problémů, se kterými se nyní potýká celá Evropská unie.

Čtěte také

iROZHLAS

Analytici: Inflace bude dál stoupat, v nejbližších měsících může překonat i 15 procent

„Je to skutečně bezprecedentní situace. Troufám si říct, že takový mix problémů jsme vlastně nikdy nezažili. Je ale také důležité říct, že inflační dopady a růst cen energií dopadají nejenom na domácnosti, ale také na firmy,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

„Řada firem má velké nároky na spotřebu energií. Pekárnami počínaje a konče těžkým průmyslem nebo sklárnami. A tyto firmy budou nebo už jsou v existenčním ohrožení. Ve velmi obtížné situaci jsou samozřejmě i domácnosti. Na ně dopadá zdražení z kategorií, kterým se prostě nelze vyhnout: vysoké ceny energií, potravin a úrokové sazby.“

Trojí úder

Takovýto trojí úder řada domácností podle odhadů ekonomky nezvládne a dostane se do neřešitelné situace. „Situace je skutečně velmi vážná. Nebojím se říct, že krizová. A nepomůže ani žádný speciální tarif na energie pro nízkopříjmové rodiny a provozy, který chystá vláda.“

Čtěte také

Lukáš Kovanda: Denně cítím rostoucí nespokojenost lidí. Vláda ale nekoná, i když hlavní inflační úder teprve přijde

Krize se totiž netýká pouze nízkopříjmových skupin obyvatel. „Problém je natolik závažný, že se dotýká drtivé většiny české populace. Celé střední třídy. Takže tady je vláda úplně mimo. Celé její počínání vyjadřuje, že vůbec nechápe závažnost situace. Vláda má ale přece mnohem lepší nástroje než nějaký tarif, který vypadá jako duhový jednorožec, o kterém všichni mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl.“

Přitom by se podle Švihlíkové stačilo podívat, jak si vedou jiné země EU. Třeba Francie.„Francouzi zvládají inflační krizi velice dobře. Proč? No, protože začali jednat velmi rychle. Využili toho, že stát má na energetickém trhu velmi silnou pozici. Podobně jako u nás. Okamžitě například zastropovali ceny nebo podpořili domácnosti ve formě energetických poukázek.“

Inspirativní by pro nás ale mohlo být i Německo, které má velmi silně rozpracované balíčky podpory a nově zavedlo také významnou podporu veřejné dopravy. „Podstatné ale je i to, že německá opatření jsou časově omezená. To znamená, že je lze po čase vyhodnotit a případně upravit. U nás je to naopak. Dělají se dramatické změny, a ty jsou na věčné časy.“

Cenová regulace

Čím by tedy mohla a měla česká vláda podpořit obyvatele a podniky? „Těch nástrojů je celá řada. Především je potřeba vzdát se představy, že opatření lze cílovat na úzký segment obyvatelstva. Opakuji znovu, že krize je tak závažná, že se v žádném případě nebude týkat jenom nízkopříjmových skupin. Zasaženo bude 80 % populace.“

Hlavní by podle ekonomky bylo využití zákona o cenové regulaci z roku 1990 a postavení státu na energetickém trhu. „Stát má přece ČEZ, Čepro, EuroOil. Proč to tedy nevyužít a necílit přímo na trh? Navíc když se podíváme kolem nás, většina zemí nějaký způsob cenové regulace využívá. Jde o nástroj, který nepoužíváte v běžné době. Tohle ale není běžná doba...“ uzavírá Ilona Švihlíková.